výhody registrácie

List Rimanom

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Rim 2, 1-29

1 Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž. 2 Víme přece, že Boží soud pravdivě postihuje ty, kteří tak jednají. 3 Myslíš si snad, když soudíš ty, kdo takto jednají, a sám činíš totéž, že ty ujdeš soudu Božímu? 4 Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? 5 Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud. 6 On 'odplatí každému podle jeho skutků'. 7 Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný. 8 Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest. 9 Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; 10 avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka. 11 Bůh nikomu nestraní. 12 Ti, kteří neměli zákon a hřešili, také bez zákona zahynou; ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona. 13 Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní. 14 Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. 15 Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí. 16 Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto. 17 Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem 18 a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží. 19 Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách, 20 vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy. 21 Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš? 22 Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš? 23 Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha? 24 'Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy', jak stojí psáno. 25 Obřízka má smysl, jestliže zachováváš zákon. Jestliže však zákon přestupuješ, je to, jako kdybys nebyl obřezán. 26 Jestliže naopak ten, kdo není obřezán, zachovává požadavky zákona, není to, jako kdyby byl obřezán? 27 Ten, kdo není obřezán, ale plní zákon, bude soudcem nad tebou, který s celou svou literou zákona a obřezaností zákon přestupuješ. 28 Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle. 29 Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.

Rim 2, 1-29





Verš 1
Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž.
2Sam 12:5 - David vzplanul proti tomu muži náramným hněvem. Řekl Nátanovi: "Jakože živ je Hospodin, muž, který tohle spáchal, je synem smrti!
Mt 7:1 - Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
1Kor 4:5 - Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.

Verš 4
Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání?
2Pt 3:15 - A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse, jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána.
Iz 30:18 - Hospodin vyčkává, chce se nad vámi smilovat, vyvýší se, slituje se nad vámi. Vždyť Hospodin je Bohem práva, blaze těm, kdo ho očekávají.

Verš 5
Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud.
Rim 9:22 - Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě,

Verš 6
On 'odplatí každému podle jeho skutků'.
Ž 62:12 - Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc, [ (Psalms 62:13) i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků. ]
Jer 17:10 - Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám ledví, já každému splatím podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutků."
Jer 32:19 - veliký v úradku a mocný v skutcích, tvé oči jsou otevřené na všechny cesty synů lidských, abys každému odplatil podle jeho cest a podle ovoce jeho skutků.
Mt 16:27 - Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.
Rim 14:12 - Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.
1Kor 3:8 - Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu.
2Kor 5:10 - Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé.
Gal 6:5 - Každý bude odpovídat sám za sebe.
Zjv 2:23 - a její děti zahubím. Tu poznají všechny církve, že já vidím do nitra i srdce člověka, a každému z vás odplatím podle vašich činů.
Zjv 22:12 - Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal.

Verš 8
Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest.
2Sol 1:8 - aby v plameni ohně vykonal trest na těch, kteří neznají Boha, a na těch, kteří odpírají poslušnost evangeliu našeho Pána Ježíše.

Verš 11
Bůh nikomu nestraní.
Dt 10:17 - Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, všemocný a vzbuzující bázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek,
2Krn 19:7 - Ať je nyní nad vámi strach z Hospodina; konejte všechno bedlivě. U Hospodina, našeho Boha, neobstojí žádné bezpráví ani stranění osobám ani úplatkářství."
Jób 34:19 - Bůh nestraní velmožům, nedá přednost váženému před nuzákem, protože všichni jsou dílem jeho rukou.
Sk 10:34 - A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
Gal 2:6 - Od těch však, kteří se těšili zvláštní vážnosti - čím kdysi byli, na tom mi nic nezáleží, Bůh přece nikomu nestraní - ti tedy, kteří se těšili zvláštní vážnosti, mi nic dalšího neuložili;
Ef 6:9 - Vy páni, jednejte s otroky také tak a zanechte vyhrůžek. Víte přece, že jejich i váš Pán je v nebesích, a ten nikomu nestraní.
Kol 3:25 - Kdo se dopouští křivdy, dostane za to odplatu. Náš Pán nikomu nestraní.
1Pt 1:17 - Jestliže 'vzýváte jako Otce' toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho činů, v bázni před ním žijte dny svého pozemského života.

