Evanjelium podľa Marka

1 (BKR) A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
1 (VUL) Et iterum coepit docere ad ma re. Et congregatur ad eum tur ba plurima, ita ut in navem ascendens sederet in mari, et omnis turba circa mare super terram erant.
1 (KAT) A opäť začal učiť pri mori. Okolo neho sa zhromaždil veľký zástup. Preto nastúpil na loď na mori a sadol si; a celý zástup bol na brehu.

2 (BKR) I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
2 (VUL) Et docebat eos in parabolis multa et dicebat illis in doctrina sua:
2 (KAT) Učil ich veľa v podobenstvách a v svojom učení im hovoril:

3 (BKR) Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
3 (VUL) “ Audite. Ecce exiit seminans ad seminandum.
3 (KAT) „Počúvajte! Rozsievač vyšiel rozsievať.

4 (BKR) I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
4 (VUL) Et factum est, dum seminat, aliud cecidit circa viam, et venerunt volucres et comederunt illud.
4 (KAT) Ako sial, jedno zrno padlo na kraj cesty; prileteli vtáky a pozobali ho.

5 (BKR) A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
5 (VUL) Aliud cecidit super petrosa, ubi non habebat terram multam, et statim exortum est, quoniam non habebat altitudinem terrae;
5 (KAT) Druhé padlo na skalnatú pôdu, kde nemalo veľa zeme, a hneď vzišlo, lebo nebolo hlboko v zemi;

6 (BKR) A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
6 (VUL) et quando exortus est sol, exaestuavit et, eo quod non haberet radicem, exaruit.
6 (KAT) ale keď vyšlo slnko, zahorelo, a pretože nemalo koreňa, uschlo.

7 (BKR) A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
7 (VUL) Et aliud cecidit in spinas, et ascenderunt spinae et suffocaverunt illud, et fructum non dedit.
7 (KAT) Iné zasa padlo do tŕnia, ale tŕnie vyrástlo, udusilo ho a ono neprinieslo úrodu.

8 (BKR) Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
8 (VUL) Et alia ceciderunt in terram bonam et dabant fructum: ascendebant et crescebant et afferebant unum triginta et unum sexaginta et unum centum ”.
8 (KAT) Iné zrná padli do dobrej zeme; vzišli, rástli a priniesli úrodu: jedno tridsaťnásobnú, druhé šesťdesiatnásobnú a iné stonásobnú.“

9 (BKR) I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9 (VUL) Et dicebat: “ Qui habet aures audiendi, audiat ”.
9 (KAT) A povedal: „Kto má uši na počúvanie, nech počúva!“

10 (BKR) A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
10 (VUL) Et cum esset singularis, interrogaverunt eum hi, qui circa eum erant cum Duodecim, parabolas.
10 (KAT) Keď bol potom sám, tí, čo boli okolo neho s Dvanástimi, pýtali sa ho na podobenstvá.

11 (BKR) I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
11 (VUL) Et dicebat eis: “ Vobis datum est mysterium regni Dei; illis autem, qui foris sunt, in parabolis omnia fiunt,
11 (KAT) On im povedal: „Vám je dané tajomstvo Božieho kráľovstva, ale tým, čo sú vonku, podáva sa všetko v podobenstvách,

12 (BKR) Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
12 (VUL) ut videntes videant et non videant, et audientes audiant et non intellegant, ne quando convertantur, et dimittatur eis ”.
12 (KAT) aby hľadeli a hľadeli, ale nevideli, aby počúvali a počúvali, ale nechápali, aby sa azda neobrátili a aby sa im neodpustilo.“

13 (BKR) I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
13 (VUL) Et ait illis: “ Nescitis parabolam hanc, et quomodo omnes parabolas cognoscetis?
13 (KAT) Potom im povedal: „Nerozumiete tomuto podobenstvu? Ako potom pochopíte ostatné podobenstvá?

14 (BKR) Rozsevač, ten slovo rozsívá.
14 (VUL) Qui seminat, verbum seminat.
14 (KAT) Rozsievač seje slovo.

