výhody registrácie

Evanjelium podľa Matúša

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Mt 12, 1-50

1 V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst. 2 Když to viděli farizeové, řekli mu: "Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!" 3 On jim však řekl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on a ti kdo byli s ním? 4 Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho doprovázeli, nýbrž kněžím? 5 A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny? 6 Pravím vám, že zde je víc než chrám. 7 Kdybyste věděli, co znamená, 'milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné. 8 Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou." 9 Odtud šel dál a přišel do jejich synagógy. 10 A byl tam člověk s odumřelou rukou. Otázali se Ježíše: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat?" Chtěli ho totiž obžalovat. 11 On jim řekl: "Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl? 12 A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře." 13 Potom řekl tomu člověku: "Zvedni tu ruku!" Zvedl jim, a byla zase zdravá jako ta druhá. 14 Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí. 15 Ježíš to poznal a odešel odtamtud. Mnozí šli za ním a on všechny nemocné uzdravil; 16 ale přikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali - 17 aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: 18 'Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům. 19 Nebude se přít ani rozkřikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas. 20 Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítězství. 21 A v jeho jménu bude naděje národů.' 22 Tehdy k němu přivedli posedlého, který byl slepý a němý; a uzdravil ho, takže ten němý mluvil i viděl. 23 Zástupy žasly a říkaly: "Není to Syn Davidův?" 24 Když to slyšeli farizeové, řekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů." 25 Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: "Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát. 26 A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království? 27 Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci. 28 Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. 29 Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům. 30 Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje. 31 Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. 32 I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím. 33 Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. 34 Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví. 35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. 36 Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu. 37 Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen." 38 Tehdy mu na to řekli někteří ze zákoníků a farizeů: "Mistře, chceme od tebe vidět znamení." 39 On jim však odpověděl: "Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše. 40 Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. 41 Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání - a hle, zde je víc než Jonáš. 42 Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun. 43 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá. 44 Tu řekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený. 45 Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší, než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením." 46 Ještě když mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a chtěli s ním mluvit. 47 Někdo mu řekl: "Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit." 48 On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?" 49 Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. 50 Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka."

Mt 12, 1-50





Verš 1
V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst.
Dt 23:25 - Když vejdeš do vinice svého bližního, smíš se najíst hroznů dosyta podle libosti, ale nebudeš nic dávat do nádoby. [ (Deuteronomy 23:26) Když vejdeš do obilí svého bližního, smíš si rukou natrhat klasů, ale nebudeš obilí svého bližního žnout srpem. ]
Mk 2:23 - Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
Lk 6:1 - Jednou v sobotu procházeli obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.

Verš 2
Když to viděli farizeové, řekli mu: "Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!"
Ex 20:10 - Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.

Verš 4
Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho doprovázeli, nýbrž kněžím?
1Sam 21:6 - David odpověděl knězi ujištěním: "Jistě. Žen jsme se nedotkli už předtím. Když jsem odcházel, byla těla členů družiny svatá. Cesta ovšem svatá nebyla, ale dnes bude tímto způsobem posvěcena."
Ex 29:33 - Budou jíst ti, kteří byli zproštěni vin, aby byli uvedeni v úřad a posvěceni; nepovolaný jíst nesmí, poněvadž to je svaté.
Lv 24:9 - Budou patřit Áronovi a jeho synům, kteří je budou jíst na svatém místě; je to pro něho velesvaté, podíl z ohnivých obětí Hospodinových. To je provždy platné nařízení."

Verš 5
A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny?
Nm 28:9 - V den odpočinku budete obětovat dva roční beránky bez vady a jako oběť přídavnou dvě desetiny bílé mouky zadělané olejem i příslušnou úlitbu.

Verš 6
Pravím vám, že zde je víc než chrám.
2Krn 6:18 - Ale může Bůh opravdu sídlit s člověkem na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval?

Verš 7
Kdybyste věděli, co znamená, 'milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné.
Oz 6:6 - Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.
Mi 6:8 - Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.
Mt 9:13 - Jděte a učte se, co to je: 'Milosrdenství chci, a ne oběť'. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."
Mt 23:23 - Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat.

Verš 8
Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou."
Mk 2:28 - Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."
Lk 6:5 - A řekl jim: "Syn člověka je pánem nad sobotou."

Verš 9
Odtud šel dál a přišel do jejich synagógy.
Mk 3:1 - Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.
Lk 6:6 - V jinou sobotu vešel do synagógy a učil. Byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá.

Verš 10
A byl tam člověk s odumřelou rukou. Otázali se Ježíše: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat?" Chtěli ho totiž obžalovat.
Lk 14:3 - Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?"

Verš 11
On jim řekl: "Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?
Ex 23:4 - Když narazíš na býka svého nepřítele nebo na jeho zatoulaného osla, musíš mu jej vrátit.
Dt 22:4 - Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním.

Verš 12
A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře."
Gn 1:27 - Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

Verš 14
Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí.
Mk 3:6 - Když farizeové vyšli ven, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí.
Jn 5:18 - To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň.
Jn 10:39 - Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
Jn 11:53 - Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.

