Skutky apoštolov

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Sk 4, 1-37

1 A když takto mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a se saduceji. 2 Nemohli totiž snést, že učí lid a že v souvislosti s Ježíšem hlásají vzkříšení z mrtvých. 3 Zatkli je, a protože už byl večer, nechali je do druhého dne ve vězení. 4 Mnozí, kdo tu řeč slyšeli, však uvěřili, takže jejich počet dosáhl asi pěti tisíc mužů. 5 Nazítří se v Jeruzalémě sešli židovští hodnostáři, starší a znalci Písma, 6 velekněz Annáš a také Kaifáš, Jan, Alexandr a ostatní z velekněžského rodu. 7 Postavili Petra s Janem doprostřed a vyslýchali je: "Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?" 8 Tehdy jim Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: "Vůdcové lidu a starší Izraele, 9 jsme tu dnes vyslýcháni kvůli dobrému skutku, jímž bylo uzdravení nemocného člověka. 10 Proto vám všem i celému izraelskému lidu oznamuji, že tento člověk před vámi stojí zdravý ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, jehož jste vy ukřižovali a jehož Bůh vzkřísil z mrtvých. 11 To je ten ‚kámen vámi staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným.' 12 V nikom jiném není spása - na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!" 13 Když vůdcové viděli Petrovu a Janovu smělost a zjistili, že jsou to neučení a prostí lidé, žasli a poznali na nich, že byli s Ježíšem. 14 Když se podívali na toho uzdraveného muže, jak tam s nimi stojí, neměli co na to říci. 15 Poručili jim, ať odejdou z radní místnosti, a začali se radit: 16 "Co s těmi lidmi uděláme? Celý Jeruzalém ví, že se skrze ně stal zjevný zázrak, a my to nemůžeme popřít. 17 Aby se to ale mezi lidmi přestalo šířit, pohrozme jim, ať už o tom jménu s nikým nemluví." 18 A tak je zavolali a přikázali jim, ať už o Ježíšově jménu vůbec nemluví ani neučí. 19 Petr a Jan jim odpověděli: "Myslíte, že je v Božích očích správné, abychom poslouchali vás více než Boha? 20 Nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli." 21 Když ale nemohli najít nic, za co by je potrestali, znovu jim pohrozili a s ohledem na lid je propustili. Všichni totiž oslavovali Boha za to, co se stalo - 22 člověk přes čtyřicet let chromý byl zázračně uzdraven! 23 Poté, co byli propuštěni, přišli ke svým a vyprávěli, co jim řekli vrchní kněží a starší. 24 Když to bratři uslyšeli, svorně pozvedli hlas k Bohu: "Pane, ty jsi stvořil nebe i zemi, moře i všechno, co je v nich. 25 Ty jsi skrze Ducha svatého řekl ústy svého služebníka, našeho otce Davida: ‚Proč se národy vzbouřily a lidé vymýšleli marnosti? 26 Králové země povstali a vládcové se spřáhli proti Hospodinu a proti jeho Pomazanému.' 27 A opravdu, Herodes a Pontius Pilát se spřáhli s pohany a s lidem Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíši, jehož jsi pomazal, 28 a provedli, co tvá ruka a tvá vůle předurčila, že se má stát. 29 Pohleď nyní na jejich výhrůžky, Hospodine, a dej svým služebníkům, ať mluví tvé slovo se vší smělostí. 30 Vztahuj svou ruku k uzdravování a dej, ať se ve jménu tvého svatého služebníka Ježíše dějí divy a zázraky!" 31 Místo, na kterém se shromáždili, se po jejich modlitbě zatřáslo. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali směle mluvit Boží slovo. 32 Celé to množství věřících mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo nic nenazýval svým vlastním majetkem, ale měli všechno společné. 33 Apoštolové vydávali svědectví o vzkříšení Pána Ježíše s velikou mocí a na všech spočívala veliká milost. 34 Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, protože ti, kdo vlastnili pole nebo domy, je prodávali a utržené peníze přinášeli 35 k nohám apoštolů. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval. 36 Joses, který od apoštolů dostal jméno Barnabáš (což v překladu znamená Syn potěšení), levita původem z Kypru, 37 prodal své pole, přinesl peníze a položil je k nohám apoštolů.

Verš 32

Celé to množství věřících mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo nic nenazýval svým vlastním majetkem, ale měli všechno společné.

Sk 2:44 - Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné.

1Pt 3:8 - Konečně, buďte všichni svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní.

Verš 35

k nohám apoštolů. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval.

Iz 58:7 - Nemáš se raději s hladovým o chléb podělit, ubohým bezdomovcům svůj dům otevřít? Když vidíš nahého, nemáš jej přiodít, přestat být netečný k vlastním příbuzným?

Verš 7

Postavili Petra s Janem doprostřed a vyslýchali je: "Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?"

