výhody registrácie

Evanjelium podľa Jána

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jn 5, 1-47

1 (BKR) Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
1 (ROH) Potom bol židovský sviatok, a Ježiš odišiel hore do Jeruzalema.

2 (BKR) Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
2 (ROH) A v Jeruzaleme je pri Ovčej bráne rybník, ktorý sa volá židovsky Bethesda a má pätoro siení,

3 (BKR) Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
3 (ROH) v ktorých ležalo veliké množstvo nemocných: slepých, kuľhavých, vyschlých, očakávajúcich hnutie vody.

4 (BKR) Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
4 (ROH) Lebo anjel Pánov sostupovával časom do rybníka a búril vodu, a kto tedy prvý vošiel po pobúrení vody, ozdravel, nech by bol býval postihnutý jakýmkoľvek neduhom.

5 (BKR) I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
5 (ROH) A bol tam nejaký človek, ktorý bol tridsaťosem rokov nemocný.

6 (BKR) Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
6 (ROH) Keď toho videl Ježiš ležať a poznal, že je už dávno nemocný, povedal mu. Či chceš byť zdravý?

7 (BKR) Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
7 (ROH) A nemocný človek mu odpovedal: Pane, nemám človeka, ktorý by ma, keď sa pobúri voda, dopravil do rybníka; ale kým ja idem, už iný schádza predo mnou.

8 (BKR) Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
8 (ROH) Vtedy mu riekol Ježiš: Vstaň, vezmi svoje ležisko a choď!

9 (BKR) A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
9 (ROH) A človek hneď ozdravel a vzal svoje ležisko a chodil. A bolo to v sobotu.

10 (BKR) Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
10 (ROH) Preto hovorili Židia uzdravenému: Je sobota, nepatrí sa ti nosiť ležisko.

11 (BKR) Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
11 (ROH) A on im odpovedal: Ten, ktorý ma uzdravil, mi povedal: Vezmi svoje ležisko a choď!

12 (BKR) I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
12 (ROH) A tak sa ho opýtali: A kto je ten človek, ktorý ti povedal: Vezmi svoje ležisko a choď?

13 (BKR) Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
13 (ROH) Ale uzdravený nevedel, kto je, lebo Ježiš sa bol vzdialil ztade, kým bol zástup na tom mieste.

14 (BKR) Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
14 (ROH) Potom ho našiel Ježiš v chráme a povedal mu: Hľaď, ozdravel si; nikdy viac nehreš, aby sa ti nestalo niečo horšie!

15 (BKR) Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
15 (ROH) A človek odišiel a povedal Židom, že je to Ježiš, ktorý ho uzdravil.

16 (BKR) A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
16 (ROH) A preto prenasledovali Židia Ježiša a hľadali ho zabiť, že to učinil v sobotu.

17 (BKR) Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
17 (ROH) A Ježiš im odpovedal: Môj Otec pracuje až doteraz, i ja pracujem.

18 (BKR) Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
18 (ROH) Preto ho Židia ešte viacej hľadali zabiť, že nie len že rušil sobotu, ale že aj Boha volal svojím Otcom robiac sa rovným Bohu.

19 (BKR) I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
19 (ROH) A tak odpovedal Ježiš a riekol im: Ameň, ameň vám hovorím, že Syn nemôže robiť nič sám od seba, iba to, čo vidí činiť svojho Otca, lebo čokoľvek on činí, to podobne činí aj Syn.

20 (BKR) Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
20 (ROH) Lebo Otec má rád Syna a ukazuje mu všetko, čo sám činí. A ukáže mu ešte i väčšie skutky než tieto, aby ste sa vy divili.

21 (BKR) Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
21 (ROH) Lebo jako Otec kriesi mŕtvych a oživuje, tak aj Syn, ktorých chce, oživuje.

22 (BKR) Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
22 (ROH) Lebo Otec nesúdi nikoho, ale všetok súd oddal Synovi,

23 (BKR) Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
23 (ROH) aby všetci ctili Syna, jako ctia Otca. Kto nectí Syna, nectí Otca, ktorý ho poslal.

24 (BKR) Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
24 (ROH) Ameň, ameň vám hovorím, že ten, kto čuje moje slovo a verí tomu, ktorý ma poslal, má večný život a neprijde na súd, ale prešiel zo smrti do života.

25 (BKR) Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
25 (ROH) Ameň, ameň vám hovorím, že prijde hodina a je teraz, keď mŕtvi počujú hlas Syna Božieho, a tí, ktorí počujú, budú žiť.

26 (BKR) Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
26 (ROH) Lebo jako má Otec život sám v sebe, tak dal aj Synovi, aby mal život sám v sebe.

27 (BKR) A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
27 (ROH) A dal mu právo a moc konať i súd, pretože je Synom človeka.

