Verš 1
Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.
1Pt 2:5 - I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
Rim 6:13 - Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.
Rim 6:16 - Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?
Verš 2
A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.
1Jn 2:15 - Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť kdo svět, není lásky Otcovy v něm.
Ef 5:17 - Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
1Sol 4:3 - Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,
Verš 3
Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.
Rim 1:5 - Skrze něhožto jsme přijali milost a apoštolství ku poslušenství víry mezi všemi národy pro jméno jeho,
Ef 4:7 - Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
1Kor 12:11 - Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
Ef 4:7 - Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
Verš 4
Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,
1Kor 12:27 - Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
Ef 1:23 - Kterážto jest tělo jeho a plnost všecko ve všech naplňujícího.
Ef 4:16 - Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
Ef 5:23 - Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
Kol 1:24 - Kterýž nyní raduji se z utrpení mých, kteráž snáším pro vás, a doplňuji ostatky soužení Kristových na těle svém za jeho tělo, jenž jest církev,
Verš 5
Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
1Kor 12:4 - Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
2Kor 10:13 - My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.
1Pt 4:10 - Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.
Verš 6
Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;
1Kor 12:4 - Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
Verš 7
Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.
1Kor 12:10 - Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
1Pt 4:10 - Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.
Verš 8
Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.
Mt 6:1 - Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Dt 15:7 - Byl-li by u tebe nuzný někdo z bratří tvých, v některém městě tvém, v zemi tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, nezatvrdíš srdce svého, a nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým:
2Kor 9:7 - Jeden každý jakž uložil v srdci svém, tak učiň, ne s neochotnou myslí anebo z mušení. Neboť ochotného dárce miluje Bůh.
Verš 9
Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
Ž 97:10 - Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.
Am 5:15 - Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.
Verš 10
Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,
Ef 4:2 - Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
Heb 13:1 - Láska bratrská zůstávejž mezi vámi.
1Pt 1:22 - Poněvadž duše své očistili jste poslušenstvím pravdy skrze Ducha svatého, k milování neošemetnému bratrstva, z čistého tedy srdce jedni druhé milujte snažně,
1Pt 2:17 - Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.
Flp 2:3 - Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.
1Pt 5:5 - Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.
Verš 12
Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
Rim 15:13 - Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.
1Sol 5:16 - Vždycky se radujte,
Heb 10:36 - Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
Heb 12:1 - Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,
Jak 5:7 - A protož trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Páně. Aj, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť.
Lk 18:1 - Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
Ef 6:18 - Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté,
Kol 4:2 - Na modlitbě buďtež ustaviční, bdíce v tom s díků činěním,
1Sol 5:17 - Bez přestání se modlte,
Verš 13
V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.
1Kor 16:1 - O sbírce pak na svaté, jakž jsem nařídil v církvích Galatských, tak i vy čiňte.
Heb 13:2 - Na přívětivost k hostem nezapomínejte; skrze ni zajisté někteří, nevěděvše, anděly za hostě přijímali.
1Pt 4:9 - Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.
Verš 14
Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.
Mt 5:44 - Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
1Kor 4:12 - A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma; uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, mile snášíme.
Verš 16
Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
Rim 15:5 - Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista,
1Kor 1:10 - Prosímť vás pak, bratří, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejně mluvili všickni a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buďte spojeni jednostejnou myslí a jednostejným smyslem.
Flp 2:2 - Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
Flp 3:16 - Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle a jednostejně smysleme.
1Pt 3:8 - A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,
Prís 3:7 - Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
Iz 5:21 - Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.
Verš 17
Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
Prís 20:22 - Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Mt 5:39 - Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
1Kor 6:7 - Již tedy konečně nedostatek mezi vámi jest, že soudy máte mezi sebou. Proč raději křivdy netrpíte? Proč raději škody nebéřete?
1Sol 5:15 - Vizte, aby někdo zlého za zlé neodplacoval, ale vždycky účinnosti dokazujte, i k sobě vespolek i ke všechněm.
2Kor 8:21 - Dobré opatrujíce netoliko před obličejem Páně, ale i před lidmi.
1Pt 2:12 - Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
Verš 18
Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,
Mk 9:50 - Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.
Heb 12:14 - Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
Verš 19
Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.
Mt 5:39 - Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Lk 6:29 - A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Dt 32:35 - Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.
Heb 10:30 - Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
Verš 20
A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
Prís 25:21 - Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Mt 5:44 - Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
Rim 12,1 - Pavol tu podáva morálne dôsledky z náuky vyloženej v dogmatickej časti tohto listu. "Telo" znamená celú ľudskú osobu. Kresťan celým svojím životom prináša Bohu obetu, ktorá je pravou "duchovnou bohoslužbou".
Rim 12,1-7 - Pavol tu vysvetľuje vzťah k svetskej moci. Tá je na to, aby slúžila spoločnému dobru, a teda aj jednotlivcom. Pavol tu zdôrazňuje zásadu, že moc má základ v Bohu. Takto kresťanské náboženstvo preniká mravný život jednotlivca (12, 1), ale aj celej spoločnosti.
Rim 12,3-8 - Údy Cirkvi tvoria spoločenstvo ako tajomné Kristovo telo. Toto spojenie určuje ich vzájomné povinnosti. Dary milosti môžu byť rozličné, ale vždy ich treba používať tak, aby slúžili dobru celého spoločenstva.
Rim 12,7 - Porov. Mt 22, 21; 1 Pt 2, 13.
Rim 12,8 - Porov. 8, 4; 1 Kor 13, 1; Gal 5, 14; Kol 3, 14; Jn 13, 34.
Rim 12,9 - Pozri Ex 20, 13–17; Dt 5, 17–21; Lv 19, 18. Blížny sa tu berie nielen ako člen toho istého národa, ako v Lv, ale ako člen ľudskej rodiny zjednotenej v Kristovi (Gal 3, 28; Mt 25, 40).
Rim 12,11 - "Čas" v pavlovskom chápaní je čas eschatologický, ten, o ktorom hovorí Písmo ako "o posledných dňoch", začatých smrťou a zmŕtvychvstaním Ježiša Krista a rozprestierajúcich sa na čas putujúcej Cirkvi, ktorá kráča v ústrety druhému Pánovmu príchodu.
Rim 12,12 - Porov. 1 Sol 5, 4 n.
Rim 12,13 - "Svätých", čiže kresťanov.
Rim 12,16 - Porov. Prís 3, 4.
Rim 12,19 - Dt 32, 35.
Rim 12,20 - Prís 25, 21; porov. Mt 5, 39.
