výhody registrácie

Evanjelium podľa Matúša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Mt 15, 1-39

1 Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma. 2 "Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?" říkali. "Vždyť si před jídlem neumývají ruce!" 3 "A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?" odpověděl jim Ježíš. 4 "Bůh řekl: ‚Cti otce i matku' a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.' 5 Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,' 6 ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo. 7 Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval: 8 ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. 9 Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.'" 10 Pak svolal zástup a řekl jim: "Slyšte a rozumějte. 11 Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází." 12 Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?" 13 "Každá sazenice," odpověděl, "kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 14 Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy." 15 "Vysvětli nám to podobenství," požádal ho Petr. 16 "Vy jste ještě tak nechápaví?" řekl Ježíš. 17 "Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy? 18 Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka. 19 Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky. 20 Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní." 21 Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu. 22 Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem." 23 On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: "Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí." 24 Odpověděl jí tedy: "Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele." 25 Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: "Pane, pomoz mi." 26 "Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům," odvětil. 27 Ona však řekla: "Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů." 28 "Jak velikou máš víru, ženo!" odpověděl jí na to Ježíš. "Ať se ti stane, jak toužíš." A od té chvíle byla její dcera zdravá. 29 Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam. 30 Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval. 31 Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele. 32 Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: "Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním." 33 "Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?" namítli učedníci. "Jak bychom mohli nasytit takový zástup?" 34 "Kolik máte chlebů?" zeptal se Ježíš. "Sedm - a pár malých rybek," odpověděli. 35 Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem, 36 vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 37 A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů. 38 Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.

Mt 15, 1-39





Verš 32
Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: "Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním."
Mk 8:1 - V těch dnech se znovu sešlo veliké množství lidí. Když jim pak došlo jídlo, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim:

Verš 1
Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma.
Mk 7:1 - Farizeové a někteří znalci Písma, kteří dorazili z Jeruzaléma, se sešli u Ježíše

Verš 4
"Bůh řekl: ‚Cti otce i matku' a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.'
Ex 20:12 - Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Dt 5:16 - Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, ať jsi dlouho živ a vede se ti dobře na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Ef 6:2 - "Cti svého otce i matku," to je první přikázání se zaslíbením:
Ex 21:17 - Kdo by zlořečil svému otci nebo matce, musí zemřít."
Lv 20:9 - Kdokoli by zlořečil svému otci nebo matce, musí zemřít. Zlořečil svému otci a matce - jeho krev ať padne na něj!
Prís 20:20 - Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě.

Verš 6
ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo.
Mk 7:13 - Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu."
1Tim 4:3 - budou lidi zrazovat od manželství a zakazovat jim jíst, co Bůh stvořil. Ti, kdo věří a znají pravdu, to však mají požívat s vděčností,
2Tim 3:2 - Lidé budou milovat jen sami sebe a své peníze; budou vychloubační, arogantní, urážliví, vzpurní k rodičům, nevděční, bezbožní,

Verš 8
‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.
Iz 29:13 - Proto Pán praví: Tento lid se ke mně přibližuje ústy a ctí mne svými rty, srdcem jsou mi však vzdálení. Když mě uctívají, není to nic víc než naučené lidské příkazy.
Ez 33:31 - Přichází jich k tobě celé zástupy a sedají si před tebou jako můj lid, aby si poslechli tvá slova, ale nejednají podle nich. Ústa mají plná vroucí lásky, v srdci však následují mrzký zisk.
Mk 7:6 - On jim odpověděl: "Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno: ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.

Verš 9
Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.'"
Mk 7:6 - On jim odpověděl: "Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno: ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.
Kol 2:18 - Nenechte se připravit o vítěznou odměnu nikým, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství; nikým, kdo se zabývá svými viděními, nesmyslně se pyšní svou vlastní tělesnou myslí
Kol 2:20 - Když jste s Kristem zemřeli principům světa, proč si necháváte předpisovat, jako byste ještě žili ve světě:
Kol 2:22 - Všechno to jsou jen lidské příkazy a nauky, jejichž zneužívání je škodlivé.

Verš 10
Pak svolal zástup a řekl jim: "Slyšte a rozumějte.
Mk 7:14 - Znovu pak svolal zástup a řekl jim: "Slyšte mě všichni a rozumějte.

