Verš 1
Blížil se Svátek nekvašených chlebů, zvaný také Velikonoce.
Ex 12:15 - Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby; hned první den odstraníte ze svých domů kvas. Kdokoli by mezi prvním a sedmým dnem jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele.
Mt 26:2 - "Víte, že za dva dny jsou Velikonoce. Tehdy bude Syn člověka zrazen a ukřižován."
Mk 14:1 - Bylo to dva dny před Velikonocemi a Svátkem nekvašených chlebů. Vrchní kněží se znalci Písma hledali způsob, jak by se ho lstí zmocnili a zabili ho.
Verš 2
Vrchní kněží a znalci Písma hledali způsob, jak ho zabít, ale báli se lidu.
Ž 2:2 - Králové světa povstali, vládcové strojí spiknutí proti Hospodinu a jeho Pomazanému:
Jn 11:47 - Vrchní kněží a farizeové shromáždili Veleradu. "Co budeme dělat?" říkali. "Ten člověk dělá spoustu zázraků!
Sk 4:27 - A opravdu, Herodes a Pontius Pilát se spřáhli s pohany a s lidem Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíši, jehož jsi pomazal,
Verš 3
Tehdy vstoupil satan do Jidáše zvaného Iškariotský, který patřil ke Dvanácti.
Mt 26:14 - Jeden z Dvanácti - jmenoval se Jidáš Iškariotský - tehdy odešel k vrchním kněžím.
Mk 14:10 - Jeden z Dvanácti - jmenoval se Jidáš Iškariotský - tehdy odešel k vrchním kněžím, aby jim ho zradil.
Jn 13:27 - A hned po tom soustu vešel do Jidáše satan. "Co děláš, dělej rychle," řekl mu Ježíš.
Verš 7
Tak přišel Den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit beránek.
Mt 26:17 - Prvního dne Svátku nekvašených chlebů přišli za Ježíšem učedníci s otázkou: "Kde ti máme připravit velikonoční večeři?"
Mk 14:12 - Prvního dne svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: "Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?"
Verš 14
Když pak nadešla ta chvíle, posadil se s apoštoly za stůl.
Mt 26:20 - Večer, když byl za stolem s Dvanácti,
Mk 14:17 - Večer pak přišel Ježíš se Dvanácti.
Verš 19
Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku."
Mt 26:26 - Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte; toto je mé tělo."
Mk 14:22 - Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dal jim ho se slovy: "Vezměte, to je mé tělo."
1Kor 11:23 - Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
Verš 21
Pohleďte ale - ruka mého zrádce je na stole vedle mé.
Mt 26:23 - "Zradí mě ten, kdo se mnou smočil ruku v míse," odpověděl jim.
Mk 14:18 - Když byli za stolem, Ježíš uprostřed jídla řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí."
Jn 13:21 - Po těchto slovech Ježíš hluboce rozrušen prohlásil: "Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí."
Verš 22
Syn člověka sice odchází, jak je určeno, ale běda tomu, kdo jej zrazuje."
Ž 41:9 - "Zachvátila ho hrozná věc, ze svého lůžka nevstane!"
Jn 13:18 - Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ať se ale naplní Písmo: ‚Ten, který jí se mnou chléb, pozvedl patu proti mně.'
Sk 1:6 - Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: "Pane, obnovíš už teď království Izraele?"
Verš 25
On jim na to řekl: "Králové národů nad nimi panují a ti, kdo je ovládají, si nechají říkat dobrodinci.
Mt 20:25 - Ježíš je však zavolal k sobě a řekl: "Víte, že vládcové národů nad nimi panují a velikáni nad nimi užívají moc.
Mk 10:42 - Ježíš je ale zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že věhlasní vládcové národů nad nimi panují a jejich velikáni nad nimi užívají moc.
Verš 26
Vy to tak ale nedělejte. Naopak, kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší a vedoucí ať je jako sloužící.
1Pt 5:3 - Nepanujte nad svěřeným stádem, ale jděte mu příkladem,
Lk 9:48 - a řekl jim: "Kdokoli přijme takové dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, přijímá Toho, který mě poslal. Kdo je totiž mezi vámi ze všech nejmenší, ten bude veliký."
Verš 27
Vždyť kdo je větší - ten, kdo sedí, nebo ten, kdo slouží? Zdali ne ten, který sedí? Já jsem ale mezi vámi jako ten, který slouží.
