Verš 1
Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
Sk 14:26 - A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali.
Verš 2
A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
Sk 9:15 - I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
Sk 22:21 - A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
Rim 1:1 - Pavel, služebník Jezukristův, povolaný apoštol, oddělený k kázaní evangelium Božího,
Gal 1:15 - Ale když se zalíbilo Bohu, kterýž mne byl oddělil z života matky mé a povolal skrze milost svou,
Gal 2:8 - (Nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl mocný i skrze mne mezi pohany,)
Ef 3:8 - Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval nestihlá bohatství Kristova,
1Tim 2:7 - K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť,) za učitele pohanů u víře a pravdě.
2Tim 1:11 - Jehožto já ustanoven jsem kazatelem, a apoštolem, i učitelem pohanů.
Mt 9:38 - Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Rim 10:15 - A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
Heb 5:4 - A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.
Verš 3
Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
Sk 6:6 - Ty postavili před obličejem apoštolů, kteřížto pomodlivše se, vzkládali na ně ruce.
Sk 8:15 - Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.
Sk 19:6 - A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
Sk 14:26 - A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali.
Verš 5
A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
Sk 12:25 - Barnabáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma, vykonavše službu, pojavše s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
Verš 6
A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
Sk 8:9 - Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým.
Sk 19:13 - Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
Verš 8
Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
Ex 7:11 - Povolal pak také Farao mudrců a čarodějníků; a učinili i ti čarodějníci Egyptští skrze čáry své tolikéž.
2Tim 3:8 - Jakož zajisté Jannes a Jambres zprotivili se Mojžíšovi, tak i tito protiví se pravdě, lidé na mysli porušení a při víře spletení.
Verš 13
A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
Sk 15:38 - Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
Verš 16
Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
Sk 12:17 - A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jest jej Pán vyvedl z žaláře, a potom řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral se na jiné místo.
Sk 19:33 - Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
Sk 21:40 - A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
Verš 17
Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
Ex 1:1 - Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
Verš 18
A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
Ex 16:35 - Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské.
Nm 14:34 - Podlé počtu dnů, v nichž jste procházeli zemi tu, totiž čtyřidceti dnů, jeden každý den za rok počítaje, ponesete nepravosti své čtyřidceti let, a poznáte pomstu svého odtržení se ode mne.
Ž 95:10 - Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
Verš 19
A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
Joz 14:2 - Losem dělíce dědictví jejich, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení.
Verš 20
A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
Sdc 2:16 - Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteříž vysvobozovali je z rukou zhoubců jejich.
Sdc 3:9 - Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,
Verš 21
A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
1Sam 8:5 - A řekli jemu: Aj, tys se již zstaral, a synové tvoji nechodí po cestách tvých; protož nyní ustanov nám krále, aby soudil nás, jakož jest u všech národů.
Oz 13:11 - Dal jsem tobě krále v hněvě svém, a odjal jsem v prchlivosti své.
1Sam 9:15 - Hospodin pak zjevil Samuelovi o jeden den prvé, nežli přišel Saul, řka:
1Sam 10:1 - Tedy vzal Samuel nádobku oleje, a vylil na hlavu jeho, a políbil ho, i řekl: Aj, teď pomazal tě Hospodin nad dědictvím svým za vůdce.
Verš 22
A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
1Sam 16:12 - I poslal a přivedl ho. (Byl pak on ryšavý, krásných očí a libého vzezření.) I řekl Hospodin:Vstana, pomaž ho, nebo to jest ten.
1Sam 13:14 - Ale již nyní království tvé neostojí. Vyhledalť jest Hospodin sobě muže vedlé srdce svého, jemuž rozkázal Hospodin, aby byl vůdce nad lidem jeho; nebo jsi nezachoval, cožť přikázal Hospodin.
Ž 89:20 - Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Sk 7:45 - Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Verš 24
Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
Mt 3:1 - V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,
Mk 1:2 - Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
Lk 3:2 - Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti.
Jn 3:23 - A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.
Verš 25
A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
Jn 1:20 - I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
Mt 3:11 - Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
Verš 26
Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
Sk 13:46 - Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.
Mt 10:6 - Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Sk 3:26 - Vám nejprve Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.