15 (BKR) Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
15 (VUL) Hi autem sunt, qui circa viam, ubi seminatur verbum: et cum audierint, confestim venit Satanas et aufert verbum, quod seminatum est in eos.
15 (KAT) Na kraji cesty, kde sa seje slovo, sú tí, čo ho počúvajú, ale hneď prichádza satan a oberá ich o slovo zasiate do nich.

16 (BKR) A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
16 (VUL) Et hi sunt, qui super petrosa seminantur: qui cum audierint verbum, statim cum gaudio accipiunt illud
16 (KAT) Do skalnatej pôdy je zasiate u tých, čo počúvajú slovo a hneď ho s radosťou prijímajú,

17 (BKR) Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
17 (VUL) et non habent radicem in se, sed temporales sunt; deinde orta tribulatione vel persecutione propter verbum, confestim scandalizantur.
17 (KAT) ale nemajú v sebe koreňa, sú chvíľkoví. Keď potom nastane pre slovo súženie alebo prenasledovanie, hneď odpadnú.

18 (BKR) A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
18 (VUL) Et alii sunt, qui in spinis seminantur: hi sunt, qui verbum audierunt,
18 (KAT) A iné, zasiate do tŕnia, je u tých, čo počúvajú slovo,

19 (BKR) Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
19 (VUL) et aerumnae saeculi et deceptio divitiarum et circa reliqua concupiscentiae introeuntes suffocant verbum, et sine fructu efficitur.
19 (KAT) ale potom sa vlúdia svetské starosti, klam bohatstva a všelijaké iné žiadostivosti, slovo udusia a ostane bez úžitku.

20 (BKR) Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
20 (VUL) Et hi sunt, qui super terram bonam seminati sunt: qui audiunt verbum et suscipiunt et fructificant unum triginta et unum sexaginta et unum centum ”.
20 (KAT) A do dobrej zeme zasiate je u tých, čo počúvajú slovo a prijímajú ho a prinášajú úrodu: jedno tridsaťnásobnú, druhé šesťdesiatnásobnú a iné stonásobnú.“

21 (BKR) Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
21 (VUL) Et dicebat illis: “ Numquid venit lucerna, ut sub modio ponatur aut sub lecto? Nonne ut super candelabrum ponatur?
21 (KAT) Potom im povedal: „Vari je lampa na to, aby ju postavili pod mericu alebo pod posteľ? A nie na to, aby ju postavili na svietnik?

22 (BKR) Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
22 (VUL) Non enim est aliquid absconditum, nisi ut manifestetur, nec factum est occultum, nisi ut in palam veniat.
22 (KAT) Lebo nič nie je skryté, čo by sa nemalo vyjaviť, ani utajené, čo by sa nemalo dostať na verejnosť.

23 (BKR) Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
23 (VUL) Si quis habet aures audiendi, audiat ”.
23 (KAT) Kto má uši na počúvanie, nech počúva!“

24 (BKR) I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
24 (VUL) Et dicebat illis: “ Videte quid audiatis. In qua mensura mensi fueritis, remetietur vobis et adicietur vobis.
24 (KAT) Ďalej im povedal: „Dávajte pozor na to, čo počúvate! Akou mierou budete merať vy, takou sa nameria aj vám, ba ešte sa vám aj pridá.

25 (BKR) Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
25 (VUL) Qui enim habet, dabitur illi; et, qui non habet, etiam quod habet, auferetur ab illo ”.
25 (KAT) Lebo kto má, tomu sa pridá, a kto nemá, tomu sa vezme aj to, čo má.“

26 (BKR) I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
26 (VUL) Et dicebat: “ Sic est regnum Dei, quemadmodum si homo iaciat sementem in terram
26 (KAT) Ďalej hovoril: „S Božím kráľovstvom je to tak, ako keď človek hodí semeno do zeme;

27 (BKR) A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
27 (VUL) et dormiat et exsurgat nocte ac die, et semen germinet et increscat, dum nescit ille.
27 (KAT) či spí alebo vstáva, v noci či vo dne, semeno klíči a rastie a on ani o tom nevie.

