výhody registrácie

Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Lk 22, 1-71

1 (BKR) Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
1 (B21) Blížil se Svátek nekvašených chlebů, zvaný také Velikonoce.

2 (BKR) I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
2 (B21) Vrchní kněží a znalci Písma hledali způsob, jak ho zabít, ale báli se lidu.

3 (BKR) Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
3 (B21) Tehdy vstoupil satan do Jidáše zvaného Iškariotský, který patřil ke Dvanácti.

4 (BKR) A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
4 (B21) Odešel a domluvil se s vrchními kněžími a s veliteli chrámové stráže, jak jim ho zradí.

5 (BKR) I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
5 (B21) Ti se zaradovali a dohodli se s ním, že mu dají peníze.

6 (BKR) A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
6 (B21) Jidáš souhlasil a začal hledat příležitost, aby jim ho zradil někde mimo zástup.

7 (BKR) Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
7 (B21) Tak přišel Den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit beránek.

8 (BKR) I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
8 (B21) Ježíš poslal Petra a Jana se slovy: "Jděte nám připravit beránka k velikonoční večeři."

9 (BKR) A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
9 (B21) "Kde ho máme připravit?" zeptali se.

10 (BKR) On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
10 (B21) Odpověděl: "Jen co vejdete do města, potká vás člověk nesoucí džbán vody. Až vejde do domu, jděte za ním.

11 (BKR) A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
11 (B21) Tam řekněte hospodáři: ‚Mistr se ptá: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?'

12 (BKR) A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
12 (B21) On vám pak ukáže velikou horní místnost prostřenou k jídlu. Tam připravte večeři."

13 (BKR) I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
13 (B21) Odešli tedy, nalezli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka.

14 (BKR) A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
14 (B21) Když pak nadešla ta chvíle, posadil se s apoštoly za stůl.

15 (BKR) I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
15 (B21) Tehdy jim řekl: "Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět.

16 (BKR) Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
16 (B21) Říkám vám, že už ho neokusím, dokud nedojde naplnění v Božím království."

17 (BKR) A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
17 (B21) Uchopil kalich, vzdal díky a řekl: "Vezměte jej a rozdělte se spolu.

18 (BKR) Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
18 (B21) Říkám vám, že už neokusím plod vinné révy, dokud nepřijde Boží království."

19 (BKR) A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
19 (B21) Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku."

20 (BKR) Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
20 (B21) Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: "Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.

21 (BKR) Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
21 (B21) Pohleďte ale - ruka mého zrádce je na stole vedle mé.

22 (BKR) A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
22 (B21) Syn člověka sice odchází, jak je určeno, ale běda tomu, kdo jej zrazuje."

23 (BKR) Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
23 (B21) Začali se tedy dohadovat, kdo z nich že se to chystá udělat.

24 (BKR) Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
24 (B21) Vznikl mezi nimi také spor, kdo z nich je asi největší.

25 (BKR) On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
25 (B21) On jim na to řekl: "Králové národů nad nimi panují a ti, kdo je ovládají, si nechají říkat dobrodinci.

26 (BKR) Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
26 (B21) Vy to tak ale nedělejte. Naopak, kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší a vedoucí ať je jako sloužící.

27 (BKR) Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
27 (B21) Vždyť kdo je větší - ten, kdo sedí, nebo ten, kdo slouží? Zdali ne ten, který sedí? Já jsem ale mezi vámi jako ten, který slouží.

28 (BKR) Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
28 (B21) Vy jste ti, kdo se mnou zůstali v mých zkouškách,

29 (BKR) A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
29 (B21) a já vám odkazuji království, jako je můj Otec odkázal mně.

30 (BKR) Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
30 (B21) V mém království budete jíst a pít u mého stolu; budete sedět na trůnech a soudit dvanáct pokolení Izraele.

31 (BKR) I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
31 (B21) Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici.

32 (BKR) Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
32 (B21) Prosil jsem ale za tebe, aby tvá víra neselhala. Až se jednou obrátíš, posiluj své bratry."

33 (BKR) A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
33 (B21) "Pane," zvolal Petr, "s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!"

34 (BKR) On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
34 (B21) On mu však odpověděl: "Říkám ti, Petře, než ráno zakokrhá kohout, třikrát zapřeš, že mě znáš."

