Verš 1
V antiochijské církvi byli proroci a učitelé: Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Menachem, vychovaný společně s tetrarchou Herodem, a Saul.
Sk 14:26 - a odtud vypluli do Antiochie, odkud byli předtím svěřeni Boží milosti k dílu, které nyní vykonali.
Verš 2
Jednou, když uctívali Pána a postili se, Duch svatý řekl: "Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal."
Sk 9:15 - Pán mu však řekl: "Jdi, neboť je to má vyvolená nádoba - bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Izraele
Sk 22:21 - Na to mi Pán řekl: ‚Jen jdi. Pošlu tě k dalekým národům.'"
Rim 1:1 - Pavel služebník Krista Ježíše, povolaný apoštol, oddělený pro Boží evangelium,
Gal 1:15 - Bůh, který mě oddělil už v matčině lůně a povolal mě svou milostí, se ale rozhodl,
Gal 2:8 - Ten, který působil skrze Petrovo apoštolství vůči obřezaným, působil přece i skrze mne vůči pohanům.
Ef 3:8 - Mně, zdaleka nejmenšímu ze všech svatých, byla dána ta milost, abych mezi pohany hlásal Kristovo nepopsatelné bohatství
1Tim 2:7 - a právě proto jsem byl určen za kazatele a apoštola (říkám pravdu, nelžu), za učitele pohanů ve víře a pravdě.
2Tim 1:11 - Právě to jsem povolán zvěstovat jako kazatel, apoštol a učitel.
Mt 9:38 - Proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň."
Rim 10:15 - A jak jim může někdo kázat, aniž by byl poslán? Jak je psáno: "Jaká nádherná podívaná je příchod poslů dobrých zpráv!"
Heb 5:4 - Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona.
Verš 3
Po půstu a modlitbě na ně tedy vložili ruce a propustili je.
Sk 6:6 - Postavili je před apoštoly a ti na ně po modlitbě vkládali ruce.
Sk 8:15 - Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.
Sk 19:6 - Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat.
Sk 14:26 - a odtud vypluli do Antiochie, odkud byli předtím svěřeni Boží milosti k dílu, které nyní vykonali.
Verš 5
Když dorazili do Salaminy, kázali Boží slovo v židovských synagogách; také Jan byl s nimi, aby jim pomáhal.
Sk 12:25 - Když Barnabáš a Saul splnili svůj úkol, vrátili se z Jeruzaléma a vzali s sebou i Jana Marka.
Verš 6
Procestovali ten ostrov až do Páfu, kde narazili na jednoho čaroděje, židovského falešného proroka jménem Bar-Jesus,
Sk 8:9 - V tom městě žil jeden muž jménem Šimon. Už dlouho ohromoval samařský lid svou magií a prohlašoval se za někoho výjimečného.
Sk 19:13 - Nějací potulní židovští zaklínači se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!"
Verš 8
Onen Elymas (neboli čaroděj, jak se jeho jméno překládá) jim však odporoval a snažil se prokonzulovi zabránit ve víře.
Ex 7:11 - Farao si ale zavolal mudrce a čaroděje a tito egyptští věštci dokázali svými čáry totéž.
2Tim 3:8 - Tito lidé se zkaženou myslí a falešnou vírou nyní odporují pravdě, tak jako kdysi Jannes a Jambres odporovali Mojžíšovi.
Verš 13
Pavel a jeho společníci pak odpluli z Páfu a dorazili do Perge v Pamfylii. Jan je však opustil a vrátil se do Jeruzaléma.
Sk 15:38 - ale Pavlovi se to nezdálo, protože je v Pamfylii opustil a nešel s nimi do díla.
Verš 16
Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: "Izraelité a všichni Boží ctitelé, slyšte:
Sk 12:17 - Pohybem ruky je utišil a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Potom řekl: "Povězte to Jakubovi a bratrům." Vyšel ven a zamířil jinam.
Sk 19:33 - Z davu pak vytáhli jistého Alexandra, který zastupoval Židy. Alexandr pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu.
Sk 21:40 - Pavel se s velitelovým svolením postavil na schodišti a pokynul rukou lidu. Když se rozhostilo ticho, promluvil k nim hebrejsky:
Verš 17
Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce. Pozdvihl tento lid, když pobýval v Egyptě, a vyvedl jej odtud svou vztaženou paží.
Ex 1:1 - Toto jsou jména Izraelitů, kteří s Jákobem přišli do Egypta, každý se svou rodinou:
Verš 18
Po čtyřicet let snášel jejich způsoby na poušti,
Ex 16:35 - Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nevešli do země, v níž měli bydlet; tu manu jedli, dokud nepřišli k hranicím kanaánské země.
