  | Evanjelium podľa LukášaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Lk 2, 1-52 |
1 (BKR) I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
1 (B21) V těch dnech vydal César Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu.
2 (BKR) (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
2 (B21) (Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.)
3 (BKR) I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
3 (B21) Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města.
4 (BKR) Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)
4 (B21) I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova),
5 (BKR) Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
5 (B21) aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná.
6 (BKR) I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
6 (B21) Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu
7 (BKR) I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
7 (B21) a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.
8 (BKR) A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
8 (B21) V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.
9 (BKR) A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
9 (B21) Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili,
10 (BKR) Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
10 (B21) ale anděl jim řekl: "Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi.
11 (BKR) Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
11 (B21) Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel - váš Mesiáš a Pán.
12 (BKR) A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
12 (B21) A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích."
13 (BKR) A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
13 (B21) A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:
14 (BKR) Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
14 (B21) "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle."
15 (BKR) I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
15 (B21) Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: "Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil."
16 (BKR) I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
16 (B21) Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích.
17 (BKR) A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
17 (B21) Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno,
18 (BKR) I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
18 (B21) a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali.
19 (BKR) Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
19 (B21) Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.
20 (BKR) I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
20 (B21) A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.
21 (BKR) A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
21 (B21) Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.
22 (BKR) A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
22 (B21) Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem,
23 (BKR) (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)
23 (B21) jak je psáno v Hospodinově zákoně: "Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu,"
24 (BKR) A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
24 (B21) a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: "Dvě hrdličky nebo dvě holoubata."
25 (BKR) A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
25 (B21) A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl na něm.
26 (BKR) A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
26 (B21) Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše.
27 (BKR) Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
27 (B21) Veden Duchem tedy přišel do chrámu. Když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,
28 (BKR) Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
28 (B21) vzal ho do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:
29 (BKR) Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
29 (B21) "Nyní, Hospodine, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji.
30 (BKR) Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
30 (B21) Neboť mé oči spatřily tvé spasení,
31 (BKR) Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
31 (B21) jež jsi připravil před očima všech lidí -
32 (BKR) Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
32 (B21) světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele."
33 (BKR) Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
33 (B21) Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem.
34 (BKR) I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
34 (B21) Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: "Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno
35 (BKR) (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
35 (B21) (a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí."
36 (BKR) Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
36 (B21) Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem
37 (BKR) A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
37 (B21) a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.
38 (BKR) A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
38 (B21) Přistoupila ve stejnou chvíli, vzdávala chválu Bohu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.
39 (BKR) Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
39 (B21) Když vykonali všechno podle Hospodinova zákona, vrátili se do svého města Nazaretu v Galileji.
40 (BKR) Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
40 (B21) Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním.
41 (BKR) I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
41 (B21) Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma.
42 (BKR) A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
42 (B21) Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle.
43 (BKR) A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
43 (B21) Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.
44 (BKR) Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
44 (B21) V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými.
45 (BKR) A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
45 (B21) Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
46 (BKR) I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
46 (B21) Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky.
47 (BKR) A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
47 (B21) Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi,
48 (BKR) A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
48 (B21) ale když ho uviděli rodiče, zhrozili se. "Cos nám to udělal, synu?" řekla mu jeho matka. "Pohleď, tvůj otec a já jsme tě zoufale hledali!"
49 (BKR) I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
49 (B21) "Proč jste mě hledali?" odpověděl. "Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?"
50 (BKR) Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
50 (B21) Oni však nechápali, o čem mluví.
51 (BKR) I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
51 (B21) Potom se s nimi vrátil do Nazaretu a byl jim poslušný. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.
52 (BKR) A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
52 (B21) Ježíš zatím rostl a byl čím dál moudřejší a milejší Bohu i lidem.
| | | Lk 2, 1-52 |
Verš 32
Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
Iz 42:6 - Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,
Iz 49:6 - I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země.
Sk 13:47 - Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
Verš 34
I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
Iz 8:14 - A budeť vám i svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou i obyvatelům Jeruzalémským.
Rim 9:32 - Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
1Pt 2:9 - Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
Sk 28:22 - Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
Verš 4
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)
Mi 5:2 - A ty Betléme Efrata, jakžkoli jsi nejmenší mezi tisíci Judskými, z tebe mi vyjde ten, kterýž má býti Panovníkem v Izraeli, a jehož východové jsou od starodávna, ode dnů věčných.
Jn 7:42 - Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
1Sam 16:4 - A tak učinil Samuel, jakž mu byl mluvil Hospodin, a přišel do Betléma. A ulekše se starší města, vyšli proti němu a řekli:Pokojný-li jest příchod tvůj?
Mt 1:1 - Kniha (o) rodu Ježíše Krista syna Davidova, syna Abrahamova.
Verš 37
A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
1Sam 1:22 - Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky.
Verš 7
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
Mt 1:25 - Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.
Verš 40
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
Lk 1:80 - Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Verš 41
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Ex 23:15 - Slavnosti přesnic ostříhati budeš. Sedm dní jísti budeš chleby přesné, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete přede mnou prázdní.
Ex 23:17 - Třikrát v roce ukáže se každý z tvých pohlaví mužského před tváří Panovníka Hospodina.
Lv 23:5 - Měsíce prvního, čtrnáctého dne téhož měsíce u večer bude Fáze Hospodinovo.
Dt 16:1 - Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho měsíce Abib vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj z Egypta v noci.
Verš 13
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
Dan 7:10 - Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
Zjv 5:11 - I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců,
Verš 14
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
Iz 57:19 - Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej.
Ef 2:17 - A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým.
Verš 47
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Mt 7:28 - I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Mk 1:22 - I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.
