výhody registrácie

Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Lk 20, 1-47

1 (BKR) I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
1 (B21) Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přišli vrchní kněží, znalci Písma a starší

2 (BKR) I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
2 (B21) se slovy: "Řekni nám, jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!"

3 (BKR) I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
3 (B21) Odpověděl jim: "Já se vás také na něco zeptám. Povězte mi,

4 (BKR) Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
4 (B21) byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?"

5 (BKR) Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
5 (B21) Začali se spolu dohadovat: "Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?'

6 (BKR) Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
6 (B21) Když řekneme, že z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok."

7 (BKR) I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
7 (B21) Nakonec mu řekli: "Nevíme, odkud."

8 (BKR) I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
8 (B21) "Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám," odpověděl jim Ježíš.

9 (BKR) I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
9 (B21) Tehdy se obrátil k lidem a vyprávěl jim toto podobenství: "Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouho odcestoval.

10 (BKR) A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
10 (B21) V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali díl z úrody vinice. Vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou.

11 (BKR) A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
11 (B21) Poslal tedy dalšího služebníka. I toho však zbili, zohavili a poslali pryč s prázdnou.

12 (BKR) I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
12 (B21) Poslal tedy třetího, ale i toho zranili a vyhnali.

13 (BKR) Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
13 (B21) Nakonec si pán vinice řekl: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna. Snad se před ním zastydí.'

14 (BKR) Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
14 (B21) Když ho ale vinaři uviděli, domluvili se spolu: ‚Tohle je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše!'

15 (BKR) A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
15 (B21) Pak ho vyvlekli z vinice ven a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice?

16 (BKR) Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
16 (B21) Přijde, ty vinaře zahubí a vinici dá jiným." "To snad ne!" zvolali, jakmile to uslyšeli.

17 (BKR) A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
17 (B21) Podíval se na ně a řekl: "Co tedy znamená to, co je psáno: ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným'?

18 (BKR) Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
18 (B21) Kdokoli na ten kámen padne, ten se roztříští. Na koho ten kámen padne, toho rozdrtí."

19 (BKR) I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
19 (B21) Znalci Písma a vrchní kněží se ho v tu chvíli chtěli chopit, ale báli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství vyprávěl o nich.

20 (BKR) Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
20 (B21) Dali ho tedy sledovat. Poslali špehy, kteří se měli tvářit jako spravedliví a snažit se ho chytit za slovo, aby ho mohli vydat vládě a pravomoci římského prokurátora.

21 (BKR) I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
21 (B21) Zeptali se ho: "Mistře, víme, že mluvíš i učíš správně a že nikomu nestraníš, ale pravdivě vyučuješ Boží cestě.

22 (BKR) Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
22 (B21) Je správné dávat císaři daň, nebo ne?"

23 (BKR) Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
23 (B21) Ježíš poznal jejich záludnost. Řekl jim:

24 (BKR) Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
24 (B21) "Ukažte mi denár. Čí nese obraz a nápis?" "Císařův," odpověděli.

25 (BKR) On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
25 (B21) "Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží," řekl jim.

26 (BKR) I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
26 (B21) A tak ho nedokázali veřejně chytit za slovo a v úžasu nad jeho odpovědí zmlkli.

27 (BKR) Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
27 (B21) Tehdy k němu přišli někteří ze saduceů (kteří popírají vzkříšení) a zeptali se ho:

28 (BKR) Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
28 (B21) "Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka.

29 (BKR) I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
29 (B21) Bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný.

30 (BKR) I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
30 (B21) Potom si ji vzal druhý,

31 (BKR) A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
31 (B21) třetí a tak dále. Všech sedm jich zemřelo, aniž by zanechali děti.

32 (BKR) Nejposléze po všech umřela i žena.
32 (B21) Nakonec pak zemřela i ta žena.

33 (BKR) Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
33 (B21) Kdo z nich ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Vždyť ji mělo všech sedm!"

34 (BKR) A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
34 (B21) Ježíš jim odpověděl: "Synové tohoto věku se žení a vdávají.

35 (BKR) Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
35 (B21) Ti, kdo budou hodni dosáhnout příštího věku a vzkříšení z mrtvých, se už ale ženit a vdávat nebudou.

36 (BKR) Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
36 (B21) Také už nebudou moci zemřít - budou totiž jako andělé. Jsou to synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

37 (BKR) A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
37 (B21) A to, že mrtví vstávají, ukázal už Mojžíš u onoho keře, když Hospodina nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.

38 (BKR) Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
38 (B21) On přece není Bohem mrtvých, ale živých - pro něj jsou živí všichni!"

39 (BKR) Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
39 (B21) "Mistře, to jsi řekl dobře," poznamenali někteří znalci Písma.

