výhody registrácie

Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Lk 2, 1-52

1 V těch dnech vydal César Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu. 2 (Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.) 3 Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města. 4 I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova), 5 aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná. 6 Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu 7 a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo. 8 V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda. 9 Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili, 10 ale anděl jim řekl: "Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi. 11 Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel - váš Mesiáš a Pán. 12 A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích." 13 A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha: 14 "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle." 15 Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: "Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil." 16 Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích. 17 Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno, 18 a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali. 19 Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci. 20 A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno. 21 Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím. 22 Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem, 23 jak je psáno v Hospodinově zákoně: "Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu," 24 a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: "Dvě hrdličky nebo dvě holoubata." 25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl na něm. 26 Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše. 27 Veden Duchem tedy přišel do chrámu. Když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona, 28 vzal ho do náručí, dobrořečil Bohu a řekl: 29 "Nyní, Hospodine, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji. 30 Neboť mé oči spatřily tvé spasení, 31 jež jsi připravil před očima všech lidí - 32 světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele." 33 Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem. 34 Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: "Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno 35 (a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí." 36 Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem 37 a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami. 38 Přistoupila ve stejnou chvíli, vzdávala chválu Bohu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení. 39 Když vykonali všechno podle Hospodinova zákona, vrátili se do svého města Nazaretu v Galileji. 40 Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním. 41 Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma. 42 Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle. 43 Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě. 44 V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými. 45 Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě. 46 Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky. 47 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi, 48 ale když ho uviděli rodiče, zhrozili se. "Cos nám to udělal, synu?" řekla mu jeho matka. "Pohleď, tvůj otec a já jsme tě zoufale hledali!" 49 "Proč jste mě hledali?" odpověděl. "Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?" 50 Oni však nechápali, o čem mluví. 51 Potom se s nimi vrátil do Nazaretu a byl jim poslušný. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci. 52 Ježíš zatím rostl a byl čím dál moudřejší a milejší Bohu i lidem.

Lk 2, 1-52





Verš 32
světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele."
Iz 42:6 - Já Hospodin povolal jsem tě k vítězství a za ruku tě pevně uchopil; já tě ochráním. Svému lidu dám tě do smlouvy, světlem národů tě učiním,
Iz 49:6 - nuže, on praví: Málo na tom, abys jako můj služebník obnovil Jákobovy kmeny a přivedl nazpět ty, kdo z Izraele přežili. Světlem národů proto činím tě, aby má spása obsáhla celý svět.
Sk 13:47 - Tak nám to totiž přikázal Hospodin: ‚Učinil jsem tě světlem národů, abys dal spásu celému světu.'"

Verš 34
Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: "Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno
Iz 8:14 - On se vám stane svatyní, oběma domům Izraele však bude kamenem úrazu a skálou pádu; obyvatelům Jeruzaléma bude pastí a osidlem.
Rim 9:32 - Proč? Protože ji nehledali na základě víry, ale na základě skutků. Narazili na kámen úrazu,
1Pt 2:9 - Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.
Sk 28:22 - Chceme si však poslechnout tvé názory; o té sektě totiž víme, že je všeobecně odmítána."

Verš 4
I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova),
Mi 5:2 - (Hospodin je tedy nechá napospas, jen dokud neporodí rodička. Zbytek jeho bratří se pak vrátí zpět a připojí se k synům Izraele.)
Jn 7:42 - Neříká Písmo, že Mesiáš přijde ze semene Davidova, z Betléma, městečka, kde bydlel David?"
1Sam 16:4 - Samuel tedy udělal, jak mu Hospodin řekl. Když přišel do Betléma, stařešinové města se vylekali a vyšli mu naproti s otázkou: "Přinášíš pokoj?"
Mt 1:1 - Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova:

Verš 37
a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.
1Sam 1:22 - Hana nešla. "Až chlapce odkojím," řekla svému muži, "přivedu ho před Hospodina a zůstane tam navždy."

Verš 7
a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.
Mt 1:25 - Nespal s ní ale až do doby, kdy porodila syna, jemuž dal jméno Ježíš.

Verš 40
Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním.
Lk 1:80 - Chlapec pak rostl a sílil v duchu a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.