35 (BKR) I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
35 (B21) Zeptal se jich: "Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a obuvi, scházelo vám něco?" "Ne, vůbec nic," odpověděli.

36 (BKR) Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
36 (B21) Řekl jim: "Teď ale, kdo má měšec, ať si ho vezme, a také mošnu. Kdo nemá meč, ať prodá plášť a koupí si jej.

37 (BKR) Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
37 (B21) Říkám vám, že se na mně musí naplnit ještě toto Písmo: ‚Byl započten mezi zločince.' Naplňuje se totiž, co je o mně psáno."

38 (BKR) Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
38 (B21) Řekli mu: "Pane, podívej se, máme dva meče!" "To stačí," odpověděl.

39 (BKR) A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
39 (B21) Vyšel ven a podle svého zvyku se odebral na Olivetskou horu. Učedníci ho následovali.

40 (BKR) A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
40 (B21) Když přišel na místo, řekl jim: "Modlete se, abyste nepodlehli pokušení."

41 (BKR) A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
41 (B21) Sám se vzdálil, co by kamenem dohodil, padl na kolena a modlil se:

42 (BKR) Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
42 (B21) "Otče, pokud chceš, odejmi ode mě tento kalich. Ať se však nestane má vůle, ale tvá!"

43 (BKR) I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
43 (B21) Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho.

44 (BKR) A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
44 (B21) Ve smrtelném zápasu se tedy modlil ještě vroucněji a jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve.

45 (BKR) A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
45 (B21) Když vstal od modlitby a přišel k učedníkům, zjistil, že pod tíhou zármutku usnuli.

46 (BKR) I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
46 (B21) "Jak to, že spíte?" řekl jim. "Vstaňte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení."

47 (BKR) A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
47 (B21) Ještě to ani nedořekl a byl tu houf lidí v čele s Jidášem, jedním z Dvanácti. Přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil,

48 (BKR) Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
48 (B21) ale ten mu řekl: "Jidáši, zrazuješ Syna člověka polibkem?"

49 (BKR) A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
49 (B21) Jeho druhové pochopili, k čemu se schyluje. "Pane," vykřikli, "máme se bít mečem?"

50 (BKR) I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
50 (B21) Jeden z nich zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu pravé ucho.

51 (BKR) A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
51 (B21) "Nechte už toho!" odpověděl Ježíš. Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.

52 (BKR) I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
52 (B21) Tehdy Ježíš řekl vrchním kněžím, velitelům stráže a starším, kteří na něj přišli: "Jsem snad zločinec, že jste se na mě vypravili s meči a holemi?

53 (BKR) Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
53 (B21) Denně jsem s vámi býval v chrámu, a ani jste se mě nedotkli. Ale toto je vaše chvíle - vláda temnoty."

54 (BKR) A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
54 (B21) Tak ho zatkli a odvedli do domu nejvyššího kněze. Petr ho ale zpovzdálí následoval.

55 (BKR) A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
55 (B21) Když uprostřed dvora zapálili oheň a sesedli se okolo, posadil se mezi ně i Petr.

56 (BKR) A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
56 (B21) Jak seděl tváří k ohni, jedna služka si ho všimla, upřeně se na něj podívala a řekla: "Tenhle byl také s ním."

57 (BKR) A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
57 (B21) On to ale zapřel: "Já ho neznám, ženo!"

58 (BKR) A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
58 (B21) Po chvilce si ho všiml jiný a řekl: "Ty jsi také jeden z nich." "Nejsem, člověče!" opakoval Petr.

59 (BKR) A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
59 (B21) Když uplynula asi hodina, začal někdo jiný tvrdit: "Tenhle s ním určitě byl také - vždyť je to Galilejec!"

60 (BKR) I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
60 (B21) Petr ale řekl: "Nevím, o čem mluvíš, člověče!" A vtom, ještě než to dořekl, zakokrhal kohout.

61 (BKR) I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
61 (B21) Pán se obrátil a podíval se na Petra. Ten si vzpomněl, jak mu Pán říkal: "Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš."

62 (BKR) I vyšed ven Petr, plakal hořce.
62 (B21) Vyšel ven a hořce se rozplakal.

