výhody registrácie

Evanjelium podľa Marka

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Mk 3, 1-35

1 (BKR) I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
1 (B21) Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou.

2 (BKR) I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
2 (B21) Sledovali ho, zda jej uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat.

3 (BKR) I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.
3 (B21) Ježíš tomu muži s ochrnutou rukou řekl: "Postav se doprostřed."

4 (BKR) I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.
4 (B21) Potom se jich zeptal: "Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?" Oni však mlčeli.

5 (BKR) A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
5 (B21) S hněvem se po nich rozhlédl, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu muži: "Natáhni ruku." A když ji natáhl, byla znovu zdravá.

6 (BKR) A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
6 (B21) Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili.

7 (BKR) Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
7 (B21) Ježíš odešel se svými učedníky k jezeru a za ním šla velká spousta lidí z Galileje, z Judska,

8 (BKR) I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
8 (B21) z Jeruzaléma i z Idumeje, Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla jich k němu velká spousta.

9 (BKR) I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.
9 (B21) Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj kvůli zástupu měli stále připravenou loďku, aby ho neumačkali.

10 (BKR) Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.
10 (B21) Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli.

11 (BKR) A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.
11 (B21) A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!"

12 (BKR) A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
12 (B21) Ale on jim velmi hrozil, aby ho neprozrazovali.

13 (BKR) I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
13 (B21) Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a přišli k němu.

14 (BKR) I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,
14 (B21) Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je poslal kázat

15 (BKR) A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
15 (B21) a aby měli moc vymítat démony.

16 (BKR) A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,
16 (B21) Ustanovil jich dvanáct: Šimona (kterému dal jméno Petr),

17 (BKR) A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)
17 (B21) Jakuba Zebedeova, jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, "Synové hro-mu"),

18 (BKR) A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,
18 (B21) Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Horlivce

19 (BKR) A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
19 (B21) a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil.

20 (BKR) A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
20 (B21) Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst.

21 (BKR) A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
21 (B21) Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul.

22 (BKR) Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
22 (B21) Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů.

23 (BKR) A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
23 (B21) Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vymítat satana?

24 (BKR) A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
24 (B21) Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát.

25 (BKR) A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
25 (B21) Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát.

26 (BKR) Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
26 (B21) Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec.

27 (BKR) Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
27 (B21) Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.

28 (BKR) Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
28 (B21) Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali.

29 (BKR) Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
29 (B21) Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem."

30 (BKR) Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
30 (B21) (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.)

31 (BKR) Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
31 (B21) Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají.

32 (BKR) A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
32 (B21) Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: "Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě."

33 (BKR) Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
33 (B21) On jim však odpověděl: "Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?"

34 (BKR) A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
34 (B21) Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: "Pohleďte, má matka a mí bratři.

35 (BKR) Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.
35 (B21) Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka."


Mk 3, 1-35





Verš 1
I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
Mt 12:9 - A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
Lk 6:6 - Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.

Verš 35
Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.
Jn 15:14 - Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
2Kor 5:16 - A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme.

Verš 5
A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
1Kr 13:6 - Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé.

Verš 6
A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
Mt 12:14 - Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Jn 10:39 - Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Jn 11:53 - Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.

Verš 7
Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
Mt 4:25 - I šli za ním zástupové mnozí z Galilee a z krajiny Desíti měst, i z Jeruzaléma i z Judstva i z Zajordání.
Lk 6:17 - I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,

Verš 13
I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
Mt 10:1 - A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.
Mk 6:7 - A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Lk 6:13 - A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
Lk 9:1 - I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.

Verš 20
A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
Mk 6:31 - I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.

Verš 22
Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
Mt 9:34 - Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
Mt 12:24 - Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
Lk 11:15 - Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
Jn 8:48 - Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?

Verš 23
A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
Mt 12:25 - Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.

Verš 27
Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
Mt 12:29 - Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
Kol 2:15 - A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj.

Verš 28
Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
1Sam 2:25 - Zhřeší-li člověk proti člověku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se zasadí o něho? Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtěl zbíti Hospodin.
Mt 12:31 - Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
Lk 12:10 - A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
1Jn 5:16 - Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se za něj, a dáť jemu Bůh život, totiž hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil.

Verš 29
Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
1Jn 5:16 - Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se za něj, a dáť jemu Bůh život, totiž hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil.

Verš 31
Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
Mt 12:46 - A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Lk 8:19 - Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.

Mk 3,1-6 - Mt 12, 9-14; Lk 6, 6-11.

Mk 3,6 - "Herodiáni" sú horlivci za Herodesa Antipasa, tetrarchu Galiley.

Mk 3,7-12 - Mt 12, 15-16; Lk 6, 17-19.

Mk 3,13-19 - Mt 10, 1-4; Lk 6, 12-16.

Mk 3,13 - Pri tejto príležitosti Pán Ježiš povedal známu "reč na vrchu", o ktorej obšírne hovorí Matúš v 5. až 7. kapitole a Lukáš v 6, 20-49. Marek z nej uvádza iba niektoré časti, a to na rozličných miestach svojho evanjelia. Píše ho pre Nežidov, i keď nie výlučne pre Rimanov, a tak mu išlo viac o vykreslenie diela a osobnosti Ježiša Krista ako o podrobnosti jeho náuky zdokonaľujúcej Starý zákon.

Mk 3,17 - "Boanerges" je asi aramejsko-hebrejské "bené regeš" (synovia hromu), t. j. ľudia hromovej, prudkej povahy. Toto prímenie dostali pre svoju vznetlivú povahu.

Mk 3,22-27 - Mt 12, 22-30; Lk 11, 15-22.

Mk 3,28-30 - Mt 12, 31-32; Lk 12, 10.

Mk 3,29 - Pozri poznámku k Mt 12, 32.

Mk 3,31-35 - Mt 12, 46-50; Lk 8, 19-21.

Mk 3,31 - Pozri poznámku k Mt 12, 46-50.