| Skutky apoštolovBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Sk 16, 1-40 |
1 Sk 16, 1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka. 2 Sk 16, 2 Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří. 3 Sk 16, 3 Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek. 4 Sk 16, 4 A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě. 5 Sk 16, 5 A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den. 6 Sk 16, 6 A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii, 7 Sk 16, 7 Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův. 8 Sk 16, 8 Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady. 9 Sk 16, 9 I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám. 10 Sk 16, 10 A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium. 11 Sk 16, 11 Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis, 12 Sk 16, 12 A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní. 13 Sk 16, 13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly. 14 Sk 16, 14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo. 15 Sk 16, 15 A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás. 16 Sk 16, 16 I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním. 17 Sk 16, 17 Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení. 18 Sk 16, 18 A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle. 19 Sk 16, 19 A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad. 20 Sk 16, 20 A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé, 21 Sk 16, 21 A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané. 22 Sk 16, 22 I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati. 23 Sk 16, 23 A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal. 24 Sk 16, 24 Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou. 25 Sk 16, 25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové. 26 Sk 16, 26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli. 27 Sk 16, 27 I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli. 28 Sk 16, 28 I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni. 29 Sk 16, 29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým. 30 Sk 16, 30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl? 31 Sk 16, 31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj. 32 Sk 16, 32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho. 33 Sk 16, 33 A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho. 34 Sk 16, 34 A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu. 35 Sk 16, 35 A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi. 36 Sk 16, 36 I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji. 37 Sk 16, 37 Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás. 38 Sk 16, 38 Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli. 39 Sk 16, 39 A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města. 40 Sk 16, 40 I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.
| | Sk 16, 1-40 |
Verš 2
Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří.
Sk 6:3 - Protož, bratří, vybeřte z sebe mužů sedm dobropověstných, plných Ducha svatého a moudrosti, jimž bychom poručili tu práci.
Verš 3
Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
1Kor 9:20 - A učiněn jsem Židům jako Žid, abych Židy získal; těm, kteříž pod Zákonem jsou, jako bych pod Zákonem byl, abych ty, kteříž pod Zákonem jsou, získal.
Gal 2:3 - Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se,
Verš 4
A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
Sk 15:20 - Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
Verš 39
A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
Mt 8:34 - A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
Verš 8
Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
2Kor 2:12 - Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.
Verš 34
A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
Lk 5:29 - I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
Lk 19:6 - I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
Verš 15
A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.
Gn 19:3 - Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.
Gn 33:11 - Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal.
Sdc 19:21 - Tedy uvedl jej do domu svého, a obrok dal oslům; potom umyvše nohy své, jedli a pili.
Lk 24:29 - Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Heb 13:2 - Na přívětivost k hostem nezapomínejte; skrze ni zajisté někteří, nevěděvše, anděly za hostě přijímali.
Verš 16
I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
1Sam 28:7 - Protož řekl Saul služebníkům svým: Pohledejte mi ženy mající ducha věštího, i půjdu k ní a poradím se skrze ni. Jemuž odpověděli služebníci jeho: Aj, žena mající ducha věštího v Endor.
Sk 19:24 - Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
Verš 18
A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle.
Mk 16:17 - Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti.
Verš 19
A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
2Kor 6:5 - V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,
Verš 20
A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
1Kr 18:17 - A když uzřel Achab Eliáše, řekl Achab k němu: Zdaliž ty nejsi ten, kterýž kormoutíš lid Izraelský?
Sk 17:6 - A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli,
Verš 22
I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
2Kor 11:25 - Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem.
1Sol 2:2 - Ale i prve trpěvše, a pohanění snáševše, (jakož víte) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu našem mluviti vám směle evangelium Boží, s mnohými odpory.
Verš 25
O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.
Sk 4:31 - A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
Verš 26
A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.
Sk 5:19 - Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
Sk 12:7 - A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho.
Verš 30
I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
Lk 3:10 - I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme?
Sk 2:37 - To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?
Sk 9:6 - A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
Verš 31
A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
Jn 3:16 - Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
Jn 3:36 - Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.
Jn 6:47 - Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
1Jn 5:10 - Kdož věří v Syna Božího, máť svědectví sám v sobě. Kdož pak nevěří Bohu, lhářem jej učinil; nebo neuvěřil tomu svědectví, kteréž vysvědčil Bůh o Synu svém.
Sk 16,3 - Obriezka mala Timotejovi uľahčiť pôsobenie medzi Židmi.
Sk 16,6 - Ázia tu znamená západnú časť Malej Ázie v okolí Efezu a Smyrny. Frýgia bola na anatolskej náhornej rovine smerom na západ. Galácia bola pravdepodobne severná Galácia, územie okolo dnešnej Ankary.
Sk 16,7 - Mýzia bola severná časť Malej Ázie. Bitýnia bola v severozápadnej časti Malej Ázie.
Sk 16,8-9 - Troas bolo prístavné mesto v severozápadnej maloázijskej krajine toho istého mena (kedysi slávna Trója). V Macedónsku, s hlavným mestom Solúnom, Pavol na druhej misijnej ceste založil tri významné kresťanské obce: Filipy, Solún a Bereu.
Sk 16,10 - Od tohto verša autor začína používať pri písaní prvú osobu množného čísla. Tu sa pravdepodobne Lukáš pripojil k Pavlovi.
Sk 16,11 - Samotrácia je ostrov na polceste medzi Troadou a Neapolom. Neapol bol macedónsky prístav (dnes Kavalla). Tu Pavol vstúpil prvý raz na európsku pevninu.
Sk 16,12 - Filipy boli 17 km od Neapola smerom do vnútrozemia. Rímski cisári tu usádzali vojenských vyslúžilcov a italských kolonistov.
Sk 16,13 - "Za bránu k rieke", t. j. za bránu mesta. Podľa židovských predpisov tam, kde žilo aspoň desať Židov, mala sa postaviť synagóga alebo aspoň mali sa schádzať na takom mieste, kde bola voda. Preto sa Pavol odobral k rieke.
Sk 16,14 - Tyatira bolo maloázijské mesto v končinách Mýzie a Lýdie.
Sk 16,16 - Bola posadnutá zlým duchom, ktorý jej ústami vyjavoval niektoré skryté veci.
Sk 16,17 - Týmto veršom Lukáš prestáva na čas písať v prvej osobe množného čísla. Je možné, že ostal vo Filipách.
Sk 16,22 - Ide o prvé prenasledovanie zo strany rímskej vrchnosti.