  | Evanjelium podľa MatúšaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Mt 18, 1-35 |
1 (BKR) V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest větší v království nebeském?
1 (ROH) V tú istú hodinu pristúpili učeníci k Ježišovi a povedali: Kto je tedy väčší v nebeskom kráľovstve?
2 (BKR) A zavolav Ježíš pacholete, postavil je uprostřed nich,
2 (ROH) A Ježiš privolajúc si dieťa postavil ho do prostredku medzi nich
3 (BKR) A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
3 (ROH) a povedal: Ameň vám hovorím, keď sa neobrátite a nebudete jako deti, nevojdete nikdy do nebeského kráľovstva.
4 (BKR) Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském.
4 (ROH) Ktokoľvek sa tedy poníži jako toto dieťa, to je ten väčší v nebeskom kráľovstve.
5 (BKR) A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.
5 (ROH) A ktokoľvek by prijal jedno takéto dieťa v mojom mene, mňa prijíma,
6 (BKR) Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.
6 (ROH) a ktokoľvek by pohoršil jedného z týchto maličkých, veriacich vo mňa, tomu by bolo užitočnejšie, aby bol zavesený oslí žernov na jeho šiju, a aby bol ponorený do hlbiny mora.
7 (BKR) Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.
7 (ROH) Beda svetu pre pohoršenia. Lebo pohoršenia musia prijsť, ale beda človekovi, skrze ktorého prichádza pohoršenie.
8 (BKR) Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně.
8 (ROH) A jestli ťa pohoršuje tvoja ruka alebo tvoja noha, odtni ju a zahoď od seba. Lepšie ti je, aby si vošiel do života chromý alebo okyptený, než aby si mal dve ruky a dve nohy a bol uvrhnutý do večného ohňa.
9 (BKR) A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně.
9 (ROH) A jestli ťa pohoršuje tvoje oko, vylúp ho a zahoď od seba. Lepšie ti je, aby si vošiel do života jednooký, než aby si mal dve oči a bol uvrhnutý do ohnivého pekla.
10 (BKR) Viztež, abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.
10 (ROH) Hľaďte, aby ste neopovrhli niktorým z týchto maličkých! Lebo vám hovorím, že ich anjelia v nebesiach ustavične hľadia na tvár môjho Otca, ktorý je v nebesiach.
11 (BKR) Nebo přišel Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
11 (ROH) Lebo Syn človeka prišiel, aby spasil to, čo bolo zahynulo.
12 (BKR) Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
12 (ROH) Čo sa vám zdá, keby mal niektorý človek sto oviec, a keby jedna z nich zablúdila, či nezanechá tých deväťdesiatdeväť na vrchoch a nejde a nehľadá tej zablúdilej?
13 (BKR) A nahodí-liť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti nepobloudilými.
13 (ROH) A keď sa stane, že ju najde, ameň vám hovorím, že sa jej viacej raduje ako tým deväťdesiatim deviatim nepoblúdilým.
14 (BKR) Takť není vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.
14 (ROH) Zrovna tak, nie je vôľa vašeho Otca, ktorý je v nebesiach, aby zahynulo čo len jedno z týchto maličkých.
15 (BKR) Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
15 (ROH) A keby zhrešil proti tebe tvoj brat, idi potresci ho medzi sebou a ním samým. Keď ťa počúvne, získal si svojho brata.
16 (BKR) Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo.
16 (ROH) A keby nepočúvnul, pojmi so sebou ešte jedného alebo dvoch, aby na ústach dvoch svedkov alebo troch bolo postavené každé slovo.
17 (BKR) Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.
17 (ROH) A keby ich nepočúvnul, povedz to cirkvi; a keby nepočúvnul ani cirkvi, nech ti je ako pohan a publikán.
18 (BKR) Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
18 (ROH) Ameň vám hovorím: Všetko, čo by ste sviazali na zemi, bude sviazané aj na nebi; a všetko, čo by ste rozviazali na zemi, bude rozviazané aj na nebi.
