Verš 3
Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
Lk 6:20 - A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Verš 4
Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Lk 6:21 - Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Verš 5
Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Ž 37:11 - Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
Verš 6
Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Iz 55:1 - Ej, všickni žízniví, poďte k vodám, i vy,kteříž nemáte žádných peněz. Poďte, kupujte a jezte, poďte, pravím, kupujte bez peněz a bez záplaty víno a mléko.
Verš 8
Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Ž 15:2 - Ten, kdož chodí v upřímnosti, a činí spravedlnost, a mluví pravdu z srdce svého.
Ž 24:4 - Ten, kdož jest rukou nevinných, a srdce čistého, kdož neobrací duše své k marnosti, a nepřisahá lstivě.
Heb 12:14 - Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
Verš 10
Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
2Kor 4:10 - Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle svém nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl.
2Tim 2:12 - A trpíme-liť, budeme také spolu s ním kralovati; pakli ho zapíráme, i onť nás zapře.
1Pt 3:14 - Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte,
Verš 11
Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
1Pt 4:14 - Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá.
Verš 12
Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Lk 6:23 - Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Verš 13
Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
Mk 9:50 - Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.
Lk 14:34 - Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Verš 15
Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
Mk 4:21 - Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
Lk 8:16 - Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Lk 11:33 - Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Verš 16
Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
1Pt 2:12 - Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
Verš 18
Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
Lk 16:17 - Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Verš 19
Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Jak 2:10 - Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.
Verš 21
Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
Ex 20:13 - Nezabiješ.
Dt 5:17 - Nezabiješ.
Verš 25
Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Lk 12:58 - Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Ef 4:26 - Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
Verš 27
Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
Ex 20:14 - Nesesmilníš.
Dt 5:18 - Nesesmilníš.
Verš 28
Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Jób 31:1 - Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
Ž 119:37 - Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Verš 29
Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.
Mt 18:8 - Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně.
Mk 9:43 - A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný,
Verš 31
Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
Dt 24:1 - Pojal-li by muž ženu a byl by manželem jejím, přihodilo by se pak, že by nenašla milosti před očima jeho pro nějakou mrzkost, kterouž by nalezl na ní, i napsal by jí lístek zapuzení a dal v ruku její, a vyhnal by ji z domu svého;
Verš 32
Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Mt 19:7 - Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
Mk 10:4 - Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Mk 10:11 - I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
Lk 16:18 - Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
1Kor 7:10 - Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
Verš 33
Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
Ex 20:7 - Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
Lv 19:12 - Nepřisahejte křivě ve jméno mé, aniž kdo poškvrňuj jména Boha svého: Já jsem Hospodin.
Dt 5:11 - Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
Verš 34
Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
Jak 5:12 - Přede všemi pak věcmi, bratří moji, nepřisahejte, ani skrze nebe, ani skrze zemi, ani kteroukoli jinou přísahou, ale buď řeč vaše: Jistě, jistě, nikoli, nikoli, abyste neupadli v odsouzení.
Verš 35
Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
Iz 66:1 - Takto praví Hospodin: Nebe jest mi stolice, a země podnože noh mých. Kdež ten dům bude, kterýž mi vzděláte? Aneb kde bude místo odpočívání mého?
Ž 48:2 - Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
Verš 38
Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
Ex 21:24 - Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,
Lv 24:20 - Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
Dt 19:21 - A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.
Verš 39
Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Prís 24:29 - Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Lk 6:29 - A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Rim 12:17 - Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
1Kor 6:7 - Již tedy konečně nedostatek mezi vámi jest, že soudy máte mezi sebou. Proč raději křivdy netrpíte? Proč raději škody nebéřete?
1Sol 5:15 - Vizte, aby někdo zlého za zlé neodplacoval, ale vždycky účinnosti dokazujte, i k sobě vespolek i ke všechněm.
1Pt 3:9 - Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.
Verš 42
A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Dt 15:8 - Ale štědře otevřeš jemu ruku svou, a ochotně půjčíš jemu, jakž by mnoho potřeboval toho, v čemž by nouzi měl.
Lk 6:35 - Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
Verš 43
Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Lv 19:18 - Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hněvu proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.
