Skutky apoštolov

1 (BKR) Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.
1 (ROH) Vtedy pozrel bystro Pavel na vysokú radu a povedal: Mužovia bratia, ja som celým svedomím dobrým obcoval pred Bohom až do tohoto dňa.
1 (B21) Pavel se pozorně rozhlédl po Veleradě a řekl: "Bratři, v každém ohledu mám čisté svědomí; až dodneška jsem se řídil Božími zákony."

2 (BKR) Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.
2 (ROH) Ale najvyšší kňaz Ananiáš rozkázal tým, ktorí stali pri ňom, aby ho bili po ústach.
2 (B21) Velekněz Ananiáš hned přikázal těm, kdo stáli u něj, aby ho bili přes ústa.

3 (BKR) Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
3 (ROH) Vtedy mu povedal Pavel: Bude teba biť Bôh, obielená steno! A ty sedíš, aby si ma súdil podľa zákona, a proti zákonu ma velíš biť?
3 (B21) Pavel mu odpověděl: "Tebe bude bít Bůh, ty zbílená stěno! Sedíš tu, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu mě nařizuješ bít?!"

4 (BKR) A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
4 (ROH) A tí, ktorí tam stáli, povedali: Najvyššiemu kňazovi Božiemu zlorečíš?
4 (B21) Ti, kdo stáli u něj, mu řekli: "Ty spíláš Božímu veleknězi?"

5 (BKR) I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
5 (ROH) A Pavel riekol: Nevedel som, bratia, že je najvyšší kňaz, lebo je napísané: Kniežaťu svojho ľudu nebudeš zlorečiť!
5 (B21) "Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz," odpověděl Pavel. "Je přece psáno: ‚Vůdci svého lidu nespílej.'"

6 (BKR) A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
6 (ROH) A zvediac Pavel, že jedna čiastka ich je sadúceov a druhá farizeov, kričal vo vysokej rade: Mužovia bratia! Ja som farizeus, syn farizeov. Pre nádej pre zmŕtvychvstanie mŕtvych som ja súdený!
6 (B21) Pavel věděl, že ve Veleradě je jedna strana saduceů a druhá farizeů, a tak zvolal: "Bratři, já jsem farizeus, farizeův syn. Stojím před soudem kvůli naději zmrtvýchvstání!"

7 (BKR) A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
7 (ROH) A keď to povedal, povstal rozbroj medzi farizei a medzi sadúcei, a rozdvojilo sa množstvo.
7 (B21) Jakmile to řekl, farizeové se začali se saduceji hádat, a tak se shromáždění rozdělilo.

8 (BKR) Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
8 (ROH) Lebo sadúceovia hovoria, že nieto zmŕtvychvstania ani anjela ani ducha, a farizeovia vyznávajú oboje.
8 (B21) (Saduceové totiž tvrdí, že není žádné vzkříšení ani anděl nebo duch, ale farizeové to obojí vyznávají.)

9 (BKR) I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
9 (ROH) A povstal veliký krik, a vstali niektorí učení Písma čiastky farizeov a preli sa a vraveli: Nenachádzame ničoho zlého na tomto človekovi. A jestli s ním hovoril duch alebo anjel? Neborme sa s Bohom!
9 (B21) Strhl se veliký křik. Z farizejské strany povstali někteří znalci Písma a bojovali za něj: "Nenašli jsme na něm nic zlého. Co když k němu mluvil duch nebo anděl?"

10 (BKR) A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
10 (ROH) A keď povstal veliký rozbroj, a pretože sa obával tisícnik, aby neroztrhali Pavla, dal vojsku povel, aby sišlo a vytrhlo ho spomedzi nich a odviedlo do tábora.
10 (B21) Hádka narůstala tak, že se velitel začal obávat, aby Pavla neroztrhali. Poručil tedy vojákům, ať jdou dolů, vyrvou jim ho a odvedou do pevnosti.

11 (BKR) V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
11 (ROH) A nasledujúcej noci zastal k nemu Pán a povedal: Neboj sa, Pavle, lebo jako si pevne o mne svedčil v Jeruzaleme, tak musíš svedčiť aj v Ríme.
11 (B21) Tu noc před ním stanul Pán. "Buď statečný," řekl mu. "Jako jsi o mně svědčil v Jeruzalémě, musíš svědčit i v Římě."

