Evanjelium podľa Marka

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Mk 4, 1-41

1 Znovu pak začal vyučovat u jezera. Shromáždil se k němu tak obrovský zástup, že nastoupil do lodi na jezeře a posadil se. Celý ten zástup byl na břehu 2 a on je v podobenstvích učil o mnoha věcech. Ve svém vyučování jim řekl: 3 "Slyšte: Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. 4 A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je. 5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku. 6 Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla. 7 Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je, takže nevydala úrodu. 8 Ještě jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, vzrostla a vydala úrodu - některé dalo třicetinásobek, jiné šedesátinásobek a jiné stonásobek." 9 Potom dodal: "Kdo má uši k slyšení, slyš." 10 Jakmile byl o samotě, ti, kdo byli s ním, se ho spolu s Dvanácti ptali na ta podobenství. 11 "Vám je svěřeno tajemství Božího království," odpověděl jim, "ale těm, kdo jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích, 12 aby ‚hleděli a hleděli, ale nechápali, poslouchali a slyšeli, ale nerozuměli, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.'" 13 Tehdy jim řekl: "Vy to podobenství nechápete? A jak porozumíte všem ostatním podobenstvím? 14 Rozsévač rozsévá Slovo. 15 Ti, kterým se rozsévá Slovo podél cesty, jsou tito: Jakmile uslyší, ihned přichází satan a bere Slovo, které do nich bylo zaseto. 16 Ti, kterým se seje na skalnatou půdu, jsou pak tito: Jakmile uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají, 17 ale nemají v sobě kořen a jsou nestálí. Když potom kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají. 18 Další jsou ti, kterým se seje do trní: To jsou ti, kteří slyší Slovo, 19 ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným. 20 A pak jsou ti, u kterých se seje na dobré půdě: Slyší Slovo, přijímají je a přinášejí úrodu - jeden třicetinásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný stonásobnou." 21 Dále jim řekl: "Přináší se snad lampa, aby ji postavili pod vědro nebo pod postel? Nemá se postavit na svícen? 22 Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno, ani nic tak utajeného, aby to nevyšlo najevo. 23 Má-li kdo uši k slyšení, slyš!" 24 Řekl jim také: "Dávejte pozor na to, co posloucháte. Jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno a ještě vám bude přidáno. 25 Tomu, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má." 26 Potom řekl: "Boží království působí, jako když člověk hodí zrno na zem. 27 Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani neví jak. 28 Země totiž plodí úrodu sama od sebe - nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu. 29 A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žeň." 30 Řekl také: "K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme? 31 Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi. 32 Jakmile je však zaseto, roste, až je větší než všechny byliny, a vypouští mohutné větve, takže i ptáci mohou hnízdit v jeho stínu." 33 Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět. 34 Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval. 35 Večer onoho dne jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu." 36 Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky. 37 Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou. 38 On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: "Mistře, nezajímá tě, že umíráme?" 39 Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: "Tiše, klid!" Vítr se utišil a nastal naprostý klid. 40 "Proč se tak bojíte?" řekl jim pak. "Ještě pořád nemáte víru?" 41 Byli z toho úplně vyděšení. "Kdo to vůbec je?" ptali se jeden druhého. "Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!"

Verš 1

Znovu pak začal vyučovat u jezera. Shromáždil se k němu tak obrovský zástup, že nastoupil do lodi na jezeře a posadil se. Celý ten zástup byl na břehu

Mt 13:1 - Toho dne Ježíš vyšel z domu a posadil se na břehu jezera.

Lk 8:4 - Když se začal scházet veliký zástup (neboť lidé z jednotlivých měst proudili za ním), promluvil v podobenství:

Verš 35

Večer onoho dne jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu."

Mt 8:23 - Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním.

Lk 8:22 - Jednoho dne nastoupil se svými učedníky na loď a řekl jim: "Přeplavme se přes jezero." Odrazili od břehu

Verš 33

Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět.

Mt 13:34 - To všechno Ježíš zástupům vyprávěl v podobenstvích. Jinak než v podobenství k nim vůbec nemluvil.

Verš 10

Jakmile byl o samotě, ti, kdo byli s ním, se ho spolu s Dvanácti ptali na ta podobenství.

Mt 13:10 - Tehdy k němu přistoupili učedníci a ptali se: "Proč s nimi mluvíš v podobenstvích?"

Lk 8:9 - Učedníci se ho ptali, co je to za podobenství.

Verš 11

"Vám je svěřeno tajemství Božího království," odpověděl jim, "ale těm, kdo jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,

Mt 11:25 - V té době Ježíš řekl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům.

2Kor 2:14 - Ale díky Bohu, který nás stále vodí v Kristově vítězném průvodu a všude skrze nás šíří vůni svého poznání!

2Kor 3:14 - Jejich myšlení se ovšem zatvrdilo. Až do dnešního dne zůstává při čtení Staré smlouvy ta rouška neodkrytá - odnímá se totiž jen v Kristu.

Verš 12

aby ‚hleděli a hleděli, ale nechápali, poslouchali a slyšeli, ale nerozuměli, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.'"

Iz 6:9 - Tehdy řekl: "Jdi a vyřiď tomuto lidu: ‚Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte, hleďte a dívejte se, ale nevězte!'

Mt 13:14 - Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví: ‚Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete.

Lk 8:10 - Řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království, k ostatním ale mluvím v podobenstvích, aby ‚hleděli, ale neviděli a slyšeli, ale nerozuměli.'

Jn 12:40 - "Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit."

