Verš 1
Chceš-li však někoho soudit, člověče, věz, že sám nemáš výmluvu, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe - vždyť sám děláš to, co soudíš!
2Sam 12:5 - David se na toho muže hrozně rozhněval. "Jakože je živ Hospodin," řekl Nátanovi, "muž, který to spáchal, musí zemřít!
Mt 7:1 - "Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
1Kor 4:5 - Nevynášejte tedy předčasné soudy. Až přijde Pán, osvětlí, co je skryté ve tmě, zjeví úmysly srdcí a tehdy každého ocení Bůh.
Verš 4
Anebo snad podceňuješ bohatství jeho laskavosti, shovívavosti a trpělivosti? Nechápeš, že tě Boží dobrota vede k pokání?
2Pt 3:15 - Trpělivost našeho Pána chápejte jako příležitost ke spáse. (Tak vám to také s moudrostí, kterou dostal, píše náš milovaný bratr Pavel,
Iz 30:18 - Hospodin čeká, aby se nad vámi smiloval, povstane, aby se nad vámi slitoval. Hospodin je přece Bohem práva - blaze každému, kdo na něj očekává!
Verš 5
Ty si ale svou tvrdostí a nekajícím srdcem proti sobě hromadíš hněv, který se zjeví v den hněvu a Božího spravedlivého soudu.
Rim 9:22 - A co když Bůh, ačkoli chtěl projevit svůj hněv a ukázat svou moc, snášel s velikou trpělivostí nádoby hněvu, určené ke zničení?
Verš 6
On "odplatí každému podle jeho skutků" -
Ž 62:12 - Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží.
Jer 17:10 - "Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám lidská svědomí, abych každému odplatil podle jeho cest, tak jak za své skutky zaslouží."
Jer 32:19 - Jsi veliký ve svých záměrech a mocný ve svých činech. Nespouštíš oči z cest všech lidí, abys každého odměnil podle jeho jednání, tak jak si za své skutky zaslouží.
Mt 16:27 - Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků.
Rim 14:12 - Každý z nás tedy složí Bohu účet sám za sebe.
1Kor 3:8 - Ten, kdo sází, a ten, kdo zalévá, jsou jedno; každý však dostane svou vlastní odplatu za svou vlastní práci.
2Kor 5:10 - Všichni přece musíme stanout před Kristovým soudem, aby každý z nás dostal odplatu za to, co v těle vykonal, ať už to bylo dobré anebo zlé.
Gal 6:5 - Každý musí nést svůj vlastní náklad.
Zjv 2:23 - Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků.
Zjv 22:12 - "Hle, přijdu brzy a má odplata se mnou, abych odplatil každému podle jeho skutků.
Verš 8
těm, kdo ve svém sobectví odmítají pravdu a řídí se nepravostí, však odplatí zuřivým hněvem.
2Sol 1:8 - v ohnivém plameni, aby potrestal ty, kdo neuznávají Boha a nepřijímají evangelium našeho Pána Ježíše.
Verš 11
Bůh totiž nestraní nikomu.
Dt 10:17 - Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, veliký, mocný a hrozný Bůh, nestranný a neúplatný.
2Krn 19:7 - Ať vás tedy provází hrůza z Hospodina. Jednejte svědomitě, neboť Hospodin, náš Bůh, nestrpí nespravedlnost, podjatost ani úplatky!"
Jób 34:19 - On ani knížatům nestraní, nestaví velmože před nuzáky - dílo jeho rukou jsou jeden jak druhý!
Sk 10:34 - Petr se ujal slova a řekl: "Opravdu vidím, že Bůh nikomu nestraní,
Gal 2:6 - Pokud jde o ty, kdo jsou považováni za vůdce (ať už jsou cokoli, mně na tom nezáleží, Bůh nestraní nikomu), mně osobně nic nepřidali.
Ef 6:9 - Vy, páni, se k nim chovejte také tak. Zanechte výhrůžek - víte přece, že jak oni, tak i vy máte Pána v nebesích a ten nestraní nikomu.
Kol 3:25 - Odplata nespravedlivých však bude odpovídat jejich nespravedlnosti. Bůh nestraní nikomu.
1Pt 1:17 - Bůh nikomu nestraní, ale každého soudí podle jeho skutků. Jestliže jej nazýváte svým Otcem, hleďte, abyste svůj dočasný pobyt zde prožili v posvátné úctě.
Verš 13
Před Bohem totiž nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ti, kdo Zákon plní.
Mt 7:21 - Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane', vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.
Jak 1:22 - Tím slovem je ale potřeba se řídit - nenamlouvejte si, že mu stačí naslouchat!
1Jn 3:7 - Nenechte se nikým oklamat, drazí. Kdo žije spravedlivě, je spravedlivý, jako je spravedlivý on.