28 (BKR) Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
28 (ROH) Nedivte sa tomu, lebo prijde hodina, v ktorú všetci, ktorí sú v hroboch, počujú jeho hlas,

29 (BKR) A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
29 (ROH) a vyjdú tí, ktorí dobre činili, na vzkriesenie života, ale tí, ktorí zle robili, na vzkriesenie súdu.

30 (BKR) Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
30 (ROH) Ja nemôžem robiť nič sám od seba. Jako čujem, tak súdim, a môj súd je spravedlivý, lebo nehľadám svojej vlastnej vôle, ale vôľu toho, ktorý ma poslal, Otcovu.

31 (BKR) Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
31 (ROH) Ak ja svedčím sám o sebe, moje svedoctvo nie je pravdivé.

32 (BKR) Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
32 (ROH) Je iný, kto svedčí o mne, a viem, že je to pravdivé svedoctvo, ktoré svedčí o mne.

33 (BKR) Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
33 (ROH) Vy ste boli poslali k Jánovi, a vydal pravde svedoctvo.

34 (BKR) Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
34 (ROH) No ja neprijímam svedoctva od človeka, ale to hovorím nato, aby ste vy boli zachránení.

35 (BKR) Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
35 (ROH) On bol sviecou, horiacou a svietiacou, a vy ste sa chceli na chvíľu pokochať v jeho svetle.

36 (BKR) Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
36 (ROH) Ale ja mám väčšie svedoctvo nad Jánovo, lebo skutky, ktoré mi dal Otec, aby som ich vykonal, samy tie skutky, ktoré ja činím, svedčia o mne, že ma poslal Otec.

37 (BKR) A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
37 (ROH) Ba aj sám Otec, ktorý ma poslal, vydal svedoctvo o mne. Ani ste nikdy nepočuli jeho hlasu ani nevideli jeho tvárnosti.

38 (BKR) A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
38 (ROH) A nemáte jeho slova zostávajúceho v sebe, lebo tomu, ktorého on poslal, vy neveríte.

39 (BKR) Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.
39 (ROH) Veď zpytuj(e)te písma, lebo vy sa domnievate, že v nich máte večný život, a ony sú to, ktoré svedčia o mne.

40 (BKR) A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
40 (ROH) Ale nechcete prijsť ku mne, aby ste mali život.

41 (BKR) Chvály od lidí jáť nepřijímám.
41 (ROH) Chvály od ľudí neprijímam,

42 (BKR) Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
42 (ROH) ale som vás poznal, že lásky Božej nemáte v sebe.

43 (BKR) Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
43 (ROH) Ja som prišiel v mene svojeho Otca, a neprijímate ma; keby prišiel iný vo svojom vlastnom mene, toho prijmete.

44 (BKR) Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
44 (ROH) Jako vy môžete uveriť, ktorí prijímate chválu jedni od druhých a chvály od samého, jediného Boha nehľadáte?!

45 (BKR) Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
45 (ROH) Nedomnievajte sa, že ja budem na vás žalovať u Otca; jesto, kto na vás žaluje, Mojžiš, v ktorom vy nádej skladáte.

46 (BKR) Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
46 (ROH) Lebo keby ste verili Mojžišovi, verili by ste mne, lebo on písal o mne.

47 (BKR) Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
47 (ROH) Ale ak neveríte jeho písmam, ako uveríte mojim slovám?


Jn 5, 1-47





Verš 1
Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
Lv 23:2 - Mluv k synům Izraelským a rci jim: Slavnosti Hospodinovy, kteréž nazývati budete shromáždění svatá, tyto jsou slavnosti mé:
Dt 16:1 - Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho měsíce Abib vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj z Egypta v noci.

Verš 8
Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Mt 9:6 - Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.
Mk 2:11 - Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
Mk 5:24 - I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.

Verš 9
A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
Jn 9:14 - Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho.

Verš 10
Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
Ex 20:10 - Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.
Dt 5:13 - Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
Jer 17:21 - Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
Mt 12:2 - Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
Mk 2:24 - Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.
Lk 6:2 - Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?

Verš 14
Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
Mt 12:45 - Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
Jn 8:11 - Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.

Verš 17
Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
Jn 14:10 - A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.

Verš 18
Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
Jn 7:19 - Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?

Verš 19
I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Jn 5:30 - Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
Jn 8:38 - Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
Jn 9:4 - Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati.
Iz 54:5 - Nebo manželem tvým jest Učinitel tvůj, jehož jméno Hospodin zástupů, a vykupitel tvůj Svatý Izraelský Bohem vší země slouti bude.
Jn 10:30 - Já a Otec jedno jsme.
Jn 14:9 - Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?
Jn 17:5 - A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.

Verš 20
Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
Jn 1:2 - To bylo na počátku u Boha.
Jn 3:35 - Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
Jn 7:16 - Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Jn 8:28 - Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Jn 14:24 - Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.

Verš 22
Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
Mt 11:27 - Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Jn 3:35 - Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.

Verš 23
Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
Jn 2:23 - A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.