Sk 28:26 - ‚Jdi k tomuto lidu a řekni: Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete.

Rim 11:8 - Jak je psáno: "Bůh otupil jejich ducha: jejich oči dodnes nevidí, jejich uši neslyší."

Verš 14

Rozsévač rozsévá Slovo.

Mt 13:19 - Ke každému, kdo slyší slovo o Království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto do jeho srdce. To je ten, u koho bylo zaseto podél cesty.

Lk 8:11 - Zrno v tom podobenství je Boží slovo.

Verš 19

ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.

Mt 19:23 - Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, říkám vám, pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království.

Mk 10:23 - Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: "Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"

Lk 18:24 - Když Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: "Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!

1Tim 6:9 - Ti, kdo touží zbohatnout, upadají do pasti pokušení a do mnoha pošetilých a škodlivých tužeb stahujících lidi do zkázy a záhuby.

Verš 21

Dále jim řekl: "Přináší se snad lampa, aby ji postavili pod vědro nebo pod postel? Nemá se postavit na svícen?

Mt 5:15 - Stejně tak se nerozsvěcí lampa, aby ji postavili pod vědro, ale na svícen a tehdy svítí všem, kdo jsou v domě.

Lk 8:16 - Nikdo nerozsvítí lampu, aby ji přikryl nádobou nebo postavil pod postel. Postaví ji na svícen, aby příchozí viděli světlo.

Lk 11:33 - Nikdo nerozsvítí lampu, aby ji postavil do skrýše nebo pod nádobu. Staví ji na svícen, aby příchozí viděli světlo.

Verš 22

Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno, ani nic tak utajeného, aby to nevyšlo najevo.

Jób 12:22 - Odkrývá hlubiny temnoty, na světlo vyvádí, co bylo v příšeří.

Mt 10:26 - Nebojte se jich. Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno.

Lk 8:17 - Není totiž nic tajného, co nebude zjeveno, ani nic skrytého, co nebude poznáno a nevyjde najevo.

Lk 12:2 - Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno.

Verš 39

Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: "Tiše, klid!" Vítr se utišil a nastal naprostý klid.

Jób 26:12 - On svojí mocí moře utišil, netvora rozdrtil svou moudrostí.

Ž 107:29 - Proměnil onu bouři v šepot, mořské vlny se zklidnily.

Iz 51:10 - Nebyls to ty, kdo moře vysušil, ty ohromné vodní propasti, a udělal cestu skrz mořské hlubiny, aby je vykoupení mohli překročit?

Verš 24

Řekl jim také: "Dávejte pozor na to, co posloucháte. Jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno a ještě vám bude přidáno.

Mt 7:2 - Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.

Lk 6:38 - Dávejte a bude vám dáno. Dobrá míra, natlačená, natřesená a vrchovatá se octne ve vašem náručí. Jakou mírou měříte, takovou vám bude zase odměřeno."

Verš 25

Tomu, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má."

Mt 13:12 - Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

Mt 25:29 - Každému, kdo má, totiž bude dáno, a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

Lk 8:18 - Proto dávejte pozor na to, jak posloucháte. Tomu, kdo má, totiž bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co si myslí, že má."

Lk 19:26 - Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

Verš 30

Řekl také: "K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme?

Mt 13:31 - Pověděl jim další podobenství: "Nebeské království je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na svém poli.

Lk 13:18 - Tehdy řekl: "Čemu se podobá Boží království? K čemu ho přirovnám?

Mk 4,1-9 - Mt 13, 1-9; Lk 8, 4-8.

Mk 4,1 - Ježiš "opäť začal učiť", pretože je to už jeho tretie vystúpenie pri mori (2, 13; 3, 7).

Mk 4,10-12 - Mt 13, 10-15; Lk 8, 9-10.

Mk 4,12 - Iz 6, 9-10.Ak Pán Ježiš hovorí (narážajúc na Iz 6, 9 a nasl.), "aby sa azda neobrátili a aby sa im neodpustilo", nechce tým povedať, že by hovoril v podobenstvách preto, aby im ľudia nerozumeli a neobrátili sa (to by sa priečilo jeho svätosti, dobrote a milosrdenstvu), ale že tí, ktorí nechcú veriť a zatvrdzujú sa, sami nepriamo chcú, aby jeho učenie neporozumeli a neobrátili sa, teda preto, že tieto účinky sú nerozlučne spojené s ich neverou a zaťatosťou.

Mk 4,13-20 - Mt 13, 18-23; Lk 8, 11-15.

Mk 4,21-23 - Mt 10, 26; Lk 8, 16-17.

Mk 4,24-25 - Mt 7, 2; 13, 12; Lk 6, 38; 8, 18.Kto ochotne a pohotovo počúva, ten bude hlbšie poznávať Božie kráľovstvo. Kto sa však pred Božím slovom uzaviera, ten nebude vedieť, čo má robiť ani s tým, čo už počul.

Mk 4,26-29 - Božie kráľovstvo má samo dostatočnú silu rásť, vzmáhať sa, naplno dozrieť. Tak ako zasiate zrno bez ľudského pričinenia pomaly vyrastá a dozrieva, aj Božie kráľovstvo svojou tajomnou vnútornou silou sa rozvíja a dozrieva. Žatva je obrazom posledného súdu nad svetom.

Mk 4,30-32 - Mt 13, 31-32; Lk 13, 18-19.

Mk 4,33-34 - Mt 13, 34-35.

Mk 4,35-41 - Mt 8, 23-27; Lk 8, 22-25.