výhody registrácie

Evanjelium podľa Marka

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Mk 9, 1-50

1 Řekl jim také: "Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci." 2 Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš jen Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima. 3 Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit. 4 Zjevil se jim Eliáš a Mojžíš a rozmlouvali s Ježíšem. 5 Petr promluvil a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." 6 Nevěděl, co by řekl, tak byli zděšeni. 7 Tu přišel oblak a zastínil je a z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte." 8 Když se pak rychle rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho jiného, než Ježíše samotného. 9 Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. 10 To slovo je zaujalo a společně rozebírali, co to znamená vstát z mrtvých. 11 A vyptávali se: "Proč říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?" 12 Řekl jim: "Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko. Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení? 13 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim zlíbilo, jak je to o něm psáno." 14 Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup a zákoníky, kteří se s nimi přeli. 15 A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho. 16 Ježíš se jich otázal: "Oč se s nimi přete?" 17 Jeden člověk ze zástupu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha a nemůže mluvit. 18 Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to." 19 Odpověděl jim: "Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přivěďte ho ke mně!" 20 I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil,, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst. 21 Ježíš se zeptal jeho otce: "Od kdy to má?" Odpověděl: "Od dětství." 22 A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám." 23 Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří." 24 Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře!" 25 Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: "Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!" 26 Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel. 27 Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal. 28 Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?" 29 Řekl jim: "Takový duch nemůže vyjít jinak, než modlitbou a postem." 30 Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo, 31 neboť učil své učedníky a říkal jim: "Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane. 32 Oni však tomu slovu nerozuměli a báli se ho zeptat. 33 Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: "O čem jste cestou uvažovali?" 34 Ale oni mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší. 35 Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech." 36 Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl jim: 37 "Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal." 38 Jan mu řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil." 39 Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned na to zlořečit. 40 Kdo není proti nám, je pro nás. 41 Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu." 42 "Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. 43 Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného. 44 --- 45 A svádí-li tě k hříchu noha, utni ji; je lépe pro tebe, vejdeš-li do života chromý, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. 46 --- 47 A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; je lépe pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, 48 'kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.' 49 Každý bude solen ohněm. 50 Sůl je dobrá, ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji."

Mk 9, 1-50





Verš 1
Řekl jim také: "Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci."
Mt 16:28 - Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím."
Lk 9:27 - Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kdo tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží."

Verš 2
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš jen Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima.
Mt 17:1 - Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra a Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami.
Lk 9:28 - Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil.

Verš 7
Tu přišel oblak a zastínil je a z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte."
Iz 42:1 - "Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům.
Mt 3:17 - A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."
Mt 17:5 - Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte."
Mk 1:11 - A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."
Lk 3:22 - a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."
Lk 9:35 - A z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte."
Kol 1:13 - On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.
2Pt 1:17 - On přijal od Boha Otce čest i slávu, když k němu ze svrchované slávy zazněl hlas: Toto jest můj milovaný Syn, v něm jsem nalezl zalíbení.
Dt 18:19 - Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti.

Verš 9
Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.
Mt 17:9 - Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých."
Lk 9:36 - Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli.

Verš 11
A vyptávali se: "Proč říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?"
Mal 4:5 -
Mt 11:14 - A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.
Lk 1:17 - sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."

Verš 12
Řekl jim: "Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko. Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení?
Ž 22:6 - Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a nebyli zahanbeni.
Iz 53:4 - Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.
Dan 9:26 - Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již. Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení.

Verš 13
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim zlíbilo, jak je to o něm psáno."
Mal 4:5 -

Verš 17
Jeden člověk ze zástupu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha a nemůže mluvit.
Mt 17:14 - Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a na kolenou prosil:
Lk 9:37 - Když příštího dne sestoupili s hory, vyšel mu vstříc veliký zástup.

Verš 20
I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil,, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.
Mk 1:26 - Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.

Verš 23
Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří."
Lk 17:6 - Pán jim řekl: "Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: 'Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře', a ona by vás poslechla."