Verš 41
Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma.
Ex 23:15 - Zachovávej Slavnost nekvašených chlebů. Po sedm dní jez nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce avivu, neboť v něm jsi vyšel z Egypta. Nikdo ať se přede mnou neukáže s prázdnou.
Ex 23:17 - Třikrát za rok ať se každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ukáže před Hospodinem, svým Pánem.
Lv 23:5 - Za soumraku čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach - Hospodinův Hod beránka.
Dt 16:1 - Zachovávej měsíc aviv, kdy budeš Hospodinu, svému Bohu, slavit Pesach, Hod beránka. Oné noci v měsíci avivu vás přece Hospodin, váš Bůh, vyvedl z Egypta.

Verš 13
A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:
Dan 7:10 - Proud ohnivé řeky od něj vychází, miliony jsou jeho sloužících a miliardy před ním stojících. Soudní dvůr se posadil a byly otevřeny knihy.
Zjv 5:11 - Okolo trůnu, těch bytostí a starců jsem viděl a slyšel hlas mnoha andělů. Byly jich miliony a miliardy

Verš 14
"Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle."
Iz 57:19 - ovoce chvály stvořím pro jejich rty. Pokoj! Pokoj vzdáleným i blízkým, praví Hospodin. Já je uzdravím.
Ef 2:17 - Přišel a vyhlásil "pokoj vám vzdáleným i pokoj blízkým,"

Verš 47
Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi,
Mt 7:28 - Když Ježíš dokončil tuto řeč, zástupy žasly nad jeho učením.
Mk 1:22 - Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.
Lk 4:22 - Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: "Copak to není Josefův syn?"
Lk 4:32 - lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc.
Jn 7:15 - Židé jen žasli: "Jak to, že zná Písma, když se neučil?"

Verš 50
Oni však nechápali, o čem mluví.
Lk 9:45 - Oni však ten výrok nepochopili. Jeho smysl jim zůstal skryt, takže mu nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
Lk 18:34 - Oni však nic z toho nepochopili. Smysl toho výroku jim zůstal skryt, takže nerozuměli, o čem mluví.

Verš 52
Ježíš zatím rostl a byl čím dál moudřejší a milejší Bohu i lidem.
1Sam 2:26 - Chlapec Samuel však prospíval, rostl a byl milý jak Hospodinu, tak i lidem.
Lk 1:80 - Chlapec pak rostl a sílil v duchu a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.

Verš 21
Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.
Gn 17:12 - Každý, kdo je u vás mužského pohlaví, jak narozený v domě, tak koupený za peníze od kteréhokoli cizince, jenž není ze tvého semene, bude ve vašich pokoleních obřezán, když mu bude osm dní.
Lv 12:3 - Osmého dne bude chlapec obřezán,
Jn 7:22 - Mojžíš vám vydal obřízku (ačkoli nepochází od Mojžíše, ale od otců) a v sobotu obřezáváte člověka.
Mt 1:21 - Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů."
Lk 1:31 - Hle, počneš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.

Verš 22
Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem,
Lv 12:6 - Když uplyne doba jejího očišťování po narození syna nebo dcery, přivede knězi ke vchodu do Stanu setkávání ročního beránka k zápalné oběti a holoubě nebo hrdličku k oběti za hřích.

Verš 23
jak je psáno v Hospodinově zákoně: "Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu,"
Ex 13:2 - "Zasvěť mi všechny prvorozené. Všechno, co mezi Izraelci otvírá lůno, jak z lidí, tak z dobytka, je mé."
Nm 3:13 - neboť všichni prvorození jsou moji. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem zasvětil všechny prvorozené v Izraeli, jak lidi, tak zvířata, sobě. Jsou moji. Já jsem Hospodin."
Nm 8:16 - neboť jsou mi z řad synů Izraele zcela odevzdáni. Vzal jsem si je namísto všech, kteří otvírají lůno, namísto všech prvorozených synů Izraele,

Verš 24
a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: "Dvě hrdličky nebo dvě holoubata."
Lv 12:8 - Nemůže-li si dovolit jehně, vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k zápalné oběti a druhé k oběti za hřích. Kněz za ni vykoná obřad smíření, a tak bude očištěna."

Verš 29
"Nyní, Hospodine, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji.
Gn 46:30 - Izrael tehdy Josefovi řekl: "Teď mohu zemřít. Vždyť vidím tvou tvář - ty opravdu žiješ!"