Nm 14:34 - Po čtyřicet let ponesete svůj trest, podle počtu dní, v nichž jste prozkoumávali zem. Z každého z těch čtyřiceti dní se stane rok, abyste poznali mou nelibost.
Ž 95:10 - to pokolení jsem si hnusil po čtyřicet let, až jsem si řekl: "Ten lid má pobloudilé srdce, mé cesty vůbec neznají!"
Verš 19
a když vyhladil sedm národů v zemi Kanaán, rozdělil jim jejich zem losem.
Joz 14:2 - Devět a půl pokolení získalo své dědictví losem, jak to Hospodin přikázal skrze Mojžíše,
Verš 20
To vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Až do proroka Samuele jim dával soudce.
Sdc 2:16 - Hospodin jim ale vzbuzoval soudce a ti je zachraňovali z ruky nájezdníků.
Sdc 3:9 - Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce, aby je vysvobodil. Byl to Otniel, syn Kenaze, mladšího bratra Kálebova.
Verš 21
Když pak žádali o krále, Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z pokolení Benjamínova. Po čtyřiceti letech
1Sam 8:5 - "Pohleď," řekli mu, "ty už jsi starý a tví synové nechodí po tvých cestách. Raději nám tedy ustanov krále, ať nás vede - tak je to přece u všech národů."
Oz 13:11 - Rozhněván jsem ti krále dal a rozzuřen ho odnímám!
1Sam 9:15 - Den před Saulovým příchodem Hospodin Samuelovi prozradil:
1Sam 10:1 - Tehdy vzal Samuel nádobku s olejem, vylil mu ji na hlavu a políbil ho. Pak řekl: "Hospodin tě právě pomazal za vůdce nad jeho dědictvím.
Verš 22
jej však zavrhl a pozdvihl jim za krále Davida, o němž vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce; on mi vyplní všechna přání.'
1Sam 16:12 - A tak pro něj poslal a přivedl ho. Byl to zrzek s krásnýma očima a pěkně urostlý. "To je on," řekl Hospodin. "Vstaň a pomaž ho."
1Sam 13:14 - Teď ale tvé kralování neobstojí. Hospodin si už našel muže podle svého srdce. Jeho určil za vůdce svého lidu, protože ty jsi nesplnil, co ti Hospodin přikázal."
Ž 89:20 - Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: "Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil.
Sk 7:45 - Tento stánek převzali naši otcové a s Jozuem jej vnesli na území pohanů, které Bůh před našimi otci vyhnal. Tak to bylo až do dnů Davida,
Verš 24
před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání.
Mt 3:1 - V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti:
Mk 1:2 - Jak je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, posílám před tebou svého posla, aby připravil tvou cestu."
Lk 3:2 - za velekněze Annáše a Kaifáše, dostal Jan, syn Zachariášův, na poušti Boží slovo.
Jn 3:23 - Jan také křtil v Ainonu poblíž Salimu, protože tam bylo hodně vody. A lidé přicházeli a nechávali se křtít.
Verš 25
Ke konci své cesty Jan říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mě pokládáte - hle, on přichází po mně! Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.'
Jn 1:20 - Neodmítl jim přímou odpověď. "Já nejsem Mesiáš," prohlásil.
Mt 3:11 - Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
Verš 26
Bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kdo ctíte Boha spolu s nimi, vám bylo posláno toto slovo spásy.
Sk 13:46 - Pavel a Barnabáš jim směle odpověděli: "Vy jste měli Boží slovo slyšet jako první. Protože ho však odmítáte, a považujete se tak za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům!
Mt 10:6 - ale raději jděte ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.
Sk 3:26 - Když Bůh vzkřísil svého Služebníka, poslal ho v první řadě k vám, aby přinesl požehnání každému, kdo se odvrátí od svých špatností."
Verš 27
Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho však nepoznali. Odsoudili ho, a tak naplnili hlasy Proroků, kteří se čtou každou sobotu.
Jn 16:3 - Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mě.
Sk 3:17 - Bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti stejně jako vaši vůdcové.
1Kor 2:8 - a kterou nikdo z vůdců současného světa nepoznal; kdyby ji totiž znali, neukřižovali by Pána slávy.
1Tim 1:13 - Předtím jsem byl rouhač, pronásledovatel a tyran, ale Bůh se nade mnou smiloval, neboť jsem ve své nevíře nevěděl, co dělám.
Verš 28
Ačkoli nenašli nic, za co by zasloužil smrt, vyžádali si na Pilátovi jeho popravu.
