| Evanjelium podľa LukášaBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Lk 7, 1-50 |
1 Lk 7, 1 Když dokončil tuto řeč ke svým posluchačům, přišel do Kafarnaum. 2 Lk 7, 2 Jeden setník tam měl na smrt nemocného služebníka, kterého si velmi cenil. 3 Lk 7, 3 Když uslyšel o Ježíši, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a jeho služebníka uzdravil. 4 Lk 7, 4 Přišli tedy za Ježíšem a snažně ho prosili: "Zaslouží si, abys to pro něj udělal. 5 Lk 7, 5 Vždyť miluje náš národ, i synagogu nám postavil." 6 Lk 7, 6 Ježíš tedy šel s nimi. Když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu ten setník přátele se vzkazem: "Pane, neobtěžuj se; nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. 7 Lk 7, 7 Proto jsem se ani neodvážil za tebou přijít. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. 8 Lk 7, 8 Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,' jde; když řeknu jinému ‚Přijď,' přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,' udělá to." 9 Lk 7, 9 Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se a řekl zástupu, který jej následoval: "Říkám vám, že takovou víru jsem nenašel ani v Izraeli!" 10 Lk 7, 10 Poslové se pak vrátili do domu a toho služebníka tam našli uzdraveného. 11 Lk 7, 11 Nedlouho poté šel do města jménem Naim doprovázen množstvím svých učedníků a spoustou dalších lidí. 12 Lk 7, 12 Když se přiblížil k městské bráně, vynášeli právě mrtvého. Byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Doprovázela ji spousta lidí z města. 13 Lk 7, 13 Jakmile Pán uviděl tu vdovu, byl k ní pohnut soucitem. "Neplač," řekl jí. 14 Lk 7, 14 Přistoupil a dotkl se már. Nosiči se zastavili. Tehdy řekl: "Chlapče, říkám ti, vstaň!" 15 Lk 7, 15 a ten mrtvý se posadil a začal mluvit. Ježíš ho vrátil jeho matce. 16 Lk 7, 16 Všech se zmocnila bázeň a začali oslavovat Boha: "Povstal mezi námi veliký prorok! Bůh navštívil svůj lid!" 17 Lk 7, 17 A tato zpráva o něm se rozšířila po celém Judsku i okolí. 18 Lk 7, 18 Janovi učedníci mu o tom všem vyprávěli. Jan tehdy zavolal dva z nich 19 Lk 7, 19 a poslal je za Ježíšem s otázkou: "Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" 20 Lk 7, 20 Když k němu ti muži přišli, řekli: "Jan Křtitel nás k tobě poslal s otázkou: Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" 21 Lk 7, 21 Ježíš (který právě v tu hodinu uzdravil mnoho lidí od neduhů, trápení a zlých duchů a mnoha slepým daroval zrak) 22 Lk 7, 22 jim odpověděl: "Jděte a vyřiďte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium. 23 Lk 7, 23 A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje." 24 Lk 7, 24 Když pak Janovi poslové odešli, promluvil k zástupům o Janovi: "Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící? 25 Lk 7, 25 Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Pohleďte, ti, kdo nosí skvostné šaty a žijí v přepychu, jsou k vidění v královských domech. 26 Lk 7, 26 Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka. 27 Lk 7, 27 Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, který připraví tvou cestu před tebou.' 28 Lk 7, 28 Říkám vám, že žádné ženě se nenarodil nikdo větší než Jan, ale kdo je nejmenší v Božím království, je větší než on." 29 Lk 7, 29 Všichni jeho posluchači, i výběrčí daní, uznali Boží spravedlnost, když se dali pokřtít Janovým křtem. 30 Lk 7, 30 Ale farizeové a znalci Zákona se od něj pokřtít nenechali, a tak odmítli Boží vůli pro sebe. 31 Lk 7, 31 "Ke komu přirovnám lidi tohoto pokolení? Komu se podobají? 