Skutky apoštolov

1 (BKR) A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
1 (ROH) A keď bolo usúdené, že sa máme odplaviť do Itálie, oddali Pavla i niektorých iných väzňov stotníkovi, menom Júliusovi, z pluku jeho veličenstva.
1 (B21) Jakmile bylo rozhodnuto, že vyplujeme do Itálie, svěřili Pavla s několika dalšími vězni setníku Juliovi z císařského praporu.

2 (BKR) Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podle krajin Azie, pustili jsme se na moře. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
2 (ROH) A keď sme vyšli na adramytenskú loď majúc sa plaviť na miesta popri Ázii, odplavili sme sa, a bol s nami Aristarch, Macedonec z Tesaloniky.
2 (B21) Nastoupili jsme na adramyttskou loď, která měla plout podél pobřeží Asie, a vypluli jsme. Byl s námi také Makedonec Aristarchos z Tesaloniky.

3 (BKR) Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.
3 (ROH) A na druhý deň sme sa doplavili do Sidona. A keďže Július láskave zaobchádzal s Pavlom, dovolil mu ísť k priateľom, aby sa postarali o neho.
3 (B21) Druhého dne jsme přistáli v Sidonu. Julius se k Pavlovi choval vlídně a dovolil mu zajít k přátelům, aby se o něj postarali.

4 (BKR) A berouce se odtud, plavili jsme se podle Cypru, protože byl vítr odporný nám.
4 (ROH) A keď sme sa odtiaľ pustili, plavili sme sa popod Cyprus, pretože sme mali vetry proti sebe.
4 (B21) Když jsme odtud vyrazili, museli jsme kvůli protivětru obeplout Kypr.

5 (BKR) A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do města Myry, kteréž jest v krajině, jenž slove Lycia.
5 (ROH) A tak preplaviac sa morom popri Cilícii a Pamfýlii prišli sme do Myry v Lycii.
5 (B21) Míjeli jsme pobřeží Kilikie a Pamfylie až do přistání v lykijské Myře.

6 (BKR) A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.
6 (ROH) Tam našiel stotník alexandrínsku loď, ktorá sa plavila do Itálie, a vlodil nás do nej.
6 (B21) Tam setník našel alexandrijskou loď mířící do Itálie a přivedl nás na ni.

7 (BKR) A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny.
7 (ROH) A keď sme sa už mnoho dní pomaly plavili a ledva sme sa dostali naproti Knídu, a že nás ta nepripustil vietor, podplavili sme sa pod Krétu popri Salmóne.
7 (B21) Řadu dní jsme se plavili pomalu a s obtížemi, až jsme se dostali naproti Knidu. Vítr nám nedovolil pokračovat tím směrem, a tak jsme obepluli Krétu podél Salmony.

8 (BKR) A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhožto nedaleko bylo město Lasea.
8 (ROH) A keď sme sa potom, aj to len s veľkou ťažkosťou, preplavili popri nej, prišli sme na jakési miesto, zvané Krásny prístav, blízko ktorého miesta bolo mesto Lasea.
8 (B21) Po obtížné plavbě kolem pobřeží jsme dorazili na místo zvané Pěkné přístavy poblíž města Lasaia.

9 (BKR) Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (neb již byl i půst pominul,) napomínal jich Pavel,
9 (ROH) A keď bolo prešlo hodne času, a plavba už bola nebezpečná, pretože už bol pominul aj pôst, napomínal Pavel
9 (B21) Ztratili jsme hodně času; minul už dokonce i Půst a další plavba by byla nebezpečná. Pavel je proto varoval:

10 (BKR) Řka k nim: Muži, vidím, že s velikým ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.
10 (ROH) a hovoril im: Mužovia, vidím, že plavba bude spojená s trudom a s veľkou stratou nie len nákladu a lode, ale aj našich životov.
10 (B21) "Pánové, podle mého by plavba skončila neštěstím a velikou škodou nejen na lodi a nákladu, ale i na našich životech!"

