Skutky apoštolov

1 (KAT) Pavol sa uprene zahľadel na veľradu a povedal: „Bratia, ja som si počínal podľa najlepšieho svedomia pred Bohom až do dnešného dňa.“
1 (B21) Pavel se pozorně rozhlédl po Veleradě a řekl: "Bratři, v každém ohledu mám čisté svědomí; až dodneška jsem se řídil Božími zákony."
1 (BKR) Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.

2 (KAT) Tu veľkňaz Ananiáš rozkázal tým, čo stáli pri ňom, aby ho udreli po ústach.
2 (B21) Velekněz Ananiáš hned přikázal těm, kdo stáli u něj, aby ho bili přes ústa.
2 (BKR) Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.

3 (KAT) Vtedy mu Pavol povedal: „Boh udrie teba, ty obielená stena! Sedíš tu, aby si ma súdil podľa zákona, a proti zákonu ma kážeš biť?“
3 (B21) Pavel mu odpověděl: "Tebe bude bít Bůh, ty zbílená stěno! Sedíš tu, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu mě nařizuješ bít?!"
3 (BKR) Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.

4 (KAT) Tí, čo tam stáli, povedali: „Božiemu veľkňazovi zlorečíš?“
4 (B21) Ti, kdo stáli u něj, mu řekli: "Ty spíláš Božímu veleknězi?"
4 (BKR) A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?

5 (KAT) Pavol vravel: „Nevedel som, bratia, že je to veľkňaz; veď je napísané: »Kniežaťu svojho ľudu nebudeš zlorečiť.«“
5 (B21) "Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz," odpověděl Pavel. "Je přece psáno: ‚Vůdci svého lidu nespílej.'"
5 (BKR) I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.

6 (KAT) Ale Pavol vedel, že jedna časť sú saduceji a druhá farizeji, preto zvolal vo veľrade: „Bratia, ja som farizej, syn farizejov. Pre nádej a zmŕtvychvstanie ma súdia.“
6 (B21) Pavel věděl, že ve Veleradě je jedna strana saduceů a druhá farizeů, a tak zvolal: "Bratři, já jsem farizeus, farizeův syn. Stojím před soudem kvůli naději zmrtvýchvstání!"
6 (BKR) A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.

7 (KAT) Ako to povedal, nastala medzi farizejmi a saducejmi hádka a zhromaždenie sa rozčeslo.
7 (B21) Jakmile to řekl, farizeové se začali se saduceji hádat, a tak se shromáždění rozdělilo.
7 (BKR) A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.

8 (KAT) Lebo saduceji tvrdia, že niet zmŕtvychvstania ani anjela, ani ducha, kým farizeji vyznávajú jedno i druhé.
8 (B21) (Saduceové totiž tvrdí, že není žádné vzkříšení ani anděl nebo duch, ale farizeové to obojí vyznávají.)
8 (BKR) Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.

9 (KAT) Strhol sa veľký krik a vstali niektorí zákonníci z časti farizejov a protestovali: „Nenachádzame nič zlé na tomto človeku. A čo ak s ním hovoril duch alebo anjel?!“
9 (B21) Strhl se veliký křik. Z farizejské strany povstali někteří znalci Písma a bojovali za něj: "Nenašli jsme na něm nic zlého. Co když k němu mluvil duch nebo anděl?"
9 (BKR) I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.

10 (KAT) Keď hádka silnela, veliteľ z obavy, že Pavla roztrhajú, poslal dolu vojakov, aby im ho vyrvali a odviedli do pevnosti.
10 (B21) Hádka narůstala tak, že se velitel začal obávat, aby Pavla neroztrhali. Poručil tedy vojákům, ať jdou dolů, vyrvou jim ho a odvedou do pevnosti.
10 (BKR) A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.

11 (KAT) V nasledujúcu noc stál pred ním Pán a hovoril: „Buď pevný! Lebo ako si o mne svedčil v Jeruzaleme, tak musíš svedčiť aj v Ríme.“
11 (B21) Tu noc před ním stanul Pán. "Buď statečný," řekl mu. "Jako jsi o mně svědčil v Jeruzalémě, musíš svědčit i v Římě."
11 (BKR) V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.