19 (BKR) Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.
19 (ROH) A zase vám hovorím, že keď sa dvaja z vás shodnú na zemi o jakejkoľvek veci, za ktorú by prosili, stane sa im od môjho Otca, ktorý je v nebesiach.
20 (BKR) Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.
20 (ROH) Lebo kde sú dvaja alebo traja shromaždení v mojom mene, tam som i ja v ich strede.
21 (BKR) Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát?
21 (ROH) Vtedy pristúpil k nemu Peter a povedal: Pane, koľko ráz zhreší proti mne môj brat, a odpustím mu? Či do sedem ráz?
22 (BKR) I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.
22 (ROH) Ježiš mu rečie: Nehovorím ti, že do sedem ráz, ale až do sedemdesiatsedem ráz.
23 (BKR) A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.
23 (ROH) Preto je podobné nebeské kráľovstvo človeku kráľovi, ktorý sa chcel porátať so svojimi sluhami.
24 (BKR) A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.
24 (ROH) A keď začal rátať, privedený mu bol jeden dlžník, ktorý mu bol dlžen desať tisíc hrivien.
25 (BKR) A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
25 (ROH) Ale, že nemal ako zaplatiť, rozkázal ho jeho pán predať i jeho ženu i deti i všetko, čo mal, a zaplatiť.
26 (BKR) Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.
26 (ROH) Tedy padnul pred ním sluha, klaňal sa mu a hovoril: Pane, pozhovej mi, a všetko ti zaplatím.
27 (BKR) I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.
27 (ROH) A pán toho sluhu, milosrdenstvom hnutý, prepustil ho a dlžobu mu odpustil.
28 (BKR) Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.
28 (ROH) Ale ten istý sluha vyjdúc našiel jedného zo svojich spolusluhov, ktorý mu bol dlžen sto denárov, a pochytil ho a hrdúsil hovoriac: Zaplať mi, čo si dlžen!
29 (BKR) Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.
29 (ROH) Tedy padnul jeho spolusluha k jeho nohám, prosil ho a hovoril: Pozhovej mi a všetko ti zaplatím.
30 (BKR) On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.
30 (ROH) Ale on nechcel, lež odišiel a hodil ho do žalára, dokiaľ by nezaplatil toho, čo bol dlžen.
31 (BKR) Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.
31 (ROH) A keď videli jeho spolusluhovia, čo sa stalo, zarmútili sa veľmi a prišli a porozprávali svojmu pánovi všetko, čo sa stalo.
32 (BKR) Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.
32 (ROH) Vtedy si ho zavolal jeho pán a povedal mu: Zlý sluha, všetok ten dlh som ti odpustil, pretože si ma prosil;
33 (BKR) Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?
33 (ROH) či si sa teda i ty nemal zmilovať nad svojím spolusluhom, ako som sa i ja zmiloval nad tebou?
34 (BKR) I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.
34 (ROH) A jeho pán, rozhnevaný, vydal ho mučiteľom, dokiaľ by nezaplatil všetkého, čo mu bol dlžen.
35 (BKR) Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.
35 (ROH) Tak i môj nebeský Otec učiní vám, keď neodpustíte jeden každý svojmu bratovi zo srdca ich previnení.
| | | Mt 18, 1-35 |
Verš 1
V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest větší v království nebeském?
Mk 9:34 - A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
Lk 9:46 - I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
Lk 22:24 - Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
Verš 3
A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
Mt 19:14 - Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
1Kor 14:20 - Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
1Pt 2:2 - Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
Verš 4
Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském.
1Pt 5:6 - Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým,
Verš 5
A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.
Mk 9:37 - Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
Lk 9:48 - A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
Jn 13:20 - Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Verš 6
Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.
Mk 9:42 - A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
Lk 17:2 - Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
Verš 7
Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.
1Kor 11:19 - Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
Mt 26:24 - Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
Sk 2:23 - Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.
Sk 4:27 - Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
Verš 8
Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně.
