výhody registrácie

Evanjelium podľa Matúša

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Mt 15, 1-39

1 Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: 2 "Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!" 3 On jim odpověděl: "A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici? 4 Vždyť Bůh řekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.' 5 Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: 'To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar', 6 ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. 7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: 8 'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 9 marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'" 10 Svolal zástupy a řekl: "Slyšte a rozumějte: 11 Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje." 12 Tu přišli učedníci a řekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?" 13 Ale on jim odpověděl: "Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 14 Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy." 15 Petr mu na to řekl: "Vysvětli nám to podobenství!" 16 On odpověděl: "I vy jste ještě nechápaví? 17 Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? 18 Však to, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. 19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. 20 To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje." 21 Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. 22 A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá." 23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždyť za námi křičí!" 24 On odpověděl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského." 25 Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: "Pane, pomoz mi!" 26 On jí odpověděl: "Nesluší se vzít chleba dětem a hodit jej psům." 27 Ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů." 28 Tu jí Ježíš řekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva. 29 Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam. 30 Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil, 31 takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebili Boha izraelského. 32 Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: "Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě." 33 Učedníci mu namítli: "Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?" 34 Ježíš jim řekl: "Kolik máte chlebů?" Odpověděli: "Sedm a několik rybiček." 35 I nařídil zástupu usednout na zem; 36 potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 37 I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů. 38 Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.

Mt 15, 1-39





Verš 32
Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: "Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě."
Mk 8:1 - Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:

Verš 1
Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:
Mk 7:1 - Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.

Verš 4
Vždyť Bůh řekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.'
Ex 20:12 - Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Dt 5:16 - Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Ef 6:2 - 'Cti otce svého i matku svou' je přece jediné přikázání, které má zaslíbení:
Ex 21:17 - Kdo zlořečí svému otci nebo matce, musí zemřít.
Lv 20:9 - Kdo by zlořečil svému otci nebo své matce, musí zemřít. Svému otci a matce zlořečil, jeho krev padni na něho.
Prís 20:20 - Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.

Verš 6
ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.
Mk 7:13 - tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho."
1Tim 4:3 - Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu.
2Tim 3:2 - Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní,

Verš 8
'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
Iz 29:13 - Panovník praví: "Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem,
Ez 33:31 - Přicházejí k tobě, jako když se schází lid k rokování, a sedají si před tebou jako můj lid. Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají. V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem.
Mk 7:6 - Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;

Verš 9
marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'"
Mk 7:6 - Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
Kol 2:18 - Ať vám neupírá podíl na vykoupení nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, jak to v marné pýše své mysli viděl při svém zasvěcování.
Kol 2:20 - Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat:
Kol 2:22 - Jsou to lidské předpisy a nauky o věcech, které se použitím ničí.

Verš 10
Svolal zástupy a řekl: "Slyšte a rozumějte:
Mk 7:14 - Když znovu svolal zástup, řekl jim: "Slyšte mě všichni a rozumějte:

Verš 11
Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje."
Sk 10:15 - Ale hlas se ozval znovu: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté."
Rim 14:17 - Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.
Rim 14:20 - Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí.
Tít 1:15 - Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny.

Verš 13
Ale on jim odpověděl: "Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
Jn 15:2 - Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.

Verš 14
Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy."
Iz 42:19 - Kdo byl slepý, ne-li můj služebník? Kdo byl hluchý jako můj posel, jehož jsem vyslal? Kdo byl slepý jako ten, za něhož jsem zaplatil, slepý jak služebník Hospodinův?
Lk 6:39 - Řekl jim také podobenství: "Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?

Verš 15
Petr mu na to řekl: "Vysvětli nám to podobenství!"
Mk 7:17 - Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.

Verš 19
Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.
Gn 6:5 - I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.
Gn 8:21 - I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: "Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil.
Prís 6:14 - V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.
Jer 17:9 - "Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?

Verš 21
Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.
Mk 7:24 - Vstal a šel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;

Verš 24
On odpověděl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského."
Mt 10:6 - jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.
Sk 13:46 - Ale Pavel a Barnabáš směle prohlásili: "Vám židům mělo být slovo Boží zvěstováno nejprve. Protože je odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete k ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům.

Verš 36
potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.
1Sam 9:13 - Až vejdete do města, zastihnete ho, ještě než vystoupí na posvátné návrší, kde se bude jíst. Lid totiž nebude jíst, dokud on nepřijde. Teprve až on požehná obětnímu hodu, budou pozvaní jíst. Jděte tedy nahoru, dnes ho zastihnete."

Verš 29
Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam.
Mk 7:31 - Ježíš se vrátil na území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.

Verš 30
Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil,
Iz 29:18 - I uslyší v onen den hluší slova knihy a oči slepých prohlédnou z temnoty a ze tmy.
Iz 35:5 - Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých.
Mt 11:5 - Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
Lk 7:22 - Odpověděl jim: "Jděte, zvěstujte Janovi, co jste viděli a slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.

Mt 15,1-20 - Mk 7, 1–23.

Mt 15,2 - "Obyčaje otcov" znamená všelijaké predpisy, popridávané k Mojžišovmu zákonu. Boli to výslovne ľudské predpisy, ktoré zachovávanie zákona neobyčajne sťažovali. Ježiš vytýka, že kvôli predpisom nezachovávajú zákon.

Mt 15,4 - Ex 20, 12; 21, 17; Dt 5, 16.

Mt 15,5-6 - V Kristových časoch Židia mali vo zvyku sľubom venovať Bohu to, čo mali dávať na výživu rodičom. Tak sa syn mohol zbaviť povinnosti vydržiavať svojich rodičov a mohol im odoprieť všetku hmotnú podporu. Takýto sľub Židia pokladali za silnejší ako prirodzenú povinnosť starať sa o rodičov. Kristus takéto počínanie odsudzuje.

Mt 15,8 - Iz 29, 13.

Mt 15,11 - Ježiš učí, že človeka môže naozaj poškvrniť iba hriech, ktorého koreň väzí v neposlušnosti a v zlej žiadostivosti srdca. "Srdce" (v. 18) sa tu berie v semitskom chápaní ako sídlo rozumu a vôle, teda myseľ, duch, vnútro.

Mt 15,14 - Lk 6, 39.

Mt 15,21-28 - Mk 7, 24–30.

Mt 15,32-39 - Mk 8, 1–10.