12 (BKR) A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
12 (ROH) A keď bol deň, srotili sa niektorí Židia, a zakliali sa, že vraj nebudú ani jesť ani piť, dokiaľ nezabijú Pavla.
12 (B21) Když se rozednilo, někteří Židé se spolčili a zapřísáhli se, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí.

13 (BKR) A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
13 (ROH) A bolo ich viac ako štyridsať, ktorí sa tak sprisahali.
13 (B21) Těch spiklenců bylo nejméně čtyřicet.

14 (BKR) Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.
14 (ROH) A prišli k najvyšším kňazom a starším a povedali: Veľmi sme sa zakliali, že neokúsime ničoho, dokiaľ nezabijeme Pavla.
14 (B21) Přišli k vrchním kněžím a starším a řekli: "Složili jsme přísahu, že se nedotkneme jídla, dokud nezabijeme Pavla.

15 (BKR) Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.
15 (ROH) Tak teraz vy dajte vedieť tisícnikovi aj s vysokou radou, aby ho zajtra doviedol dolu k vám, ako čo by ste chceli dôkladnejšie zvedieť o ňom a o jeho veci; a my, prv ako sa priblíži, hotoví sme ho zabiť.
15 (B21) Vy teď spolu s Veleradou vzkažte veliteli, ať ho přivede k vám, jako byste chtěli jeho věc důkladněji prozkoumat. Ještě než k vám dojde, jsme připraveni ho zabít."

16 (BKR) Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
16 (ROH) Ale keď počul o úklade syn sestry Pavlovej, prišiel a vošiel do tábora a oznámil to Pavlovi.
16 (B21) O té léčce se však doslechl syn Pavlovy sestry. Vydal se tedy za Pavlem do pevnosti a pověděl mu to.

17 (BKR) Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.
17 (ROH) A Pavel si zavolal jedného zo stotníkov a povedal: Zaveď tohoto mládenca k tisícnikovi, lebo mu má niečo oznámiť.
17 (B21) Pavel pak k sobě zavolal jednoho ze setníků a řekl mu: "Vezmi toho mladíka k veliteli. Má pro něj zprávu."

18 (BKR) A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
18 (ROH) A tak ho pojal a zaviedol k tisícnikovi a povedal: Väzeň Pavel si ma zavolal a prosil, žeby som zaviedol tohoto mládenca k tebe, že má niečo s tebou hovoriť.
18 (B21) Setník ho dovedl za velitelem s hlášením: "Vězeň Pavel mě zavolal a požádal, abych k tobě přivedl tohoto mladíka, že ti má něco říci."

19 (BKR) I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
19 (ROH) A tisícnik si ho pojal za ruku a odíduc s ním okreme vypytoval sa: Čo je to, čo mi máš oznámiť?
19 (B21) Velitel ho vzal za ruku, poodešel s ním stranou a ptal se: "Co mi chceš povědět?"

20 (BKR) Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
20 (ROH) A on povedal: Židia sa sriekli, že ťa poprosia, žeby si zajtra doviedol Pavla dolu do vysokej rady, jako čo by sa chceli čosi dôkladnejšie vypytovať o ňom.
20 (B21) Mladík mu řekl: "Židé se dohodli, že tě požádají, abys zítra přivedl Pavla do Velerady, jako by chtěli jeho věc důkladněji prozkoumat.

21 (BKR) Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
21 (ROH) Ale ty sa im nedaj nahovoriť, lebo mu úkladia z nich viac ako štyridsiati chlapi, ktorí sa zakliali, že nebudú ani jesť ani piť, dokiaľ ho nezabijú. A teraz sú hotoví a čakajú prisľúbenie od teba.
21 (B21) Ty jim ale nevěř! Číhá na něj nejméně čtyřicet mužů, kteří se zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí. Jsou už připraveni a čekají jen na tvé rozhodnutí!"

22 (BKR) Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
22 (ROH) Vtedy prepustil tisícnik mládenca a prikázal, aby nevravel nikomu, že mu to oznámil.
22 (B21) Velitel pak mladíka propustil a přikázal mu: "Nikomu neříkej, že jsi mi to prozradil!"