28 (BKR) Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
28 (VUL) Ultro terra fructificat primum herbam, deinde spicam, deinde plenum frumentum in spica.
28 (KAT) Zem sama od seba prináša úrodu: najprv steblo, potom klas a napokon plné zrno v klase.

29 (BKR) A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
29 (VUL) Et cum se produxerit fructus, statim mittit falcem, quoniam adest messis ”.
29 (KAT) A keď úroda dozreje, hneď priloží kosák, lebo nastala žatva.“

30 (BKR) I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
30 (VUL) Et dicebat: “ Quomodo assimilabimus regnum Dei aut in qua parabola ponemus illud?
30 (KAT) A pokračoval: „K čomu prirovnáme Božie kráľovstvo, alebo akým podobenstvom ho znázorníme?

31 (BKR) Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
31 (VUL) Sicut granum sinapis, quod cum seminatum fuerit in terra, minus est omnibus seminibus, quae sunt in terra;
31 (KAT) Je ako horčičné zrnko. Keď ho sejú do zeme, je najmenšie zo všetkých semien na zemi,

32 (BKR) Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
32 (VUL) et cum seminatum fuerit, ascendit et fit maius omnibus holeribus et facit ramos magnos, ita ut possint sub umbra eius aves caeli habitare ”.
32 (KAT) ale keď sa zaseje, vzíde, prerastie všetky byliny a vyháňa veľké konáre, takže v jeho tôni môžu hniezdiť nebeské vtáky.“

33 (BKR) A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
33 (VUL) Et talibus multis parabolis loquebatur eis verbum, prout poterant audire;
33 (KAT) V mnohých takýchto podobenstvách im hlásal slovo podľa toho, ako boli schopní počúvať.

34 (BKR) A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
34 (VUL) sine parabola autem non loquebatur eis. Seorsum autem discipulis suis disserebat omnia.
34 (KAT) Bez podobenstva im ani nehovoril. Ale svojim učeníkom v súkromí všetko vysvetlil.

35 (BKR) I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
35 (VUL) Et ait illis illa die, cum sero esset factum: “ Transeamus contra ”.
35 (KAT) V ten deň, keď sa zvečerilo, im povedal: „Prejdime na druhý breh.“

36 (BKR) A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
36 (VUL) Et dimittentes turbam, assumunt eum, ut erat in navi; et aliae naves erant cum illo.
36 (KAT) I opustili zástup, a vzali ho so sebou tak, ako bol, na lodi. Boli s ním aj iné lode.

37 (BKR) Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
37 (VUL) Et exoritur procella magna venti, et fluctus se mittebant in navem, ita ut iam impleretur navis.
37 (KAT) Tu sa strhla veľká víchrica a vlny sa valili na loď, takže sa loď už napĺňala.

38 (BKR) A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
38 (VUL) Et erat ipse in puppi supra cervical dormiens; et excitant eum et dicunt ei: “ Magister, non ad te pertinet quia perimus? ”.
38 (KAT) On bol v zadnej časti lode a spal na poduške. Zobudili ho a povedali mu: „Učiteľ, nedbáš o to, že hynieme?“

39 (BKR) I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
39 (VUL) Et exsurgens comminatus est vento et dixit mari: “ Tace, obmutesce! ”. Et cessavit ventus, et facta est tranquillitas magna.
39 (KAT) On vstal, pohrozil vetru a povedal moru: „Mlč, utíš sa!“ Vietor prestal a nastalo veľké ticho.

40 (BKR) I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
40 (VUL) Et ait illis: “ Quid timidi estis? Necdum habetis fidem? ”.
40 (KAT) A im povedal: „Čo sa tak bojíte?! Ešte stále nemáte vieru?“

41 (BKR) I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
41 (VUL) Et timuerunt magno timore et dicebant ad alterutrum: “ Quis putas est iste, quia et ventus et mare oboediunt ei? ”.
41 (KAT) Zmocnil sa ich veľký strach a jeden druhému hovorili: „Čo myslíš, kto je to, že ho i vietor, i more poslúchajú!“