Evanjelium podľa Lukáša

1 (BKR) A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
1 (B21) Když dokončil tuto řeč ke svým posluchačům, přišel do Kafarnaum.

2 (BKR) Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
2 (B21) Jeden setník tam měl na smrt nemocného služebníka, kterého si velmi cenil.

3 (BKR) I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
3 (B21) Když uslyšel o Ježíši, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a jeho služebníka uzdravil.

4 (BKR) A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
4 (B21) Přišli tedy za Ježíšem a snažně ho prosili: "Zaslouží si, abys to pro něj udělal.

5 (BKR) Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
5 (B21) Vždyť miluje náš národ, i synagogu nám postavil."

6 (BKR) Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
6 (B21) Ježíš tedy šel s nimi. Když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu ten setník přátele se vzkazem: "Pane, neobtěžuj se; nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu.

7 (BKR) A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
7 (B21) Proto jsem se ani neodvážil za tebou přijít. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven.

8 (BKR) Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
8 (B21) Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,' jde; když řeknu jinému ‚Přijď,' přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,' udělá to."

9 (BKR) Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
9 (B21) Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se a řekl zástupu, který jej následoval: "Říkám vám, že takovou víru jsem nenašel ani v Izraeli!"

10 (BKR) Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
10 (B21) Poslové se pak vrátili do domu a toho služebníka tam našli uzdraveného.

11 (BKR) I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
11 (B21) Nedlouho poté šel do města jménem Naim doprovázen množstvím svých učedníků a spoustou dalších lidí.

12 (BKR) A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
12 (B21) Když se přiblížil k městské bráně, vynášeli právě mrtvého. Byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Doprovázela ji spousta lidí z města.

13 (BKR) Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
13 (B21) Jakmile Pán uviděl tu vdovu, byl k ní pohnut soucitem. "Neplač," řekl jí.

14 (BKR) A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
14 (B21) Přistoupil a dotkl se már. Nosiči se zastavili. Tehdy řekl: "Chlapče, říkám ti, vstaň!"

15 (BKR) I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
15 (B21) a ten mrtvý se posadil a začal mluvit. Ježíš ho vrátil jeho matce.

16 (BKR) Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
16 (B21) Všech se zmocnila bázeň a začali oslavovat Boha: "Povstal mezi námi veliký prorok! Bůh navštívil svůj lid!"

17 (BKR) I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
17 (B21) A tato zpráva o něm se rozšířila po celém Judsku i okolí.

18 (BKR) I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
18 (B21) Janovi učedníci mu o tom všem vyprávěli. Jan tehdy zavolal dva z nich

19 (BKR) Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
19 (B21) a poslal je za Ježíšem s otázkou: "Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"

20 (BKR) Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20 (B21) Když k němu ti muži přišli, řekli: "Jan Křtitel nás k tobě poslal s otázkou: Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"

21 (BKR) A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
21 (B21) Ježíš (který právě v tu hodinu uzdravil mnoho lidí od neduhů, trápení a zlých duchů a mnoha slepým daroval zrak)

22 (BKR) Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
22 (B21) jim odpověděl: "Jděte a vyřiďte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.

23 (BKR) A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
23 (B21) A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje."

24 (BKR) A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
24 (B21) Když pak Janovi poslové odešli, promluvil k zástupům o Janovi: "Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící?

25 (BKR) Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
25 (B21) Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Pohleďte, ti, kdo nosí skvostné šaty a žijí v přepychu, jsou k vidění v královských domech.

26 (BKR) Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
26 (B21) Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka.

27 (BKR) Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
27 (B21) Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, který připraví tvou cestu před tebou.'

28 (BKR) Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
28 (B21) Říkám vám, že žádné ženě se nenarodil nikdo větší než Jan, ale kdo je nejmenší v Božím království, je větší než on."

29 (BKR) Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
29 (B21) Všichni jeho posluchači, i výběrčí daní, uznali Boží spravedlnost, když se dali pokřtít Janovým křtem.

30 (BKR) Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
30 (B21) Ale farizeové a znalci Zákona se od něj pokřtít nenechali, a tak odmítli Boží vůli pro sebe.

31 (BKR) I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
31 (B21) "Ke komu přirovnám lidi tohoto pokolení? Komu se podobají?

32 (BKR) Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
32 (B21) Jsou jako děti, které sedí na návsi a volají jedny na druhé: ‚Pískali jsme vám, a netančili jste, naříkali jsme, a neplakali jste!'

33 (BKR) Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ďábelství má.
33 (B21) Jan Křtitel totiž přišel, nejedl chléb a nepil víno a vy říkáte: ‚Je posedlý!'

34 (BKR) Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
34 (B21) Přišel Syn člověka, jí a pije a vy říkáte: ‚Podívejte, žrout a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků!'

35 (BKR) Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
35 (B21) Moudrost je ale potvrzena všemi svými dětmi."

36 (BKR) Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
36 (B21) Jeden z farizeů ho pozval, aby s ním pojedl. Vešel tedy do domu toho farizea a stoloval s ním.

37 (BKR) A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
37 (B21) A hle, jedna městská hříšnice se dozvěděla, že Ježíš stoluje v domě toho farizea. Přinesla alabastrovou nádobku s mastí,

38 (BKR) A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
38 (B21) poklekla s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlastními vlasy je utírala; líbala mu nohy a mazala je mastí.

39 (BKR) Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
39 (B21) Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si: "Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, která se ho dotýká. Copak neví, jaká je to hříšnice?!"

40 (BKR) I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
40 (B21) "Šimone," oslovil ho Ježíš, "chci ti něco říci." "Jen mluv, mistře," odpověděl farizeus.

41 (BKR) I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
41 (B21) "Jistý věřitel měl dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů a druhý padesát.

42 (BKR) A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
42 (B21) Když ale neměli čím zaplatit, oběma odpustil. Pověz mi, který z nich ho bude mít raději?"

43 (BKR) I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
43 (B21) "Řekl bych, že ten, kterému víc odpustil," odpověděl Šimon. "Správně," řekl Ježíš.

44 (BKR) A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
44 (B21) Otočil se k té ženě a zeptal se Šimona: "Vidíš tu ženu? Když jsem přišel do tvého domu, nepodal jsi mi vodu na nohy, ale ona mi skrápěla nohy slzami a utírala je svými vlasy.

45 (BKR) Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
45 (B21) Nepolíbil jsi mě, ale ona mi od chvíle, kdy jsem vešel, nepřestala líbat nohy.

46 (BKR) Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
46 (B21) Nepomazal jsi mi hlavu olejem, ale ona mi pomazala nohy mastí.

47 (BKR) Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
47 (B21) Proto ti říkám: Je jí odpuštěno hodně hříchů, proto hodně miluje. Komu se odpouští málo, miluje málo."

48 (BKR) I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
48 (B21) Tehdy jí řekl: "Tvé hříchy jsou odpuštěny."

49 (BKR) Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
49 (B21) Ostatní hosté si mezi sebou začali říkat: "Kdo to vůbec je, že i hříchy odpouští?"

50 (BKR) I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
50 (B21) On ale té ženě řekl: "Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji."