  | List RimanomBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Rim 2, 1-29 |
1 (BKR) Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.
1 (B21) Chceš-li však někoho soudit, člověče, věz, že sám nemáš výmluvu, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe - vždyť sám děláš to, co soudíš!
2 (BKR) Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
2 (B21) Víme, že Boží soud nad pachateli těch věcí se zakládá na pravdě.
3 (BKR) Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
3 (B21) Myslíš si snad, člověče, že unikneš Božímu soudu, když soudíš druhé, ale sám děláš totéž?
4 (BKR) Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
4 (B21) Anebo snad podceňuješ bohatství jeho laskavosti, shovívavosti a trpělivosti? Nechápeš, že tě Boží dobrota vede k pokání?
5 (BKR) Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
5 (B21) Ty si ale svou tvrdostí a nekajícím srdcem proti sobě hromadíš hněv, který se zjeví v den hněvu a Božího spravedlivého soudu.
6 (BKR) Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
6 (B21) On "odplatí každému podle jeho skutků" -
7 (BKR) Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,
7 (B21) těm, kdo vytrvale konají dobro a hledají slávu, čest a nesmrtelnost, věčným životem;
8 (BKR) Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
8 (B21) těm, kdo ve svém sobectví odmítají pravdu a řídí se nepravostí, však odplatí zuřivým hněvem.
9 (BKR) Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.
9 (B21) Soužení a úzkost čeká duši každého člověka, který koná zlo, předně Žida, ale i Řeka.
10 (BKR) Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.
10 (B21) Každého, kdo koná dobro, předně Žida, ale i Řeka, pak čeká sláva, čest a pokoj.
11 (BKR) Neboť není přijímání osob u Boha.
11 (B21) Bůh totiž nestraní nikomu.
12 (BKR) Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou,
12 (B21) Všichni, kdo hřešili bez Zákona, bez Zákona také zahynou; všichni, kdo hřešili pod Zákonem, budou souzeni Zákonem.
13 (BKR) (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.
13 (B21) Před Bohem totiž nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ti, kdo Zákon plní.
14 (BKR) Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
14 (B21) Pohané nemají Zákon, ale když sami přirozeně dělají, co Zákon žádá, pak jsou Zákonem sami sobě. Nemají sice Zákon,
15 (BKR) Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.)
15 (B21) ale prokazují působení Zákona zapsaného v jejich srdcích. Dosvědčuje to i jejich svědomí: jejich vlastní myšlenky je někdy obviňují a jindy obhajují.
16 (BKR) V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.
16 (B21) Takto bude podle mého evangelia v onen den Bůh soudit lidská tajemství skrze Krista Ježíše.
17 (BKR) Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,
17 (B21) Ty si ovšem říkáš Žid, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem.
18 (BKR) A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,
18 (B21) Znáš jeho vůli a víš, co je správné, neboť se učíš ze Zákona.
19 (BKR) A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
19 (B21) Pokládáš se za vůdce slepých a světlo zatemněných,
20 (BKR) Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.
20 (B21) vychovatele nevědomých a učitele nedospělých, neboť máš Zákon za ztělesnění poznání a pravdy.
21 (BKR) Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?
21 (B21) Když poučuješ druhého, proč se nepoučíš sám? Kážeš: "Nekraď," a přitom sám kradeš?
22 (BKR) Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
22 (B21) Říkáš: "Necizolož," a sám cizoložíš? Štítíš se model, a přitom pácháš svatokrádež?
23 (BKR) Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?
23 (B21) Chlubíš se Zákonem, a přitom zneuctíváš Boha porušováním Zákona?
24 (BKR) Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
24 (B21) Jak je psáno, "Pohané pohrdají Božím jménem kvůli vám".
25 (BKR) Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
25 (B21) Obřízka má totiž cenu, jen pokud dodržuješ Zákon. Pokud Zákon porušuješ, z tvé obřízky nic nezbylo.
26 (BKR) A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
26 (B21) Kdyby neobřezaný člověk dodržoval ustanovení Zákona, nebude se mu to počítat za obřízku?
27 (BKR) A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?
27 (B21) Není tělesně obřezán, ale plní Zákon, a tak odsoudí tebe, který i s literou a obřízkou Zákon porušuješ.
28 (BKR) Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
28 (B21) Pravý Žid totiž není ten, kdo je jím zjevně, a pravá obřízka není ta zjevná na těle.
29 (BKR) Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
29 (B21) Skutečným Židem je ten, kdo je jím v nitru a má srdce obřezané Duchem, ne literou. Takový dojde chvály, nikoli od lidí, ale od Boha.
| | | Rim 2, 1-29 |
Verš 1
Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.
2Sam 12:5 - Tedy rozhněval se David na muže toho náramně a řekl Nátanovi: Živť jest Hospodin, že hoden jest smrti muž, kterýž to učinil.
Mt 7:1 - Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
1Kor 4:5 - Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.
Verš 4
Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
2Pt 3:15 - A Pána našeho dlouhočekání za spasení mějte, jakož i milý bratr náš Pavel, podle sobě dané moudrosti, psal vám,
Iz 30:18 - Protoť pak shovívá Hospodin, milost vám čině, a protoť se vyvýší, aby se smiloval nad vámi; nebo Hospodin jest Bůh spravedlivý. Blahoslavení všickni, kteříž očekávají na něj.
Verš 5
Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
Rim 9:22 - Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
Verš 6
Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
Ž 62:12 - Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]
Jer 17:10 - Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
Jer 32:19 - Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.
