výhody registrácie

Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Lk 24, 1-53

1 (BKR) První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
1 (KAT) V prvý deň týždňa zavčas ráno prišli k hrobu a priniesli voňavé oleje, čo si pripravili.

2 (BKR) I nalezly kámen odvalený od hrobu.
2 (KAT) Kameň našli od hrobu odvalený,

3 (BKR) A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
3 (KAT) vošli dnu, ale telo Pána Ježiša nenašli.

4 (BKR) I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
4 (KAT) Ako nad tým rozpačito uvažovali, zastali pri nich dvaja mužovia v žiarivom odeve.

5 (BKR) Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
5 (KAT) Zmocnil sa ich strach i sklonili tvár k zemi. Ale oni sa im prihovorili: „Prečo hľadáte živého medzi mŕtvymi?

6 (BKR) Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
6 (KAT) Niet ho tu. Vstal z mŕtvych. Spomeňte si, ako vám povedal, keď bol ešte v Galilei:

7 (BKR) Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
7 (KAT) »Syna človeka musia vydať do rúk hriešnych ľudí a ukrižovať, ale on tretieho dňa vstane z mŕtvych.«“

8 (BKR) I rozpomenuly se na slova jeho.
8 (KAT) Tu sa rozpamätali na jeho slová,

9 (BKR) A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
9 (KAT) vrátili sa od hrobu a toto všetko zvestovali Jedenástim i všetkým ostatným.

10 (BKR) Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
10 (KAT) Bola to Mária Magdaléna, Jana a Mária Jakubova. A s nimi aj iné to rozprávali apoštolom.

11 (BKR) Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
11 (KAT) Ale im sa zdali tieto slová ako blúznenie a neverili im.

12 (BKR) Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
12 (KAT) No Peter vstal a bežal k hrobu. Keď sa nahol dnu, videl tam len plachty. I vrátil sa domov a čudoval sa, čo sa stalo.

13 (BKR) A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
13 (KAT) V ten deň išli dvaja z nich do dediny zvanej Emauzy, ktorá bola od Jeruzalema vzdialená šesťdesiat stadií,

14 (BKR) A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
14 (KAT) a zhovárali sa o všetkom, čo sa prihodilo.

15 (BKR) I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
15 (KAT) Ako sa tak zhovárali a spoločne uvažovali, priblížil sa k nim sám Ježiš a išiel s nimi.

16 (BKR) Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
16 (KAT) Ich oči boli zastreté, aby ho nepoznali.

17 (BKR) I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
17 (KAT) I spýtal sa ich: „O čom sa to cestou zhovárate?“ Zastavili sa zronení

18 (BKR) A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
18 (KAT) a jeden z nich menom Kleopas, mu povedal: „Ty si vari jediný cudzinec v Jeruzaleme, ktorý nevie, čo sa tam stalo v týchto dňoch?“

19 (BKR) Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
19 (KAT) On im povedal: „A čo?“ Oni mu vraveli: „No s Ježišom Nazaretským, ktorý bol prorokom, mocným v čine i v reči pred Bohom aj pred všetkým ľudom;

20 (BKR) A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
20 (KAT) ako ho veľkňazi a naši poprední muži dali odsúdiť na smrť a ukrižovali.

21 (BKR) My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
21 (KAT) A my sme dúfali, že on vykúpi Izrael. Ale dnes je už tretí deň, ako sa to všetko stalo.

22 (BKR) Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
22 (KAT) Niektoré ženy z našich nás aj naľakali. Pred svitaním boli pri hrobe,

23 (BKR) A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
23 (KAT) a keď nenašli jeho telo, prišli a tvrdili, že sa im zjavili anjeli a hovorili, že on žije.

24 (BKR) I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
24 (KAT) Niektorí z našich odišli k hrobu a zistili, že je to tak, ako vraveli ženy, ale jeho nevideli.“

25 (BKR) Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
25 (KAT) On im povedal: „Vy nechápaví a ťarbaví srdcom uveriť všetko, čo hovorili proroci!

26 (BKR) Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
26 (KAT) Či nemal Mesiáš toto všetko vytrpieť, a tak vojsť do svojej slávy?“

27 (BKR) A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
27 (KAT) A počnúc od Mojžiša a všetkých Prorokov, vykladal im, čo sa naňho v celom Písme vzťahovalo.

