Evanjelium podľa Lukáša

1 (BKR) A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
1 (ROH) A keď dovŕšil všetky svoje slová v uši ľudu, vošiel do Kafarnauma.

2 (BKR) Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
2 (ROH) A sluha nejakého stotníka, ktorý mu bol veľmi vzácny, bol nemocný a blížil sa smrti.

3 (BKR) I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
3 (ROH) A keď počul o Ježišovi, poslal ku nemu starších zo Židov prosiac ho, žeby prišiel a uzdravil jeho sluhu.

4 (BKR) A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
4 (ROH) A oni prijdúc k Ježišovi prosili ho naliehave a hovorili: Hoden je toho, ktorému to vykonáš,

5 (BKR) Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
5 (ROH) lebo miluje náš národ, aj synagógu nám on vystavil.

6 (BKR) Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
6 (ROH) A Ježiš išiel s nimi. A keď už bol neďaleko od domu, poslal k nemu stotník svojich priateľov a povedal mu: Pane, neunúvaj sa, lebo nie som hoden, aby si vošiel pod moju strechu,

7 (BKR) A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
7 (ROH) a preto som ani sám seba nepovažoval za hodného prijsť k tebe; ale povedz slovom, a môj sluha bude uzdravený.

8 (BKR) Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
8 (ROH) Lebo veď i ja som človek, postavený pod moc iných, majúc pod sebou vojakov a keď poviem tomuto: Idi! tak ide, a inému: Prijdi! a prijde, a svojmu sluhovi: Učiň toto! a činí.

9 (BKR) Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
9 (ROH) Keď to počul Ježiš, zadivil sa mu a obrátiac sa povedal zástupu: Hovorím vám, že ani v Izraelovi som nenašiel takej veľkej viery.

10 (BKR) Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
10 (ROH) A keď sa poslaní navrátili do domu, našli nemocného sluhu zdravého.

11 (BKR) I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
11 (ROH) A stalo sa, že nasledujúceho dňa išiel do mesta, zvaného Nain, a išlo s ním mnoho jeho učeníkov i veliký zástup.

12 (BKR) A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
12 (ROH) A jako sa priblížil k bráne mesta, hľa, práve niesli von mŕtveho, jednorodeného syna jeho matky, ktorá bola vdova, a bol s ňou veliký zástup mesta.

13 (BKR) Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
13 (ROH) A keď ju videl Pán, bol pohnutý ľútosťou nad ňou a povedal jej: Neplač!

14 (BKR) A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
14 (ROH) A pristúpiac dotknul sa már, a tí, ktorí niesli mŕtveho, zastáli, a Ježiš povedal: Mládenče, tebe hovorím, vstaň!

15 (BKR) I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
15 (ROH) A mŕtvy sa posadil a začal hovoriť, a oddal ho jeho matke.

16 (BKR) Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
16 (ROH) Vtedy pojala bázeň všetkých a oslavovali Boha a hovorili: Veliký prorok povstal medzi nami, a Bôh vraj navštívil svoj ľud.

17 (BKR) I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
17 (ROH) A tá zvesť o ňom sa rozniesla po celom Judsku a po všetkých okolných krajinách.

18 (BKR) I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
18 (ROH) A Jánovi zvestovali jeho učeníci o tom o všetkom. A Ján si zavolal ktorýchsi dvoch zo svojich učeníkov

19 (BKR) Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
19 (ROH) a poslal ich k Ježišovi a kázal sa opýtať: Či si ty ten, ktorý má prijsť, a či máme čakať iného?

20 (BKR) Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20 (ROH) A keď prišli tí mužovia k nemu, povedali: Ján Krstiteľ nás poslal k tebe a kázal sa opýtať: Či si ty ten, ktorý má prijsť, a či máme čakať iného?

21 (BKR) A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
21 (ROH) A v tú istú hodinu uzdravil mnohých od neduhov a od iných rozličných trápení a od zlých duchov a mnohým slepým daroval zrak.

22 (BKR) Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
22 (ROH) A Ježiš odpovedal a riekol im: Iďte a zvestujte Jánovi, čo ste videli a počuli, že slepí zase vidia, chromí chodia, malomocní sa čistia, hluchí čujú, mŕtvi vstávajú z mŕtvych, chudobným sa zvestuje evanjelium,

23 (BKR) A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
23 (ROH) a blahoslavený je, kto by sa nepohoršil na mne.

24 (BKR) A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
24 (ROH) A keď odišli poslovia Jánovi, začal hovoriť zástupom o Jánovi: Čo ste vyšli na púšť vidieť? Trstinu, ktorá sa kláti vetrom?

