výhody registrácie

Evanjelium podľa Matúša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Mt 21, 1-46

1 (BKR) A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
1 (B21) Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfagé u Olivetské hory, poslal Ježíš dva učedníky

2 (BKR) Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
2 (B21) a řekl jim: "Jděte do vesnice před vámi. Hned tam najdete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.

3 (BKR) A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
3 (B21) Kdyby vám někdo něco namítal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje' a hned je pošle."

4 (BKR) Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
4 (B21) To se stalo, aby se naplnilo slovo proroka:

5 (BKR) Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
5 (B21) "Povězte Dceři sionské: Hle, tvůj král přichází k tobě, mírný, sedící na oslu, na oslíku, osličím hříbátku."

6 (BKR) I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
6 (B21) Učedníci šli a udělali, jak jim Ježíš přikázal.

7 (BKR) Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
7 (B21) Přivedli oslici s oslátkem, položili na ně pláště a posadili ho na ně.

8 (BKR) Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
8 (B21) Veliký zástup pak prostíral své pláště na cestě a jiní sekali větve ze stromů a stlali je na cestu.

9 (BKR) A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
9 (B21) Zástupy, které šly zepředu i zezadu, volaly: "Hosana, Synu Davidův!" "Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!" "Hosana na výsostech!"

10 (BKR) A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
10 (B21) Když vjížděl do Jeruzaléma, ve městě zavládlo vzrušení. Všichni se ptali: "Kdo to je?"

11 (BKR) Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
11 (B21) "Ježíš," odpovídaly zástupy, "ten prorok z galilejského Nazaretu!"

12 (BKR) I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
12 (B21) Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kdo tam prodávali a nakupovali. Zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic

13 (BKR) A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
13 (B21) se slovy: "Je psáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů'!"

14 (BKR) I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
14 (B21) V chrámě ho obklopili slepí a chromí a on je uzdravil.

15 (BKR) Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví : Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
15 (B21) Když ale vrchní kněží a znalci Písma viděli divy, které konal, a děti, jak v chrámě křičí: "Hosana, Synu Davidův!" rozhořčili se.

16 (BKR) A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
16 (B21) "Slyšíš, co říkají?" ptali se ho. "Ovšem," odvětil Ježíš. "Copak jste nikdy nečetli: ‚Z úst nemluvňátek a kojenců sis připravil chválu'?"

17 (BKR) A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
17 (B21) Potom je opustil a odešel z města do Betanie, kde přenocoval.

18 (BKR) Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
18 (B21) Za svítání cestou zpět do města dostal hlad.

19 (BKR) A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.
19 (B21) Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: "Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!" A ten fíkovník hned uschl.

20 (BKR) A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
20 (B21) Když to viděli učedníci, podivili se: "Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?"

21 (BKR) I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
21 (B21) Ježíš jim odpověděl: "Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!' stane se to.

22 (BKR) A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
22 (B21) Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte."

23 (BKR) A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
23 (B21) Když přišel do chrámu a vyučoval tam, přistoupili k němu vrchní kněží a starší lidu se slovy: "Jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!"

24 (BKR) Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
24 (B21) "Já se vás také na něco zeptám," řekl jim na to Ježíš. "Když mi odpovíte, i já vám odpovím, jakým právem to dělám.

25 (BKR) Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
25 (B21) Odkud se vzal Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?" Začali se tedy mezi sebou dohadovat: "Když řekneme, že z nebe, řekne: ‚Tak proč jste mu nevěřili?'

26 (BKR) Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
26 (B21) Když řekneme, že z lidí, musíme se bát zástupu, protože všichni mají Jana za proroka."

27 (BKR) I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
27 (B21) Nakonec mu řekli: "Nevíme." "Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám," odpověděl jim Ježíš.

28 (BKR) Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
28 (B21) "Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Šel za prvním a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici.'

29 (BKR) A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
29 (B21) Odpověděl: ‚Nechce se mi,' ale pak si to rozmyslel a šel.

30 (BKR) I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
30 (B21) Potom šel za druhým a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane, půjdu,' ale nešel.

31 (BKR) Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
31 (B21) Který z těch dvou naplnil otcovu vůli?" "Ten první," řekli. Ježíš jim odpověděl: "Amen, říkám vám, že výběrčí daní a nevěstky jdou do Božího království před vámi.

32 (BKR) Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
32 (B21) Když k vám Jan přišel cestou spravedlnosti, nevěřili jste mu, ale výběrčí daní a nevěstky mu uvěřili. Ale ani potom, co jste to viděli, jste si nerozmysleli, že mu uvěříte."