Mt 27:20 - Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít.
Mk 15:11 - Vrchní kněží ale vyburcovali dav, ať žádá o propuštění Barabáše.
Lk 23:18 - Všechen dav ale začal křičet: "Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!"
Jn 19:6 - "Ukřižovat, ukřižovat!" vykřikli vrchní kněží a strážní, jakmile ho uviděli. "Ukřižujte si ho sami," řekl jim Pilát. "Podle mě je nevinný."
Verš 30
Bůh jej ale vzkřísil z mrtvých!
Mt 28:6 - Není tu, vstal, jak předpověděl. Pojďte se podívat, kde ležel.
Mk 16:6 - On jim však řekl: "Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Podívejte se, kam ho položili.
Lk 24:6 - Není tu, vstal! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal:
Verš 31
On se pak po mnoho dní ukazoval těm, kdo s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma, a ti teď o něm vydávají svědectví lidem.
Mk 16:14 - Nakonec se ukázal jedenácti, když byli spolu u stolu. Vyčítal jim jejich nevíru a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kdo ho viděli vzkříšeného.
Jn 20:19 - Večer téhož dne, onoho prvního dne v týdnu, se učedníci kvůli strachu z židovských představených sešli za zavřenými dveřmi. Vtom přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: "Pokoj vám."
Jn 21:1 - Potom se Ježíš znovu ukázal učedníkům u Tiberiadského jezera. Stalo se to takto:
Sk 1:3 - Těm také po svém umučení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království.
1Kor 15:5 - Ukázal se Petrovi, potom Dvanácti,
Verš 32
Přinášíme vám tedy radostnou zprávu: Zaslíbení daná našim otcům
Gn 3:15 - Rozpoutám také nepřátelství mezi tebou a ženou i mezi tvým a jejím potomkem. On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu."
Gn 22:18 - a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy země, protože jsi uposlechl můj hlas."
Gn 26:4 - ‚Tvé símě rozmnožím jako hvězdy na nebi. Tvému semeni dám všechny tyto země a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy na zemi.'
Gn 49:10 - Vůdcovská hůl nevzdálí se od Judy, žezlo v jeho klíně zůstane, než přijde Ten, jemuž náleží a jehož budou poslouchat národy.
Dt 18:15 - Hospodin, tvůj Bůh, ti zprostřed tvých bratrů vzbudí proroka, jako jsem já - toho poslouchejte.
2Sam 7:12 - Až se naplní tvé dny a ulehneš ke svým předkům, pozdvihnu tvého potomka, jenž vzejde z tvých beder, a jeho království upevním.
Ž 132:11 - Hospodin Davidovi věrně přísahal co nechce nikdy odvolat: "Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn.
Iz 4:2 - V ten den bude Hospodinův výhonek nádherný a slavný a plod země bude chloubou a ozdobou pro ty z Izraele, kteří vyváznou.
Iz 7:14 - Sám Pán vám proto dá znamení: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, Bůh je s námi.
Iz 9:6 - Jeho vláda stále poroste a jeho pokoj bude bez konce. Na Davidově trůnu usedne, aby vládl jeho království, aby je ustanovil a upevnil právem a spravedlností od toho dne až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to způsobí!
Iz 40:10 - Hle, Panovník Hospodin v moci přichází a jeho paže bude vládnout s ním. Hle, jeho odplata jde s ním, jeho odměna ho předchází.
Jer 23:5 - Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy vzbudím Davidovi spravedlivý Výhonek. Ten bude vládnout jako moudrý král a nastolí v zemi právo a spravedlnost.
Jer 33:14 - "Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy toto dobré slovo, jež dávám domu Izraele a domu Judy, splním.
Ez 34:23 - Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást - svého služebníka Davida. On bude jejich pastýřem a bude se o ně starat.
Ez 37:24 - Můj služebník David bude jejich králem a všichni budou mít jediného pastýře. Budou se řídit mými zákony, dodržovat má ustanovení a jednat podle nich.
Dan 9:24 - Sedmdesát týdnů je lhůta určená tvému lidu i svatému městu, aby ta vzpoura skončila a nastal konec hříchu, aby očištěna byla nepravost a spravedlnost přišla navěky, aby se zpečetilo prorocké vidění a pomazán byl Nejsvětější ze svatých.
Verš 34
A že ho vzkřísil z mrtvých, aby nikdy nepodlehl zkáze, řekl takto: ‚Dám vám svatá zaslíbení učiněná Davidovi.'
Iz 55:3 - Nakloňte ucho a pojďte ke mně, poslouchejte a živi budete. Věčnou smlouvu chci s vámi uzavřít, potvrdit lásku, již jsem Davidovi zaslíbil.