12 (KAT) Keď sa rozodnilo, zbehli sa Židia a zaprisahali sa, že nebudú ani jesť, ani piť, kým Pavla nezabijú.
12 (B21) Když se rozednilo, někteří Židé se spolčili a zapřísáhli se, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí.
12 (BKR) A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.

13 (KAT) Tých, čo sa takto sprisahali, bolo vyše štyridsať.
13 (B21) Těch spiklenců bylo nejméně čtyřicet.
13 (BKR) A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.

14 (KAT) Prišli k veľkňazom a starším a vraveli: „Prísahou sme sa zaviazali, že nič neokúsime, kým nezabijeme Pavla.
14 (B21) Přišli k vrchním kněžím a starším a řekli: "Složili jsme přísahu, že se nedotkneme jídla, dokud nezabijeme Pavla.
14 (BKR) Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.

15 (KAT) Vy teraz spolu s veľradou oznámte veliteľovi, aby ho priviedol k vám, akoby ste sa chceli dozvedieť o ňom niečo presnejšie; my sme pripravení zabiť ho skôr, ako ta dôjde.“
15 (B21) Vy teď spolu s Veleradou vzkažte veliteli, ať ho přivede k vám, jako byste chtěli jeho věc důkladněji prozkoumat. Ještě než k vám dojde, jsme připraveni ho zabít."
15 (BKR) Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.

16 (KAT) Ale o úkladoch počul syn Pavlovej sestry. Preto sa vybral, vošiel do pevnosti a oznámil to Pavlovi.
16 (B21) O té léčce se však doslechl syn Pavlovy sestry. Vydal se tedy za Pavlem do pevnosti a pověděl mu to.
16 (BKR) Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.

17 (KAT) Pavol si zavolal jedného zo stotníkov a povedal mu: „Zaveď tohto mladíka k veliteľovi, lebo mu má čosi oznámiť.“
17 (B21) Pavel pak k sobě zavolal jednoho ze setníků a řekl mu: "Vezmi toho mladíka k veliteli. Má pro něj zprávu."
17 (BKR) Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.

18 (KAT) On ho vzal, zaviedol ho k veliteľovi a vravel: „Väzeň Pavol si ma zavolal a prosil, aby som zaviedol tohto mladíka k tebe, lebo ti má čosi povedať.“
18 (B21) Setník ho dovedl za velitelem s hlášením: "Vězeň Pavel mě zavolal a požádal, abych k tobě přivedl tohoto mladíka, že ti má něco říci."
18 (BKR) A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.

19 (KAT) Veliteľ ho vzal za ruku, utiahol sa s ním nabok a pýtal sa: „Čo mi to máš oznámiť?“
19 (B21) Velitel ho vzal za ruku, poodešel s ním stranou a ptal se: "Co mi chceš povědět?"
19 (BKR) I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?

20 (KAT) On povedal: „Židia sa dohovorili, že ťa poprosia, aby si zajtra Pavla priviedol do veľrady, akoby sa malo o ňom zistiť niečo presnejšie.
20 (B21) Mladík mu řekl: "Židé se dohodli, že tě požádají, abys zítra přivedl Pavla do Velerady, jako by chtěli jeho věc důkladněji prozkoumat.
20 (BKR) Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.

21 (KAT) Ale ty im never, lebo naň číha z nich viac ako štyridsať mužov, ktorí sa zaprisahali, že nebudú ani jesť, ani piť, kým ho nezabijú. A teraz pripravení čakajú na tvoj súhlas.“
21 (B21) Ty jim ale nevěř! Číhá na něj nejméně čtyřicet mužů, kteří se zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí. Jsou už připraveni a čekají jen na tvé rozhodnutí!"
21 (BKR) Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.

22 (KAT) Tu veliteľ mladíka prepustil a prikázal mu: „Nehovor nikomu, že si mi to oznámil.“
22 (B21) Velitel pak mladíka propustil a přikázal mu: "Nikomu neříkej, že jsi mi to prozradil!"
22 (BKR) Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.

