Skutky apoštolov

1 (KAT) Keď Festus došiel do provincie, po troch dňoch odišiel z Cézarey do Jeruzalema.
1 (B21) Tři dny poté, co se Festus ujal vlády v provincii, vypravil se z Cesareje vzhůru do Jeruzaléma.
1 (BKR) Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.

2 (KAT) Tam išli za ním veľkňazi a poprední Židia so žalobou na Pavla a prosili ho;
2 (B21) Vrchní kněží a přední Židé mu tehdy oznámili žalobu proti Pavlovi. Prosili ho
2 (BKR) I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho,

3 (KAT) žiadali o priazeň proti nemu, aby rozkázal priviesť ho do Jeruzalema, a oni strojili úklady, že ho cestou zabijú.
3 (B21) a dožadovali se té laskavosti, aby ho nechal poslat do Jeruzaléma (chystali totiž léčku, že ho po cestě zabijí).
3 (BKR) Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě.

4 (KAT) Festus im odpovedal, že Pavol je vo väzení v Cézarei a že aj on čoskoro odcestuje.
4 (B21) Festus odpověděl: "Pavel je ve vazbě v Cesareji, kam se sám chystám brzy odjet.
4 (BKR) A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede.

5 (KAT) „Tí teda,“ hovoril, „čo majú medzi vami moc, nech idú so mnou, a ak ten muž niečo spáchal, nech ho žalujú.“
5 (B21) Ať se tam vaši zástupci vypraví se mnou, a pokud ten muž provedl něco zlého, ať ho žalují."
5 (BKR) Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.

6 (KAT) Nezdržal sa medzi nimi viac ako osem alebo desať dní a vrátil sa do Cézarey. Na druhý deň si sadol na súdnu stolicu a rozkázal priviesť Pavla.
6 (B21) Poté, co mezi nimi strávil osm nebo deset dní, vrátil se do Cesareje. Druhého dne zasedl k soudu a poručil, ať předvedou Pavla.
6 (BKR) A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti.

7 (KAT) Keď ho priviedli, obstúpili ho Židia, čo prišli z Jeruzalema, a vzniesli mnoho a ťažkých obvinení, ale nemohli ich dokázať.
7 (B21) Jakmile se dostavil, obstoupili ho Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli proti němu těžká obvinění, která však nemohli dokázat.
7 (BKR) Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,

8 (KAT) Lebo Pavol sa bránil: „Ničím som sa neprehrešil ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámu, ani proti cisárovi.“
8 (B21) Pavel se hájil: "Ani proti židovskému Zákonu ani proti chrámu ani proti císaři jsem se v ničem neprovinil."
8 (BKR) Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.

9 (KAT) No Festus sa chcel zavďačiť Židom, preto povedal Pavlovi: „Chceš ísť do Jeruzalema a tam sa dať súdiť predo mnou z týchto vecí?“
9 (B21) Festus, který se chtěl zavděčit Židům, Pavlovi odpověděl: "Chceš jít do Jeruzaléma a tam být ohledně toho přede mnou souzen?"
9 (BKR) Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou?

10 (KAT) Ale Pavol povedal: „Pred cisárovou súdnou stolicou stojím, tu ma treba súdiť. Židom som ničím neublížil, ako aj ty dobre vieš.
10 (B21) Pavel na to řekl: "Stojím před císařským soudem, jemuž podléhám. Židům jsem nijak neublížil, jak sám velmi dobře víš.
10 (BKR) I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.

11 (KAT) Ak som sa previnil a urobil niečo také, za čo si zasluhujem smrť, nezdráham sa umrieť; ale ak nie je nič na tom, čo títo na mňa žalujú, nik ma im nemôže vydať. Odvolávam sa na cisára!“
11 (B21) Jsem-li skutečně vinen a spáchal jsem něco, zač si zasloužím smrt, neodmítám zemřít. Jestliže však na tom, z čeho mě obviňují, nic není, nikdo mě jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři!"
11 (BKR) Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.

12 (KAT) Vtedy sa Festus porozprával s radou a odpovedal: „Na cisára si sa odvolal, pôjdeš k cisárovi.“
12 (B21) Festus to probral se svými poradci a odpověděl: "K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš!"
12 (BKR) Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.

13 (KAT) O niekoľko dní prišli do Cézarey kráľ Agrippa a Berenika a pozdravili Festa.
13 (B21) Za několik dní do Cesareje dorazil král Agrippa s Bereniké, aby pozdravili Festa.
13 (BKR) A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.

14 (KAT) Keď tam boli už viac dní, Festus sa zmienil kráľovi o Pavlovi: „Félix tu nechal vo väzení istého muža.
14 (B21) Zdrželi se tam delší dobu, a tak Festus králi vyprávěl o Pavlově při: "Felix tu zanechal jednoho vězně.
14 (BKR) A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení,

15 (KAT) Keď som bol v Jeruzaleme, prišli kvôli nemu za mnou veľkňazi a židovskí starší a žiadali ho odsúdiť.
15 (B21) Když jsem byl v Jeruzalémě, vrchní kněží a židovští starší mi o něm řekli a žádali jeho odsouzení.
15 (BKR) O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.