63 (BKR) Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
63 (B21) Ti, kdo Ježíše hlídali, se mu posmívali a tloukli ho.

64 (BKR) A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
64 (B21) Zavázali mu oči a ptali se: "Prorokuj, kdo tě udeřil?"

65 (BKR) A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
65 (B21) Přitom ho zasypávali sprostými nadávkami.

66 (BKR) A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
66 (B21) Jakmile se rozednilo, sešli se starší lidu, vrchní kněží i znalci Písma a odvedli ho do své Velerady.

67 (BKR) Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
67 (B21) Vyzvali ho: "Jestli jsi Mesiáš, řekni nám to!" "Kdybych vám to řekl, stejně neuvěříte," odpověděl Ježíš.

68 (BKR) A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
68 (B21) "A kdybych se vás zeptal, stejně mi neodpovíte.

69 (BKR) Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
69 (B21) Od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici Boží moci."

70 (BKR) I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
70 (B21) "Takže jsi Boží Syn?" řekli všichni. "Sami říkáte, že jsem," odpověděl Ježíš.

71 (BKR) A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
71 (B21) Na to zvolali: "K čemu ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst!"


Lk 22, 1-71





Verš 1
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Ex 12:15 - Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele.
Mt 26:2 - Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
Mk 14:1 - Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.

Verš 2
I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
Ž 2:2 - Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Jn 11:47 - I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
Sk 4:27 - Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,

Verš 3
Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
Mt 26:14 - Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
Mk 14:10 - Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil.
Jn 13:27 - A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

Verš 7
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Mt 26:17 - Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
Mk 14:12 - Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?

Verš 14
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Mt 26:20 - A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
Mk 14:17 - Když pak byl večer, přišel se dvanácti.

Verš 19
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Mt 26:26 - A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Mk 14:22 - A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
1Kor 11:23 - Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,

Verš 21
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
Mt 26:23 - On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
Mk 14:18 - A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
Jn 13:21 - A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

Verš 22
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Ž 41:9 - Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
Jn 13:18 - Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
Sk 1:6 - Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské?

Verš 25
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Mt 20:25 - Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
Mk 10:42 - Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.

Verš 26
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
1Pt 5:3 - Ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale jako příkladem jsouce stádu.
Lk 9:48 - A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.

Verš 27
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Mt 20:28 - Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
Jn 13:14 - Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
Flp 2:7 - Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.

Verš 29
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Lk 12:32 - Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.

Verš 30
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Mt 19:28 - A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Zjv 3:21 - Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.

Verš 31
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
1Pt 5:8 - Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.

Verš 34
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
Mt 26:34 - Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Mk 14:30 - Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
Jn 13:38 - Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.

Verš 35
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Mt 10:9 - Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,
Mk 6:8 - A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
Lk 9:3 - A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.

Verš 37
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
Iz 53:12 - A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest. Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl.
Mk 15:28 - I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.

Verš 39
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Mt 26:36 - Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
Mk 14:32 - I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.
Jn 8:1 - Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Jn 18:1 - To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.

Verš 41
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Mt 26:39 - A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
Mk 14:35 - A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.

Verš 42
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
Jn 6:38 - Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.

Verš 44
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Jn 12:27 - Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Heb 5:7 - Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.

Verš 47
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Mt 26:47 - A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
Mk 14:43 - A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších.
Jn 18:3 - Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.

Verš 50
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Mt 26:51 - A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
Mk 14:47 - Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho.

Verš 52
I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
Mt 26:55 - V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
Mk 14:48 - I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?

Verš 54
A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Mt 26:57 - A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
Mk 14:53 - I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci.
Jn 18:12 - Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Jn 18:24 - I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.

Verš 55
A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Mt 26:69 - Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
Mk 14:54 - Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
Mk 14:66 - A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze.
Jn 18:16 - Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Jn 18:25 - Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.

Verš 61
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Mt 26:34 - Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Mt 26:75 - I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
Mk 14:72 - A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
Jn 13:38 - Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Jn 18:27 - Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.

Verš 63
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Mt 26:67 - Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
Mk 14:65 - I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili.
Jób 16:10 - Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
Iz 50:6 - Těla svého nastavuji bijícím, a líce svého rvoucím mne, tváři své neskrývám od pohanění a plvání.
Jn 19:3 - A říkali: Zdráv buď, Králi Židovský. A dávali jemu poličky.