28 (BKR) A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
28 (KAT) Tak sa priblížili k dedine, do ktorej šli, a on sa tváril, že ide ďalej.

29 (BKR) Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
29 (KAT) Ale oni naň naliehali: „Zostaň s nami, lebo sa zvečerieva a deň sa už schýlil!“ Vošiel teda a zostal s nimi.

30 (BKR) I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
30 (KAT) A keď sedel s nimi pri stole, vzal chlieb a dobrorečil, lámal ho a podával im ho.

31 (BKR) I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
31 (KAT) Vtom sa im otvorili oči a spoznali ho. Ale on im zmizol.

32 (BKR) I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
32 (KAT) Tu si povedali: „Či nám nehorelo srdce, keď sa s nami cestou rozprával a vysvetľoval nám Písma?“

33 (BKR) A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
33 (KAT) A ešte v tú hodinu vstali a vrátili sa do Jeruzalema. Tam našli zhromaždených Jedenástich a iných s nimi

34 (BKR) Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
34 (KAT) a tí im povedali: „Pán naozaj vstal z mŕtvych a zjavil sa Šimonovi.“

35 (BKR) I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
35 (KAT) Aj oni porozprávali, čo sa im stalo cestou a ako ho spoznali pri lámaní chleba.

36 (BKR) A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
36 (KAT) Kým o tom hovorili, on sám zastal uprostred nich a povedal im: „Pokoj vám.“

37 (BKR) Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
37 (KAT) Zmätení a naľakaní si mysleli, že vidia ducha.

38 (BKR) I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
38 (KAT) On im povedal: „Čo sa ľakáte a prečo vám srdcia zachvacujú také myšlienky?

39 (BKR) Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
39 (KAT) Pozrite na moje ruky a nohy, že som to ja! Dotknite sa ma a presvedčte sa! Veď duch nemá mäso a kosti - a vidíte, že ja mám.“

40 (BKR) A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
40 (KAT) Ako to povedal, ukázal im ruky a nohy.

41 (BKR) Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
41 (KAT) A keď tomu stále od veľkej radosti nemohli uveriť a len sa divili, povedal im: „Máte tu niečo na jedenie?“

42 (BKR) A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
42 (KAT) Oni mu podali kúsok pečenej ryby.

43 (BKR) A vzav to, pojedl před nimi,
43 (KAT) I vzal si a jedol pred nimi.

44 (BKR) A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
44 (KAT) Potom im povedal: „Toto je to, čo som vám hovoril, kým som bol ešte s vami, že sa musí splniť všetko, čo je o mne napísané v Mojžišovom zákone, u Prorokov a v Žalmoch.“

45 (BKR) Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
45 (KAT) Vtedy im otvoril myseľ, aby porozumeli Písmu,

46 (BKR) A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
46 (KAT) a povedal im: „Tak je napísané, že Mesiáš bude trpieť a tretieho dňa vstane z mŕtvych

47 (BKR) A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
47 (KAT) a v jeho mene sa bude všetkým národom, počnúc od Jeruzalema, hlásať pokánie na odpustenie hriechov.

48 (BKR) Vy jste pak svědkové toho.
48 (KAT) Vy ste toho svedkami.

49 (BKR) A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
49 (KAT) Hľa, ja na vás zošlem, čo môj Otec prisľúbil. Preto zostaňte v meste, kým nebudete vystrojení mocou z výsosti!“

50 (BKR) I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
50 (KAT) Potom ich vyviedol von až k Betánii, zdvihol ruky a požehnal ich.

51 (BKR) I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
51 (KAT) Ako ich žehnal, vzdialil sa od nich a vznášal sa do neba.

52 (BKR) A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
52 (KAT) Oni sa mu klaňali a s veľkou radosťou sa vrátili do Jeruzalema.

53 (BKR) A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
53 (KAT) Stále boli v chráme a velebili Boha.


Lk 24, 1-53





Verš 1
První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
Mt 28:1 - Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohleděly na hrob.
Mk 16:1 - A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.
Jn 20:1 - První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.

Verš 6
Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Mt 16:21 - A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Mt 17:22 - A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
Mt 20:18 - Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
Mk 8:31 - I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
Mk 9:31 - Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
Mk 10:33 - Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Lk 9:22 - Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Lk 18:31 - Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.

Verš 8
I rozpomenuly se na slova jeho.
Jn 2:22 - A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

Verš 9
A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
Mt 28:8 - I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou, běžely, aby učedlníkům jeho zvěstovaly.
Mk 16:10 - Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.