16 (KAT) Odpovedal som im, že Rimania nevydávajú nikoho skôr, kým obžalovaný nedostane možnosť brániť sa proti obvineniu v prítomnosti žalobcov.
16 (B21) Odpověděl jsem jim, že Římané nemají ve zvyku odsoudit člověka, aniž by obžalovaný stanul svým žalobcům tváří v tvář a dostal možnost hájit se proti jejich obvinění.
16 (BKR) Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.

17 (KAT) Keď teda prišli sem, bez prieťahov som v nasledujúci deň sadol na súdnu stolicu a rozkázal som priviesť toho muža.
17 (B21) Jakmile se tu sešli, beze všech odkladů jsem příštího dne zasedl k soudu a poručil, ať toho muže předvedou.
17 (BKR) A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže.

18 (KAT) Žalobcovia ho obstúpili, ale nevzniesli nijaké obvinenie zo zločinov, z ktorých som ho podozrieval.
18 (B21) Když ale vystoupili jeho žalobci, nevznesli proti němu nějaké těžké obvinění, jak bych očekával.
18 (BKR) Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval.

19 (KAT) Mali s ním nejaké spory o ich náboženstve a o akomsi mŕtvom Ježišovi, o ktorom Pavol tvrdí, že žije.
19 (B21) Vedli s ním jen spor o nějakých otázkách toho jejich náboženství a o nějakém mrtvém Ježíši, o kterém Pavel tvrdil, že žije.
19 (BKR) Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.

20 (KAT) Ja v rozpakoch, ako riešiť takýto spor, vravel som, či by nechcel ísť do Jeruzalema a tam sa dať súdiť z tých vecí.
20 (B21) Protože se v těch věcech nevyznám, navrhl jsem mu, zda by chtěl jít do Jeruzaléma, kde by to mohl soud projednat.
20 (BKR) Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.

21 (KAT) Ale Pavol sa odvolal, aby ho strážili až do rozhodnutia Jeho Veličenstva. Tak som ho rozkázal strážiť, kým ho nepošlem k cisárovi.“
21 (B21) Pavel se však odvolal, že chce zůstat ve vazbě až do rozhodnutí Jeho Veličenstva. Nařídil jsem tedy, ať zůstane ve vazbě, dokud ho nepošlu k císaři."
21 (BKR) A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.

22 (KAT) Agrippa povedal Festovi: „Chcel by som aj sám počuť toho človeka.“ Vravel: „Zajtra ho budeš počuť.“
22 (B21) Agrippa Festovi řekl: "Toho člověka bych si také rád poslechl." "Uslyšíš ho zítra," odpověděl Festus.
22 (BKR) Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.

23 (KAT) Na druhý deň teda prišli Agrippa a Berenika s veľkou okázalosťou. S veliteľmi a poprednými mužmi mesta vošli do audienčnej siene a na Festov rozkaz priviedli Pavla.
23 (B21) Druhého dne přišli Agrippa a Bereniké s veškerou nádherou a spolu s veliteli a význačnými muži města vstoupili do jednací síně. Když byl na Festův rozkaz přiveden Pavel,
23 (BKR) Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel.

24 (KAT) Festus povedal: „Kráľ Agrippa a všetci muži, čo ste tu s nami, vidíte toho, pre ktorého na mňa celé množstvo Židov v Jeruzaleme i tu s krikom naliehalo, že nesmie ďalej žiť.
24 (B21) Festus zahájil: "Králi Agrippo a všichni přítomní, vidíte tu muže, o něhož mě v Jeruzalémě i zde žádala celá židovská obec s křikem, že nesmí zůstat naživu.
24 (BKR) I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.

25 (KAT) Ja som zistil, že neurobil nič také, za čo by si zasluhoval smrť. Ale on sa odvolal na Jeho Veličenstvo. Tak som sa rozhodol poslať ho ta.
25 (B21) Shledal jsem, že neprovedl nic, za co by zasloužil smrt, ale když se sám odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat.
25 (BKR) Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati.

26 (KAT) No nemám nič isté, čo by som o ňom napísal pánovi. Preto som ho predviedol pred vás a hlavne pred teba, kráľ Agrippa, aby som po vypočutí mal čo napísať.
26 (B21) Nemám však nic určitého, co bych o něm svému vladaři napsal. Proto jsem ho přivedl před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po tomto slyšení měl co napsat.
26 (BKR) O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti.

27 (KAT) Lebo sa mi zdá nerozumné poslať väzňa a neuviesť jeho vinu.“
27 (B21) Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neuvést, z čeho je obviněn."
27 (BKR) Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.