11 (BKR) Ale setník více věřil správci lodí a marináři, nežli tomu, co Pavel pravil.
11 (ROH) Ale stotník viacej veril kormidelníkovi a majiteľovi lode ako tomu, čo hovoril Pavel.
11 (B21) Setník ale více důvěřoval kormidelníkovi a majiteli lodi než Pavlovým slovům.

12 (BKR) A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobýti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než západnímu.
12 (ROH) A pretože bol prístav nepríhodný na prezimovanie, väčšina z nich sa uradila odplaviť sa aj odtiaľ, ak by sa len vraj mohli nejako dostať do Fénixu a tam prezimovať. To je prístav na Kréte, ktorý hľadí smerom juhozápadného a severozápadného vetra.
12 (B21) Protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina rozhodla, že odtud vyplují a pokusí se dorazit do Fénixu, kde by mohli přezimovat. Tento krétský přístav byl totiž obrácený k jihozápadu a severozápadu.

13 (BKR) A když počal vítr víti od poledne, majíce za to, že se budou umíněnou cestou držeti, i nahodilo se jim, že jeli blízko Kréty.
13 (ROH) A keď začal podúvať vietor od poludnia, domnievali sa, že už držia, čo si boli umienili, vytiahli tedy kotvy a plavili sa bližšie popri Kréte.
13 (B21) Když se zvedl lehký jižní vítr, zdálo se jim, že se mají držet svého předsevzetí. Zvedli kotvy a pluli těsně podél Kréty.

14 (BKR) Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
14 (ROH) Ale po krátkom čase uderil na ňu búrlivý vietor, zvaný Euroklydon.
14 (B21) Od ostrova ale znenadání udeřil orkán zvaný Euroklydon

15 (BKR) A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru, pustivše ji po větru, tak jsme se vezli.
15 (ROH) A keď bola loď zachvátená a nemohla čeliť vetru, popustili sme a nieslo nás.
15 (B21) a opřel se do lodi. Ta mu nemohla čelit, a tak jsme se nechali unášet,

16 (BKR) A přiběhše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun u bárky.
16 (ROH) A podbehnúc pod nejaký ostrôvok, zvaný Klauda, sotva sme mohli zvládať čln,
16 (B21) až jsme se dostali do závětří jednoho ostrůvku zvaného Kauda. Tam jsme s vypětím sil ovládli vlečný člun

17 (BKR) Kterýžto zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše člun, tak se plavili.
17 (ROH) ktorý keď vytiahli, používali pomocí podpasujúc loď. A bojac sa, aby nenarazili na piesočinu Syrtu, spustili plachtu a tak sa niesli.
17 (B21) a vytáhli ho na palubu. Lodníci pak stáhli loď lany, aby ji zpevnili. Ze strachu, aby nenarazili na Syrtskou mělčinu, spustili vlečnou kotvu a nechali se unášet dál.

18 (BKR) A když bouře vichrová námi velmi zmítala, na druhý den, což bylo v lodí nákladů, metali ven.
18 (ROH) A keď len víchor veľmi zmietal nami, na druhý deň vyhadzovali náklad
18 (B21) Bouře námi zmítala tak prudce, že jsme druhého dne začali vyhazovat náklad.

19 (BKR) A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.
19 (ROH) a na tretí vlastnými rukami povyhadzovali náradie lode.
19 (B21) Třetího dne jsme vlastníma rukama vyhodili lodní výbavu.

20 (BKR) A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
20 (ROH) A keď sa len za viacej dní neukazovaly ani slnce ani hviezdy, a že stále doliehal veľký nečas napokon bola vzatá všetka nádej, že by sme mohli byť zachránení.
20 (B21) Bouře nepřestávala zuřit ani po mnoha dnech. Nebylo vidět slunce ani hvězdy, až se nakonec ztrácela všechna naděje, že se zachráníme.

21 (BKR) A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tedy stoje Pavel uprostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a tak uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody
21 (ROH) Potom po mnohom hladovaní zastal si Pavel v ich strede a povedal: Mali ste ma poslúchnuť, mužovia, a nepúšťať sa s Kréty a usporiť si toto trápenie a tú ztratu.
21 (B21) Když už dlouho ani nemohli jíst, Pavel se postavil doprostřed a řekl: "Pánové, měli jste mě poslechnout. Kdybychom nevypluli z Kréty, ušetřili bychom si toto neštěstí a škodu.