Verš 35
Proto na jiném místě říká: ‚Svého svatého nevydáš rozkladu.'
Ž 16:10 - Nenecháš v hrobě duši mou, nevydáš jámě svého věrného!
Sk 2:27 - Nenecháš v záhrobí duši mou, svého svatého nevydáš rozkladu.
Verš 36
David ve svém pokolení zajisté posloužil Boží vůli. Když však zesnul a byl připojen ke svým otcům, podlehl rozkladu.
1Kr 2:10 - Poté David ulehl ke svým předkům a byl pohřben ve Městě Davidově.
Sk 2:29 - Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován - jeho hrob tu máme dodneška!
Verš 38
Bratři, oznamuji vám, že skrze něj se vám zvěstuje odpuštění hříchů.
Lk 24:47 - Počínaje od Jeruzaléma pak v jeho jménu musí být kázáno pokání a odpuštění hříchů všem národům.
1Jn 2:12 - Píšu vám, drazí, že jsou vám pro jeho jméno odpuštěny hříchy.
Verš 39
Skrze něj je každý věřící ospravedlněn od všeho, od čeho vás Mojžíšův zákon ospravedlnit nemohl.
Rim 3:28 - Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.
Rim 8:3 - Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích,
Gal 2:16 - víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!"
Heb 7:19 - (Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu.
Rim 10:4 - Kristus je totiž završením Zákona, aby byl ospravedlněn každý, kdo věří.
Verš 41
‚Pohleďte, pohrdavci, podivte se a zhyňte: Já konám dílo ve vaší době, dílo, jemuž neuvěříte, i kdyby vám o něm někdo vyprávěl!'"
Iz 28:14 - Proto slyšte Hospodinovo slovo, vy drzouni, vy, kdo ovládáte jeruzalémský lid!
Hab 1:5 - "Jen se rozhlédněte po národech, užasněte a divte se! Já konám dílo ve vašich dnech, o kterém neuvěříte, i kdyby vám to někdo vyprávěl.
Verš 43
Jakmile bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí Židé i zbožní proselyté šli za Pavlem a Barnabášem. Ti je pak v rozhovoru nabádali, ať zůstávají v Boží milosti.
Sk 11:23 - Když tam přišel a uviděl tu Boží milost, zaradoval se a všechny povzbuzoval, aby s oddaným srdcem zůstávali věrní Pánu.
Sk 14:22 - Posilovali duše učedníků a vyzývali je, aby zůstávali ve víře a že do Božího království musíme vejít skrze mnohá soužení.
Verš 46
Pavel a Barnabáš jim směle odpověděli: "Vy jste měli Boží slovo slyšet jako první. Protože ho však odmítáte, a považujete se tak za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům!
Sk 13:26 - Bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kdo ctíte Boha spolu s nimi, vám bylo posláno toto slovo spásy.
Mt 10:6 - ale raději jděte ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.
Sk 3:26 - Když Bůh vzkřísil svého Služebníka, poslal ho v první řadě k vám, aby přinesl požehnání každému, kdo se odvrátí od svých špatností."
Ex 32:10 - Nech mě, ať je zachvátí plamen mého hněvu; vyhladím je, ale z tebe učiním veliký národ!"
Iz 55:5 - Hle, zavoláš národy, které neznal jsi, a národy, jež tě neznaly, k tobě poběží kvůli Hospodinu, tvému Bohu, kvůli Svatému izraelskému, jenž tě oslaví.
Mt 8:12 - ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů."
Mt 21:43 - Proto vám říkám, že Boží království vám bude vzato a bude dáno lidu, který ponese jeho ovoce.
Rim 10:19 - Ptám se tedy: Copak Izrael nerozuměl? Už Mojžíš kdysi řekl: "Kvůli těm, kdo nejsou národ, vzbudím ve vás žárlivost, kvůli nevědomému národu vás popudím k hněvu."
Verš 47
Tak nám to totiž přikázal Hospodin: ‚Učinil jsem tě světlem národů, abys dal spásu celému světu.'"
Iz 42:6 - Já Hospodin povolal jsem tě k vítězství a za ruku tě pevně uchopil; já tě ochráním. Svému lidu dám tě do smlouvy, světlem národů tě učiním,
Iz 49:6 - nuže, on praví: Málo na tom, abys jako můj služebník obnovil Jákobovy kmeny a přivedl nazpět ty, kdo z Izraele přežili. Světlem národů proto činím tě, aby má spása obsáhla celý svět.
Lk 2:32 - světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele."