Verš 66
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
Ž 2:2 - Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Mt 27:1 - A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Mk 15:1 - A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
Jn 18:28 - I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.

Verš 69
Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Dan 7:9 - Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
Mt 16:27 - Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Mt 24:30 - A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.
Mt 25:31 - A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
Mt 26:64 - Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
Mk 14:62 - A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
Sk 1:11 - A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.
1Sol 1:10 - A očekávali Syna jeho s nebe, kteréhož jest vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše, kterýž vysvobodil nás od hněvu budoucího.
Zjv 1:7 - Aj, béře se s oblaky, a uzříť jej všeliké oko, i ti, kteříž ho bodli; a budou plakati pro něj všecka pokolení země, jistě, Amen.

Lk 22,1-6 - Mt 26, 1-5. 14-16; Mk 14, 1-2. 10-11.

Lk 22,7-13 - Mt 26, 17-19; Mk 14, 12-16.

Lk 22,19-20 - Mt 26, 26-28; Mk 14, 22-24; 1 Kor 11, 23-25.

Lk 22,20 - Kalich premenenia bol kalich po skončení večere, keď sa vzdávali vďaky (porov. gr. eucharistia).

Lk 22,21-23 - Mt 26, 20-25; Mk 14, 17-21; Jn 13, 21-26.

Lk 22,24-27 - Mt 20, 25-28; Mk 10, 42-45.

Lk 22,25 - Niektorí panovníci, napr. egyptský Ptolomeus, boli poctení prívlastkom "euergetés", t. j. dobrodinca vlasti a štátu. Títo panovníci, ináč krutí, si vynucujú úctu, aj keď im podľa skutkov nepatrí. V Ježišovej spoločnosti si treba úctu získať láskou.

Lk 22,28-30 - Mt 19, 28.

Lk 22,31-34 - Mt 26, 31-35; Mk 14, 27-31; Jn 13, 36-38.

Lk 22,31-32 - Tento text zodpovedá Mt 16, 17-19. Ide v ňom o osobitné postavenie Petra aj v kruhu samých apoštolov. Pre Ježišovu modlitbu Šimon sa stane potvrdením a oporou vo viere pre svojich bratov, t. j. apoštolov a všetkých veriacich. Tieto slová naznačujú Petrov najvyšší a neomylný Učiteľský úrad v Cirkvi vo veciach viery a mravov.

Lk 22,35 sl - Až od vás odídem, prídu na vás také veľké prenasledovania, že podľa ľudského súdu by ste si mali kúpiť meč, aj keby ste mali preto predať šaty. Slová o zbrani sa tu nemajú chápať doslovne, ale v prenesenom zmysle. Apoštoli sa majú ozbrojiť duchovnými zbraňami.

Lk 22,37 - Iz 53, 12.

Lk 22,38 - Apoštoli berú Kristove slová doslovne, a preto ho upozorňujú, že majú dva meče. Ježiš vidí, že nechápu správne upozornenie o potrebe sily, a preto ďalší rozhovor krátko ukončí. Nevysvetľuje pravý zmysel svojich slov. Najbližšie udalosti ich aj tak presvedčia o tom, že nemyslel na meče zo železa, ale na duchovnú výzbroj (22, 49-51).

Lk 22,39-46 - Mt 26, 36-46; Mk 14, 32-42.

Lk 22,47-53 - Mt 26, 47-56; Mk 14, 43-50; Jn 18, 3-11.

Lk 22,54-62 - Mt 26, 69-75; Mk 14, 66-72; Jn 18, 15-18. 25-27.

Lk 22,61 - Ježiš pozrel na Petra, keď ho viedli nádvorím od Annáša ku Kajfášovi (porov. Jn 18, 24).

Lk 22,63-71 - Mt 26, 57-68; Mk 14, 53-65; Jn 18, 19-24.

Lk 22,66 - Pretože nočné zasadanie a rozsudok boli nezákonné, zišla sa veľrada ráno ešte raz. Lk nerozlišuje medzi prvým a druhým zasadaním veľrady ako Mk a Mt. On zaznamenáva samu udalosť bez bližšieho určenia.

Lk 22,69 - Ž 110, 1.