Mt 20:28 - Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé."
Jn 13:14 - Když jsem však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému.
Flp 2:7 - Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.
Verš 29
a já vám odkazuji království, jako je můj Otec odkázal mně.
Lk 12:32 - Neboj se, malé stádečko. Vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.
Verš 30
V mém království budete jíst a pít u mého stolu; budete sedět na trůnech a soudit dvanáct pokolení Izraele.
Mt 19:28 - Ježíš odpověděl: "Amen, říkám vám, kteří jste mě následovali, že při znovuzrození světa, až se Syn člověka posadí na trůnu své slávy, budete i vy sedět na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.
Zjv 3:21 - Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na mém trůnu, jako jsem i já zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůnu.
Verš 31
Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici.
1Pt 5:8 - Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist.
Verš 34
On mu však odpověděl: "Říkám ti, Petře, než ráno zakokrhá kohout, třikrát zapřeš, že mě znáš."
Mt 26:34 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš."
Mk 14:30 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, dříve než dvakrát zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš."
Jn 13:38 - "Položíš za mě život?" opáčil Ježíš. "Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš."
Verš 35
Zeptal se jich: "Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a obuvi, scházelo vám něco?" "Ne, vůbec nic," odpověděli.
Mt 10:9 - Neberte si s sebou do opasků zlato, stříbro ani peníze
Mk 6:8 - a uložil jim, ať si na cestu neberou nic kromě hole: ani mošnu ani chléb ani peníze do opasku;
Lk 9:3 - Řekl jim: "Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile.
Verš 37
Říkám vám, že se na mně musí naplnit ještě toto Písmo: ‚Byl započten mezi zločince.' Naplňuje se totiž, co je o mně psáno."
Iz 53:12 - A proto mu dávám podíl s mnohými, aby se s nesčíslnými dělil o kořist, protože sám sebe vydal smrti a počítal se mezi viníky. On to byl, kdo nesl hřích mnohých a za viníky se postavil.
Mk 15:28 -
Verš 39
Vyšel ven a podle svého zvyku se odebral na Olivetskou horu. Učedníci ho následovali.
Mt 26:36 - Když Ježíš s učedníky dorazil na místo zvané Getsemane, řekl jim: "Posaďte se tu. Já se zatím půjdu tamhle modlit."
Mk 14:32 - Když pak přišli na místo zvané Getsemane, řekl svým učedníkům: "Posaďte se tu, než se pomodlím."
Jn 8:1 - ale Ježíš odešel na Olivetskou horu.
Jn 18:1 - Když to Ježíš dořekl, odešel se svými učedníky za potok Kedron, kde byla zahrada; do té se svými učedníky vešel.
Verš 41
Sám se vzdálil, co by kamenem dohodil, padl na kolena a modlil se:
Mt 26:39 - Kousek poodešel, padl na tvář a modlil se: "Otče můj, je-li to možné, ať mě ten kalich mine! Ať se však nestane má vůle, ale tvá."
Mk 14:35 - Kousek poodešel, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, ta hodina minula.
Verš 42
"Otče, pokud chceš, odejmi ode mě tento kalich. Ať se však nestane má vůle, ale tvá!"
Jn 6:38 - Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.
Verš 44
Ve smrtelném zápasu se tedy modlil ještě vroucněji a jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve.
Jn 12:27 - Jsem teď sevřen úzkostí a co mám říci? ‚Otče, vysvoboď mě z této chvíle'? Ale proto jsem přišel, pro tuto chvíli.
Heb 5:7 - On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen.
Verš 47
Ještě to ani nedořekl a byl tu houf lidí v čele s Jidášem, jedním z Dvanácti. Přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil,
Mt 26:47 - Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží a starších lidu.
Mk 14:43 - Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden ze Dvanácti, a s ním zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží, znalců Písma a starších.
Jn 18:3 - Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků a chrámovou stráž od vrchních kněží a farizeů a přišli tam s lucernami, pochodněmi a zbraněmi.
Verš 50
Jeden z nich zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu pravé ucho.
Mt 26:51 - Jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, náhle vytasil meč, rozmáchl se, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu ucho.
Mk 14:47 - Jeden z těch, kdo stáli kolem něj, vytasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu ucho.