Verš 50
Židovští vůdci ale poštvali bohabojné a vážené ženy i přední muže města, aby proti Pavlovi a Barnabášovi rozpoutali pronásledování a vyhnali je ze svého kraje.
2Tim 3:11 - Poznal jsi pronásledování a utrpení, která mě potkala v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál! Pán mě ale ze všech vysvobodil.
Sk 13,1 - O prorokoch porov. 11, 27. Učitelia vysvetľovali učenie Cirkvi.
Sk 13,2 - Doslovné "oddeľte mi" niektorí prekladajú "posväťte mi", lebo biblický pojem "svätosti" znamená práve "oddelenie" od všetkého všedného a "pridelenie" k Bohu. Podľa niektorých tu ide o biskupskú vysviacku, podľa iných o požehnanie.
Sk 13,4 - Tu sa začína prvá Pavlova misijná cesta (roky 47–49). Seleucia bol prístav Antiochie, vzdialený od mesta 25 km. Cyprus, Barnabášova vlasť (4, 36).
Sk 13,5 - Salamina bol hlavný prístav na Cypre. Ján je Marek (12, 25). Evanjelizáciu začínajú od Hebrejov, ktorým ako prvým sa má hlásať blahozvesť spásy (v. 46; Mt 10, 6; Rim 1, 16).
Sk 13,8 - Čarodejník na ostrove sa volal židovským menom Barjezu (syn Jozuov – 13, 6). Elymas je pravdepodobne aramejské prímenie a znamená mudrc, učenec. Tu asi toľko ako zasvätený do tajomných vecí.
Sk 13,9 - Od tohto miesta Lukáš už jednoznačne nahrádza Šavlovo meno Pavol. Apoštol mal dve mená pravdepodobne od narodenia, Pavol je meno rímske, Šavol hebrejské.
Sk 13,12 - Je to prvé obrátenie rímskej osobnosti.
Sk 13,13 - Perge bolo hlavné mesto Pamfýlie, asi 13 km od ústia rieky Kestru do mora, v Malej Ázii.
Sk 13,14 - Antiochia Pizídska (na rozdiel od Antiochie v Sýrii), mesto v maloázijskej krajine Pizídii, ležiace vo výške 1 110 m nad morom, bolo vzdialené od Perge vzdušnou čiarou asi 100 km.
Sk 13,16 - Dve kategórie poslucháčov: Židia od narodenia a tí, "čo sa boja Boha"; pozri poznámku k 2, 9–11.
Sk 13,17 - Porov. Ex 6, 1.6; 12, 51.
Sk 13,18 - Iný text hovorí: "A asi štyridsať rokov ich živil na púšti" (porov. Ex 16, 35).
Sk 13,22 - Porov. Ž 89, 21; 1 Sam 13, 14.
Sk 13,25 - Porov. Mk 1, 17; Lk 3, 16; Jn 1, 20.27.
Sk 13,33 - Ž 2, 7.
Sk 13,34 - Iz 55, 3.
Sk 13,35 - Ž 16, 10.
Sk 13,36-37 - Pavol týmto miestom Písma dokazuje Kristovo zmŕtvychvstanie, podobne ako to urobil svätý Peter (2, 29). Na Dávida sa totiž nemohlo vzťahovať proroctvo žalmov o telesnej neporušenosti, keďže Dávid zomrel a podľahol aj porušeniu. Preto sa predchádzajúce slová Písma môžu vzťahovať len na Dávidovho potomka, Krista.
Sk 13,41 - Porov. Hab 1, 5.
Sk 13,47 - Porov. Iz 49, 6. Pavol tu vzťahuje na apoštolov to, čo Boh povedal o Mesiášovi.
Sk 13,48 - "Vopred určení pre večný život", t. j. pre život budúceho veku; tam prídu tí, ktorých mená sú zapísané v nebi (Lk 10, 20), v knihe života (Flp 4, 3; Zjv 20, 12). Výraz "určení pre budúci život" bol bežný v rabínskej terminológii. V kresťanskej náuke toto "určenie" zahŕňa v sebe vieru v Krista (Jn 10, 26; Rim 8, 28–30). Teda výraz sa nemá chápať v zmysle fatalistického predurčenia. Lukáš ním chce zdôrazniť, že prijatie viery pohanmi zodpovedá Božiemu plánu spásy.
Sk 13,51 - Porov. Mt 10, 14. Toto gesto znamená odmietnutie každého vzťahu. Ikónium bolo v dobe Rímskej ríše hlavným mestom rímskej provincie Lykaónie, krajiny v Malej Ázii, asi 140 km od Antiochie.