33 (BKR) Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
33 (B21) "Poslechněte si další podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a vydal se na cestu.

34 (BKR) A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
34 (B21) Když se přiblížil čas vinobraní, poslal k vinařům své služebníky, aby převzali její úrodu.

35 (BKR) Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
35 (B21) Vinaři se těch služebníků chopili a jednoho ztloukli, jiného zabili a dalšího kamenovali.

36 (BKR) Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
36 (B21) Poslal tedy ještě jiné služebníky, více než předtím, a těm udělali totéž.

37 (BKR) Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
37 (B21) Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: ‚Před mým synem se zastydí.'

38 (BKR) Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
38 (B21) Když ale vinaři toho syna uviděli, řekli si: ‚Tohle je dědic. Pojďme ho zabít a zmocnit se dědictví!'

39 (BKR) I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
39 (B21) Chopili se ho, vyvlekli z vinice ven a zabili.

40 (BKR) Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
40 (B21) Co tedy pán vinice udělá s oněmi vinaři, až přijde?"

41 (BKR) Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
41 (B21) Odpověděli mu: "Ty zlosyny zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odevzdávat ovoce v čas sklizně."

42 (BKR) Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
42 (B21) Ježíš jim řekl: "Nikdy jste nečetli v Písmech? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným. Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.'

43 (BKR) Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
43 (B21) Proto vám říkám, že Boží království vám bude vzato a bude dáno lidu, který ponese jeho ovoce.

44 (BKR) A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
44 (B21) Kdo upadne na ten kámen, ten se roztříští, a na koho ten kámen padne, toho rozdrtí."

45 (BKR) A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
45 (B21) Když vrchní kněží a farizeové slyšeli ta jeho podobenství, pochopili, že mluví o nich,

46 (BKR) I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
46 (B21) a chtěli ho zatknout. Báli se ale zástupů, protože lidé ho měli za proroka.


Mt 21, 1-46





Verš 1
A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
Mk 11:1 - A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
Lk 19:29 - I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

Verš 5
Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
Iz 62:11 - Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
Za 9:9 - Plésej velice, dcerko Sionská, prokřikuj, dcerko Jeruzalémská. Aj, král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.
Jn 12:15 - Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.

Verš 7
Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
2Kr 9:13 - Tedy rychle vzali jeden každý roucho své, a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni, a troubíce v troubu, pravili: Kralujeť Jéhu.
Jn 12:14 - I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:

Verš 9
A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
Ž 118:25 - Prosím, Hospodine, zachovávejž již; prosím, Hospodine, dávej již šťastný prospěch.

Verš 12
I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Dt 14:26 - A vynaložíš ty peníze na všecko, čehož žádá duše tvá, na voly, na ovce, na víno, aneb jiný nápoj silný, a na všecko, čehož by sobě žádala duše tvá, a jísti budeš tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budeš ty i dům tvůj.
Mk 11:15 - I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
Lk 19:45 - A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Jn 2:14 - A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.

Verš 13
A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
1Kr 8:29 - Aby oči tvé byly otevřené na dům tento v noci i ve dne, na místo toto, o němž jsi řekl: Tuť bude jméno mé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.
Iz 56:7 - Ty přivedu k hoře svatosti své, a obveselím je v domě svém modlitebném. Zápalové jejich a oběti jejich příjemné mi budou na oltáři mém; nebo dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů.
Jer 7:11 - Což peleší lotrovskou jest dům tento před očima vašima, kterýž nazván jest od jména mého? Aj, takéť já vidím, dí Hospodin.
Lk 19:46 - Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

Verš 15
Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví : Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
Mk 11:27 - I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.

Verš 16
A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
Ž 8:2 - Hospodine Pane náš, jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi! Nebo jsi vyvýšil slávu svou nad nebesa.

Verš 18
Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
Mk 11:12 - A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
Mk 11:20 - A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.

Verš 21
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
Mt 17:20 - Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.
Lk 17:6 - I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

Verš 22
A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
Mt 7:7 - Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Mk 11:24 - Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
Lk 11:9 - I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
Jn 14:13 - A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
Jn 16:24 - Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
Jak 1:5 - Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
1Jn 3:22 - A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.

Verš 23
A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
Mk 11:27 - I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
Lk 20:1 - I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
Ex 2:14 - A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice.
Sk 4:7 - I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
Sk 7:27 - Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?

Verš 26
Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
Mt 14:5 - A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
Mk 6:20 - Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.