Verš 27
Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
Jn 16:3 - A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
Sk 3:17 - Ale nyní, bratří, vím, že jste to z nevědomí učinili, jako i knížata vaše.
1Kor 2:8 - Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali.
1Tim 1:13 - Ješto jsem prve byl ruhač, a protivník, a ukrutník. Ale milosrdenství jsem došel; neb jsem to z neznámosti činil v nevěře.
Verš 28
A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
Mt 27:20 - Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Mk 15:11 - Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
Lk 23:18 - Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
Jn 19:6 - A jakž jej uzřeli přední kněží a služebníci jejich, zkřikli řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezmětež vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám.
Verš 30
Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
Mt 28:6 - Neníť ho tuto; nebo vstalť jest, jakož předpověděl. Pojďte, a vizte místo, kdež ležel Pán.
Mk 16:6 - Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.
Lk 24:6 - Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Verš 31
Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
Mk 16:14 - Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.
Jn 20:19 - Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.
Jn 21:1 - Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. A zjevil se takto:
Sk 1:3 - Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím.
1Kor 15:5 - A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
Verš 32
A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
Gn 3:15 - Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.
Gn 22:18 - Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Gn 49:10 - Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové.
Dt 18:15 - Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete,
2Sam 7:12 - Když se vyplní dnové tvoji, a usneš s otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž vyjde z života tvého, a utvrdím království jeho.
Ž 132:11 - Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Iz 4:2 - V ten den bude výstřelek Hospodinův ušlechtilý a slavný, a plod země výtečný a krásný, totiž ti, kteříž zachováni budou z Izraele.
Iz 7:14 - Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.
Iz 9:6 - Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.
Iz 40:10 - Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním;aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
Jer 23:5 - Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude.
Jer 33:14 - Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.
Ez 34:23 - A vzbudím nad nimi pastýře jednoho, kterýž je pásti bude, služebníka svého Davida. Tenť je pásti bude, a ten bude jejich pastýřem.
Ez 37:24 - A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je.
Dan 9:24 - Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
Verš 34
A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
Iz 55:3 - Nakloňte ucha svého, a poďte ke mně, poslechněte, a budeť živa duše vaše; učiním zajisté s vámi smlouvu věčnou, milosrdenství Davidova přepevná.
Verš 35
Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
Ž 16:10 - Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.
Sk 2:27 - Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení.
Verš 36
David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
1Kr 2:10 - A tak usnul David s otci svými, a pohřben jest v městě Davidově.
Sk 2:29 - Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
Verš 38
Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
Lk 24:47 - A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
1Jn 2:12 - Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho.
Verš 39
A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
Rim 3:28 - Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.
Rim 8:3 - Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
Gal 2:16 - Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.
Heb 7:19 - Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu.
Rim 10:4 - Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
Verš 41
Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
Iz 28:14 - Protož slyšte slovo Hospodinovo, muži posměvači, panující nad lidem tímto, kterýž jest v Jeruzalémě:
Hab 1:5 - Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, o němž když vypravováno bude, neuvěříte.
Verš 43
A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
Sk 11:23 - Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu.
Sk 14:22 - Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a pravíce, že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího.
Verš 46
Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.
Sk 13:26 - Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
Mt 10:6 - Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Sk 3:26 - Vám nejprve Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.
Ex 32:10 - Protož nyní nech mne, abych v hněvě prchlivosti své vyhladil je, tebe pak učiním v národ veliký.
Iz 55:5 - Aj, národu, k němužs se neznal, povoláš, a národové, kteříž tě neznali, k tobě se sběhnou, pro Hospodina Boha tvého, a Svatého Izraelského, nebo tě oslaví.
Mt 8:12 - Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Mt 21:43 - Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
Rim 10:19 - Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás.
Verš 47
Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
Iz 42:6 - Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,
Iz 49:6 - I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země.
Lk 2:32 - Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
Verš 50
Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
2Tim 3:11 - Protivenství, utrpení, kteráž na mne přišla v Antiochii, v Ikonii, a v Lystře; kterážto protivenství snášel jsem, ale ze všech vysvobodil mne Pán.
Sk 13,1 - O prorokoch porov. 11, 27. Učitelia vysvetľovali učenie Cirkvi.