22 (BKR) A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
22 (ROH) A čo do teraz, napomínam vás, aby ste sa nebáli, lebo niktorý z vás neprijde o život, iba čo loď zahynie.
22 (B21) Teď vás ale vyzývám, abyste se vzchopili. I když bude loď zničena, nikdo z vás nepřijde o život.

23 (BKR) Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem a kterémuž sloužím,
23 (ROH) Lebo tejto noci sa postavil vedľa mňa anjel Boha, ktorého som a ktorému i slúžim,
23 (B21) Dnes v noci mě navštívil anděl toho Boha, jemuž patřím a sloužím, a

24 (BKR) Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť jest tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
24 (ROH) a povedal: Neboj sa, Pavle, musíš stáť pred cisárom, a hľa, Bôh ti daroval všetkých tých, ktorí sa plavia s tebou.
24 (B21) řekl mi: ‚Neboj se, Pavle, dostaneš se před císaře. A hle, Bůh se z dobroty k tobě rozhodl zachovat všechny, kdo se plaví s tebou.'

25 (BKR) Protož buďte dobré mysli, muži; neboť já věřím Bohu, žeť se tak stane, jakž jest mi mluveno.
25 (ROH) Preto, mužovia, nebojte sa, lebo verím Bohu, že bude tak, ako mi bolo hovorené.
25 (B21) Proto se vzchopte, pánové! Věřím totiž Bohu, že vše dopadne, jak mi bylo řečeno.

26 (BKR) Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov.
26 (ROH) Ale musíme naraziť na jakýsi ostrov.
26 (B21) Musíme ale narazit na nějaký ostrov."

27 (BKR) A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká.
27 (ROH) A keď prišla štrnásta noc, a my sme boli sem a ta zmietaní na Adriatickom mori, okolo polnoci domnievali sa plavci, že sa k nim blíži jakási zem.
27 (B21) Už čtrnáctou noc jsme byli unášeni napříč Adriatikem. Kolem půlnoci měli námořníci dojem, že se blíží země.

28 (BKR) Kteřížto spustivše do vody olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli hlubokost patnácti loktů.
28 (ROH) A spustiac olovnicu našli hĺbky dvadsať siah. A keď sa odplavili kúsok ďalej a zase spustili olovo, našli pätnásť siah.
28 (B21) Spustili olovnici a naměřili dvacet sáhů; o kousek dál ji spustili znovu a naměřili patnáct sáhů.

29 (BKR) A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
29 (ROH) A bojac sa, aby sme nejako nenarazili na úskalie, spustili so zadu lode štyri kotvy a priali si, aby bol deň.
29 (B21) Z obavy, abychom nenarazili na útesy, spustili ze zádi čtyři kotvy a toužebně očekávali den.

30 (BKR) Chtěli pak marináři utéci z bárky, pustivše člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
30 (ROH) A keď hľadali lodníci spôsob, ako utiecť z lode, a spustili čln do mora, pod zámienkou, že s predu lode spustia kotvy,
30 (B21) Tehdy se námořníci pokusili uniknout z lodi. Pod záminkou, že chtějí roztahovat kotvy také z přídi, spustili člun na moře,

31 (BKR) I řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti.
31 (ROH) povedal Pavel stotníkovi a vojakom: Ak títo nezostanú na lodi, vy nemôžete byť zachránení.
31 (B21) ale Pavel řekl setníkovi a vojákům: "Pokud nezůstanou na lodi, nezachráníte se!"

32 (BKR) Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul.
32 (ROH) Vtedy poodtínali vojaci povrazy člna a dali mu padnúť do mora.
32 (B21) Vojáci tedy přesekli lana a nechali člun uplavat.