Verš 52
Tehdy Ježíš řekl vrchním kněžím, velitelům stráže a starším, kteří na něj přišli: "Jsem snad zločinec, že jste se na mě vypravili s meči a holemi?
Mt 26:55 - V oné chvíli řekl Ježíš zástupům: "Jsem snad zločinec, že jste se mě vypravili zatknout s meči a holemi? Když jsem s vámi denně sedával v chrámu a učil vás, nezatkli jste mě.
Mk 14:48 - Ježíš jim řekl: "Jsem snad zločinec, že jste se mě vypravili zatknout s meči a holemi?
Verš 54
Tak ho zatkli a odvedli do domu nejvyššího kněze. Petr ho ale zpovzdálí následoval.
Mt 26:57 - Ti, kdo Ježíše zatkli, ho pak odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili znalci Písma a starší.
Mk 14:53 - Ježíše pak odvedli k veleknězi, kde se sešli všichni vrchní kněží i starší a znalci Písma.
Jn 18:12 - Oddíl s velitelem a s židovskou stráží tehdy Ježíše zatkli a spoutali.
Jn 18:24 - Annáš ho tedy poslal v poutech k veleknězi Kaifášovi.
Verš 55
Když uprostřed dvora zapálili oheň a sesedli se okolo, posadil se mezi ně i Petr.
Mt 26:69 - Petr zatím seděl venku na dvoře. Přistoupila k němu jedna služka a řekla: "Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje."
Mk 14:54 - Petr ho ale zpovzdálí následoval až dovnitř na veleknězův dvůr. Tam si sedl mezi sluhy a ohříval se u ohně.
Mk 14:66 - Petr byl zatím dole na dvoře. Přišla tam jedna z veleknězových služek,
Jn 18:16 - Petr ale zůstal venku u dveří. Onen druhý učedník, který se znal s veleknězem, tedy vyšel, promluvil s vrátnou a uvedl Petra dovnitř.
Jn 18:25 - Šimon Petr zatím stál u ohně a ohříval se. Zeptali se ho: "Nepatříš snad k jeho učedníkům?" "Nepatřím," zapřel Petr.
Verš 61
Pán se obrátil a podíval se na Petra. Ten si vzpomněl, jak mu Pán říkal: "Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš."
Mt 26:34 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš."
Mt 26:75 - Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: "Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš." Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Mk 14:72 - A vtom podruhé zakokrhal kohout. Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: "Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš" a propukl v pláč.
Jn 13:38 - "Položíš za mě život?" opáčil Ježíš. "Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš."
Jn 18:27 - Petr ho však znovu zapřel. Vtom zakokrhal kohout.
Verš 63
Ti, kdo Ježíše hlídali, se mu posmívali a tloukli ho.
Mt 26:67 - Pak mu začali mu plivat do tváře a bít ho pěstmi. Jiní ho tloukli holemi
Mk 14:65 - Někteří po něm začali plivat. Zahalili mu tvář, bili ho pěstmi a říkali: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli holemi.
Jób 16:10 - Kdekdo si na mě ústa otevře, s posměchem bijí mě do tváře, všichni se srotili proti mně.
Iz 50:6 - Nastavil jsem svá záda bijícím a líce rvoucím za vousy; tvář jsem si nechránil před nadávkami a plivanci.
Jn 19:3 - a s voláním: "Ať žije židovský král!" jej tloukli holemi.
Verš 66
Jakmile se rozednilo, sešli se starší lidu, vrchní kněží i znalci Písma a odvedli ho do své Velerady.
Ž 2:2 - Králové světa povstali, vládcové strojí spiknutí proti Hospodinu a jeho Pomazanému:
Mt 27:1 - Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít.
Mk 15:1 - Hned za svítání, když se vrchní kněží poradili se staršími a znalci Písma i s celou Veleradou, svázali Ježíše, odvedli ho a vydali Pilátovi.
Jn 18:28 - Ježíše zatím vedli od Kaifáše do prokurátorova paláce. Právě svítalo. Sami ovšem do paláce nevešli, aby se neposkvrnili před Hodem beránka,
Verš 69
Od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici Boží moci."
Dan 7:9 - Díval jsem se dál a uviděl toto: Byly rozestaveny trůny a Odvěký se posadil. Roucho měl bílé jako sníh, vlasy na hlavě jak vlnu beránčí. Jeho trůn - žhnoucí plameny a jeho kola - oheň hořící!
