Skutky apoštolov

1 (KAT) „Bratia a otcovia, počúvajte, čo vám teraz poviem na svoju obranu!“
1 (B21) "Bratři a otcové, vyslechněte prosím mou obhajobu před vámi!"
1 (BKR) Muži bratří a otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.

2 (KAT) Keď počuli, že im hovorí hebrejsky, ešte väčšmi zatíchli. A povedal:
2 (B21) Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejsky, ztišili se ještě více. Pavel pokračoval:
2 (BKR) (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:

3 (KAT) „Ja som Žid. Narodil som sa v cilícijskom Tarze, ale vychovaný som bol v tomto meste. Pri Gamalielových nohách som sa naučil prísne žiť podľa zákona otcov a horlil som za Boha, ako aj vy všetci dnes.
3 (B21) "Jsem Žid narozený v kilikijském Tarsu, ale vychovaný zde v tomto městě. Zákonu našich otců jsem byl vyučen v největší přísnosti u nohou Gamalielových a byl jsem horlivcem pro Boha, jako jste dodnes vy všichni.
3 (BKR) Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.

4 (KAT) Túto Cestu som prenasledoval až na smrť: spútaval som mužov i ženy a dával som ich do väzenia,
4 (B21) Tu Cestu jsem pronásledoval až k smrti. Zatýkal jsem muže i ženy a dával je do vězení,
4 (BKR) Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,

5 (KAT) ako mi dosvedčí aj veľkňaz a celá veľrada. Od nich som dostal aj listy pre bratov a šiel som do Damasku, aby som aj tých, čo tam boli, v putách priviedol do Jeruzalema na potrestanie.
5 (B21) jak může dosvědčit i velekněz a všichni starší. Od nich jsem také přijal dopisy pro naše bratry v Damašku, kam jsem se vypravil, abych i tamější přívržence přivedl v poutech do Jeruzaléma k potrestání.
5 (BKR) Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.

6 (KAT) Ale ako som šiel a blížil sa k Damasku, zrazu ma okolo poludnia zalialo jasné svetlo z neba.
6 (B21) Když už jsem se cestou blížil k Damašku, okolo poledne mě náhle obklopilo veliké světlo z nebe.
6 (BKR) I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.

7 (KAT) Padol som na zem a počul som hlas, ktorý mi hovoril: »Šavol, Šavol, prečo ma prenasleduješ?«
7 (B21) Padl jsem na zem a uslyšel hlas: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?'
7 (BKR) I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?

8 (KAT) Ja som odpovedal: »Kto si, Pane?« A on mi povedal: »Ja som Ježiš Nazaretský, ktorého ty prenasleduješ.«
8 (B21) Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, Pane?' a on odpověděl: ‚Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.'
8 (BKR) A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.

9 (KAT) Tí, čo boli so mnou, svetlo videli, ale hlas toho, čo so mnou hovoril, nepočuli.
9 (B21) Moji společníci viděli světlo; hlas, který ke mně mluvil, ale neslyšeli.
9 (BKR) Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.

10 (KAT) I povedal som: »Čo mám robiť, Pane?« A Pán mi povedal: »Vstaň a choď do Damasku; tam ti povedia všetko, čo ti je určené urobiť.«
10 (B21) Zeptal jsem se: ‚Pane, co mám dělat?' a Pán mi řekl: ‚Vstaň a jdi do Damašku; tam se dozvíš všechno, co máš dělat.'
10 (BKR) I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.

11 (KAT) Keďže som pre jas toho svetla nevidel, viedli ma moji sprievodcovia za ruku, a tak som prišiel do Damasku.
11 (B21) Byl jsem oslepen jasem toho světla, a tak mě moji společníci museli do Damašku odvést za ruku.
11 (BKR) A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.

12 (KAT) Istý Ananiáš, nábožný muž podľa zákona, ktorému všetci tamojší Židia vydávajú svedectvo,
12 (B21) Jistý Ananiáš, zbožný stoupenec Zákona s dobrou pověstí u všech místních Židů,
12 (BKR) Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podle zákona, svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,

13 (KAT) prišiel za mnou, pristúpil a povedal mi: »Brat Šavol, pozeraj!« A ja som ho v tú hodinu videl.
13 (B21) přišel za mnou. Postavil se ke mně a řekl: ‚Bratře Saule, prohlédni!' Hned v tu chvíli jsem ho uviděl
13 (BKR) Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.

14 (KAT) Tu on povedal: »Boh našich otcov ťa predurčil, aby si poznal jeho vôľu, videl Spravodlivého a počul hlas z jeho úst.
14 (B21) a on řekl: ‚Bůh našich otců tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, spatřil jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst.
14 (BKR) I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.

15 (KAT) Lebo mu budeš pred všetkými ľuďmi svedkom toho, čo si videl a počul.
15 (B21) Přede všemi lidmi mu budeš svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.
15 (BKR) Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.