Dt 13:6 - Jestliže by tě tajně nabádal bratr tvůj, syn matky tvé, aneb syn tvůj, aneb dcera tvá, aneb manželka, kteráž jest v lůně tvém, aneb přítel tvůj, kterýžť by milý byl jako duše tvá, řka: Poďme a služme bohům cizím, (kterýchž jsi neznal ty ani otcové tvoji),
Mt 5:29 - Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.
Mk 9:43 - A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný,
Verš 10
Viztež, abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Ž 34:7 - Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Verš 11
Nebo přišel Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
Lk 19:10 - Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Verš 12
Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
Lk 15:4 - Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
Verš 15
Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
Lv 19:17 - Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém; svobodně potresceš bližního svého, a nesneseš na něm hříchu.
Prís 17:10 - Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Lk 17:3 - Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Jak 5:19 - Bratří, jestliže by kdo z vás pobloudil od pravdy, a někdo by jej napravil,
Verš 16
Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo.
Nm 35:30 - Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt.
Dt 17:6 - V ústech dvou aneb tří svědků zabit bude ten, kdož umříti má, nebudeť pak zabit podlé vyznání svědka jednoho.
Dt 19:15 - Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.
Jn 8:17 - A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
2Kor 13:1 - Toto již po třetí jdu k vám, a v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo.
Heb 10:28 - Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
Verš 17
Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.
2Sol 3:14 - Pakli kdo neuposlechne skrze psaní řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, ať by se zastyděl.
1Kor 5:9 - Psal jsem vám v listu, abyste se nesměšovali s smilníky.
2Sol 3:14 - Pakli kdo neuposlechne skrze psaní řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, ať by se zastyděl.
Verš 18
Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Mt 16:19 - A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Jn 20:23 - Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou.
Verš 35
Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.
Mt 6:14 - Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.
Mk 11:26 - Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
Jak 2:13 - Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
Verš 20
Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.
Lk 24:15 - I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
Lk 24:36 - A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Verš 21
Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát?
Lk 17:4 - A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
Verš 22
I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.
Mt 6:14 - Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.
Mk 11:25 - A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
Kol 3:13 - Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.
Verš 25
A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
Mt 5:25 - Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Mt 18,1-11 - Mk 9, 33–37.42–47; Lk 9, 46–48; 17, 1–2.
Mt 18,7 - Pohoršenie – zlé slovo, zlý príklad a vôbec všetko, čo iného zvádza na hriech. Vždy budú ľudia, ktorí svoju slobodu zneužijú na zlé.
Mt 18,11 - Tento verš je interpolácia z 19, 10. Neovulgáta ho vynecháva. V niektorých rukopisoch sa nachádza v znení: "Syn človeka totiž prišiel zachrániť, čo sa stratilo."
Mt 18,12-14 - Lk 15, 4–7.
Mt 18,16 - Porov. Dt 19, 15.
Mt 18,18 - Ako predtým (Mt 16, 19) prisľúbil Ježiš Petrovi najvyššiu moc v Cirkvi, teraz dáva celému zboru apoštolov zákonodarnú a sudcovskú moc. Táto moc prešla na nástupcov apoštolov – na biskupov, ktorých Boh ustanovil, aby spravovali jeho Cirkev (Sk 20, 28). Slová "nech ti je ako pohan a mýtnik" (v. 17) poukazujú na to, že Cirkev má moc neposlušníkov vyobcovať.
Mt 18,21-22 - Lk 17, 3–4.
Mt 18,24 - Desaťtisíc talentov alebo hrivien (talent ako najvyššia hmotnostná i peňažná jednotka v starom Grécku: 1 talent = 60 mín = 6 000 drachiem = 26,2 kg striebra) predstavuje obrovskú hodnotu.
Mt 18,28 - Denár – starorímska strieborná minca – predstavovala dennú mzdu robotníka vo vinici (Mt 20, 2). Sto denárov teda znamená omnoho menšiu podlžnosť oproti desaťtisíc talentom.
