Verš 2
Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.
Sk 22:3 - "Já jsem Žid a narodil jsem se v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. V Gamalielově škole jsem byl přesně vyučen zákonu našich otců. Byl jsem právě tak plný horlivosti pro Boha, jako jste dnes vy všichni,
Rim 9:31 - Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl.
Gal 4:17 - Oni se o vás horlivě ucházejí, ale nemyslí to dobře; chtějí vás připravit o spásu a strhnout vás na svou stranu.
Verš 4
Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.
Mt 5:17 - Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
Sk 13:38 - Budiž vám tedy známo, bratří, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění všech hříchů, a to i těch, jichž vás nemohl zprostit Mojžíšův zákon.
2Kor 3:13 - Nepočínáme si jako Mojžíš, který zahaloval svou tvář závojem, aby synové Izraele nespatřili konec té pomíjející záře.
Gal 3:24 - Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.
Verš 5
Mojžíš píše o spravedlnosti, založené na zákoně: 'Člověk, který tak jedná, bude živ.'
Lv 18:5 - Budete dbát na moje nařízení a na moje řády. Člověk, který podle nich bude jednat, bude z nich žít. Já jsem Hospodin.
Ez 20:11 - Vydal jsem jim svá nařízení a seznámil je se svými řády, skrze něž má člověk život, když je plní.
Gal 3:12 - Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: 'Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.'
Verš 6
Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: 'Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe?' - aby Krista přivedl dolů -
Dt 30:12 - Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?"
Verš 11
neboť Písmo praví: 'Kdo v něho věří, nebude zahanben.'
Iz 28:16 - Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.
Rim 9:33 - jak je psáno: 'Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.'
Verš 12
Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť
Sk 15:9 - a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, protože jejich srdce očistil vírou.
Rim 3:22 - Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:
Verš 13
'každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen'.
Joe 2:32 -
Sk 2:21 - a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.'
Verš 15
A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: 'Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!'
Iz 52:7 - Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: "Tvůj Bůh kraluje!"
Nah 1:15 -
Verš 16
Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: 'Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?'
Iz 53:1 - Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?
Jn 12:38 - a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: 'Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?'
Verš 18
Ptám se však: To snad nikdy neslyšeli zvěst? Ovšemže slyšeli! 'Po celé zemi se rozlehl jejich hlas, do nejzazších končin jejich slova.'
Ž 19:4 - Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet.
Verš 19
Ptám se tedy: Nepochopil Izrael, co mu bylo zvěstováno? Nepochopil; už u Mojžíše se přece říká: 'Vzbudím ve vás žárlivost na národ, který není národem, proti národu pošetilému vás popudím k hněvu.'
Dt 32:21 - Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.
Verš 20
A Izaiáš má odvahu říci: 'Dal jsem se nalézti těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.'
Iz 65:1 - Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali, dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali. Řekl jsem: "Hle, tady jsem, jsem tady" pronárodu, který nevzýval mé jméno.
Verš 21
O Izraeli však říká: 'Každý den jsem vztahoval ruce k lidu neposlušnému a vzpurnému.'
Iz 65:2 - Po celé dny vztahoval jsem ruce k lidu svéhlavému, k těm, kdo chodí po nedobré cestě, za vlastními úmysly.