Verš 11
Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází."
Sk 10:15 - Ale hlas k němu promluvil znovu: "Co Bůh očistil, neměj za nečisté!"
Rim 14:17 - V Božím království přece nejde o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém.
Rim 14:20 - Nenič Boží dílo kvůli jídlu! Jistě, "všechno je čisté," ale je špatné pohoršovat člověka jídlem.
Tít 1:15 - Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic - nemají totiž čistou mysl ani svědomí.

Verš 13
"Každá sazenice," odpověděl, "kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
Jn 15:2 - Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce.

Verš 14
Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy."
Iz 42:19 - Kdo je tak slepý jako můj služebník, hluchý jako posel, jehož jsem pověřil? Kdo je slepý jako ten, jehož jsem vykoupil - slepý jako Hospodinův služebník?
Lk 6:39 - Pověděl jim přirovnání: "Může vést slepý slepého? Nespadnou oba do jámy?

Verš 15
"Vysvětli nám to podobenství," požádal ho Petr.
Mk 7:17 - Když pak odešel od zástupu do domu, učedníci se ho vyptávali na to podobenství.

Verš 19
Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.
Gn 6:5 - Hospodin viděl, jak se na zemi množí lidské zlo a že všechny myšlenky, jež spřádají v srdcích, jsou den co den jen zlé.
Gn 8:21 - Když Hospodin ucítil příjemnou vůni, řekl si v srdci: "Už nikdy kvůli člověku neprokleji zem, i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé. Nikdy už nepobiji vše živé, jako jsem to učinil.
Prís 6:14 - Ve falešném srdci zlé věci chystá, neustále sváry rozsévá.
Jer 17:9 - Lidské srdce je ze všeho nejzrádnější, je nenapravitelné - kdo mu rozumí?

Verš 21
Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu.
Mk 7:24 - Potom vstal a odešel odtud do okolí Týru. Vešel do jednoho domu a ačkoli nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, nedalo se to utajit.

Verš 24
Odpověděl jí tedy: "Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele."
Mt 10:6 - ale raději jděte ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.
Sk 13:46 - Pavel a Barnabáš jim směle odpověděli: "Vy jste měli Boží slovo slyšet jako první. Protože ho však odmítáte, a považujete se tak za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům!

Verš 36
vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.
1Sam 9:13 - Vyhledejte ho, hned jak přijdete do města, než se vydá k hostině na návrší. Lidé nezačnou jíst, dokud nepřijde, protože on má obětní hod požehnat. Teprve pak se pozvaní dají do jídla. Když vyrazíte hned, zastihnete ho právě včas."

Verš 29
Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam.
Mk 7:31 - Ježíš pak odešel z týrského kraje, prošel Sidon a přes území Dekapole dorazil ke Galilejskému jezeru.

Verš 30
Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval.
Iz 29:18 - V ten den hluší slova knihy uslyší, oči slepých prohlédnou z černé tmy.
Iz 35:5 - Oči slepých tehdy prohlédnou, uši hluchých se otevřou,
Mt 11:5 - slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.
Lk 7:22 - jim odpověděl: "Jděte a vyřiďte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.

Mt 15,1-20 - Mk 7, 1–23.

Mt 15,2 - "Obyčaje otcov" znamená všelijaké predpisy, popridávané k Mojžišovmu zákonu. Boli to výslovne ľudské predpisy, ktoré zachovávanie zákona neobyčajne sťažovali. Ježiš vytýka, že kvôli predpisom nezachovávajú zákon.

Mt 15,4 - Ex 20, 12; 21, 17; Dt 5, 16.

Mt 15,5-6 - V Kristových časoch Židia mali vo zvyku sľubom venovať Bohu to, čo mali dávať na výživu rodičom. Tak sa syn mohol zbaviť povinnosti vydržiavať svojich rodičov a mohol im odoprieť všetku hmotnú podporu. Takýto sľub Židia pokladali za silnejší ako prirodzenú povinnosť starať sa o rodičov. Kristus takéto počínanie odsudzuje.

Mt 15,8 - Iz 29, 13.

Mt 15,11 - Ježiš učí, že človeka môže naozaj poškvrniť iba hriech, ktorého koreň väzí v neposlušnosti a v zlej žiadostivosti srdca. "Srdce" (v. 18) sa tu berie v semitskom chápaní ako sídlo rozumu a vôle, teda myseľ, duch, vnútro.

Mt 15,14 - Lk 6, 39.

Mt 15,21-28 - Mk 7, 24–30.

Mt 15,32-39 - Mk 8, 1–10.