Evanjelium podľa Matúša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Mt 8, 1-34

1 A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí. 2 A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti. 3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho. 4 I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim. 5 A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho, 6 A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě. 7 I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho. 8 A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj. 9 Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní. 10 Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl. 11 Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském, 12 Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 13 I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu. 14 A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici. 15 I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim. 16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil, 17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl. 18 Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu. 19 A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš. 20 I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. 21 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého. 22 Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své. 23 A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho. 24 A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal. 25 A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť. 26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké. 27 Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají? 28 A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi. 29 A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás. 30 A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se. 31 Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů. 32 I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách. 33 Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících. 34 A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.

Verš 2

A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.

Mk 1:40 - Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti.

Lk 5:12 - I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.

Verš 4

I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.

Lk 5:14 - I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.

Lv 13:2 - Člověk ješto by na kůži těla jeho byla nějaká oteklina aneb prašivina, aneb poškvrna pobělavá, a bylo by na kůži těla jeho něco podobného k ráně malomocenství: tedy přiveden bude k Aronovi knězi, aneb k některému z synů jeho kněží.

Lv 14:2 - Tento bude řád při malomocném v den očišťování jeho: K knězi přiveden bude.

Verš 5

A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,

Lk 7:1 - A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.

Verš 8

A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.

Ž 107:20 - Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

Verš 11

Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,

Lk 13:29 - I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.

Verš 12

Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Mt 21:43 - Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.

Mt 13:42 - A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Mt 22:13 - Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Mt 24:51 - I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Lk 13:28 - Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.

Verš 34

A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.

Sk 16:39 - A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.

Verš 14

A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici.

Mk 1:29 - A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.

Lk 4:38 - Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.

Verš 17

Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl.

Iz 53:4 - Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen.

1Pt 2:24 - Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.

Verš 19

A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.

Lk 9:57 - Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.

Verš 22

Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své.

1Tim 5:6 - Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela.

Verš 23

A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.

Mk 4:35 - I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.

Lk 8:22 - Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl k nim: Přeplavme se přes jezero. I odstrčili lodí od břehu.

Verš 26

I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.

Jób 26:12 - Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.

Ž 107:29 - Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

Iz 51:10 - Zdaliž ty nejsi to, kteréžs vysušilo moře, vody propasti veliké, kteréžs obrátilo hlubiny mořské v cestu, aby přešli ti, jenž byli vysvobozeni?

Verš 28

A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi.

Mk 5:1 - Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.

Lk 8:26 - I plavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.

Mt 8,1-4 - Mk 1, 40–45; Lk 5, 12–14.

Mt 8,4 - Lv 14, 2–32.Ježiš na začiatku svojej činnosti nechce, aby sa zvesť o jeho zázračných činoch priveľmi šírila. Ľud sa mal postupne presvedčiť o jeho božskom poslaní a mal zmeniť aj svoje nesprávne pozemské náhľady na mesiášske kráľovstvo.

Mt 8,5-13 - Lk 7,1–10; 13,28–29.

Mt 8,12 - "Synovia kráľovstva" sú členovia vyvolené- ho národa, ktorí svojou zaťatosťou, nepoddajnosťou a odporom proti Ježišovi stratili prednostné právo (Lk 13,28–29). Radosti neba znázorňuje Kristus obrazom hostiny, ktorá bývala večer v osvetlenej miestnosti.

Mt 8,14-17 - Mk 1,29–32. 34; Lk 4,38–40.

Mt 8,17 - Iz 53,4.

Mt 8,18-22 - Lk 9,57–60.

Mt 8,20 - "Syn človeka" je mesiášsky názov, ktorým Ježiš u Mt 33-krát označuje sám seba. Neznamená len toľko, že Ježiš je pravý človek, ale podľa Daniela (7, 13) týmto názvom sa vyjadruje aj Ježišov nebeský pôvod, ako aj jeho večná sláva a vláda.

Mt 8,23-27 - Mk 4,35–41; Lk 8,22–25.

Mt 8,28-34 - Mk 5,1–20; Lk 8,26–39.

Mt 8,28 - Kraj Gadary (alebo Gerazy) treba hľadať v Dekapole na východnom pobreží Genezaretského jazera. Obyvatelia boli pohania a tí mohli chovať svine.

Mt 8,29 - "Predčasne," – t. j. ešte pred posledným súdom, keď budú definitívne vrhnutí do pekla.