Verš 2
Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
Mk 14:1 - Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
Lk 22:1 - Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Jn 13:1 - Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
Verš 3
Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
Ž 2:2 - Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Jn 11:47 - I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
Sk 4:27 - Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
Verš 7
Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
Mk 14:3 - A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
Lk 7:37 - A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
Jn 11:2 - (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
Jn 12:3 - Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Verš 11
Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Dt 15:11 - Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své.
Mk 14:7 - Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete.
Jn 12:8 - Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Verš 14
Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
Mk 14:10 - Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil.
Lk 22:4 - A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
Verš 15
Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.
Za 11:12 - Nebo jsem řekl jim: Jestliže se vám vidí, dejte mzdu mou; pakli nic, nechte tak. I odvážili mzdu mou třidceti stříbrných.
Verš 17
Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
Mk 14:12 - Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
Lk 22:7 - Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Ex 12:17 - A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným.
Verš 20
A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
Mk 14:17 - Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
Lk 22:14 - A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Jn 13:21 - A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Verš 21
A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Sk 1:17 - Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto.
Verš 23
On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
Ž 41:9 - Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
Lk 22:21 - Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
Jn 13:18 - Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
Verš 26
A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Mk 14:22 - A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Lk 22:19 - A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
1Kor 11:23 - Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
Verš 28
Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
Ex 24:8 - Vzal také Mojžíš krev a pokropil lidu a řekl: Aj, krev smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin při všech těchto věcech.
Verš 30
A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Mk 14:26 - A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Lk 22:39 - A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Jn 18:1 - To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Verš 31
Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
Za 13:7 - Ó meči, prociť na pastýře mého, a na muže bližního mého, praví Hospodin zástupů. Bí pastýře, a rozprchnou se ovce, ale zase obrátím ruku svou k maličkým.
Jn 16:32 - Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
Verš 32
Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
Mk 14:28 - Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
Mk 16:7 - Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám.
Verš 33
Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
Lk 22:33 - A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Verš 34
Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Jn 13:38 - Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Verš 36
Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
Mk 14:32 - I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.
Lk 22:39 - A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Jn 18:1 - To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Verš 38
Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
Jn 12:27 - Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Verš 39
A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
Lk 22:41 - A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Mt 20:22 - Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
Jn 6:38 - Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Verš 41
Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Gal 5:17 - Nebo tělo žádá proti Duchu, a Duch proti tělu. Ty pak věci jsou sobě vespolek odporné, tak abyste ne hned, což byste chtěli, to činili.
Verš 47
A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
Mk 14:43 - A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších.
Lk 22:47 - A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Jn 18:3 - Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
Verš 49
A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
2Sam 20:9 - I řekl Joáb Amazovi: Dobře-li se máš, bratře můj? A ujal Joáb pravou rukou Amazu za bradu, aby ho políbil.
Verš 52
Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
Gn 9:6 - Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka.
Zjv 13:10 - Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých.
Verš 54
Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?
Ž 22:6 - K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Ž 69:1 - Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.
Ž 69:9 - Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
Lk 24:25 - Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Verš 56
Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
Jób 19:13 - Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
Ž 88:9 - Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Verš 57
A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
Mk 14:53 - I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci.
Lk 22:54 - A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Jn 18:12 - Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Verš 59
Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
Mk 14:55 - Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli.
Sk 6:13 - I vystavili falešné svědky, kteříž řekli: Člověk tento nepřestává mluviti slov rouhavých proti místu tomuto svatému i proti Zákonu.
Verš 61
A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
Jn 2:19 - Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
Verš 62
A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
Mk 14:60 - Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí?
Verš 63
Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
Iz 53:7 - Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých.
Mt 27:12 - A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Mt 27:14 - Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Verš 64
Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
Ž 110:1 - Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.
Dan 7:13 - Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.
Mt 16:27 - Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Mt 24:30 - A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.
Mk 14:62 - A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
Lk 22:69 - Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Sk 1:11 - A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.
Rim 14:10 - Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
1Sol 4:16 - Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.
Zjv 1:7 - Aj, béře se s oblaky, a uzříť jej všeliké oko, i ti, kteříž ho bodli; a budou plakati pro něj všecka pokolení země, jistě, Amen.