Lk 4:22 - A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
Lk 4:32 - I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
Jn 7:15 - I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
Verš 50
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
Lk 9:45 - Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
Lk 18:34 - Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
Verš 52
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
1Sam 2:26 - Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.
Lk 1:80 - Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Verš 21
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
Gn 17:12 - Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
Lv 12:3 - Potom dne osmého obřezáno bude tělo neobřízky jeho.
Jn 7:22 - Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.
Mt 1:21 - Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.
Lk 1:31 - A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Verš 22
A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
Lv 12:6 - Když pak vyplní se dnové očištění jejího po synu aneb po dceři, přinese beránka ročního na obět zápalnou, a holoubátko aneb hrdličku na obět za hřích, ke dveřím stánku úmluvy, knězi.
Verš 23
(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)
Ex 13:2 - Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.
Nm 3:13 - Nebo mně přináleží všecko prvorozené. Od toho dne, když jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem sobě všeho prvorozeného v Izraeli od člověka až do hovada. Mně bude: Já Hospodin.
Nm 8:16 - Nebo vlastně dáni jsou mi z prostředku synů Izraelských za všecky otvírající život, za prvorozené ze všech synů Izraelských vzal jsem je sobě.
Verš 24
A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
Lv 12:8 - Pakli nebude moci býti s beránka, tedy vezme dvé hrdličátek, aneb dvé holoubátek, jedno v obět zápalnou a druhé v obět za hřích. I očistí ji kněz, a tak čistá bude.
Verš 29
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
Gn 46:30 - I řekl Izrael Jozefovi: Nechť již umru, když jsem viděl tvář tvou; nebo ty ještě jsi živ.
Verš 30
Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
Ž 98:2 - V známost uvedl Hospodin spasení své, před očima národů zjevil spravedlnost svou.
Iz 52:10 - Ohrnul Hospodin rámě svatosti své před očima všech národů, aby viděly všecky končiny země spasení Boha našeho.
Verš 31
Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
Sk 28:28 - Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
Lk 2,1 - Augustus bol cisárom Rímskej ríše od roku 30 pred Kr. do roku 14 po Kr. "Celý svet" znamená vtedy známy svet, čiže Rímsku ríšu.
Lk 2,2 - Quirinius (Publius Suplicius) stál dvakrát na čele Sýrie. V oboch prípadoch sa konalo sčítanie ľudu, prvýkrát v rokoch 8-4 pred Kr. a druhýkrát okolo roku 6 po Kr. Lukáš hovorí o prvom sčítaní ľudu. Podľa toho treba upraviť aj rok narodenia Krista. Pôvodca nášho letopočtu Dionýz Exiguus (zomrel roku 544) určil rok narodenia omylom o 5 až 8 rokov neskôr. Kristus sa narodil asi o 7 rokov skôr, čo zodpovedá roku 747 od založenia Ríma, a nie 754, ako to mylne vypočítal Dionýzius.
Lk 2,3 - "Do svojho mesta" - čiže do mesta, z ktorého pochádzal ich rod.
Lk 2,7 - "Prvorodený" znamená prvého narodeného syna, ktorý mal právo na dedičstvo (porov. 1, 32 a n.). Je to právny výraz a používa sa bez ohľadu na to, či nasleduje ďalší potomok, alebo nie.
Lk 2,14 - "Dobrej vôle" v gr. "v ktorých má zaľúbenie".
Lk 2,22 - "Dni očisťovania" určoval Mojžišov zákon (Lv 12, 1-4). Po narodení chlapca matka bola leviticky nečistá do 40 dní. Prinesením obety sa stávala čistou. Zároveň podľa zákona obetovala svojho prvorodeného Bohu. Bolo ho treba vykúpiť z kňazskej služby, pretože túto službu konal Léviho kmeň, a nie prvorodený ako kedysi.
Lk 2,23 - Ex 13, 2. 12.
Lk 2,24 - Lv 5, 7; 12, 8.Chudoba Svätej rodiny sa prejavuje aj pri obete očisťovania. Bohatší mali obetovať baránka a holuba. Chudobnejším rodinám bola povolená úľava a ako obetu mali dať pár hrdličiek alebo dva holúbky.
Lk 2,26 - Mesiáša, ktorého Pán posiela.
Lk 2,33 - Svätý Jozef je označený menom "jeho otec" (porov. aj 2 ,48), lebo bol mu pred zákonom "otcom" ako zákonitý manžel Panny Márie.
Lk 2,35 - Keď budú prenasledovať Syna, bude trpieť aj matka. Nastane triedenie duchov v Izraeli a v celom ľudstve. Ľudia sa rozdelia: jedni pôjdu za Ježišom, iní zasa sa budú stavať proti nemu, pravda, na svoju škodu a záhubu.
Lk 2,39 - Do Nazareta sa nevrátili hneď po obetovaní v chráme, ale až po návrate z Egypta. Lukáš sa o udalostiach, ktoré sa medzitým stali, nezmieňuje. Hovorí o nich Matúš.
Lk 2,41 - Každý Žid od 12. roku bol povinný na Veľkú noc, Turíce a sviatok Stánkov putovať do jeruzalemského chrámu.
Lk 2,48 - Panna Mária podľa zákona mohla nazvať svojho manžela Ježišovým otcom, aj keď mu bol v skutočnosti iba pestúnom.
Lk 2,49 - Ježiš v odpovedi zdôrazňuje svoj božský pôvod aj to, že vôľa jeho nebeského Otca má prednosť pred vôľou jeho rodičov.
Lk 2,52 - Ježiš nerástol podľa svojej božskej prirodzenosti, ale vzmáhal sa podľa tela a ľudskej prirodzenosti.
