  | Evanjelium podľa MarkaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Mk 4, 1-41 |
1 (BKR) A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
1 (B21) Znovu pak začal vyučovat u jezera. Shromáždil se k němu tak obrovský zástup, že nastoupil do lodi na jezeře a posadil se. Celý ten zástup byl na břehu
2 (BKR) I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
2 (B21) a on je v podobenstvích učil o mnoha věcech. Ve svém vyučování jim řekl:
3 (BKR) Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
3 (B21) "Slyšte: Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval.
4 (BKR) I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
4 (B21) A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je.
5 (BKR) A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
5 (B21) Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku.
6 (BKR) A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
6 (B21) Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla.
7 (BKR) A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
7 (B21) Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je, takže nevydala úrodu.
8 (BKR) Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
8 (B21) Ještě jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, vzrostla a vydala úrodu - některé dalo třicetinásobek, jiné šedesátinásobek a jiné stonásobek."
9 (BKR) I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9 (B21) Potom dodal: "Kdo má uši k slyšení, slyš."
10 (BKR) A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
10 (B21) Jakmile byl o samotě, ti, kdo byli s ním, se ho spolu s Dvanácti ptali na ta podobenství.
11 (BKR) I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
11 (B21) "Vám je svěřeno tajemství Božího království," odpověděl jim, "ale těm, kdo jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,
12 (BKR) Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
12 (B21) aby ‚hleděli a hleděli, ale nechápali, poslouchali a slyšeli, ale nerozuměli, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.'"
13 (BKR) I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
13 (B21) Tehdy jim řekl: "Vy to podobenství nechápete? A jak porozumíte všem ostatním podobenstvím?
14 (BKR) Rozsevač, ten slovo rozsívá.
14 (B21) Rozsévač rozsévá Slovo.
15 (BKR) Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
15 (B21) Ti, kterým se rozsévá Slovo podél cesty, jsou tito: Jakmile uslyší, ihned přichází satan a bere Slovo, které do nich bylo zaseto.
16 (BKR) A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
16 (B21) Ti, kterým se seje na skalnatou půdu, jsou pak tito: Jakmile uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají,
17 (BKR) Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
17 (B21) ale nemají v sobě kořen a jsou nestálí. Když potom kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají.
18 (BKR) A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
18 (B21) Další jsou ti, kterým se seje do trní: To jsou ti, kteří slyší Slovo,
19 (BKR) Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
19 (B21) ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.
20 (BKR) Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
20 (B21) A pak jsou ti, u kterých se seje na dobré půdě: Slyší Slovo, přijímají je a přinášejí úrodu - jeden třicetinásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný stonásobnou."
21 (BKR) Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
21 (B21) Dále jim řekl: "Přináší se snad lampa, aby ji postavili pod vědro nebo pod postel? Nemá se postavit na svícen?
22 (BKR) Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
22 (B21) Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno, ani nic tak utajeného, aby to nevyšlo najevo.
23 (BKR) Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
23 (B21) Má-li kdo uši k slyšení, slyš!"
24 (BKR) I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
24 (B21) Řekl jim také: "Dávejte pozor na to, co posloucháte. Jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno a ještě vám bude přidáno.
25 (BKR) Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
25 (B21) Tomu, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má."
26 (BKR) I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
26 (B21) Potom řekl: "Boží království působí, jako když člověk hodí zrno na zem.
27 (BKR) A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
27 (B21) Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani neví jak.
28 (BKR) Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
28 (B21) Země totiž plodí úrodu sama od sebe - nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu.
29 (BKR) A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
29 (B21) A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žeň."
30 (BKR) I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
30 (B21) Řekl také: "K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme?
31 (BKR) Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
31 (B21) Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi.
32 (BKR) Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
32 (B21) Jakmile je však zaseto, roste, až je větší než všechny byliny, a vypouští mohutné větve, takže i ptáci mohou hnízdit v jeho stínu."
33 (BKR) A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
33 (B21) Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět.
34 (BKR) A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
34 (B21) Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval.
35 (BKR) I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
35 (B21) Večer onoho dne jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu."
36 (BKR) A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
36 (B21) Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky.
37 (BKR) Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
37 (B21) Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou.
38 (BKR) A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
38 (B21) On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: "Mistře, nezajímá tě, že umíráme?"
39 (BKR) I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
39 (B21) Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: "Tiše, klid!" Vítr se utišil a nastal naprostý klid.
