Skutky apoštolov

1 (BKR) Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
1 (B21) Přišel do Derbe a Lystry a hle, byl tu jeden učedník jménem Timoteus, syn věřící Židovky a řeckého otce.

2 (BKR) Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří.
2 (B21) Bratři v Lystře a Ikoniu ho velmi chválili,

3 (BKR) Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
3 (B21) a tak se Pavel rozhodl, že ho vezme s sebou na cesty. Vzal ho tedy a kvůli tamějším Židům ho obřezal. (Všichni totiž věděli, že jeho otec byl Řek.)

4 (BKR) A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
4 (B21) Když pak procházeli města, předávali jim závazná rozhodnutí, na nichž se usnesli apoštolové a starší v Jeruzalémě.

5 (BKR) A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den.
5 (B21) Církve pak sílily ve víře a rostly v počtu každý den.

6 (BKR) A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii,
6 (B21) Procestovali Frygii a Galacii, protože jim Duch svatý zabránil kázat Slovo v Asii.

7 (BKR) Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův.
7 (B21) Když se přiblížili k Mysii, pokoušeli se jít do Bitynie, ale Duch Ježíšův jim to nedovolil.

8 (BKR) Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
8 (B21) Obešli tedy Mysii a dorazili do Troady.

9 (BKR) I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.
9 (B21) Tam měl Pavel v noci vidění. Stál před ním nějaký Makedonec a prosil ho: "Přijď do Makedonie a pomoz nám!"

10 (BKR) A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.
10 (B21) Jakmile Pavel přijal to vidění, ihned jsme se rozhodli vyrazit do Makedonie, přesvědčeni, že nás Bůh povolal, abychom jim kázali evangelium.

11 (BKR) Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis,
11 (B21) Vypluli jsme z Troady, vydali se přímým směrem k Samothráké a příštího dne jsme dorazili do Neapole.

12 (BKR) A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.
12 (B21) Odtud jsme odešli do Filip, které jsou předním městem té části Makedonie a římskou kolonií. Poté, co jsme ve městě strávili několik dní,

13 (BKR) V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
13 (B21) vyšli jsme v sobotu za město k řece, kde bylo zvykem se modlit. Posadili jsme se tam a mluvili k ženám, které se tam shromáždily.

14 (BKR) Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
14 (B21) Naslouchala nám také jedna bohabojná žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel říkal,

15 (BKR) A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.
15 (B21) a tak se i s celou domácností nechala pokřtít. Potom nás prosila: "Pokud mě máte za věrnou Pánu, buďte hosty v mém domě." A tak nás přemluvila.

16 (BKR) I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
16 (B21) Jednou, když jsme se šli modlit, potkala nás jedna otrokyně, která měla věšteckého ducha a přinášela svým pánům veliké zisky předpovídáním budoucnosti.

17 (BKR) Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení.
17 (B21) Začala za Pavlem a za námi chodit a vykřikovala: "Tito lidé jsou služebníci Nejvyššího Boha! Ohlašují vám cestu spásy!"

18 (BKR) A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle.
18 (B21) Když to trvalo mnoho dní, Pavel to už nemohl snést, a tak se obrátil a řekl tomu duchu: "Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, vyjdi z ní!" V tu chvíli byl pryč.

19 (BKR) A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
19 (B21) Když její páni uviděli, že jejich naděje na další zisk je pryč, chopili se Pavla a Silase a táhli je na náměstí před úřad.

20 (BKR) A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
20 (B21) Přivedli je k městským správcům a řekli: "Tito lidé bouří naše město! Jakožto Židé

21 (BKR) A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané.
21 (B21) hlásají zvyky, které jsou pro nás Římany nepřijatelné a nepřípustné!"

22 (BKR) I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
22 (B21) A když se proti nim postavil i srocený dav, úředníci jim strhali šaty a nařídili, ať jsou zbiti holemi.

23 (BKR) A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.
23 (B21) Po mnoha ranách je vsadili do vězení a žalářníkovi přikázali, aby je přísně hlídal.

24 (BKR) Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.
24 (B21) Ten je podle rozkazu vsadil do nejhlubší cely a nohy jim sevřel kládou.

25 (BKR) O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.
25 (B21) Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali.

26 (BKR) A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.
26 (B21) Vtom nastalo tak veliké zemětřesení, že se vězení otřáslo v základech. Všechny dveře se hned otevřely a všem spadly okovy.

27 (BKR) I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
27 (B21) Žalářník se probudil, a když uviděl dveře vězení otevřené, vytáhl meč a chtěl se zabít v domnění, že vězňové utekli.

28 (BKR) I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
28 (B21) Pavel však hlasitě vykřikl: "Neubližuj si! Všichni jsme tu!"

29 (BKR) A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.
29 (B21) Žalářník si řekl o světlo, vběhl dovnitř a rozechvěn padl před Pavlem a Silasem na kolena.

30 (BKR) I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
30 (B21) Pak je vyvedl ven a ptal se: "Pánové, co mám dělat, abych byl spasen?"

31 (BKR) A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
31 (B21) Odpověděli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům!"

32 (BKR) I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.
32 (B21) Potom přinesli Pánovo slovo jemu i všem u něj doma.

33 (BKR) A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.
33 (B21) (Ještě v tu noční hodinu je totiž vzal k sobě, aby jim omyl rány.) Hned nato se dal s celou svou domácností pokřtít.

34 (BKR) A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
34 (B21) Uvedl je do svého domu, prostřel stůl a radoval se, že s celou domácností uvěřil Bohu.

35 (BKR) A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
35 (B21) Když se rozednilo, poslali městští správci biřice se vzkazem: "Propusť ty lidi!"

36 (BKR) I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
36 (B21) Žalářník tedy Pavlovi řekl: "Správci vzkázali, že máte být propuštěni. Pojďte ven a odejděte v pokoji."

37 (BKR) Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
37 (B21) Pavel však odpověděl: "Zbili nás veřejně. Potom nás, římské občany, bez soudu vsadili do vězení - a teď nás chtějí vyhnat potají? To tedy ne! Ať přijdou a vyvedou nás sami!"

38 (BKR) Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
38 (B21) Biřicové to šli vyřídit městským správcům. Když uslyšeli, že to jsou římští občané, polekali se

39 (BKR) A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
39 (B21) a šli je prosit za odpuštění. Vyvedli je ven a prosili je, ať opustí město.

40 (BKR) I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.
40 (B21) Pavel a Silas tedy vyšli z vězení, přišli k Lydii, kde se uviděli s bratry, povzbudili je a odešli.