Mt 16:27 - Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Rim 14:12 - A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
1Kor 3:8 - Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý vlastní odplatu vezme podle své práce.
2Kor 5:10 - Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
Gal 6:5 - Neb jeden každý své břímě ponese.
Zjv 2:23 - A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutků vašich.
Zjv 22:12 - A aj, přijduť brzo, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho.
Verš 8
Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
2Sol 1:8 - V plameni ohně, kterýž pomstu uvede na ty, jenž neznají Boha a neposlouchají evangelium Pána našeho Jezukrista,
Verš 11
Neboť není přijímání osob u Boha.
Dt 10:17 - Nebo Hospodin Bůh váš, on jest Bůh bohů, a Pán pánů, Bůh silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž nepřijímá osoby, ani béře darů,
2Krn 19:7 - A protož budiž bázeň Hospodinova při vás. Ostříhejte toho a čiňte tak, neboť není u Hospodina Boha našeho nepravosti, tak aby šetřiti měl osob, aneb přijímati dary.
Jób 34:19 - Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Sk 10:34 - Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob.
Gal 2:6 - Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, nic mi není přidáno, ač jací jsou někdy byli, mně potom nic není, Bůhť osoby člověka nepřijímá; ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali.
Ef 6:9 - A vy páni též se tak mějte k nim, zanechajíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána v nebesích, a přijímání osob není u něho.
Kol 3:25 - Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.
1Pt 1:17 - A poněvadž Otcem nazýváte toho, kterýž bez přijímání osob soudí vedle skutků jednoho každého, viztež, abyste v bázni Páně čas vašeho zde putování konali,
Verš 13
(Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.
Mt 7:21 - Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Jak 1:22 - Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
1Jn 3:7 - Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
Verš 16
V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.
Mt 25:31 - A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
Verš 17
Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,
Rim 9:4 - Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
Verš 24
Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
Iz 52:5 - Nyní tedy což mám činiti? praví Hospodin. Poněvadž jest lid můj zajat darmo, a panovníci jeho k úpění jej přivodí, praví Hospodin. Nad to ustavičně každého dne jménu mému útržka se činí.
Ez 36:23 - Abych posvětil jména svého velikého, kteréž bylo poškvrněno mezi národy, kteréhož jste poškvrnili u prostřed nich, aby poznali národové, že já jsem Hospodin, praví Panovník Hospodin, když posvěcen budu v vás před očima jejich.
Verš 28
Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
Jn 8:39 - Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Rim 9:7 - Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
Verš 29
Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
Dt 10:16 - Protož obřežtež neobřízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte více.
Jer 4:4 - Obřežte se Hospodinu, a odejměte neobřízky srdce vašeho, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, aby nevyšla jako oheň prchlivost má, a nehořela, tak že by nebyl kdo uhasiti, pro nešlechetnost předsevzetí vašich.
Flp 3:2 - Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku.
Kol 2:11 - V němžto i obřezáni jste obřezáním ne rukou učiněným, svlékše tělo hříchů v obřezání Kristovu,
Rim 2,1-29 - Pavol sa v tejto kapitole obracia na Židov, ktorí sa vystatovali pred pohanmi tým, že majú pravú vieru a Mojžišov zákon; pohanmi pohŕdali pre ich nemravný život, hoci sami sa dopúšťali podobných neprávostí (vv. 21–23). Okrem toho sa pýšili tým, že poznajú Zákon. Pavol im hovorí, že ich náboženský a mravný život nie je lepší. Aj ich, hoci si trúfajú posudzovať pohanov, čaká prísny Boží súd.
Rim 2,6 - Porov. Ž 62, 13; Prís 24, 12; Sir 16, 15; Mt 16, 27; 2 Kor 5, 10; Jak 2, 24 a inde.
Rim 2,9 - Kto dostal od Boha viac, bude súdený prísnejšie; a podobne kto čím viac konal dobro, tým väčšiu odmenu dostane.
Rim 2,12 - "Bez zákona", totiž bez zjaveného Mojžišovho zákona.
Rim 2,14 - "Sami sebe sú zákonom". Každý človek má v srdci vpísaný Boží zákon, ktorý sa ozýva hlasom svedomia a ukazuje, čo je dobré a čo zlé. Niekedy si človek svedomie zahluší alebo si ho nevšíma, no v deň súdu, keď Boh osvieti aj skryté veci, umlčané nebude, ale stane sa zjavným.
Rim 2,15 - Tento verš pravdepodobne nadväzuje na 13. verš.
Rim 2,16 - "Podľa môjho evanjelia" t. j. podľa právd Kristovho evanjelia, ktoré hlásam.
Rim 2,17-24 - Židia sa vychvaľujú svojím náboženstvom a chceli by viesť a učiť všetkých ľudí, ale sami nežijú podľa viery. Majú Zákon, ale ho neplnia, preto im to nič nepomôže, naopak, ešte priťaží.
Rim 2,24 - Iz 52, 5; porov. Ez 36, 16–38.
Rim 2,25-29 - Židom bola obriezka vonkajším znakom príslušnosti k vyvolenému národu a účasti na jeho právach a na Božích prisľúbeniach. Pavol však zdôrazňuje, že tento znak sám osebe ešte nikoho nerobí milým Bohu. Musí mu zodpovedať aj život podľa Zákona. A naopak zasa, ak ten, čo nie je obrezaný, teda pohan, plní prirodzený zákon, počíta sa mu to za duchovnú obriezku, čiže patrí k vyvoleným.