40 (BKR) I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
40 (B21) "Proč se tak bojíte?" řekl jim pak. "Ještě pořád nemáte víru?"
41 (BKR) I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
41 (B21) Byli z toho úplně vyděšení. "Kdo to vůbec je?" ptali se jeden druhého. "Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!"
| | | Mk 4, 1-41 |
Verš 1
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
Mt 13:1 - A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře.
Lk 8:4 - Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství:
Verš 35
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
Mt 8:23 - A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
Lk 8:22 - Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl k nim: Přeplavme se přes jezero. I odstrčili lodí od břehu.
Verš 33
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
Mt 13:34 - Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
Verš 10
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Mt 13:10 - Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
Lk 8:9 - I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
Verš 11
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
Mt 11:25 - V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým.
2Kor 2:14 - Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.
2Kor 3:14 - Ale ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.
Verš 12
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
Iz 6:9 - On pak řekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumějte, a hleďte hledíce, a nepoznávejte.
Mt 13:14 - A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
Lk 8:10 - A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
Jn 12:40 - Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Sk 28:26 - Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
Rim 11:8 - (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli,) až do dnešního dne.
Verš 14
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
Mt 13:19 - Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.
Lk 8:11 - Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
Verš 19
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
Mt 19:23 - Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Mk 10:23 - A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Lk 18:24 - A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
1Tim 6:9 - Kteříž pak chtí zbohatnouti, upadají v pokušení, a v osidlo, a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, kteréž pohřižují lidi v zahynutí a v zatracení.
Verš 21
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
Mt 5:15 - Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
Lk 8:16 - Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Lk 11:33 - Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Verš 22
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
Jób 12:22 - On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Mt 10:26 - Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.
Lk 8:17 - Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti.
Lk 12:2 - Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Verš 39
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Jób 26:12 - Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
Ž 107:29 - Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Iz 51:10 - Zdaliž ty nejsi to, kteréžs vysušilo moře, vody propasti veliké, kteréžs obrátilo hlubiny mořské v cestu, aby přešli ti, jenž byli vysvobozeni?
Verš 24
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
Mt 7:2 - Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
Lk 6:38 - Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
Verš 25
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Mt 13:12 - (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.)
Mt 25:29 - (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
Lk 8:18 - Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
Lk 19:26 - I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Verš 30
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
Mt 13:31 - Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
Lk 13:18 - I řekl Ježíš: Čemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
Mk 4,1-9 - Mt 13, 1-9; Lk 8, 4-8.
Mk 4,1 - Ježiš "opäť začal učiť", pretože je to už jeho tretie vystúpenie pri mori (2, 13; 3, 7).
Mk 4,10-12 - Mt 13, 10-15; Lk 8, 9-10.
Mk 4,12 - Iz 6, 9-10.Ak Pán Ježiš hovorí (narážajúc na Iz 6, 9 a nasl.), "aby sa azda neobrátili a aby sa im neodpustilo", nechce tým povedať, že by hovoril v podobenstvách preto, aby im ľudia nerozumeli a neobrátili sa (to by sa priečilo jeho svätosti, dobrote a milosrdenstvu), ale že tí, ktorí nechcú veriť a zatvrdzujú sa, sami nepriamo chcú, aby jeho učenie neporozumeli a neobrátili sa, teda preto, že tieto účinky sú nerozlučne spojené s ich neverou a zaťatosťou.
Mk 4,13-20 - Mt 13, 18-23; Lk 8, 11-15.
Mk 4,21-23 - Mt 10, 26; Lk 8, 16-17.
Mk 4,24-25 - Mt 7, 2; 13, 12; Lk 6, 38; 8, 18.Kto ochotne a pohotovo počúva, ten bude hlbšie poznávať Božie kráľovstvo. Kto sa však pred Božím slovom uzaviera, ten nebude vedieť, čo má robiť ani s tým, čo už počul.
Mk 4,26-29 - Božie kráľovstvo má samo dostatočnú silu rásť, vzmáhať sa, naplno dozrieť. Tak ako zasiate zrno bez ľudského pričinenia pomaly vyrastá a dozrieva, aj Božie kráľovstvo svojou tajomnou vnútornou silou sa rozvíja a dozrieva. Žatva je obrazom posledného súdu nad svetom.
Mk 4,30-32 - Mt 13, 31-32; Lk 13, 18-19.
Mk 4,33-34 - Mt 13, 34-35.
Mk 4,35-41 - Mt 8, 23-27; Lk 8, 22-25.