32 Lk 7, 32 Jsou jako děti, které sedí na návsi a volají jedny na druhé: ‚Pískali jsme vám, a netančili jste, naříkali jsme, a neplakali jste!' 33 Lk 7, 33 Jan Křtitel totiž přišel, nejedl chléb a nepil víno a vy říkáte: ‚Je posedlý!' 34 Lk 7, 34 Přišel Syn člověka, jí a pije a vy říkáte: ‚Podívejte, žrout a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků!' 35 Lk 7, 35 Moudrost je ale potvrzena všemi svými dětmi." 36 Lk 7, 36 Jeden z farizeů ho pozval, aby s ním pojedl. Vešel tedy do domu toho farizea a stoloval s ním. 37 Lk 7, 37 A hle, jedna městská hříšnice se dozvěděla, že Ježíš stoluje v domě toho farizea. Přinesla alabastrovou nádobku s mastí, 38 Lk 7, 38 poklekla s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlastními vlasy je utírala; líbala mu nohy a mazala je mastí. 39 Lk 7, 39 Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si: "Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, která se ho dotýká. Copak neví, jaká je to hříšnice?!" 40 Lk 7, 40 "Šimone," oslovil ho Ježíš, "chci ti něco říci." "Jen mluv, mistře," odpověděl farizeus. 41 Lk 7, 41 "Jistý věřitel měl dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů a druhý padesát. 42 Lk 7, 42 Když ale neměli čím zaplatit, oběma odpustil. Pověz mi, který z nich ho bude mít raději?" 43 Lk 7, 43 "Řekl bych, že ten, kterému víc odpustil," odpověděl Šimon. "Správně," řekl Ježíš. 44 Lk 7, 44 Otočil se k té ženě a zeptal se Šimona: "Vidíš tu ženu? Když jsem přišel do tvého domu, nepodal jsi mi vodu na nohy, ale ona mi skrápěla nohy slzami a utírala je svými vlasy. 45 Lk 7, 45 Nepolíbil jsi mě, ale ona mi od chvíle, kdy jsem vešel, nepřestala líbat nohy. 46 Lk 7, 46 Nepomazal jsi mi hlavu olejem, ale ona mi pomazala nohy mastí. 47 Lk 7, 47 Proto ti říkám: Je jí odpuštěno hodně hříchů, proto hodně miluje. Komu se odpouští málo, miluje málo." 48 Lk 7, 48 Tehdy jí řekl: "Tvé hříchy jsou odpuštěny." 49 Lk 7, 49 Ostatní hosté si mezi sebou začali říkat: "Kdo to vůbec je, že i hříchy odpouští?" 50 Lk 7, 50 On ale té ženě řekl: "Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji."
| | Lk 7, 1-50 |
Verš 1
Když dokončil tuto řeč ke svým posluchačům, přišel do Kafarnaum.
Mt 8:5 - Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho:
Verš 36
Jeden z farizeů ho pozval, aby s ním pojedl. Vešel tedy do domu toho farizea a stoloval s ním.
Mt 26:6 - Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného,
Mk 14:3 - Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu,
Jn 11:2 - To byla ta Marie, která pomazala Pána mastí a vytřela mu nohy svými vlasy; její bratr Lazar byl nemocný.
Jn 12:3 - Marie tehdy vzala libru velmi drahé masti z pravého nardu, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.
Verš 33
Jan Křtitel totiž přišel, nejedl chléb a nepil víno a vy říkáte: ‚Je posedlý!'
Mt 3:4 - Ten Jan nosil oděv z velbloudí srsti, kolem boků měl kožený pás a jeho pokrmem byly kobylky a lesní med.
Mk 1:6 - Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med.
Verš 39
Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si: "Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, která se ho dotýká. Copak neví, jaká je to hříšnice?!"
Lk 15:2 - Farizeové a znalci Písma si ale stěžovali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!"
Verš 14
Přistoupil a dotkl se már. Nosiči se zastavili. Tehdy řekl: "Chlapče, říkám ti, vstaň!"
