Evanjelium podľa Lukáša

1 (BKR) Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
1 (ROH) A približovali sa k nemu všetci publikáni a hriešnici, aby ho počuli.

2 (BKR) I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
2 (ROH) A farizeovia a zákonníci reptali a vraveli: Tento prijíma hriešnikov a jie s nimi.

3 (BKR) I pověděl jim podobenství toto, řka:
3 (ROH) A on im povedal toto podobenstvo a riekol:

4 (BKR) Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
4 (ROH) Kto z vás je taký človek, ktorý má sto oviec a keď ztratí jednu z nich nezanechá tých deväťdesiatdeväť na púšti a nejde za tou ztratenou, dokiaľ jej nenajde?

5 (BKR) A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
5 (ROH) A keď najde, vezme na svoje plecia a raduje sa.

6 (BKR) A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
6 (ROH) A keď prijde domov, svolá priateľov a súsedov a povie im: Radujte sa so mnou, lebo som našiel svoju ovcu, ktorá sa bola ztratila.

7 (BKR) Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
7 (ROH) Hovorím vám, že tak bude radosť v nebi nad jedným hriešnikom, činiacim pokánie, väčšia ako nad deväťdesiatdeväť spravedlivými, ktorí nepotrebujú pokánia.

8 (BKR) Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
8 (ROH) Alebo ktorá žena, ktorá má desať grošov, keby ztratila jeden groš, nezažne sviece a nezametá domu a nehľadá bedlive, dokiaľ nenajde?

9 (BKR) A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
9 (ROH) A keď najde, svolá priateľky a súsedy a povie: Radujte sa so mnou, lebo som našla groš, ktorý som bola ztratila.

10 (BKR) Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
10 (ROH) Tak, hovorím vám, býva radosť pred anjelmi Božími nad jedným hriešnikom, činiacim pokánie.

11 (BKR) Řekl také Ježíš: Člověk jeden měl dva syny.
11 (ROH) A povedal: Nejaký človek mal dvoch synov.

12 (BKR) Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
12 (ROH) A mladší z nich povedal otcovi: Otče, daj mi pripádajúci diel imania! A on im rozdelil majetok.

13 (BKR) A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
13 (ROH) A po nie mnohých dňoch shromaždil všetko ten mladší syn a odcestoval do ďalekej krajiny. A tam rozmrhal svoje imanie žijúc prostopašne.

14 (BKR) A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
14 (ROH) Keď potom všetko strovil, nastal veliký hlad v tej krajine, a on začal trpieť núdzou.

15 (BKR) I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
15 (ROH) A išiel a pripojil sa ktorémusi z občanov tej krajiny, a ten ho poslal na svoje polia pásť svine.

16 (BKR) I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
16 (ROH) A žiadal si môcť naplniť svoje brucho mlátom, ktoré žraly svine, ale mu ho nikto nedával.

17 (BKR) On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
17 (ROH) No, potom vstúpil do seba a povedal: Koľko nájomníkov mojeho otca má hojnosť chleba, a ja tu hyniem hladom!

18 (BKR) Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
18 (ROH) Vstanem a pojdem k svojmu Otcovi a poviem mu: Otče, zhrešil som proti nebu i pred tebou,

19 (BKR) A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
19 (ROH) takže už viacej nie som hoden volať sa tvojím synom; učiň ma jako jedného zo svojich nájomníkov.

20 (BKR) I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
20 (ROH) A vstal a prišiel k svojmu otcovi. A ešte keď bol ďaleko, uvidel ho jeho otec a bol pohnutý milosrdenstvom. A bežal a padol mu okolo krku a bozkával ho.

21 (BKR) I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
21 (ROH) A syn mu povedal: Otče, zhrešil som proti nebu i pred tebou a nie som viacej hoden volať sa tvojím synom.

22 (BKR) I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
22 (ROH) Vtedy povedal otec svojim sluhom: Vyneste rýchle to prvé rúcho a oblečte ho a dajte prsteň na jeho ruku a sandále na nohy

23 (BKR) A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
23 (ROH) a doveďte to krmné teľa a zabite, a jedzme a veseľme sa,

24 (BKR) Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
24 (ROH) lebo tento môj syn bol mŕtvy a ožil; bol ztratený a našiel sa. A začali sa veseliť.

25 (BKR) Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
25 (ROH) A jeho starší syn bol na poli. A jako tak išiel a priblížil sa domu, počul hudbu a kolotanec.

26 (BKR) I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
26 (ROH) A zavolajúc si ktoréhosi zo sluhov vypytoval sa, čo je to.

27 (BKR) A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
27 (ROH) A on mu povedal: Tvoj brat prišiel, a tvoj otec zabil to krmné teľa, že ho zdravého prijal.

28 (BKR) I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
28 (ROH) A on sa nahneval a nechcel vojsť. Vtedy vyšiel jeho otec a prosil ho.

29 (BKR) A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
29 (ROH) Ale on odpovedal a riekol svojmu otcovi: Hľa, tak mnoho rokov ti slúžim a nikdy som neprestúpil tvojho prikázania, a mne si nikdy nedal ani len kozľaťa, aby som sa poveselil so svojimi priateľmi.

30 (BKR) Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
30 (ROH) No, keď prišiel tento tvoj syn, ktorý so smilnicami prežral tvoj majetok, zabil si mu to krmné teľa.

31 (BKR) A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
31 (ROH) A on povedal: Dieťa, ty si vždycky so mnou, a všetko moje je tvoje;

32 (BKR) Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
32 (ROH) ale veseliť a radovať sa patrilo, lebo tento tvoj brat bol mŕtvy a ožil, bol ztratený a našiel sa.