Skutky apoštolov

1 (BKR) I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
1 (B21) Zatímco byl Apollo v Korintu, Pavel prošel hornatým vnitrozemím a dorazil do Efesu, kde nalezl nějaké učedníky.

2 (BKR) Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
2 (B21) Zeptal se jich: "Přijali jste Ducha svatého, když jste uvěřili?" "Nikdy jsme o Duchu svatém ani neslyšeli," řekli mu na to.

3 (BKR) On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
3 (B21) "Jak jste tedy byli pokřtěni?" ptal se. "Janovým křtem," odpověděli.

4 (BKR) I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
4 (B21) Pavel jim řekl: "Jan svým křtem vedl lidi k pokání a vyzýval je k víře v toho, který měl přijít po něm - v Ježíše."

5 (BKR) Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
5 (B21) Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jménu Pána Ježíše.

6 (BKR) A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
6 (B21) Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat.

7 (BKR) A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
7 (B21) Těch mužů bylo celkem asi dvanáct.

8 (BKR) Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím.
8 (B21) Pavel pak šel do synagogy a tři měsíce tam směle mluvil; hovořil s lidmi a přesvědčoval je o Božím království.

9 (BKR) A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.
9 (B21) Když však někteří zatvrzele odmítali víru a veřejně tu Cestu haněli, Pavel se od nich odvrátil. Odvedl učedníky s sebou a každý den pak promlouval v posluchárně jistého Tyranna.

10 (BKR) A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
10 (B21) To se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli Pánovo slovo.

11 (BKR) A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
11 (B21) Bůh konal skrze Pavlovy ruce neobyčejné zázraky.

12 (BKR) Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
12 (B21) Lidé dokonce odnášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné; nemoci je opouštěly a zlí duchové vycházeli.

13 (BKR) Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
13 (B21) Nějací potulní židovští zaklínači se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!"

14 (BKR) A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
14 (B21) Tak to dělalo sedm synů židovského vrchního kněze Skévy.

15 (BKR) Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
15 (B21) Zlý duch jim odpověděl: "Ježíše znám, o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?"

16 (BKR) A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.
16 (B21) A ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se na ně vrhl, přemohl je a zbil tak, že z toho domu utekli nazí a zranění.

17 (BKR) A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
17 (B21) Když se to rozneslo mezi všemi Židy i Řeky bydlícími v Efesu, na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo ve velké vážnosti.

18 (BKR) Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
18 (B21) Mnozí z těch, kdo uvěřili, pak přicházeli a vyznávali a odhalovali své praktiky.

19 (BKR) Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
19 (B21) Také mnozí z těch, kteří se zabývali magií, přinášeli své knihy a přede všemi je pálili. Když pak spočítali jejich cenu, zjistili, že stály padesát tisíc stříbrných.

20 (BKR) Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.
20 (B21) Tak se mocně šířilo Pánovo slovo a rozmáhalo se.

21 (BKR) A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
21 (B21) Po těchto událostech se Pavel veden Duchem rozhodl, že se přes Makedonii a Řecko vydá do Jeruzaléma. "Až tam pobudu," řekl, "musím se také podívat do Říma."

22 (BKR) I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
22 (B21) Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, tehdy poslal do Makedonie, ale sám zůstal ještě načas v Asii.

23 (BKR) Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
23 (B21) Někdy v té době nastal kvůli té Cestě nemalý rozruch.

24 (BKR) Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
24 (B21) Jeden stříbrotepec jménem Demetrios totiž vyráběl stříbrné napodobeniny Artemidina chrámu, což řemeslníkům přinášelo nemalý výdělek.

25 (BKR) Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
25 (B21) Svolal je tedy stejně jako výrobce z příbuzných oborů a promluvil k nim: "Pánové, víte, že z tohoto řemesla pramení náš blahobyt.

26 (BKR) A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
26 (B21) Jak ale vidíte a slyšíte, onen Pavel přesvědčil a odvrátil veliké množství lidí nejen v Efesu, ale skoro po celé Asii. Že prý ‚bohové vyrobení rukama nejsou žádní bohové!'

27 (BKR) A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí.
27 (B21) Nejenže je tím ohrožena pověst našeho řemesla; hrozí také, že chrám veliké bohyně Artemis už nebude nic znamenat, a tak se sníží věhlas té, kterou ctí celá Asie a celý svět!"

28 (BKR) To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
28 (B21) Když to uslyšeli, popadl je hněv a začali křičet: "Veliká je efeská Artemis!"

29 (BKR) I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
29 (B21) Město zachvátil zmatek. Všichni se společně hnali do divadla a vlekli s sebou Pavlovy společníky na cestách, Makedonce Gaia a Aristarcha.

30 (BKR) Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
30 (B21) Pavel chtěl vyjít k lidu, ale učedníci ho nenechali.

31 (BKR) Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
31 (B21) Také někteří jeho přátelé z asijských nejvyšších kruhů mu naléhavě vzkazovali, ať se neodvažuje do divadla.

32 (BKR) A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli.
32 (B21) Tam jedni křičeli to, druzí ono, ve shromáždění vládl zmatek a mnozí ani nevěděli, proč se sešli.

33 (BKR) Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
33 (B21) Z davu pak vytáhli jistého Alexandra, který zastupoval Židy. Alexandr pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu.

34 (BKR) Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
34 (B21) Jakmile však poznali, že je to Žid, všichni začali jednohlasně křičet: "Veliká je efeská Artemis!" Trvalo to asi dvě hodiny.

35 (BKR) A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu?
35 (B21) Městský tajemník pak uklidňoval dav slovy: "Občané Efesu! Kdo by nevěděl, že město Efes je strážcem chrámu veliké Artemis a její sochy spadlé z nebe?

36 (BKR) A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili.
36 (B21) Tyto věci jsou nepopiratelné, a tak je třeba, abyste zachovali klid a neprovedli nic unáhleného.

37 (BKR) Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší.
37 (B21) Přivedli jste sem tyto muže, ti se však nedopustili žádné svatokrádeže ani rouhání proti vaší bohyni.

38 (BKR) Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní.
38 (B21) Chce-li Demetrios a ostatní řemeslníci někoho žalovat, od toho jsou tu veřejné soudy a místodržitelé. Tam ať se soudí.

39 (BKR) Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
39 (B21) Máte-li nějaké další požadavky, budou projednány v zákonném shromáždění.

40 (BKR) Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli. A to pověděv, rozpustil lid.
40 (B21) Hrozí nám totiž, že kvůli dnešku budeme obviněni ze vzpoury. Pro toto srocení není žádný důvod a nevíme, jak bychom je mohli obhájit." A po těchto slovech shromáždění rozpustil.