25 (BKR) Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
25 (ROH) Alebo čo ste vyšli vidieť? Človeka, odiateho mäkkým rúchom? Veď hľa, takí, ktorí chodia v nádhernom rúchu a žijú v rozkoši, sú v kráľovských domoch.

26 (BKR) Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
26 (ROH) Alebo čo ste vyšli vidieť? Proroka? Ba hovorím vám, že i viac ako proroka.

27 (BKR) Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
27 (ROH) Toto je ten, o ktorom je napísané: Hľa, ja posielam svojho anjela pred tvojou tvárou, ktorý pripraví tvoju cestu pred tebou.

28 (BKR) Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
28 (ROH) Lebo hovorím vám, že väčšieho proroka medzi splodenými zo žien nad Jána Krstiteľa niktorého niet: ale menší v kráľovstve Božom je väčší ako on.

29 (BKR) Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
29 (ROH) A všetok ľud počujúc to, i publikáni, uznali Boha za spravedlivého pokrstiac sa krstom Jánovým.

30 (BKR) Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
30 (ROH) Ale farizeovia a zákonníci pohŕdli radou Božou sami proti sebe nie súc pokrstení od neho.

31 (BKR) I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
31 (ROH) A Pán pokračujúc povedal: Komu teda pripodobním ľudí tohoto pokolenia, a čomu sú podobní?

32 (BKR) Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
32 (ROH) Podobní sú deťom, sediacim na námestí, ktoré privolávajú jedny druhým a hovoria: Pískali sme vám, a netancovali ste; žalostne jako nad mŕtvym sme nariekali, a neplakali ste.

33 (BKR) Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ďábelství má.
33 (ROH) Lebo prišiel Ján Krstiteľ nejediac chleba ani nepijúc vína, a hovoríte: Má démona.

34 (BKR) Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
34 (ROH) Prišiel Syn človeka jediac a pijúc, a hovoríte: Hľa, človek žráč a pijan vína, priateľ publikánov a hriešnikov.

35 (BKR) Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
35 (ROH) A tak je ospravedlnená múdrosť od všetkých svojich detí.

36 (BKR) Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
36 (ROH) A prosil ho ktorýsi z farizeov, žeby jedol s ním. A vošiel do domu farizea a položil sa za stôl.

37 (BKR) A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
37 (ROH) A hľa, bola v tom meste nejaká hriešna žena, ktorá, keď sa dozvedela, že stoluje v dome farizea, doniesla alabastrovú nádobu masti

38 (BKR) A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
38 (ROH) a stanúc si odzadu k jeho nohám a plačúc začala slzami kropiť jeho nohy a vlasmi svojej hlavy utierala a bozkávala jeho nohy a mazala masťou.

39 (BKR) Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
39 (ROH) A keď to videl farizeus, ktorý ho pozval, povedal sám v sebe: Keby tento bol prorok, vedel by, kto a jaká je to žena, ktorá sa ho dotýka, lebo je hriešnica.

40 (BKR) I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
40 (ROH) A Ježiš odpovedal a riekol mu: Šimone, mám ti niečo povedať. A on riekol: Učiteľu, povedz!

41 (BKR) I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
41 (ROH) Istý veriteľ mal dvoch dlžníkov. Jeden bol dlžen päťsto denárov, druhý päťdesiat.

42 (BKR) A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
42 (ROH) A keď nemali jako zaplatiť, odpustil obidvom. Ktorý teda z nich, povedz, bude ho viacej milovať?

43 (BKR) I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
43 (ROH) A Šimon odpovedal a riekol: Nazdám sa, že ten, ktorému viacej odpustil. A on mu povedal: Dobre si rozsúdil.

44 (BKR) A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
44 (ROH) A obrátiac sa k žene povedal Šimonovi: Či vidíš túto ženu? Vošiel som do tvojho domu, a vody na moje nohy si nedal; ale táto slzami skropila moje nohy a vlasmi svojej hlavy poutierala;

45 (BKR) Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
45 (ROH) bozkať nebozkal si ma; ale táto, odkedy som vošiel, neprestala bozkávať moje nohy;

46 (BKR) Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
46 (ROH) olejom si nepomazal mojej hlavy; ale táto masťou pomazala moje nohy.

47 (BKR) Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
47 (ROH) A preto ti hovorím, že sú jej odpustené tie mnohé hriechy, lebo mnoho milovala. Komu sa málo odpúšťa, málo miluje.

48 (BKR) I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
48 (ROH) A povedal jej: Odpustené sú tvoje hriechy.

49 (BKR) Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
49 (ROH) A tí, ktorí spolu stolovali, začali vravieť v sebe: Ktože je tento, ktorý aj hriechy odpúšťa?

50 (BKR) I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
50 (ROH) A on povedal žene: Tvoja viera ťa zachránila. Choď v pokoji!