  | Evanjelium podľa JánaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jn 17, 1-26 |
1 (BKR) To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
1 (ROH) Keď to dohovoril Ježiš, pozdvihol svoje oči k nebu a povedal: Otče, prišla hodina, osláv svojho Syna, aby aj tvoj Syn oslávil teba,
2 (BKR) Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal.
2 (ROH) jako si mu dal moc nad každým telom, aby všetkým tým, ktorých si mu dal, dal večný život.
3 (BKR) Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.
3 (ROH) A to je ten večný život, aby znali teba, toho jediného pravého Boha, a toho, ktorého si poslal, Ježiša Krista.
4 (BKR) Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.
4 (ROH) Ja som ťa oslávil na zemi; dielo som dokonal, ktoré si mi dal, aby som vykonal.
5 (BKR) A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.
5 (ROH) A teraz ma osláv ty, Otče, sám u seba slávou, ktorú som mal u teba, prv ako bol svet.
6 (BKR) Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
6 (ROH) Zjavil som tvoje meno ľuďom, ktorých si mi dal zo sveta. Tvoji boli, a dal si ich mne, a zachovali tvoje slovo.
7 (BKR) A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.
7 (ROH) A teraz poznali, že všetko, čo si mi dal, je od teba;
8 (BKR) Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
8 (ROH) lebo slová, ktoré si mi dal, dal som im, a oni prijali a poznali vpravde, že som vyšiel od teba, a uverili, že si ma ty poslal.
9 (BKR) Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
9 (ROH) Ja prosím za nich, neprosím za svet, ale za tých, ktorých si mi dal, lebo sú tvoji.
10 (BKR) A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.
10 (ROH) A všetko, čo je moje, je tvoje, a to, čo je tvoje, je moje. A oslávený som v nich.
11 (BKR) Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.
11 (ROH) A už viac nie som na svete, ale oni sú na svete, a ja idem k tebe. Svätý Otče, zachovaj ich v svojom mene, ktorých si mi dal, aby boli jedno jako my.
12 (BKR) Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.
12 (ROH) Keď som bol s nimi na svete, ja som ich ostríhal v tvojom mene, ktorých si mi dal, a strážiac zachránil, a nikto z nich nezahynul, iba ten syn zatratenia, aby sa naplnilo Písmo.
13 (BKR) Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.
13 (ROH) No, teraz už idem k tebe a toto hovorím na svete, aby mali radosť, moju radosť, naplnenú v sebe.
14 (BKR) Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.
14 (ROH) Ja som im dal tvoje slovo, a svet ich vzal v nenávisť, pretože nie sú zo sveta, jako ja nie som zo sveta.
15 (BKR) Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.
15 (ROH) Neprosím, žeby si ich vzal zo sveta, ale žeby si ich zachoval od zlého.
16 (BKR) Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa.
16 (ROH) Zo sveta nie sú, jako ja nie som zo sveta.
17 (BKR) Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
17 (ROH) Posväť ich v svojej pravde! Tvoje slovo je pravda.
18 (BKR) Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
18 (ROH) Jako si ty mňa poslal na svet, tak som i ja ich poslal do sveta.
19 (BKR) A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.
19 (ROH) A ja za nich posväcujem sám seba, aby aj oni boli posvätení v pravde.
20 (BKR) Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,
20 (ROH) Ale neprosím len za týchto, ale aj za tých, ktorí majú skrze ich slovo uveriť vo mňa,
21 (BKR) Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
21 (ROH) aby boli všetci jedno, jako si ty, Otče, vo mne a ja v tebe, aby aj oni boli v nás jedno, aby svet uveril, že si ma ty poslal.
22 (BKR) A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme.
22 (ROH) A slávu, ktorú si mi dal, dal som ja im, aby boli jedno, jako sme my jedno,
23 (BKR) Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval.
23 (ROH) ja v nich a ty vo mne, aby boli dokonalí v jedno, aby svet vedel, že si ma ty poslal, a že si ich miloval ako si mňa miloval.
24 (BKR) Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.
24 (ROH) Otče, ktorých si mi dal, chcem, aby, kde som ja, aj oni tam so mnou boli, aby videli moju slávu, ktorú si mi dal, lebo si ma miloval pred založením sveta.
25 (BKR) Otče spravedlivý, tebeť jest svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
25 (ROH) Spravedlivý Otče, a svet ťa nepoznal, ale ja som ťa poznal, aj títo poznali, že si ma ty poslal.