Verš 30
I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
Ez 33:31 - I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází.

Verš 32
Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
Mt 3:1 - V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,

Verš 33
Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Ž 80:8 - Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Iz 5:1 - Zpívati již budu milému svému píseň milého svého o vinici jeho: Vinici má milý můj na vrchu úrodném.
Jer 2:21 - Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
Jer 12:10 - Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
Mk 12:1 - Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Lk 20:9 - I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.

Verš 35
Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
2Krn 24:21 - Oni spikše se proti němu, ukamenovali jej z rozkazu králova v síni domu Hospodinova.

Verš 38
Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
Ž 2:8 - Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Heb 1:2 - Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil.
Gn 37:18 - Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
Ž 2:1 - Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
Mt 26:3 - Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
Mt 27:1 - A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Jn 11:53 - Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.

Verš 42
Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Ž 118:22 - Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, učiněn jest v hlavu úhelní.
Iz 8:14 - A budeť vám i svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou i obyvatelům Jeruzalémským.
Iz 28:16 - Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti.
Mk 12:10 - Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Lk 20:17 - A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
Sk 4:11 - Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
Rim 9:33 - Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
1Pt 2:6 - A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.

Verš 43
Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
Ex 32:10 - Protož nyní nech mne, abych v hněvě prchlivosti své vyhladil je, tebe pak učiním v národ veliký.
Mt 8:12 - Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Iz 55:5 - Aj, národu, k němužs se neznal, povoláš, a národové, kteříž tě neznali, k tobě se sběhnou, pro Hospodina Boha tvého, a Svatého Izraelského, nebo tě oslaví.

Verš 44
A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
Iz 8:15 - I urazí se o to mnozí, a padnou, a potříni budou, aneb zapletouce se, popadeni budou.
Za 12:3 - Nýbrž stane se v ten den, že položím Jeruzalém jako kámen přetěžký všechněm národům, jejž kdožkoli zdvihati budou, velmi se urazí, byť se pak shromáždili proti němu všickni národové země.
Lk 20:18 - Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Dan 2:34 - Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.

Verš 45
A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
Lk 20:19 - I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.

Verš 46
I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
Lk 7:16 - Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
Jn 7:40 - Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

Mt 21,1-11 - Mk 11, 1–11; Lk 19, 28–40; Jn 12, 12–19.

Mt 21,1 - Podľa Jána (12, 12) tento Ježišov vstup do Jeruzalema pripadá na nedeľu Veľkého týždňa (Kvetná nedeľa).

Mt 21,3 - Jediný raz sa u Mt Ježiš nazýva Pán (podobne u Mk 11, 3). V Starom zákone titul Pán patril Bohu alebo Mesiášovi-Kráľovi.

Mt 21,5 - Ježišov vstup na osliatku znamená, že nie je svetským panovníkom, ale kniežaťom prinášajúcim pokoj a spásu. Preto sa odvoláva na Iz 62, 11 a Zach 9, 9.

Mt 21,9 - Ž 118, 26.Hosanna je grécky prepis hebrejského slova hoša »nah« z pôvodného hoši »ahna« ktoré znamená "Zachovaj!" Je to prosba o záchranu a zdar i požehnanie pre toho, kto prichádza v Pánovom mene. Slovo však postupne strácalo svoj pôvodný obsah a prosba sa premenila na radostné uvítanie. V slovenčine by mu zodpovedalo zvolanie "Sláva mu! Nech žije!"

Mt 21,12-17 - Mk 11, 15–17; Lk 19, 45–46; Jn 2, 14–16.Ježiš tu pravdepodobne už druhý raz očisťuje jeruzalemský chrám od neprístojností, ktorých sa ľudia dopúšťali. Prvý raz to urobil asi na začiatku svojej verejnej činnosti, ako to opisuje Ján (2, 14–16).

Mt 21,13 - Iz 56, 7; Jer 7, 11.

Mt 21,16 - Ž 8, 3.

Mt 21,18-22 - Mk 11, 12–14. 20–24.Figovník veľmi zriedka máva okolo Veľkej noci figy. Udalosť treba chápať obrazne. Figovník symbolizuje neplodný izraelský národ, na ktorom boli iba listy (vonkajšie zachovávanie Zákona), nie plody.

Mt 21,23-27 - Mk 11, 27–33; Lk 20, 1–8.

Mt 21,33-46 - Mk 12, 1–12; Lk 20, 9–19.

Mt 21,42 - Ž 118, 22–23.