Verš 13
Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.
Mt 7:21 - Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
Jak 1:22 - Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!
1Jn 3:7 - Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý.

Verš 16
Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.
Mt 25:31 - Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;

Verš 17
Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem
Rim 9:4 - Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení,

Verš 24
'Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy', jak stojí psáno.
Iz 52:5 - Co teď mám udělat? - je výrok Hospodinův. Vždyť zadarmo byl vzat můj lid. Kdo mu vládnou, trápí jej, až kvílí, je výrok Hospodinův. Neustále, po celé dny, je znevažováno mé jméno.
Ez 36:23 - Opět posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi pronárody, jméno, které jste vy uprostřed nich znesvětili. I poznají pronárody, že já jsem Hospodin, je výrok Panovníka Hospodina, až na vás ukáži před jejich očima svou svatost.

Verš 28
Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle.
Jn 8:39 - Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on.
Rim 9:7 - ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž 'z Izáka bude povoláno tvé potomstvo', to jest:

Verš 29
Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.
Dt 10:16 - Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a už nebuďte tvrdošíjní.
Jer 4:4 - Obřežte se kvůli Hospodinu, obřežte svá neobřezaná srdce, mužové judští, obyvatelé Jeruzaléma, aby mé rozhořčení nevyšlehlo jako oheň a nehořelo a nikdo by je neuhasil, a to pro vaše zlé skutky.
Flp 3:2 - Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu 'rozřízku'!
Kol 2:11 - V něm jste obřezáni obřízkou, která není udělána lidskou rukou; obřízka Kristova je odložením celého nevykoupeného těla.

Rim 2,1-29 - Pavol sa v tejto kapitole obracia na Židov, ktorí sa vystatovali pred pohanmi tým, že majú pravú vieru a Mojžišov zákon; pohanmi pohŕdali pre ich nemravný život, hoci sami sa dopúšťali podobných neprávostí (vv. 21–23). Okrem toho sa pýšili tým, že poznajú Zákon. Pavol im hovorí, že ich náboženský a mravný život nie je lepší. Aj ich, hoci si trúfajú posudzovať pohanov, čaká prísny Boží súd.

Rim 2,6 - Porov. Ž 62, 13; Prís 24, 12; Sir 16, 15; Mt 16, 27; 2 Kor 5, 10; Jak 2, 24 a inde.

Rim 2,9 - Kto dostal od Boha viac, bude súdený prísnejšie; a podobne kto čím viac konal dobro, tým väčšiu odmenu dostane.

Rim 2,12 - "Bez zákona", totiž bez zjaveného Mojžišovho zákona.

Rim 2,14 - "Sami sebe sú zákonom". Každý človek má v srdci vpísaný Boží zákon, ktorý sa ozýva hlasom svedomia a ukazuje, čo je dobré a čo zlé. Niekedy si človek svedomie zahluší alebo si ho nevšíma, no v deň súdu, keď Boh osvieti aj skryté veci, umlčané nebude, ale stane sa zjavným.

Rim 2,15 - Tento verš pravdepodobne nadväzuje na 13. verš.

Rim 2,16 - "Podľa môjho evanjelia" t. j. podľa právd Kristovho evanjelia, ktoré hlásam.

Rim 2,17-24 - Židia sa vychvaľujú svojím náboženstvom a chceli by viesť a učiť všetkých ľudí, ale sami nežijú podľa viery. Majú Zákon, ale ho neplnia, preto im to nič nepomôže, naopak, ešte priťaží.

Rim 2,24 - Iz 52, 5; porov. Ez 36, 16–38.

Rim 2,25-29 - Židom bola obriezka vonkajším znakom príslušnosti k vyvolenému národu a účasti na jeho právach a na Božích prisľúbeniach. Pavol však zdôrazňuje, že tento znak sám osebe ešte nikoho nerobí milým Bohu. Musí mu zodpovedať aj život podľa Zákona. A naopak zasa, ak ten, čo nie je obrezaný, teda pohan, plní prirodzený zákon, počíta sa mu to za duchovnú obriezku, čiže patrí k vyvoleným.