Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Lk 14, 1-35

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho. 2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním. 3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati? 4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil. 5 A odpověděv k nim řekl: Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní? 6 I nemohli jemu na to odpovědíti. 7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim: 8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho. 9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti. 10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími. 11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. 12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu. 13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých, 14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých. 15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím. 16 On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých. 17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko. 18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne. 19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne. 20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti. 21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem. 22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest. 23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj. 24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé. 25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim: 26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem. 27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem. 28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla? 29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati, 30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati. 31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu? 32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji. 33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem. 34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena? 35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

Verš 34

Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

Mt 5:13 - Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.

Mk 9:50 - Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.

Verš 5

A odpověděv k nim řekl: Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

Ex 23:5 - Uzřel-li bys an osel toho, jenž tě má v nenávisti, leží pod břemenem svým, zdaž se zdržíš, abys mu neměl pomoci? Nýbrž opravdově pomůžeš jemu, spolu s tím, kdož tě v nenávisti má.

Dt 22:4 - Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.

Lk 13:15 - I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?

Verš 10

Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

Prís 25:6 - Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

Verš 11

Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Jób 22:29 - Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

Prís 29:23 - Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

Mt 23:12 - Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.

Lk 1:51 - Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.

Lk 18:14 - Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Jak 4:6 - Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.

Jak 4:10 - Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.

1Pt 5:5 - Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.

Verš 12

Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

Neh 8:10 - Ale jděte, řekl jim, a jezte tučné věci, a píte sladké, sdílejíce se s těmi, kteříž nemají nic připraveno. Den zajisté tento svatý jest Pánu našemu, protož nermuťtež se, nýbrž radost Hospodinova budiž síla vaše.

Prís 3:28 - Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

Verš 16

On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

Iz 25:6 - I učiní Hospodin zástupů všechněm národům na hoře této hody z věcí tučných, hody z vína vystálého, z věcí tučných, mozk v sobě majících, z vína vystálého a učištěného.

Mt 22:2 - Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

Zjv 19:7 - Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť jest přišla svadba Beránkova, a manželka jeho připravila se.

Zjv 19:9 - I řekl mi: Piš: Blahoslavení, kteříž jsou k večeři svadby Beránkovy povoláni. A řekl mi: Tatoť slova Boží jsou pravá.

Verš 26

Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

Dt 13:6 - Jestliže by tě tajně nabádal bratr tvůj, syn matky tvé, aneb syn tvůj, aneb dcera tvá, aneb manželka, kteráž jest v lůně tvém, aneb přítel tvůj, kterýžť by milý byl jako duše tvá, řka: Poďme a služme bohům cizím, (kterýchž jsi neznal ty ani otcové tvoji),

Dt 33:9 - Kterýž řekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratří svých neznal, a o synech svých nevěděl; nebo ostříhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají.

Mt 10:37 - Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.

Verš 27

A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

Mt 10:38 - A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.

Mt 16:24 - Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.

Mk 8:34 - A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.

Lk 9:23 - I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.

Lk 14,15-24 - Mt 22, 1-10.Hostina je obrazom nebeskej blaženosti. Povolaní sú Židia, ktorí ako vyvolený národ mali prví vstupom do Cirkvi dosiahnuť spásu. Zavolaní z ulíc sú pohania.

Lk 14,25-35 - Mt 10, 37-38; 16, 24; 5, 13; Mk 8, 34; 9, 50.

Lk 14,26 - Výraz "nenávidieť" je semitizmus a znamená "odsunúť do úzadia" (porov. Gn 29, 30.31.33; Dt 21, 15 a nasl.; Sdc 14, 16). Ježiš Kristus žiada, aby ten, čo ho chce nasledovať, dal mu prednosť pred všetkými, aj pred vlastnými pokrvnými.

Lk 14,34 - Pozri poznámku k Mk 9, 49.