Verš 3
Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
Kol 2:16 - Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany některého svátku, nebo novuměsíce, anebo sobot,
Verš 4
Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
Jak 4:12 - Jedenť jest vydavatel Zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného?
Verš 5
Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
Gal 4:10 - Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
Kol 2:16 - Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany některého svátku, nebo novuměsíce, anebo sobot,
Verš 6
Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
1Kor 10:31 - Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
1Tim 4:3 - Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, jenž poznali pravdu.
Verš 7
Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
2Kor 5:15 - Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
Gal 2:20 - S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne.
1Sol 5:10 - Kterýž umřel za nás, abychom, buďto že bdíme, buďto že spíme, spolu s ním živi byli.
1Pt 4:2 - K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.
Verš 10
Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
Mt 25:31 - A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
2Kor 5:10 - Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
Verš 11
Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
Iz 45:23 - Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk,
Flp 2:10 - Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
Verš 12
A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
Ž 62:12 - Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]
Jer 17:10 - Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
Jer 32:19 - Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.
Mt 16:27 - Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Rim 2:6 - Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
1Kor 3:8 - Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý vlastní odplatu vezme podle své práce.
2Kor 5:10 - Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
Gal 6:5 - Neb jeden každý své břímě ponese.
Zjv 2:23 - A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutků vašich.
Zjv 22:12 - A aj, přijduť brzo, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho.
Verš 13
Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
1Kor 10:32 - Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
2Kor 6:3 - Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
Verš 14
Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
Mt 15:11 - Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
Sk 10:15 - Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
1Kor 8:4 - A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, toto dím: Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden.
1Tim 4:4 - Nebo všeliké stvoření Boží dobré jest, a nic nemá zamítáno býti, což se s díků činěním přijímá.
Verš 15
Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
1Kor 8:11 - I zahyneť bratr mdlý, (pro tvé to vědění), za kteréhož Kristus umřel.
Verš 17
Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
1Kor 8:8 - Nečiníť pak nás pokrm vzácných Bohu. Nebo budeme-li jísti, nic tím lepší nebudeme, a nebudeme-li jísti, nic horší nebudeme.
Verš 20
Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
Tít 1:15 - Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.
Verš 21
Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
1Kor 8:13 - A protož jestližeť pohoršuje pokrm bližního mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého.
Verš 23
Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.
Tít 1:15 - Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.
Rim 14,1-10 - "Slabí vo viere" boli kresťania, ktorí sa úprimne, ale mylne domnievali, že aj ako kresťania musia naďalej dodržiavať predpisy židovského pôvodu o svätení niektorých dní alebo o zdržiavaní sa niektorých pokrmov. Pavol tu nehovorí podrobne o týchto praktikách alebo o ich pôvode. V presvedčení, že ony aj tak časom zaniknú, odporúča ušľachtilý liberálny postoj voči takýmto kresťanom. Každý si, pravda, má utvoriť svedomie isté a správne a prejavovať lásku ku všetkým.
Rim 14,11 - Porov. Iz 49, 18; 45, 23. "Ako že žijem" je zvyčajným výrazom Božej prísahy. Boh prisahá sám na seba, na svoj nemeniteľný večný život.
Rim 14,14 - Nijaký pokrm sám osebe mravne neznečisťuje, ako to vyhlásil už Ježiš Kristus (Mt 15, 11; Mk 7, 18–19; Sk 11, 9). Teda ani pokrmy obetované predtým modlám (porov. 1 Kor 8, 1–6).
Rim 14,22-23 - Apoštol tu uvádza dôležitú zásadu pre všetkých kresťanov, "slabých" i "silných". Jedni i druhí sa musia správať podľa svojho svedomia osvieteného "vierou". Presvedčenie "silných vo viere" je objektívne správne a sú "blažení", že ich netrápia pochybnosti. Ale v konkrétnom živote sa musia riadiť láskou k "slabým", ktorá je nado všetko. – Kto však je "slabý vo viere" a koná ináč, ako mu svedomie káže, čo platí pre každého, teda aj pre "silného vo viere", dopúšťa sa hriechu.