26 (BKR) A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a ještě známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.
26 (ROH) A oznámil som im tvoje meno, a ešte oznámim, aby láska, ktorou si ma miloval, bola v nich a ja v nich.
| | | Jn 17, 1-26 |
Verš 1
To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
Jn 12:23 - A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Jn 13:32 - A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
Verš 2
Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal.
Ž 8:6 - Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů, slávou a ctí korunoval jsi jej.
Mt 11:27 - Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Mt 28:18 - A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.
Lk 10:22 - Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Jn 3:35 - Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
Jn 5:27 - A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
1Kor 15:25 - Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
Flp 2:10 - Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
Heb 2:8 - Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. A kdyžť jest jemu všecko poddal, tedy ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. Ačkoli nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.
Verš 3
Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.
Iz 53:11 - Z práce duše své uzří užitek, jímž nasycen bude. Známostí svou ospravedlní spravedlivý služebník můj mnohé; nebo nepravosti jejich on sám ponese.
Jer 9:23 - Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.
Verš 4
Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.
Jn 13:32 - A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
Jn 14:13 - A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
Jn 4:34 - Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Jn 19:30 - A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil.
Verš 5
A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.
Jn 1:1 - Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Jn 10:30 - Já a Otec jedno jsme.
Jn 14:9 - Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?
Verš 8
Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
Jn 16:27 - Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
Verš 10
A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.
Jn 16:15 - Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
Verš 12
Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.
Jn 6:39 - Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Jn 10:28 - A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
Jn 18:9 - Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného.
Iz 8:18 - Aj, já a dítky, kteréž mi dal Hospodin, na znamení a zázraky v Izraeli od Hospodina zástupů, kterýž přebývá na hoře Sion.
Heb 2:13 - A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.
Ž 109:8 - Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Verš 14
Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.
Jn 15:19 - Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.
Verš 17
Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
Jn 8:40 - Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Verš 18
Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
Jn 20:21 - Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.
Verš 19
A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.
1Kor 1:2 - Církvi Boží, kteráž jest v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteříž vzývají jméno Pána našeho Jezukrista na všelikém místě, i jejich i našem:
1Kor 1:30 - Vy pak jste z něho v Kristu Ježíši, kterýž učiněn jest nám moudrost od Boha, i spravedlnost, i posvěcení, i #vykoupení,
1Sol 4:7 - Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.
Verš 21
Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
Jn 10:38 - Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
Jn 14:11 - Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi.
Gal 3:28 - Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.
Verš 24
Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.
Jn 12:26 - Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
Jn 14:3 - Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
Verš 25
Otče spravedlivý, tebeť jest svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
Jn 15:21 - Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal.
Jn 16:3 - A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
Jn 17:8 - Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
Jn 16:27 - Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
Jn 17,1-26 - Pánova reč pri Poslednej večeri vyvrchoľuje v prekrásnej modlitbe, ktorá sa právom nazýva veľkňazskou. V nej sa náš najvyšší Veľkňaz nahlas, s očami pozdvihnutými k nebu a s rozopätými rukami modlí za seba (v. 1-5), za učeníkov (v. 6-19) a napokon za celú Cirkev (v. 20-26). Spasiteľove slová sú priamo výronom jeho božského Srdca a prejavom jeho nesmiernej lásky k ľuďom.
Jn 17,1 - "Nadišla hodina"; hodina umučenia je preňho aj časom oslávenia.
Jn 17,6-19 - Z troch dôvodov sa modlí za učeníkov: sú Otcovi a Ježišovi, pretože celý svoj život zasvätili evanjeliu; v nich sa prejavila jeho sláva, pretože s vierou prijali jeho učenie; sú vo svete, kde nebude s nimi ako viditeľná opora.
Jn 17,6 - "Tvoje meno" - tvoje božstvo a tajomnú podstatu, tvoj otcovský vzťah k ľuďom.
Jn 17,20-26 - Pre veriacich, pre členov Cirkvi, Pán prosí od Otca milosť jednoty, aby boli medzi sebou a s trojjediným Bohom spojení putami lásky, aby boli jedno medzi sebou a jedno v Bohu, ako sú jedno Boh Otec a Boh Syn, aby boli v trojjedinom Bohu a trojjediný Boh v nich.
Jn 17,22-24 - Slovo "sláva" tu možno chápať ako "božskú velebnosť" alebo "božskú prirodzenosť". Tí, čo sú spojení s Kristom, majú účasť na tejto sláve (porov. 2 Pt 1, 4).