16 (KAT) A teraz - čo čakáš?! Vstaň, daj sa pokrstiť, zmy svoje hriechy a vzývaj jeho meno!«
16 (B21) Na co ještě čekáš? Vstaň, pokřti se, smyj své hříchy a vzývej jeho jméno!'
16 (BKR) A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.

17 (KAT) Keď som sa potom vrátil do Jeruzalema a modlil som sa v chráme, padol som do vytrženia
17 (B21) Potom jsem se vrátil do Jeruzaléma. Při modlitbě jsem v chrámu upadl do vytržení
17 (BKR) Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.

18 (KAT) a videl som ho, ako mi hovorí: »Ponáhľaj sa a rýchlo odíď z Jeruzalema, lebo neprijmú tvoje svedectvo o mne.«
18 (B21) a viděl jsem Pána. Řekl mi: ‚Pospěš si! Rychle opusť Jeruzalém, neboť tvé svědectví o mně tu nepřijmou.'
18 (BKR) I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.

19 (KAT) Ja som povedal: »Pane, oni vedia, že ja som zatváral do väzenia a bil po synagógach tých, čo verili v teba.
19 (B21) Namítl jsem: ‚Pane, oni vědí, že jsem v synagogách zatýkal a bičoval ty, kdo věřili v tebe.
19 (BKR) A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.

20 (KAT) A keď vylievali krv tvojho svedka Štefana, aj ja som bol pri tom, schvaľoval som to a strážil som šaty tým, čo ho zabíjali.«
20 (B21) Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, stál jsem tam, schvaloval to a hlídal pláště těch, kdo ho zabíjeli.'
20 (BKR) A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.

21 (KAT) Ale on mi povedal: »Choď, lebo ťa pošlem ďaleko medzi pohanov.«“
21 (B21) Na to mi Pán řekl: ‚Jen jdi. Pošlu tě k dalekým národům.'"
21 (BKR) A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.

22 (KAT) Až po toto slovo ho počúvali, ale potom začali kričať: „Preč s takýmto zo sveta, lebo nie je hoden žiť!“
22 (B21) Až po to slovo mu naslouchali. Teď ale začali křičet: "Pryč s ním ze světa! Nemá právo žít!"
22 (BKR) I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.

23 (KAT) Pretože kričali, odhadzovali šaty a vyhadzovali prach do vzduchu,
23 (B21) Když takto křičeli, rvali si pláště a házeli do vzduchu prach,
23 (BKR) A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,

24 (KAT) veliteľ rozkázal odviesť ho do pevnosti a nariadil bičovať ho a vypočúvať, aby sa dozvedel, prečo naň tak kričia.
24 (B21) velitel ho nechal odvést do pevnosti. Nařídil, ať ho vyslýchají bičováním, aby zjistil, proč na něj tolik křičeli.
24 (BKR) Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.

25 (KAT) Ale keď mu uťahovali remene, Pavol povedal stotníkovi, čo tam stál: „A smiete bičovať rímskeho občana, a ešte bez súdu?“
25 (B21) Poté, co ho připoutali řemeny, Pavel oslovil velícího setníka: "Vy smíte bičovat římského občana - navíc bez soudu?"
25 (BKR) A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?

26 (KAT) Keď to stotník počul, išiel za veliteľom a hlásil mu: „Čo to chceš robiť? Veď je to rímsky občan.“
26 (B21) Jakmile to setník uslyšel, odešel to ohlásit veliteli: "Dej si pozor, co děláš. Ten člověk je římský občan!"
26 (BKR) To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.

27 (KAT) Veliteľ prišiel za ním a pýtal sa ho: „Povedz mi, ty si Riman?“ On odpovedal: „Áno.“
27 (B21) Velitel se šel Pavla zeptat: "Pověz mi, ty jsi římský občan?" "Ano," odpověděl Pavel.
27 (BKR) A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.

28 (KAT) Veliteľ vravel: „Ja som toto občianstvo získal za veľkú sumu.“ A Pavol povedal: „A ja som sa v ňom narodil.“
28 (B21) Velitel mu řekl: "Já jsem získal občanství za spoustu peněz!" "Já jsem se tak už narodil," odpověděl Pavel.
28 (BKR) I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.

29 (KAT) Tí, čo ho mali vypočúvať, hneď od neho odstúpili a aj veliteľ sa zľakol, keď sa dozvedel, že je Riman a že ho sputnal.
29 (B21) Ti, kdo ho měli vyslýchat, od něj okamžitě ustoupili. I velitel dostal strach, když si uvědomil, že nechal spoutat římského občana.
29 (BKR) Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.

30 (KAT) Keďže chcel presne vedieť, z čoho ho Židia obviňujú, na druhý deň mu sňal putá, rozkázal, aby sa zišli veľkňazi a celá veľrada, priviedol Pavla a postavil ho pred nich.
30 (B21) Velitel chtěl zjistit, z čeho přesně jej Židé obviňují. Nazítří ho proto nechal vyvést z vězení a nařídil, ať se sejdou vrchní kněží i celá Velerada. Pak přivedl Pavla a postavil ho před ně.
30 (BKR) Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.