Sk 9:40 - Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k jejímu tělu a řekl: "Tabito, vstaň!" Otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se.
Verš 16
Všech se zmocnila bázeň a začali oslavovat Boha: "Povstal mezi námi veliký prorok! Bůh navštívil svůj lid!"
Lk 24:19 - "O čem?" zeptal se jich. "O Ježíši Nazaretském," odvětili. "Byl to prorok mocný ve skutcích i slovech před Bohem i přede vším lidem.
Jn 4:19 - "Pane, vidím, že jsi prorok," odpověděla žena.
Jn 6:14 - Když lidé viděli, jaký zázrak udělal, říkali: "Je to opravdu ten Prorok, který měl přijít na svět!"
Jn 9:17 - Pak se toho slepce znovu zeptali: "Kdo to podle tebe je, že ti otevřel oči?" "Je to prorok," odpověděl.
Lk 1:68 - "Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
Verš 49
Ostatní hosté si mezi sebou začali říkat: "Kdo to vůbec je, že i hříchy odpouští?"
Mt 9:3 - Někteří znalci Písma si řekli: "Ten člověk se rouhá!"
Verš 18
Janovi učedníci mu o tom všem vyprávěli. Jan tehdy zavolal dva z nich
Mt 11:2 - Jan se ve vězení doslechl o Kristových skutcích a poslal za ním své učedníky
Verš 48
Tehdy jí řekl: "Tvé hříchy jsou odpuštěny."
Mt 9:2 - Vtom k němu přinesli ochrnutého člověka na nosítkách. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Vzchop se, synu. Tvé hříchy jsou odpuštěny."
Verš 22
jim odpověděl: "Jděte a vyřiďte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.
Iz 29:18 - V ten den hluší slova knihy uslyší, oči slepých prohlédnou z černé tmy.
Iz 35:5 - Oči slepých tehdy prohlédnou, uši hluchých se otevřou,
Iz 61:1 - Duch Panovníka Hospodina na mně spočívá, abych nesl dobré zprávy ubohým. Poslal mě ovázat srdce ztrápených, vyhlásit svobodu zajatým a propuštění spoutaným,
Verš 24
Když pak Janovi poslové odešli, promluvil k zástupům o Janovi: "Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící?
Mt 11:7 - Když pak ti muži odešli, Ježíš promluvil k zástupům o Janovi: "Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící?
Verš 27
Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, který připraví tvou cestu před tebou.'
Mal 3:1 - Hle, už posílám svého posla, aby připravil cestu přede mnou. Pak náhle přijde do svého chrámu Panovník, po němž se ptáte, a anděl smlouvy, po němž toužíte. Hle, už přichází, praví Hospodin zástupů.
Mk 1:2 - Jak je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, posílám před tebou svého posla, aby připravil tvou cestu."
Verš 31
"Ke komu přirovnám lidi tohoto pokolení? Komu se podobají?
Mt 11:16 - Ke komu mám ale přirovnat toto pokolení? Podobá se dětem, které sedí na návsi a volají na druhé:
Lk 7,1-10 - Mt 8, 5-13.
Lk 7,11-17 - Vzkriesenie naimského mládenca uvádza iba Lukáš. Naim je dedinka na juhovýchod od Nazareta, blízko vrchu Tábor. Mŕtvolu v otvorenej truhle niesli do podzemnej komory.
Lk 7,18-35 - Mt 11, 2-19.
Lk 7,27 - Mal 3, 1.
Lk 7,36-50 - Táto udalosť sa vyskytuje iba u Lukáša. Kajúca hriešnica nie je žena, čo v Betánii pomazala Ježiša (Mt 26, 6-13). Pravdepodobne to nie je ani Mária Magdaléna, ani Mária, Martina sestra.
Lk 7,38 - Okolo stola boli pohovky, na ktoré sa hostia uložili, takže hlava sa priklonila k stolu a nohy vyčnievali von. Preto mohla žena k bosým nohám ľahko pristúpiť, poumývať ich a pomastiť.