23 (BKR) A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
23 (ROH) Potom si zavolal ktorýchsi dvoch zo stotníkov a povedal: Prihotovte dvesto vojakov, aby išli až do Cezáree a sedemdesiat jazdcov a dvesto kopijníkov od tretej hodiny vnoci.
23 (B21) Zavolal si dva setníky a řekl jim: "Na devátou večer připravte dvě stě vojáků k cestě do Cesareje. Vezměte také sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.

24 (BKR) I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;
24 (ROH) A rozkázal priviesť i hovädá, aby vysadili Pavla a dopravili zdravého k vladárovi Felixovi.
24 (B21) Přiveďte mezky pro Pavla a bezpečně ho dopravte k prokurátoru Felixovi."

25 (BKR) Napsav jemu také i list v tento rozum:
25 (ROH) A napísal list takéhoto obsahu:
25 (B21) Potom napsal dopis tohoto znění:

26 (BKR) Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
26 (ROH) Klaudius Lyziáš vzkazuje výbornému vladárovi Felixovi pozdravenie.
26 (B21) Klaudius Lysiáš zdraví vznešeného prokurátora Felixe.

27 (BKR) Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
27 (ROH) Tohoto človeka boli zajali Židia a mali ho zabiť; ale som prišiel s vojskom a vytrhnul som ho z ich moci dozvediac sa, že je Riman.
27 (B21) Tohoto muže se zmocnili Židé a chtěli ho zabít. Když jsem se dozvěděl, že je to římský občan, zasáhl jsem se svým oddílem a zachránil ho.

28 (BKR) A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
28 (ROH) A chcúc dokonale zvedieť príčinu, pre ktorú na neho žalujú, zaviedol som ho dolu pred ich vysokú radu
28 (B21) Protože jsem chtěl zjistit, z čeho jej obviňují, přivedl jsem ho do jejich Velerady.

29 (BKR) I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
29 (ROH) a našiel som, že žalujú na neho o jakési otázky svojho zákona, ale že nemá nijakej žaloby proti sebe, prečo by bol hoden smrti alebo pút.
29 (B21) Shledal jsem, že jej obviňují kvůli sporným otázkám jejich Zákona a že nespáchal nic, zač by zasloužil smrt nebo vězení.

30 (BKR) A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
30 (ROH) A keď mi potom bolo povedané o úklade, ktorý strojili Židia človekovi, hneď som ho poslal k tebe rozkážuc i žalobníkom, aby to, čo majú proti nemu, rozpovedali u teba. Maj sa dobre!
30 (B21) Když jsem se pak dozvěděl, že se ho chystají úkladně zavraždit, ihned jsem ho odeslal k tobě. Jeho žalobcům jsem přikázal, ať svá obvinění vůči němu přednesou tobě.

31 (BKR) Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
31 (ROH) A tak vojaci, jako im bolo nariadené, pojali Pavla a odviedli cez noc do Antipatridy
31 (B21) Vojáci vzali Pavla a podle rozkazu ho v noci odvedli do Antipatridy.

32 (BKR) A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
32 (ROH) a druhého dňa nechajúc jazdcov, aby odišli s ním, navrátili sa do tábora.
32 (B21) Nazítří se vrátili do pevnosti a zanechali ho v doprovodu jezdců.

33 (BKR) Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.
33 (ROH) A keď tamtí vošli do Cezáree a odovzdali vladárovi list, postavili pred neho i Pavla.
33 (B21) Ti po příjezdu do Cesareje doručili dopis prokurátorovi a předali mu Pavla.

34 (BKR) A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
34 (ROH) A keď prečítal vladár písmo, opýtal sa ho, z ktorej je provincie, a keď sa dozvedel že z Cilície,
34 (B21) Poté, co si dopis přečetl, zeptal se, z které je provincie. Když zjistil, že z Kilikie,

35 (BKR) Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.
35 (ROH) povedal: Vypočujem ťa dôkladne, keď tu budú i tvoji žalobníci. A dal rozkaz, aby ho strážili v paláci Heródesovom.
35 (B21) řekl: "Vyslechnu tě, jakmile se dostaví tvoji žalobci." Zatím ho nechal hlídat v Herodově paláci.