Ex 2:14 - Ten opáčil: "Kdo tě udělal naším vůdcem a soudcem? Chceš mě snad zabít, jako jsi zabil toho Egypťana?" Mojžíš tedy dostal strach, neboť si pomyslel: "Určitě se o tom už ví!"

Mt 21:23 - Když přišel do chrámu a vyučoval tam, přistoupili k němu vrchní kněží a starší lidu se slovy: "Jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!"

Sk 7:27 - Ten, který ubližoval svému bližnímu, jej však odstrčil: ‚Kdo tě ustanovil naším vůdcem a soudcem?

Verš 11

To je ten ‚kámen vámi staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným.'

Ž 118:22 - Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným.

Iz 28:16 - Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Hle, pokládám na Sionu kámen prubířský, kámen ušlechtilý, úhelný, základ nepohnutelný; kdokoli se na něj spolehne, neukvapí se.

Mt 21:42 - Ježíš jim řekl: "Nikdy jste nečetli v Písmech? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným. Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.'

Mk 12:10 - Nečetli jste snad Písmo? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným.

Lk 20:17 - Podíval se na ně a řekl: "Co tedy znamená to, co je psáno: ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným'?

Rim 9:33 - jak je psáno: "Hle, pokládám na Sionu kámen úrazu a skálu pohoršení; kdokoli však v něj věří, se jistě nezklame."

1Pt 2:7 - Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to "Kámen staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným,"

Verš 12

V nikom jiném není spása - na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!"

Mt 1:21 - Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů."

Sk 10:43 - Jemu vydávají svědectví všichni proroci: skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něj věří."

1Tim 2:5 - Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,

Verš 16

"Co s těmi lidmi uděláme? Celý Jeruzalém ví, že se skrze ně stal zjevný zázrak, a my to nemůžeme popřít.

Jn 11:47 - Vrchní kněží a farizeové shromáždili Veleradu. "Co budeme dělat?" říkali. "Ten člověk dělá spoustu zázraků!

Verš 19

Petr a Jan jim odpověděli: "Myslíte, že je v Božích očích správné, abychom poslouchali vás více než Boha?

Sk 5:29 - Petr a apoštolové odpověděli: "Je třeba více poslouchat Boha než lidi.

Verš 21

Když ale nemohli najít nic, za co by je potrestali, znovu jim pohrozili a s ohledem na lid je propustili. Všichni totiž oslavovali Boha za to, co se stalo -

Sk 5:26 - Velitel se stráží pro ně ihned šel a přivedl je bez násilí; báli se totiž, aby je lid neukamenoval.

Sk 3:7 - Vzal ho za pravou ruku, zvedl ho a do jeho nohou a kloubů se ihned vlila síla.

Verš 23

Poté, co byli propuštěni, přišli ke svým a vyprávěli, co jim řekli vrchní kněží a starší.

Sk 12:12 - Když to pochopil, šel do domu Marie, matky Jana Marka, kam se mnozí sešli k modlitbám.

Verš 25

Ty jsi skrze Ducha svatého řekl ústy svého služebníka, našeho otce Davida: ‚Proč se národy vzbouřily a lidé vymýšleli marnosti?

Ž 2:1 - Proč vzbouřily se národy a lidé vymýšlejí marnosti?

Verš 27

A opravdu, Herodes a Pontius Pilát se spřáhli s pohany a s lidem Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíši, jehož jsi pomazal,

Mt 26:3 - Na dvoře velekněze jménem Kaifáš se zatím sešli vrchní kněží se staršími lidu,

Mk 14:1 - Bylo to dva dny před Velikonocemi a Svátkem nekvašených chlebů. Vrchní kněží se znalci Písma hledali způsob, jak by se ho lstí zmocnili a zabili ho.

Lk 22:2 - Vrchní kněží a znalci Písma hledali způsob, jak ho zabít, ale báli se lidu.

Jn 11:47 - Vrchní kněží a farizeové shromáždili Veleradu. "Co budeme dělat?" říkali. "Ten člověk dělá spoustu zázraků!

Verš 30

Vztahuj svou ruku k uzdravování a dej, ať se ve jménu tvého svatého služebníka Ježíše dějí divy a zázraky!"

Mk 16:17 - Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích,

Verš 31

Místo, na kterém se shromáždili, se po jejich modlitbě zatřáslo. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali směle mluvit Boží slovo.

Sk 16:26 - Vtom nastalo tak veliké zemětřesení, že se vězení otřáslo v základech. Všechny dveře se hned otevřely a všem spadly okovy.

Sk 4,1-2 - Veliteľom chrámovej stráže bol kňaz. O poriadok v chráme a na jeho okolí sa starala stráž zložená hlavne z levitov.

Sk 4,11 - Ž 118, 22.

Sk 4,25-26 - Ž 2, 1–2.

Sk 4,32-35 - Prvých kresťanov charakterizovalo spoločenstvo majetku. Slobodne a dobrovoľne dávali svoj majetok v prospech biednych.