Verš 24
Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
Jn 3:18 - Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Jn 6:40 - A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Jn 6:47 - Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
Jn 8:51 - Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
Lk 23:43 - I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.

Verš 25
Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Ef 2:1 - I vás obživil mrtvé vinami a hříchy,
Ef 2:5 - Když jsme my ještě mrtví byli v hříších, obživil nás spolu s Kristem, jehož milostí jste spaseni,
1Tim 5:6 - Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela.

Verš 28
Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
1Sol 4:16 - Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.

Verš 29
A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
Dan 12:2 - Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné.
Mt 25:34 - Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Mt 25:46 - I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.

Verš 30
Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
Jn 6:38 - Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.

Verš 31
Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
Jn 8:14 - Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.

Verš 32
Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Iz 42:1 - Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, onť soud národům vynášeti bude.
Mt 3:17 - A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mt 17:5 - Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.

Verš 33
Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Jn 1:15 - Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
Jn 1:19 - A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Jn 1:27 - Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.

Verš 36
Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
1Jn 5:9 - Poněvadž svědectví lidské přijímáme, svědectvíť Boží větší jest. Nebo totoť svědectví jest Boží, kteréž vysvědčil o Synu svém.
Jn 10:25 - Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.

Verš 37
A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
Mt 3:17 - A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mt 17:5 - Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Mk 1:11 - A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mk 9:7 - I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Lk 3:22 - A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo.
Lk 9:35 - I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Jn 1:33 - A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
Jn 6:27 - Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
Jn 8:18 - Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
2Pt 1:17 - Přijalť jest zajisté od Boha Otce čest a slávu, když se stal k němu hlas takový od velebné slávy: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se zalíbilo.
Ex 33:20 - Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal.
Dt 4:12 - I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,
1Tim 6:16 - Kterýž sám má nesmrtelnost, a přebývá v světle nepřistupitelném, jehož žádný z lidí neviděl, aniž viděti může, kterémužto čest a síla věčná. Amen.
1Jn 4:12 - Boha žádný nikdy nespatřil, ale milujeme-liť jedni druhé, Bůh v nás přebývá, a láska jeho dokonalá jest v nás.

Verš 39
Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.
Iz 34:16 - Hledejte v knize Hospodinově, a čtěte. Ani jedno z těch nechybí, a jeden každý bez své druže nebude; nebo to ústa Páně přikázala, a duch jeho shromáždí je.
Lk 16:29 - I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
Sk 17:11 - A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel.
Dt 18:18 - Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.
Lk 24:27 - A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Jn 1:45 - A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.

Verš 44
Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
Jn 12:43 - Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.

Verš 46
Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
Gn 3:15 - Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.
Gn 22:18 - Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Gn 28:14 - A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.
Dt 18:18 - Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.

Jn 5,2 - Betsata pri Ovčej bráne, cez ktorú hnávali obetné zvieratá, najmä ovce, do chrámu, boli akési verejné kúpele, asi tam, kde je dnes kostol sv. Anny, ako sa zistilo pri posledných vykopávkach. Údaje sv. Jána, ako to potvrdzujú vykopávky, sú veľmi presné.

Jn 5,4 - Koniec tretieho verša a celý štvrtý verš Neovulgáta vynecháva, lebo chýba v niektorých význačných gréckych rukopisoch. Text znie: "ktorí čakali, až sa voda pohne. (4) Anjel zostupoval totiž z času na čas do rybníka a rozvíril vodu. A ten, kto prvý vošiel do zvírenej vody, bol uzdravený, čo by ho bola trápila akákoľvek choroba."

Jn 5,17 - Otec zachováva a riadi svet (i v sobotu) a stále koná to, čo treba pre spásu ľudstva. Teda stále pracuje. Aj Ježiš, Boží Syn, robí to, čo Otec. Koná teda božské skutky, ktoré nijako neznesväcujú sobotu.

Jn 5,19-47 - Reč, ktorá nasleduje, obsahuje dve témy: 1. Otec odovzdal Synovi moc dávať život (v. 19-30) 2. Otec svedčí o Synovi: a) prostredníctvom Jána Krstiteľa, b) skutkami, ktoré mu dal konať, c) Písmom (Mojžišom) (v. 31-47).

Jn 5,25 - "Prichádza hodina" mesiášskeho kráľovstva. - "Mŕtvi" = duchovne mŕtvi. Hriešnici, ktorí počujú hlas Božieho Syna, pre svoju vieru dostanú účasť na Božom živote.

Jn 5,28 - Ide tu o vzkriesenie mŕtvych v posledný deň.

Jn 5,30 - Ježiš počúva Otca.

Jn 5,32 - Otec.

Jn 5,39 - Ježiš je centrom a cieľom Písma; porov. 1, 45; 2, 22; 5, 39. 46; 12, 16. 41; 19, 28; 20, 8.

Jn 5,46 - Dt 18, 15.