33 (BKR) A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
33 (ROH) A do toho času, kým sa malo dniť, napomínal Pavel všetkých, aby si zajedli, a povedal: Je tomu dnes štrnásty deň, čo očakávate hladní a nejete ničoho.
33 (B21) Před svítáním Pavel všechny vyzýval, aby pojedli: "Dnes je to čtrnáct dní, co samou úzkostí nic nejíte.

34 (BKR) Protož prosím vás, abyste pojedli pro zachování vašeho zdraví; neb žádného z vás vlas s hlavy nespadne.
34 (ROH) Preto vás prosím, žeby ste si zajedli, lebo to je na vašu vlastnú záchranu, lebo vám niktorému ani vlas s hlavy nezhynie.
34 (B21) Proto vás prosím, v zájmu své záchrany něco snězte; nikdo z vás nepřijde ani o vlásek!"

35 (BKR) A to pověděv, vezma chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti.
35 (ROH) A keď to povedal a vzal chlieb, poďakoval Bohu pred všetkými a odlomil a začal jesť.
35 (B21) Po těch slovech vzal chléb, přede všemi vzdal díky Bohu, lámal a začal jíst.

36 (BKR) A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
36 (ROH) A keď sa tak všetci rozveselili, zajedli si aj oni.
36 (B21) Všechny to povzbudilo a něco pojedli.

37 (BKR) Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
37 (ROH) A bolo nás všetkých duší na lodi dvesto sedemdesiatšesť.
37 (B21) (Na lodi nás bylo celkem 276 osob.)

38 (BKR) A nasyceni jsouce pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře.
38 (ROH) A keď sa nasýtili pokrmu, ľahčili loď vyhadzujúc zbožie do mora.
38 (B21) Posilněni jídlem pak sypali pšenici do moře, aby odlehčili loď.

39 (BKR) A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistáti s lodí.
39 (ROH) A keď bol deň, nepoznali zeme, ale spozorovali jakúsi zátoku, ktorá mala prístupný breh, a uradili sa, že, ak im bude možné, k nemu doženú loď.
39 (B21) Konečně se rozednilo. Nemohli tu zem poznat, ale viděli jakousi zátoku s plochým břehem. Na ten se chtěli pokusit s lodí najet.

40 (BKR) A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
40 (ROH) A povyťahujúc kotvy dookola pustili sa do mora a zároveň popustili i viazadlá vesiel a vyzdvihnúc vetru prednú plachtu kärovali k brehu.
40 (B21) Odsekli kotvy a nechali je v moři. Uvolnili také provazy u kormidel, přední plachtu napnuli do větru a pustili se ke břehu.

41 (BKR) Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
41 (ROH) Ale že sa dostali na miesto, kde splývajú dve moria, dali lodi naraziť, pri čom predná časť lode zaboriac sa zostala nepohnuteľná, a zadná sa lámala silou vĺn.
41 (B21) V mořské úžině však loď najela na mělčinu. Příď pevně uvízla a nemohla se pohnout, zatímco záď se tříštila pod náporem vln.

42 (BKR) Tedy žoldnéři radili setníkovi, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl.
42 (ROH) Vtedy radili vojaci, aby pobili väzňov, aby niektorý, keď vypláva, neutiekol.
42 (B21) Vojáci se rozhodli pobít vězně, aby některý neuplaval a neunikl.

43 (BKR) Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plynouti, aby se pustili nejprv do moře a vyplynuli na zem,
43 (ROH) Ale stotník chcúc zachrániť Pavla zabránil im vykonať ich úmysel a dal povel, aby tí, ktorí vedia a môžu plávať, skočili a vyšli prví na zem
43 (B21) Setník jim ale v tom úmyslu zabránil, protože chtěl zachránit Pavla. Nařídil, aby ti, kdo umí plavat, vyskočili první a dostali se ke břehu.

44 (BKR) Jiní pak aby na dskách plynuli a někteří na těch kusích lodí. I takž se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi.
44 (ROH) a ostatní, ktorí na doskách, ktorí na niečom inom z lode, a takým činom sa stalo, že sa všetci šťastne zachránili na zem.
44 (B21) Ostatní je měli následovat na prknech nebo jiných troskách lodi. Tak se nakonec všichni v pořádku dostali na břeh.