Evanjelium podľa Lukáša

1 (BKR) Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
1 (B21) Všichni výběrčí daní a hříšníci ho chodívali poslouchat.

2 (BKR) I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
2 (B21) Farizeové a znalci Písma si ale stěžovali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!"

3 (BKR) I pověděl jim podobenství toto, řka:
3 (B21) Vyprávěl jim tedy toto podobenství:

4 (BKR) Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
4 (B21) "Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nenechá těch devadesát devět v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde?

5 (BKR) A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
5 (B21) Jakmile ji najde, s radostí ji vezme na ramena,

6 (BKR) A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
6 (B21) přijde domů a svolá přátele i sousedy: ‚Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ztracenou ovci!'

7 (BKR) Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
7 (B21) Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují."

8 (BKR) Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
8 (B21) "Kdyby nějaká žena měla deset mincí a jednu minci ztratila, nerozsvítí lampu, nevymete dům a nebude pečlivě hledat, dokud ji nenajde?

9 (BKR) A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
9 (B21) Jakmile ji najde, svolá přítelkyně a sousedky: ‚Radujte se se mnou, neboť jsem našla svou ztracenou minci!'

10 (BKR) Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
10 (B21) Říkám vám, že právě tak je radost před Božími anděly nad jedním hříšníkem, který činí pokání."

11 (BKR) Řekl také Ježíš: Člověk jeden měl dva syny.
11 (B21) Ježíš pokračoval: "Jeden člověk měl dva syny.

12 (BKR) Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
12 (B21) Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který mi náleží.' A tak jim rozdělil své jmění.

13 (BKR) A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
13 (B21) Za pár dní mladší syn všechno prodal a odešel do daleké země, kde svůj majetek promrhal rozmařilým životem.

14 (BKR) A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
14 (B21) Když všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal trpět nouzi.

15 (BKR) I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
15 (B21) Později se uchytil u jednoho občana té země a ten ho poslal na pole pást prasata.

16 (BKR) I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
16 (B21) Toužil se najíst aspoň lusků, které žrala ta prasata, ale nedostával ani to.

17 (BKR) On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
17 (B21) Nakonec přišel k sobě. Řekl si: ‚Kolik nádeníků má u mého otce jídla nazbyt, a já tu umírám hlady!

18 (BKR) Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
18 (B21) Vstanu, půjdu k otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i proti tobě!

19 (BKR) A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
19 (B21) Už si nezasloužím být považován za tvého syna. Udělej mě jedním ze svých nádeníků.'

20 (BKR) I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
20 (B21) A tak vstal a vydal se ke svému otci. Otec ho spatřil už z veliké dálky. Pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a zasypal ho polibky.

21 (BKR) I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
21 (B21) ‚Otče,' řekl syn, ‚zhřešil jsem proti nebi i proti tobě. Už si nezasloužím být považován za tvého syna.'

22 (BKR) I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
22 (B21) Otec však nařídil svým služebníkům: ‚Přineste nejlepší šaty a oblečte ho. Navlékněte mu prsten a obujte ho.

23 (BKR) A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
23 (B21) Přiveďte vykrmené tele a porazte je. Jezme a oslavujme,

24 (BKR) Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
24 (B21) neboť tento můj syn byl mrtev a ožil, byl ztracen a je nalezen!' A tak začali oslavovat.

25 (BKR) Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
25 (B21) Starší syn byl zatím na poli. Když se blížil domů, uslyšel hudbu a tanec.

26 (BKR) I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
26 (B21) Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se, co to má být.

27 (BKR) A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
27 (B21) Ten mu řekl: ‚Přišel tvůj bratr. Tvůj otec porazil tučné tele, že ho má zpátky živého a zdravého.'

28 (BKR) I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
28 (B21) Ale on se rozhněval a ani nechtěl jít dovnitř. Když za ním vyšel jeho otec a prosil ho,

29 (BKR) A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
29 (B21) odpověděl mu: ‚Podívej se, kolik let ti sloužím! Nikdy jsem nezanedbal jediný tvůj příkaz, ale tys mi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil s přáteli.

30 (BKR) Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
30 (B21) Když ale přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s děvkami, porazil jsi pro něj vykrmené tele!'

31 (BKR) A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
31 (B21) ‚Synku,' řekl otec, ‚ty jsi stále se mnou a všechno, co mám, je tvé.

32 (BKR) Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
32 (B21) Ale oslavovat a radovat se bylo namístě, neboť tento tvůj bratr byl mrtev a ožil, byl ztracen a je nalezen.'"