Verš 3
Kdo jí všechno, ať nepohrdá tím, kdo nejí, a kdo nejí, ať nesoudí toho, kdo jí - vždyť Bůh jej přijal!
Kol 2:16 - Nenechte se tedy nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám.
Verš 4
Kdo vůbec jsi, že soudíš cizího služebníka? Před svým vlastním pánem obstojí, či selže. A on obstojí - Pán jej dokáže podepřít!
Jak 4:12 - Zákonodárce a soudce je ale jen jeden! On může zachránit i zničit. Kdo vůbec jsi, že soudíš svého bližního?
Verš 5
Někdo si cení jednoho dne nad jiné, pro někoho je den jako den. Každý ať je přesvědčen o vlastním názoru.
Gal 4:10 - Dbáte na dny, měsíce, období a roky!
Kol 2:16 - Nenechte se tedy nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám.
Verš 6
Kdo drží svátek, drží ho Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu.
1Kor 10:31 - Nuže - ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě.
1Tim 4:3 - budou lidi zrazovat od manželství a zakazovat jim jíst, co Bůh stvořil. Ti, kdo věří a znají pravdu, to však mají požívat s vděčností,
Verš 7
Nikdo z nás totiž nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.
2Kor 5:15 - On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých.
Gal 2:20 - Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe.
1Sol 5:10 - který za nás zemřel, abychom - ať už bdíme nebo spíme - žili společně s ním.
1Pt 4:2 - takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.
Verš 10
Proč tedy soudíš svého bratra? Anebo ty, proč pohrdáš svým bratrem? Všichni přece staneme na soudu před Božím trůnem.
Mt 25:31 - "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy.
2Kor 5:10 - Všichni přece musíme stanout před Kristovým soudem, aby každý z nás dostal odplatu za to, co v těle vykonal, ať už to bylo dobré anebo zlé.
Verš 11
Jak je psáno: "Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu."
Iz 45:23 - Při sobě samém přísahám, ústy pronáším slova pravdivá, jež nelze odvolat: Přede mnou každý padne na kolena a každý jazyk bude při mně přísahat.
Flp 2:10 - aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí
Verš 12
Každý z nás tedy složí Bohu účet sám za sebe.
Ž 62:12 - Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží.
Jer 17:10 - "Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám lidská svědomí, abych každému odplatil podle jeho cest, tak jak za své skutky zaslouží."
Jer 32:19 - Jsi veliký ve svých záměrech a mocný ve svých činech. Nespouštíš oči z cest všech lidí, abys každého odměnil podle jeho jednání, tak jak si za své skutky zaslouží.
Mt 16:27 - Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků.
Rim 2:6 - On "odplatí každému podle jeho skutků" -
1Kor 3:8 - Ten, kdo sází, a ten, kdo zalévá, jsou jedno; každý však dostane svou vlastní odplatu za svou vlastní práci.
2Kor 5:10 - Všichni přece musíme stanout před Kristovým soudem, aby každý z nás dostal odplatu za to, co v těle vykonal, ať už to bylo dobré anebo zlé.
Gal 6:5 - Každý musí nést svůj vlastní náklad.
Zjv 2:23 - Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků.
Zjv 22:12 - "Hle, přijdu brzy a má odplata se mnou, abych odplatil každému podle jeho skutků.
Verš 13
Přestaňme proto soudit jedni druhé. Raději posuďte, jak bratra ničím neurazit a nepohoršit.
1Kor 10:32 - Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží.
2Kor 6:3 - Nikomu nechceme klást do cesty žádnou překážku, aby naší službě nebylo co vytknout.
Verš 14
Vím a v Pánu Ježíši mám naprostou jistotu, že nic není nečisté samo o sobě; pokud to však někdo má za nečisté, je to pro něj nečisté.
Mt 15:11 - Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází."
Sk 10:15 - Ale hlas k němu promluvil znovu: "Co Bůh očistil, neměj za nečisté!"
1Kor 8:4 - Pokud tedy jde o požívání masa obětovaného modlám: Víme, že "modla neznamená vůbec nic" a že "není žádný Bůh než jediný".
1Tim 4:4 - neboť vše, co Bůh stvořil, je dobré a nic, co se přijímá s díkůvzdáním, není třeba odmítat;
Verš 15
Trápí-li se tvůj bratr kvůli tomu, co jíš, pak už se neřídíš láskou. Přestaň svým jídlem hubit člověka, za kterého zemřel Kristus!
1Kor 8:11 - Kvůli tvému "poznání" tak hyne tvůj slabší sourozenec, za kterého zemřel Kristus!
Verš 17
V Božím království přece nejde o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém.
1Kor 8:8 - Jídlo nás ovšem k Bohu nepřiblíží. Pokud nejíme, nejsme o nic horší, a pokud jíme, nejsme o nic lepší.
Verš 20
Nenič Boží dílo kvůli jídlu! Jistě, "všechno je čisté," ale je špatné pohoršovat člověka jídlem.
Tít 1:15 - Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic - nemají totiž čistou mysl ani svědomí.
Verš 21
Je lepší nejíst maso, nepít víno a vyvarovat se všeho, co tvého bratra uráží.
1Kor 8:13 - Pokud mého bratra svádí jídlo k hříchu, nedotknu se masa už nikdy v životě, abych snad svého bratra nesvedl.
Verš 23
Kdo má ale při jídle pochybnosti, je odsouzen, protože se nechová podle své víry. A cokoli není z víry, je hřích.
Tít 1:15 - Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic - nemají totiž čistou mysl ani svědomí.
Rim 14,1-10 - "Slabí vo viere" boli kresťania, ktorí sa úprimne, ale mylne domnievali, že aj ako kresťania musia naďalej dodržiavať predpisy židovského pôvodu o svätení niektorých dní alebo o zdržiavaní sa niektorých pokrmov. Pavol tu nehovorí podrobne o týchto praktikách alebo o ich pôvode. V presvedčení, že ony aj tak časom zaniknú, odporúča ušľachtilý liberálny postoj voči takýmto kresťanom. Každý si, pravda, má utvoriť svedomie isté a správne a prejavovať lásku ku všetkým.
Rim 14,11 - Porov. Iz 49, 18; 45, 23. "Ako že žijem" je zvyčajným výrazom Božej prísahy. Boh prisahá sám na seba, na svoj nemeniteľný večný život.
Rim 14,14 - Nijaký pokrm sám osebe mravne neznečisťuje, ako to vyhlásil už Ježiš Kristus (Mt 15, 11; Mk 7, 18–19; Sk 11, 9). Teda ani pokrmy obetované predtým modlám (porov. 1 Kor 8, 1–6).
Rim 14,22-23 - Apoštol tu uvádza dôležitú zásadu pre všetkých kresťanov, "slabých" i "silných". Jedni i druhí sa musia správať podľa svojho svedomia osvieteného "vierou". Presvedčenie "silných vo viere" je objektívne správne a sú "blažení", že ich netrápia pochybnosti. Ale v konkrétnom živote sa musia riadiť láskou k "slabým", ktorá je nado všetko. – Kto však je "slabý vo viere" a koná ináč, ako mu svedomie káže, čo platí pre každého, teda aj pre "silného vo viere", dopúšťa sa hriechu.