Verš 66
Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
Lv 24:16 - Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
Verš 67
Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
Iz 50:6 - Těla svého nastavuji bijícím, a líce svého rvoucím mne, tváři své neskrývám od pohanění a plvání.
Jób 16:10 - Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
Jn 19:3 - A říkali: Zdráv buď, Králi Židovský. A dávali jemu poličky.
Verš 68
Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
Lk 22:64 - A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Verš 69
Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
Mk 14:66 - A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze.
Lk 22:55 - A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Jn 18:16 - Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Jn 18:25 - Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Verš 75
I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
Mt 26:34 - Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Mk 14:30 - Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
Lk 22:61 - I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Jn 13:38 - Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Mt 26,1-5 - Mk 14, 1–2; Lk 22, 1–2; Jn 11, 47–53.
Mt 26,6-13 - Mk 14, 3–9; Jn 12, 1–8.
Mt 26,6 - Táto udalosť sa odohrala ešte v sobotu (porov. Jn 12, 1. 12). Sem ju vložili evanjelisti Mt a Mk len asi z tematických a obsahových príčin: spomína Kristov "pohreb" (v. 12).
Mt 26,14-16 - Mk 14, 10–11; Lk 22, 3–8; Jn 13, 27–30.
Mt 26,15 - "Tridsať strieborných" mincí (asi týrskych šekelov). Denár bola rímska strieborná minca. Jeden denár bola priemerná mzda za celodennú nádennícku prácu. Drachma bola grécka minca o niečo hodnotnejšia ako denár. V Rímskej ríši okrem rímskych (cisárskych) mincí boli v obehu aj mince miestne alebo oblastné, akým bol týrsky šekel (štyri drachmy). – Tridsať strieborných bola cena otroka (Ex 21, 32; Zach 11, 12–13). Iba Jozefa, syna Jaku-bovho, predali za dvadsať strieborných mincí (Gn 37, 28).
Mt 26,17-25 - Mk 14, 12–21; Lk 22, 7–14. 21–23; Jn 13, 21–30.
Mt 26,17 - Slávnosť Veľkej noci u Židov trvala osem dní, od 14. do 21. nisana (jarný mesiac, asi druhá polovica marca a prvá polovica apríla). Cez tento čas jedli nekvasený chlieb (azyma, u nás známy ako maces), preto sa u Židov veľkonočné sviatky volajú aj sviatkami Nekvasených chlebov.
Mt 26,26-29 - Mk 14, 22–25; Lk 22, 19–20; 1 Kor 11, 23–25.
Mt 26,26-28 - Týmito slovami Spasiteľ ustanovil Eucharistiu.
Mt 26,29 - Tieto Ježišove slová sa nevzťahujú na eucharistický kalich, ale na ďalší kalich, ktorý patril ešte k veľkonočnej večeri. Nimi vyhlasuje, že na zemi už nebude sláviť veľkonočnú hostinu. Akoby povedal: Terajšia veľkonočná hostina je predobrazom blaženého života v nebi.
Mt 26,30-35 - Mk 14, 26–31; Lk 22, 31–34; Jn 13, 36–38.
Mt 26,30 - Veľkonočná večera sa skončila spievaním žalmov 114–118, 23 a 136.
Mt 26,31 - Zach 13, 7. Odpadnúť znamená pohoršiť sa. Apoštoli si nevedia predstaviť, že Ježiš, ako Boží Syn, sa vydá do rúk nepriateľov.
Mt 26,36-46 - Mk 14, 32–42; Lk 22, 39–46.
Mt 26,47-56 - Mk 14, 43–52; Lk 22, 47–53; Jn 8, 2–11.
Mt 26,57-68 - Mk 14, 53–65; Lk 22, 54–55. 63–71; Jn 18, 12–24.
Mt 26,64 - Dan 7, 13."Sedieť po pravici Moci" znamená vládnuť s Bohom Otcom nad svetom. "Prichádzať na nebeských oblakoch" znamená prichádzať ako sudca. Teda akoby povedal: Moje božstvo je teraz skryté, ale čoskoro zažiari v plnej sláve a velebe.
Mt 26,69-75 - Mk 14, 66–72; Lk 22, 54–62; Jn 18, 17–18. 25–27.