Sk 13,2 - Doslovné "oddeľte mi" niektorí prekladajú "posväťte mi", lebo biblický pojem "svätosti" znamená práve "oddelenie" od všetkého všedného a "pridelenie" k Bohu. Podľa niektorých tu ide o biskupskú vysviacku, podľa iných o požehnanie.
Sk 13,4 - Tu sa začína prvá Pavlova misijná cesta (roky 47–49). Seleucia bol prístav Antiochie, vzdialený od mesta 25 km. Cyprus, Barnabášova vlasť (4, 36).
Sk 13,5 - Salamina bol hlavný prístav na Cypre. Ján je Marek (12, 25). Evanjelizáciu začínajú od Hebrejov, ktorým ako prvým sa má hlásať blahozvesť spásy (v. 46; Mt 10, 6; Rim 1, 16).
Sk 13,8 - Čarodejník na ostrove sa volal židovským menom Barjezu (syn Jozuov – 13, 6). Elymas je pravdepodobne aramejské prímenie a znamená mudrc, učenec. Tu asi toľko ako zasvätený do tajomných vecí.
Sk 13,9 - Od tohto miesta Lukáš už jednoznačne nahrádza Šavlovo meno Pavol. Apoštol mal dve mená pravdepodobne od narodenia, Pavol je meno rímske, Šavol hebrejské.
Sk 13,12 - Je to prvé obrátenie rímskej osobnosti.
Sk 13,13 - Perge bolo hlavné mesto Pamfýlie, asi 13 km od ústia rieky Kestru do mora, v Malej Ázii.
Sk 13,14 - Antiochia Pizídska (na rozdiel od Antiochie v Sýrii), mesto v maloázijskej krajine Pizídii, ležiace vo výške 1 110 m nad morom, bolo vzdialené od Perge vzdušnou čiarou asi 100 km.
Sk 13,16 - Dve kategórie poslucháčov: Židia od narodenia a tí, "čo sa boja Boha"; pozri poznámku k 2, 9–11.
Sk 13,17 - Porov. Ex 6, 1.6; 12, 51.
Sk 13,18 - Iný text hovorí: "A asi štyridsať rokov ich živil na púšti" (porov. Ex 16, 35).
Sk 13,22 - Porov. Ž 89, 21; 1 Sam 13, 14.
Sk 13,25 - Porov. Mk 1, 17; Lk 3, 16; Jn 1, 20.27.
Sk 13,33 - Ž 2, 7.
Sk 13,34 - Iz 55, 3.
Sk 13,35 - Ž 16, 10.
Sk 13,36-37 - Pavol týmto miestom Písma dokazuje Kristovo zmŕtvychvstanie, podobne ako to urobil svätý Peter (2, 29). Na Dávida sa totiž nemohlo vzťahovať proroctvo žalmov o telesnej neporušenosti, keďže Dávid zomrel a podľahol aj porušeniu. Preto sa predchádzajúce slová Písma môžu vzťahovať len na Dávidovho potomka, Krista.
Sk 13,41 - Porov. Hab 1, 5.
Sk 13,47 - Porov. Iz 49, 6. Pavol tu vzťahuje na apoštolov to, čo Boh povedal o Mesiášovi.
Sk 13,48 - "Vopred určení pre večný život", t. j. pre život budúceho veku; tam prídu tí, ktorých mená sú zapísané v nebi (Lk 10, 20), v knihe života (Flp 4, 3; Zjv 20, 12). Výraz "určení pre budúci život" bol bežný v rabínskej terminológii. V kresťanskej náuke toto "určenie" zahŕňa v sebe vieru v Krista (Jn 10, 26; Rim 8, 28–30). Teda výraz sa nemá chápať v zmysle fatalistického predurčenia. Lukáš ním chce zdôrazniť, že prijatie viery pohanmi zodpovedá Božiemu plánu spásy.
Sk 13,51 - Porov. Mt 10, 14. Toto gesto znamená odmietnutie každého vzťahu. Ikónium bolo v dobe Rímskej ríše hlavným mestom rímskej provincie Lykaónie, krajiny v Malej Ázii, asi 140 km od Antiochie.