Verš 28
Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"
Mt 17:19 - Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"

Verš 30
Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo,
Mt 16:21 - Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
Mt 17:22 - Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: "Syn člověka bude vydán do rukou lidí;
Mt 20:18 - "Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt
Mk 8:31 - A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.
Mt 10:33 - kdo mně však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.
Lk 9:22 - "Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží i zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen."
Lk 18:31 - Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: "Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků.
Lk 24:7 - že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát."

Verš 33
Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: "O čem jste cestou uvažovali?"
Mt 18:1 - V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: "Kdo je vlastně největší v království nebeském?"
Lk 9:46 - Přišlo jim na mysl, kdo z nich je asi největší.
Lk 22:24 - Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší.

Verš 35
Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech."
Mt 20:27 - a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem.
Mk 10:43 - Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;

Verš 36
Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl jim:
Mk 10:16 - Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.

Verš 37
"Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal."
Mt 18:5 - A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne.
Lk 9:48 - a řekl jim: "Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mne poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký."
Jn 13:20 - Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.

Verš 38
Jan mu řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil."
Lk 9:49 - Jan mu na to řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, jak v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my."

Verš 39
Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned na to zlořečit.
1Kor 12:3 - Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: "Ježíš buď proklet", a že nikdo nemůže říci: "Ježíš je Pán", leč v Duchu svatém.

Verš 41
Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu."
Mt 10:42 - A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu."

Verš 42
"Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
Mt 18:6 - Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu pověsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny.
Lk 17:2 - Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných.

Verš 43
Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného.
Dt 13:6 - Avšak takový prorok nebo ten, kdo hádá ze snů, bude usmrcen, protože přemlouval k odpadnutí od Hospodina, vašeho Boha, který vás vyvedl z egyptské země a vykoupil tě z domu otroctví. Chtěl tě svést z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal chodit. I odstraníš zlo ze svého středu.
Mt 5:30 - A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
Mt 18:8 - Jestliže tě tvá ruka nebo noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačený nebo chromý, než abys byl s oběma rukama či nohama uvržen do věčného ohně.

Verš 44
---
Iz 66:24 - Až vyjdou, spatří mrtvá těla mužů, kteří mi byli nevěrní. Jejich červ neumírá, jejich oheň neuhasne; budou strašlivou výstrahou všemu tvorstvu."

Verš 49
Každý bude solen ohněm.
Lv 2:13 - Každý dar své přídavné oběti solí osolíš. Nenecháš svou přídavnou oběť bez soli smlouvy svého Boha. S každým svým darem přineseš sůl.

Verš 50
Sůl je dobrá, ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji."
Mt 5:13 - Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.
Lk 14:34 - Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti?
Rim 12:18 - Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.
Heb 12:14 - Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.

Mk 9,1 - Pozri poznámku k Mt 16, 27-28.

Mk 9,2-8 - Mt 17, 1-8; Lk 9, 28-36; 2 Pt 1, 17-18.

Mk 9,9-13 - Mt 17, 9-13.Pozri poznámku k Mt 17, 10-13.

Mk 9,14-29 - Mt 17, 14-20; Lk 9, 37-42.

Mk 9,30-32 - Mt 17, 22-23; Lk 9, 43-45.

Mk 9,31-32 - Apoštoli si nevedeli predstaviť, ako môže súvisieť utrpenie Mesiáša s uskutočnením jeho vlády.

Mk 9,33-37 - Mt 18, 1-5; Lk 9, 46-48.

Mk 9,38-41 - Lk 9, 49-50; Mt 10, 42.

Mk 9,42-50 - Mt 18, 6-9; Lk 17, 1-2; Mt 5, 13; 5, 29-30; Lk 14, 34.

Mk 9,44 46 - Tieto verše Neovulgáta vynecháva. Grécky text ich nemá. Je to jednoduché opakovanie verša 48: "Kde ich červ neumiera a oheň nezhasína."

Mk 9,48 - Iz 66, 24.

Mk 9,49 - Každá starozákonná obeť, ak mala byť Bohu milá, mala sa konať podľa predpisu (Lv 2, 13) a musela sa osoliť. Podobne aj každý človek, čo chce byť Bohu milý, musí sa uchrániť pred večnou záhubou a musí byť posolený ohňom a soľou, t. j. musí byť očistený ohňom utrpenia a premáhaním seba.