Verš 44
Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
Lk 6:27 - Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
Rim 12:20 - A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
Lk 23:34 - Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
Sk 7:60 - A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
1Kor 4:13 - Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad.
1Pt 2:23 - Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.
Verš 46
Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Lk 6:32 - Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
Mt 5,1 - Jeden z vrchov pri Kafarnaume.
Mt 5,2 - Reč na vrchu obsahuje podstatné učenie o kresťanskej dokonalosti.
Mt 5,3-12 - Lk 6, 20–23.
Mt 5,3 - "Chudobní v duchu" sú tí, čo nelipnú nezriadene na pozemských bohatstvách a vo svojich časných starostiach a biedach sa s dôverou obracajú na Boha, od ktorého očakávajú svoju spásu. Jedine takí sú schopní prijať nebeské kráľovstvo.
Mt 5,5 - "Zem" je prisľúbená zem. V duchovnom zmysle večná blaženosť, nebeská vlasť. "Tichí" vedia vládnuť nad sebou.
Mt 5,13 - Soľ zachováva pokrmy (hlavne mäso) a dáva im chuť. Apoštoli (ale aj kresťania vôbec) majú zachrániť ľudí pred mravnou skazou a robiť ich milými pred Bohom.
Mt 5,16 - "Zákon a Proroci" je stručné označenie pre celý Starý zákon.
Mt 5,18 - Lk 17, 17.Starý zákon má význam aj v Novom zákone. Z neho napr. poznáme Božiu dobrotu a starostlivosť v diele stvorenia, pád do hriechu, potrebu vykúpenia a prípravu na príchod Mesiáša.
Mt 5,20 - "Spravodlivosť zákonníkov a farizejov" spočívala iba v bezduchom vonkajšom zachovávaní Mojžišovho zákona. Kresťan sa má usilovať zachovávať to, čo vyžaduje duch a obsah príkazu.
Mt 5,21 - Ex 20, 13; 21, 12.
Mt 5,22 - Piate prikázanie v starozákonnom znení zakazovalo iba skutok vraždy. Pán Ježiš toto prikázanie zdokonaľuje tak, že ho rozširuje aj na myšlienky, túžby a slová.
Mt 5,25-26 - Porov. Lk 12, 56–59.
Mt 5,27 - Ex 20, 14.
Mt 5,28 - Pri úplnom vedomí a s vnútornou túžbou dať súhlas na nečistý skutok je ťažkým previnením proti čistote.
Mt 5,29-32 - Porov. Mk 9, 43–47; 10, 11–12; Lk 16, 18.
Mt 5,29-30 - Týmito výrazmi vyjadruje nezmieriteľný postoj k hriechu.
Mt 5,31 - Dt 24, 1.
Mt 5,32 - "Okrem prípadu smilstva" – ide tu o nelegálne manželstvo.
Mt 5,33 - Lv 19, 12.
Mt 5,34 - Nm 30, 3.
Mt 5,38-42 - Lk 6, 29–30.
Mt 5,38 - Ex 21, 24; Lv 24, 20 n.
Mt 5,39 - Uvedené príklady neznamenajú, že máme nechať voľnú cestu šíreniu zla. Naopak – je to požiadavka, aby sme proti zlu bojovali láskou, dobrotou.
Mt 5,41 - Míľa = asi 1,5 km.
Mt 5,43-48 - Porov. Lk 6, 27–28; 32–33.
Mt 5,43 - Lv 19, 18."… a nenávidieť svojho nepriateľa" nie je v Starom zákone. Ale tak vyučovali pravdepodobne zákonníci. Láska k nepriateľovi je čisto kresťanská náuka. Lebo hoci v Mojžišovom zákone bol daný príkaz milovať blížneho (Lv 19, 18), vysvetľovalo sa to tak, že treba milovať len súkmeňovcov, teda Židov, iných už nie.
Mt 5,48 - Pán Ježiš tu kladie pred zrak svojich poslucháčov dokonalosť nebeského Otca síce ako nedosiahnuteľný ideál, ale chce ich tým vyzvať na neustále úsilie o dokonalosť.