Verš 30
Neboť mé oči spatřily tvé spasení,
Ž 98:2 - Hospodin předvedl svoje spasení, svou spravedlnost zjevil před všemi národy.
Iz 52:10 - Hospodin svou svatou paži obnažil všem národům přímo na očích, aby všechny zemské končiny viděly spásu, již náš Bůh připravil.

Verš 31
jež jsi připravil před očima všech lidí -
Sk 28:28 - [29] Proto vězte, že Boží spása byla poslána pohanům. Oni uslyší!"

Lk 2,1 - Augustus bol cisárom Rímskej ríše od roku 30 pred Kr. do roku 14 po Kr. "Celý svet" znamená vtedy známy svet, čiže Rímsku ríšu.

Lk 2,2 - Quirinius (Publius Suplicius) stál dvakrát na čele Sýrie. V oboch prípadoch sa konalo sčítanie ľudu, prvýkrát v rokoch 8-4 pred Kr. a druhýkrát okolo roku 6 po Kr. Lukáš hovorí o prvom sčítaní ľudu. Podľa toho treba upraviť aj rok narodenia Krista. Pôvodca nášho letopočtu Dionýz Exiguus (zomrel roku 544) určil rok narodenia omylom o 5 až 8 rokov neskôr. Kristus sa narodil asi o 7 rokov skôr, čo zodpovedá roku 747 od založenia Ríma, a nie 754, ako to mylne vypočítal Dionýzius.

Lk 2,3 - "Do svojho mesta" - čiže do mesta, z ktorého pochádzal ich rod.

Lk 2,7 - "Prvorodený" znamená prvého narodeného syna, ktorý mal právo na dedičstvo (porov. 1, 32 a n.). Je to právny výraz a používa sa bez ohľadu na to, či nasleduje ďalší potomok, alebo nie.

Lk 2,14 - "Dobrej vôle" v gr. "v ktorých má zaľúbenie".

Lk 2,22 - "Dni očisťovania" určoval Mojžišov zákon (Lv 12, 1-4). Po narodení chlapca matka bola leviticky nečistá do 40 dní. Prinesením obety sa stávala čistou. Zároveň podľa zákona obetovala svojho prvorodeného Bohu. Bolo ho treba vykúpiť z kňazskej služby, pretože túto službu konal Léviho kmeň, a nie prvorodený ako kedysi.

Lk 2,23 - Ex 13, 2. 12.

Lk 2,24 - Lv 5, 7; 12, 8.Chudoba Svätej rodiny sa prejavuje aj pri obete očisťovania. Bohatší mali obetovať baránka a holuba. Chudobnejším rodinám bola povolená úľava a ako obetu mali dať pár hrdličiek alebo dva holúbky.

Lk 2,26 - Mesiáša, ktorého Pán posiela.

Lk 2,33 - Svätý Jozef je označený menom "jeho otec" (porov. aj 2 ,48), lebo bol mu pred zákonom "otcom" ako zákonitý manžel Panny Márie.

Lk 2,35 - Keď budú prenasledovať Syna, bude trpieť aj matka. Nastane triedenie duchov v Izraeli a v celom ľudstve. Ľudia sa rozdelia: jedni pôjdu za Ježišom, iní zasa sa budú stavať proti nemu, pravda, na svoju škodu a záhubu.

Lk 2,39 - Do Nazareta sa nevrátili hneď po obetovaní v chráme, ale až po návrate z Egypta. Lukáš sa o udalostiach, ktoré sa medzitým stali, nezmieňuje. Hovorí o nich Matúš.

Lk 2,41 - Každý Žid od 12. roku bol povinný na Veľkú noc, Turíce a sviatok Stánkov putovať do jeruzalemského chrámu.

Lk 2,48 - Panna Mária podľa zákona mohla nazvať svojho manžela Ježišovým otcom, aj keď mu bol v skutočnosti iba pestúnom.

Lk 2,49 - Ježiš v odpovedi zdôrazňuje svoj božský pôvod aj to, že vôľa jeho nebeského Otca má prednosť pred vôľou jeho rodičov.

Lk 2,52 - Ježiš nerástol podľa svojej božskej prirodzenosti, ale vzmáhal sa podľa tela a ľudskej prirodzenosti.