Verš 12
Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Jn 20:3 - Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, a šli k hrobu.
Jn 20:6 - Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená,

Verš 13
A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Mk 16:12 - Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.

Verš 15
I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
Lk 24:36 - A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Mt 18:20 - Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.

Verš 19
Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Lk 7:16 - Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
Jn 4:19 - Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
Jn 6:14 - Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.

Verš 21
My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Sk 1:6 - Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské?

Verš 22
Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
Mt 28:8 - I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou, běžely, aby učedlníkům jeho zvěstovaly.
Mk 16:10 - Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.
Jn 20:18 - I přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána a že jí to pověděl.

Verš 26
Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
Iz 50:6 - Těla svého nastavuji bijícím, a líce svého rvoucím mne, tváři své neskrývám od pohanění a plvání.
Iz 53:5 - On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno.
Flp 2:7 - Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
Heb 12:2 - Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.
1Pt 1:11 - Snažujíce se tomu vyrozuměti, na který aneb jaký čas mínil by ten, kterýž v nich byl, Duch Kristův, předpovídající o utrpeních Kristových a o veliké slávě za tím jdoucí.

Verš 27
A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Gn 3:15 - Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.
Gn 22:18 - Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Gn 49:10 - Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové.
Dt 18:15 - Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete,
Ž 132:11 - Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Iz 7:14 - Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.
Iz 9:5 - Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno.
Iz 40:10 - Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním;aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
Jer 23:5 - Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude.
Jer 33:14 - Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.
Ez 34:23 - A vzbudím nad nimi pastýře jednoho, kterýž je pásti bude, služebníka svého Davida. Tenť je pásti bude, a ten bude jejich pastýřem.
Ez 37:25 - I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky.
Dan 9:24 - Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
Mi 7:20 - Pravdomluvným se ukážeš Jákobovi, milosrdným Abrahamovi, jakož jsi přisáhl otcům našim ode dnů starodávních.

Verš 29
Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Gn 19:3 - Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.
Sk 16:15 - A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.
Heb 13:2 - Na přívětivost k hostem nezapomínejte; skrze ni zajisté někteří, nevěděvše, anděly za hostě přijímali.

Verš 34
Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
1Kor 15:5 - A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.

Verš 36
A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Mk 16:14 - Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.
Jn 20:19 - Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.
1Kor 15:5 - A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.

Verš 41
Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
Jn 21:10 - Řekl jim Ježíš: Přineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní.

Verš 44
A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
Lk 24:6 - Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Mt 16:21 - A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Mt 17:22 - A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
Mt 20:18 - Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
Mk 8:31 - I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
Mk 9:31 - Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
Mk 10:33 - Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Lk 9:22 - Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Lk 18:31 - Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.

Verš 46
A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Ž 22:6 - K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Sk 17:3 - Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.

Verš 47
A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
Sk 13:38 - Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
1Jn 2:12 - Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho.
Sk 2:4 - I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.

Verš 49
A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Jn 14:26 - Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
Jn 15:26 - Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.
Jn 16:7 - Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
Sk 1:4 - A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne.
Sk 1:4 - A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne.

Verš 50
I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Sk 1:12 - Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního.

Verš 51
I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Mk 16:19 - Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.
Sk 1:9 - A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich.

Lk 24,1-12 - Mt 28, 1-8; Mk 16, 1-8; Jn 20, 1-10.

Lk 24,13 - Stadion = 186 m. 60 stadií je asi 11 km, teda dve-tri hodiny cesty pešo.

Lk 24,35 - Lk tu, zdá sa, myslí na Eucharistiu.

Lk 24,36-43 - Jn 20, 19-23.

Lk 24,40 - Lk píše najmä pre Grékov, ktorí pokladali myšlienku vzkriesenia za absurditu; preto zdôrazňuje fyzickú realitu Ježišovho vzkrieseného tela.

Lk 24,44-49 - Apoštoli budú Ježišovými svedkami po celom svete. Ale aby mohli začať svoju činnosť, musia byť vystrojení darom Ducha, "mocou z výsosti".

Lk 24,50-53 - Mt 28, 18-20; Mk 16, 19-20; Sk 1, 4 a n.

Lk 24,50 - Betánia leží na druhej strane Olivovej hory.

Lk 24,53 - Lukáš začal evanjelium v chráme a tam ho aj končí, vo velebení Boha.