40 (BKR) I neodvážili se jeho na nic více tázati.
40 (B21) Tamti už se ho totiž neodvažovali na nic ptát.

41 (BKR) On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
41 (B21) Ježíš se jich zeptal: "Jak mohou říkat, že Mesiáš je Davidův syn?

42 (BKR) A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
42 (B21) Sám David říká v knize Žalmů: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,

43 (BKR) Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
43 (B21) než ti tvé nepřátele k nohám položím.'

44 (BKR) Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
44 (B21) Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?"

45 (BKR) I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
45 (B21) Přede všemi lidmi pak řekl svým učedníkům:

46 (BKR) Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
46 (B21) "Dejte si pozor na znalce Písma, kteří rádi chodí ve slavnostních pláštích, milují zdravení na tržištích, přední sedadla ve shromážděních a čestná místa na večeřích

47 (BKR) Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
47 (B21) a kteří vyjídají vdovské domy pod záminkou dlouhých modliteb. Takové čeká nejtěžší trest!"


Lk 20, 1-47





Verš 1
I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
Mt 21:23 - A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
Mk 11:27 - I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
Sk 4:7 - I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
Sk 7:27 - Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?

Verš 36
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
1Jn 3:2 - Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.

Verš 37
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
Ex 3:6 - A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.
Sk 7:32 - Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
Heb 11:16 - Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město.

Verš 9
I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
Ž 80:8 - Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Iz 5:1 - Zpívati již budu milému svému píseň milého svého o vinici jeho: Vinici má milý můj na vrchu úrodném.
Jer 2:21 - Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
Jer 12:10 - Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
Mt 21:33 - Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Mk 12:1 - Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.

Verš 42
A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Ž 110:1 - Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.
Sk 2:34 - Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
1Kor 15:25 - Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
Heb 1:13 - A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
Heb 10:13 - Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.

Verš 14
Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
Ž 2:8 - Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Heb 1:2 - Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil.
Gn 37:18 - Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
Ž 2:1 - Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
Mt 26:3 - Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
Mt 27:1 - A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Jn 11:53 - Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.

Verš 47
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Mt 23:14 - Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, za příčinou dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete.
Mk 12:40 - Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
2Tim 3:6 - Nebo z těch jsou i ti, kteříž nacházejí do domů, a jímajíce, vodí ženky obtížené hříchy, jenž vedeny bývají rozličnými žádostmi,
Tít 1:11 - Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.

Verš 17
A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
Ž 118:22 - Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, učiněn jest v hlavu úhelní.
Iz 8:14 - A budeť vám i svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou i obyvatelům Jeruzalémským.
Iz 28:16 - Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti.
Mt 21:42 - Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Mk 12:10 - Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Sk 4:11 - Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
Rim 9:33 - Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
1Pt 2:4 - K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
1Pt 2:7 - Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,

Verš 18
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Iz 8:15 - I urazí se o to mnozí, a padnou, a potříni budou, aneb zapletouce se, popadeni budou.
Za 12:3 - Nýbrž stane se v ten den, že položím Jeruzalém jako kámen přetěžký všechněm národům, jejž kdožkoli zdvihati budou, velmi se urazí, byť se pak shromáždili proti němu všickni národové země.
Dan 2:34 - Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.

Verš 20
Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Mt 22:16 - I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Mk 12:13 - Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.

Verš 46
Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
Mt 23:5 - A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých,
Mk 12:38 - I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
Lk 11:43 - Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.

Verš 41
On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
Mt 22:42 - Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
Mk 12:35 - I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?

Verš 25
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
Mt 17:25 - A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
Mt 22:21 - Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Rim 13:7 - Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.

Verš 27
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
Mt 22:23 - V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
Mk 12:18 - Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Sk 23:8 - Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.

Verš 28
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
Dt 25:5 - Když by bratří spolu bydlili, a umřel by jeden z nich, nemaje syna, nevdá se ven žena toho mrtvého za jiného muže; bratr jeho vejde k ní, a vezme ji sobě za manželku, a právem švagrovství přižení se k ní.

Lk 20,1-8 - Mt 21, 23-27; Mk 11, 27-33.

Lk 20,9-19 - Mt 21, 33-46; Mk 12, 1-12.

Lk 20,17 - Ž 118, 22.

Lk 20,20-26 - Mt 22, 15-22; Mk 12, 13-17.

Lk 20,27-40 - Mt 22, 23-33; Mk 12, 18-27.

Lk 20,28 - Dt 25, 5.Porov. poznámku k Mt 22, 24.

Lk 20,37 - Ex 3, 2-6.

Lk 20,41-44 - Mt 22, 41-45; Mk 12, 35-37.

Lk 20,42 - Ž 110, 1.

Lk 20,45-47 - Mt 23, 1.5.7; Mk 12, 38-40.