Mt 16:27 - Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků.
Mt 24:30 - Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou slávou a mocí.
Mt 25:31 - "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy.
Mt 26:64 - "Sám jsi to řekl," odpověděl mu Ježíš. "Říkám vám ale, že napříště uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích."
Mk 14:62 - "Jsem," řekl Ježíš. "A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky."
Sk 1:11 - a řekli jim: "Co tu stojíte a hledíte k nebi, Galilejci? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do nebe, se vrátí právě tak, jak jste ho viděli odcházet."
1Sol 1:10 - a očekávali z nebe jeho Syna, jehož vzkřísil z mrtvých - Ježíše, našeho Vysvoboditele od nadcházejícího hněvu.
Zjv 1:7 - Hle, přichází s oblaky a spatří ho každé oko, i ti, kdo jej probodli. Všechna pokolení země se pro něj rozpláčí. Ano, amen.
Lk 22,1-6 - Mt 26, 1-5. 14-16; Mk 14, 1-2. 10-11.
Lk 22,7-13 - Mt 26, 17-19; Mk 14, 12-16.
Lk 22,19-20 - Mt 26, 26-28; Mk 14, 22-24; 1 Kor 11, 23-25.
Lk 22,20 - Kalich premenenia bol kalich po skončení večere, keď sa vzdávali vďaky (porov. gr. eucharistia).
Lk 22,21-23 - Mt 26, 20-25; Mk 14, 17-21; Jn 13, 21-26.
Lk 22,24-27 - Mt 20, 25-28; Mk 10, 42-45.
Lk 22,25 - Niektorí panovníci, napr. egyptský Ptolomeus, boli poctení prívlastkom "euergetés", t. j. dobrodinca vlasti a štátu. Títo panovníci, ináč krutí, si vynucujú úctu, aj keď im podľa skutkov nepatrí. V Ježišovej spoločnosti si treba úctu získať láskou.
Lk 22,28-30 - Mt 19, 28.
Lk 22,31-34 - Mt 26, 31-35; Mk 14, 27-31; Jn 13, 36-38.
Lk 22,31-32 - Tento text zodpovedá Mt 16, 17-19. Ide v ňom o osobitné postavenie Petra aj v kruhu samých apoštolov. Pre Ježišovu modlitbu Šimon sa stane potvrdením a oporou vo viere pre svojich bratov, t. j. apoštolov a všetkých veriacich. Tieto slová naznačujú Petrov najvyšší a neomylný Učiteľský úrad v Cirkvi vo veciach viery a mravov.
Lk 22,35 sl - Až od vás odídem, prídu na vás také veľké prenasledovania, že podľa ľudského súdu by ste si mali kúpiť meč, aj keby ste mali preto predať šaty. Slová o zbrani sa tu nemajú chápať doslovne, ale v prenesenom zmysle. Apoštoli sa majú ozbrojiť duchovnými zbraňami.
Lk 22,37 - Iz 53, 12.
Lk 22,38 - Apoštoli berú Kristove slová doslovne, a preto ho upozorňujú, že majú dva meče. Ježiš vidí, že nechápu správne upozornenie o potrebe sily, a preto ďalší rozhovor krátko ukončí. Nevysvetľuje pravý zmysel svojich slov. Najbližšie udalosti ich aj tak presvedčia o tom, že nemyslel na meče zo železa, ale na duchovnú výzbroj (22, 49-51).
Lk 22,39-46 - Mt 26, 36-46; Mk 14, 32-42.
Lk 22,47-53 - Mt 26, 47-56; Mk 14, 43-50; Jn 18, 3-11.
Lk 22,54-62 - Mt 26, 69-75; Mk 14, 66-72; Jn 18, 15-18. 25-27.
Lk 22,61 - Ježiš pozrel na Petra, keď ho viedli nádvorím od Annáša ku Kajfášovi (porov. Jn 18, 24).
Lk 22,63-71 - Mt 26, 57-68; Mk 14, 53-65; Jn 18, 19-24.
Lk 22,66 - Pretože nočné zasadanie a rozsudok boli nezákonné, zišla sa veľrada ráno ešte raz. Lk nerozlišuje medzi prvým a druhým zasadaním veľrady ako Mk a Mt. On zaznamenáva samu udalosť bez bližšieho určenia.
Lk 22,69 - Ž 110, 1.