Verš 16
Takto bude podle mého evangelia v onen den Bůh soudit lidská tajemství skrze Krista Ježíše.
Mt 25:31 - "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy.
Verš 17
Ty si ovšem říkáš Žid, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem.
Rim 9:4 - Izraelitů! Jim totiž patří synovství, sláva i smlouvy, jim byl dán Zákon, bohoslužba i zaslíbení,
Verš 24
Jak je psáno, "Pohané pohrdají Božím jménem kvůli vám".
Iz 52:5 - Co tedy mám teď udělat? praví Hospodin. Zadarmo byl odveden můj lid a ti, kdo mu vládnou, se mu smějí, praví Hospodin; mé jméno je stále uráženo, celé dny.
Ez 36:23 - Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy, jméno, které jste mezi nimi znesvětili. Tehdy národy poznají, že já jsem Hospodin - až na vás před jejich očima prokážu, jak jsem svatý, praví Panovník Hospodin.
Verš 28
Pravý Žid totiž není ten, kdo je jím zjevně, a pravá obřízka není ta zjevná na těle.
Jn 8:39 - "Náš otec je Abraham," odpověděli mu. "Kdybyste byli děti Abrahama," řekl jim Ježíš, "dělali byste Abrahamovy skutky.
Rim 9:7 - Ne všichni jsou jeho dětmi jen proto, že jsou símě Abrahamovo. Říká přece: "Tvé símě bude povoláno v Izákovi."
Verš 29
Skutečným Židem je ten, kdo je jím v nitru a má srdce obřezané Duchem, ne literou. Takový dojde chvály, nikoli od lidí, ale od Boha.
Dt 10:16 - Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a nebuďte už tvrdošíjní.
Jer 4:4 - Pro Hospodina se obřežte, obřežte svá srdce, lide judský a obyvatelé jeruzalémští, ať můj hněv nevyšlehne plamenem, ať se nerozpálí vašimi zločiny, takže by nešel uhasit."
Flp 3:2 - Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty zločince, dejte si pozor na ty řezníky!
Kol 2:11 - V něm jste také obřezáni, a to obřízkou, již nelze vykonat ručně; jde o odložení tělesné přirozenosti, o obřízku Kristovu.
Rim 2,1-29 - Pavol sa v tejto kapitole obracia na Židov, ktorí sa vystatovali pred pohanmi tým, že majú pravú vieru a Mojžišov zákon; pohanmi pohŕdali pre ich nemravný život, hoci sami sa dopúšťali podobných neprávostí (vv. 21–23). Okrem toho sa pýšili tým, že poznajú Zákon. Pavol im hovorí, že ich náboženský a mravný život nie je lepší. Aj ich, hoci si trúfajú posudzovať pohanov, čaká prísny Boží súd.
Rim 2,6 - Porov. Ž 62, 13; Prís 24, 12; Sir 16, 15; Mt 16, 27; 2 Kor 5, 10; Jak 2, 24 a inde.
Rim 2,9 - Kto dostal od Boha viac, bude súdený prísnejšie; a podobne kto čím viac konal dobro, tým väčšiu odmenu dostane.
Rim 2,12 - "Bez zákona", totiž bez zjaveného Mojžišovho zákona.
Rim 2,14 - "Sami sebe sú zákonom". Každý človek má v srdci vpísaný Boží zákon, ktorý sa ozýva hlasom svedomia a ukazuje, čo je dobré a čo zlé. Niekedy si človek svedomie zahluší alebo si ho nevšíma, no v deň súdu, keď Boh osvieti aj skryté veci, umlčané nebude, ale stane sa zjavným.
Rim 2,15 - Tento verš pravdepodobne nadväzuje na 13. verš.
Rim 2,16 - "Podľa môjho evanjelia" t. j. podľa právd Kristovho evanjelia, ktoré hlásam.
Rim 2,17-24 - Židia sa vychvaľujú svojím náboženstvom a chceli by viesť a učiť všetkých ľudí, ale sami nežijú podľa viery. Majú Zákon, ale ho neplnia, preto im to nič nepomôže, naopak, ešte priťaží.
Rim 2,24 - Iz 52, 5; porov. Ez 36, 16–38.
Rim 2,25-29 - Židom bola obriezka vonkajším znakom príslušnosti k vyvolenému národu a účasti na jeho právach a na Božích prisľúbeniach. Pavol však zdôrazňuje, že tento znak sám osebe ešte nikoho nerobí milým Bohu. Musí mu zodpovedať aj život podľa Zákona. A naopak zasa, ak ten, čo nie je obrezaný, teda pohan, plní prirodzený zákon, počíta sa mu to za duchovnú obriezku, čiže patrí k vyvoleným.