23 (KAT) Potom zavolal dvoch stotníkov a povedal im: „Pripravte na deviatu hodinu večer dvesto vojakov, ktorí pôjdu do Cézarey, aj sedemdesiat jazdcov a dvesto kopijníkov.
23 (B21) Zavolal si dva setníky a řekl jim: "Na devátou večer připravte dvě stě vojáků k cestě do Cesareje. Vezměte také sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.
23 (BKR) A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.

24 (KAT) Aj dobytčatá pripravte,“ aby na ne posadili Pavla a bezpečne ho dopravili k vladárovi Félixovi.
24 (B21) Přiveďte mezky pro Pavla a bezpečně ho dopravte k prokurátoru Felixovi."
24 (BKR) I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;

25 (KAT) Napísal aj list takéhoto znenia:
25 (B21) Potom napsal dopis tohoto znění:
25 (BKR) Napsav jemu také i list v tento rozum:

26 (KAT) „Klaudius Lyziáš pozdravuje vznešeného vladára Félixa.
26 (B21) Klaudius Lysiáš zdraví vznešeného prokurátora Felixe.
26 (BKR) Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.

27 (KAT) Tohto muža chytili Židia, a keď sa chystali zabiť ho, prišiel som s vojskom a vyrval som im ho, lebo som sa dozvedel, že je Riman.
27 (B21) Tohoto muže se zmocnili Židé a chtěli ho zabít. Když jsem se dozvěděl, že je to římský občan, zasáhl jsem se svým oddílem a zachránil ho.
27 (BKR) Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.

28 (KAT) Chcel som vedieť, z čoho ho obviňujú, preto som ho priviedol pred ich veľradu
28 (B21) Protože jsem chtěl zjistit, z čeho jej obviňují, přivedl jsem ho do jejich Velerady.
28 (BKR) A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.

29 (KAT) a zistil som, že ho žalujú pre akési sporné otázky ich zákona. Ale obvinenia, za ktoré by si zasluhoval smrť alebo putá, niet.
29 (B21) Shledal jsem, že jej obviňují kvůli sporným otázkám jejich Zákona a že nespáchal nic, zač by zasloužil smrt nebo vězení.
29 (BKR) I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.

30 (KAT) A keď som dostal hlásenie o úkladoch, ktoré strojili tomuto mužovi, hneď som ho poslal k tebe a nariadil som aj žalobcom, aby tebe povedali, čo majú proti nemu.“
30 (B21) Když jsem se pak dozvěděl, že se ho chystají úkladně zavraždit, ihned jsem ho odeslal k tobě. Jeho žalobcům jsem přikázal, ať svá obvinění vůči němu přednesou tobě.
30 (BKR) A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.

31 (KAT) Vojaci teda podľa rozkazu Pavla vzali a za noci ho odviedli do Antipatridy.
31 (B21) Vojáci vzali Pavla a podle rozkazu ho v noci odvedli do Antipatridy.
31 (BKR) Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.

32 (KAT) Na druhý deň nechali s ním ísť jazdcov a vrátili sa do pevnosti.
32 (B21) Nazítří se vrátili do pevnosti a zanechali ho v doprovodu jezdců.
32 (BKR) A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.

33 (KAT) Oni došli do Cézarey, odovzdali vladárovi list a postavili pred neho aj Pavla.
33 (B21) Ti po příjezdu do Cesareje doručili dopis prokurátorovi a předali mu Pavla.
33 (BKR) Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.

34 (KAT) Prečítal si list a opýtal sa, z ktorej provincie pochádza. A keď sa dozvedel, že z Cilície,
34 (B21) Poté, co si dopis přečetl, zeptal se, z které je provincie. Když zjistil, že z Kilikie,
34 (BKR) A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,

35 (KAT) povedal: „Vypočujem ťa, keď prídu aj tvoji žalobcovia.“ A rozkázal ho strážiť v Herodesovej vládnej budove.
35 (B21) řekl: "Vyslechnu tě, jakmile se dostaví tvoji žalobci." Zatím ho nechal hlídat v Herodově paláci.
35 (BKR) Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.