Verš 32
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
Ex 3:6 - A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.
Verš 33
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Mt 7:28 - I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Verš 2
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
Lk 14:6 - I nemohli jemu na to odpovědíti.
Zjv 19:7 - Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť jest přišla svadba Beránkova, a manželka jeho připravila se.
Verš 34
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Mk 12:28 - Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
Verš 37
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
Dt 6:5 - Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své.
Dt 10:12 - Nyní tedy, Izraeli, čeho žádá Hospodin Bůh tvůj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své,
Dt 30:6 - A obřeže Hospodin Bůh tvůj srdce tvé a srdce semene tvého, abys miloval Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, abys živ byl.
Lk 10:27 - A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
Verš 39
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Lv 19:18 - Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hněvu proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.
Mk 12:31 - Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
Rim 13:9 - Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Gal 5:14 - Nebo všecken Zákon v jednom slovu se zavírá, totiž v tom: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Ef 5:2 - A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
1Sol 4:9 - O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.
Jak 2:8 - Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
Verš 41
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Mk 12:35 - I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
Lk 20:41 - On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
Verš 44
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
Ž 110:1 - Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.
Sk 2:34 - Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
1Kor 15:25 - Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
Heb 1:13 - A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
Heb 10:13 - Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
Verš 13
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Mt 8:12 - Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Mt 13:42 - A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Mt 24:51 - I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Mt 25:30 - A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Lk 13:28 - Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
Verš 14
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Mt 20:16 - Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Verš 15
Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Mk 12:13 - Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Lk 20:20 - Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Verš 35
I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
Lk 10:25 - A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
Verš 21
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Mt 17:25 - A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
Rim 13:7 - Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
Verš 23
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
Mk 12:18 - Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Lk 20:27 - Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
Sk 23:8 - Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
Verš 24
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
Dt 25:5 - Když by bratří spolu bydlili, a umřel by jeden z nich, nemaje syna, nevdá se ven žena toho mrtvého za jiného muže; bratr jeho vejde k ní, a vezme ji sobě za manželku, a právem švagrovství přižení se k ní.
Verš 30
Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
1Jn 3:2 - Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
Mt 22,1-14 - "Lk 14, 16–24
Mt 22,14 - Slovo "mnoho" vyjadruje všeobecnosť, podobne ako v 20, 28. "Málo" zasa znamená, že nie každý spĺňa podmienky na pozvanie k spáse.
Mt 22,15-22 - Mk 12, 13–17; Lk 20, 20–26.
Mt 22,21 - Obraz a nápis na minci mali upozorniť farizejov na skutočný právny stav ich vlasti. Mali si uvedomiť, komu sú politicky podriadení. Všeobecná Ježišova odpoveď o plnení povinnosti voči štátu svedčí o tom, že štát a jeho predstavitelia i podľa Božieho zákona oprávnene žiadajú od podriadených poslušnosť a dane. Podľa Ježišových slov však nijaké ľudské ustanovenie nemôže zrušiť Božie požiadavky, lebo Boha máme poslúchať viac ako ľudí (Sk 4, 19).
Mt 22,23-33 - Mk 12, 18–27; Lk 20, 27–40.
Mt 22,24 - Dt 25, 5.Je to ustanovenie o švagrovskom (levirátskom) manželstve. Saducejmi prednesený údajný prípad chcel zosmiešniť Ježišovu náuku o zmŕtvychvstaní.
Mt 22,32 - Ex 3, 6.Ježiš im odpovedá, že po vzkriesení už nebude manželstvo. Ľudstvo dosiahlo svoj cieľ. Okrem toho ak Boh je Bohom patriarchov, potom patriarchovia žijú, lebo on je Boh živých. Teda jestvuje posmrtný život a vzkriesenie.
Mt 22,34-40 - Mk 12, 28–34; Lk 10, 25–28.
Mt 22,37 - Dt 6, 5.
Mt 22,39 - Lv 19, 18.
Mt 22,41-46 - Mk 12, 35–37; Lk 20, 41–44.
Mt 22,44 - Ž 110, 1.
Mt 22,45 - Odpoveď je jednoduchá. Mesiáš je podľa ľudskej prirodzenosti synom Dávida, podľa božskej prirodzenosti Božím Synom.