Verš 15
Ježíš to poznal a odešel odtamtud. Mnozí šli za ním a on všechny nemocné uzdravil;
Mt 10:23 - Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka.

Verš 16
ale přikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali -
Mt 9:30 - A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: "Ne, aby se to někdo dověděl!"
Lk 5:14 - Přikázal mu, aby nikomu nic neříkal: "Ale jdi," pravil, "ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví."

Verš 18
'Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům.
Iz 42:1 - "Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům.
Mt 3:17 - A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."
Mt 17:5 - Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte."
Mk 1:11 - A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."
Kol 1:13 - On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.
2Pt 1:17 - On přijal od Boha Otce čest i slávu, když k němu ze svrchované slávy zazněl hlas: Toto jest můj milovaný Syn, v něm jsem nalezl zalíbení.

Verš 22
Tehdy k němu přivedli posedlého, který byl slepý a němý; a uzdravil ho, takže ten němý mluvil i viděl.
Mt 9:32 - Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem.
Lk 11:14 - Jednou vyháněl Ježíš zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. Zástupy se divily.

Verš 23
Zástupy žasly a říkaly: "Není to Syn Davidův?"
Jn 4:29 - "Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?"

Verš 24
Když to slyšeli farizeové, řekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů."
Mt 9:34 - Ale farizeové říkali: "Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
Mk 3:22 - Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: "Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
Lk 11:15 - Někteří z nich však řekli: "Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů."

Verš 31
Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.
Mk 3:28 - Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.
Lk 12:10 - Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá proti Duchu svatému, odpuštěno nebude.
1Jn 5:16 - Vidí-li někdo, že jeho bratr se dopouští hříchu, který není k smrti, ať za něho prosí; a Bůh mu daruje život, jestliže nehřešil k smrti. Jest ovšem hřích, který je k smrti; o takovém neříkám, abyste za něj prosili.

Verš 32
I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.
1Sam 2:25 - Jestliže hřeší člověk proti člověku, je rozhodčím nad ním Bůh. Zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo nad ním bude rozhodčím?" Ale oni svého otce neposlouchali. Hospodin tedy rozhodl, že propadnou smrti.
Nm 15:30 - Ale ten, kdo něco spáchá úmyslně, ať domorodec nebo host, hanobí Hospodina. Takový bude vyobcován ze společenství svého lidu.
1Jn 5:16 - Vidí-li někdo, že jeho bratr se dopouští hříchu, který není k smrti, ať za něho prosí; a Bůh mu daruje život, jestliže nehřešil k smrti. Jest ovšem hřích, který je k smrti; o takovém neříkám, abyste za něj prosili.

Verš 33
Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.
Mt 7:18 - Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.

Verš 34
Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví.
Mt 3:7 - Ale když spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází ke křtu, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem?
Ž 40:10 - Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění. Že v tom svým rtům nezbraňuji, víš sám, Hospodine.
Lk 6:45 - Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.

Verš 36
Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.
Ef 5:4 - Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky!
Kaz 12:14 - Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.

Verš 37
Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen."
2Sam 1:16 - David mu totiž řekl: "Krev, kterou jsi prolil, ať padne na tvou hlavu. Tvá ústa tě usvědčila, když jsi řekl: »Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.«"
Lk 19:22 - Řekne mu: 'Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.

Verš 38
Tehdy mu na to řekli někteří ze zákoníků a farizeů: "Mistře, chceme od tebe vidět znamení."
Mt 16:1 - Přišli saduceové a farizeové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe.
Mk 8:11 - I přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli.
Lk 11:29 - Když se u něho shromažďovaly zástupy, začal mluvit: "Toto pokolení je zlé; žádá si znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení Jonášovo.
1Kor 1:22 - Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost,

Verš 40
Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
Jon 1:17 -
Jon 2:10 - Já ti však s díkůvzdáním přinesu oběť, co jsem slíbil, splním. U Hospodina je spása!" [ (Jonah 2:11) I rozkázal Hospodin rybě, a vyvrhla Jonáše na pevninu. ]

Verš 41
Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání - a hle, zde je víc než Jonáš.
Lk 11:32 - Mužové ninivští povstanou na soudu s tímto pokolením, neboť oni se obrátili po Jonášovu kázání - a hle, zde je více než Jonáš.
Jon 3:5 - I uvěřili ninivští muži Bohu, vyhlásili půst a oblékli si žíněné suknice od největšího až po nejmenšího.

Verš 42
Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun.
1Kr 10:1 - I královna ze Sáby uslyšela zprávu o tom, co Šalomoun vykonal pro Hospodinovo jméno, a přijela ho vyzkoušet hádankami.
2Krn 9:1 - I královna ze Sáby uslyšela zprávu o Šalomounovi a přijela do Jeruzaléma vyzkoušet ho hádankami. Přijela s velmi okázalým doprovodem, s velbloudy nesoucími balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.
Lk 11:31 - Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je více než Šalomoun.

Verš 43
Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá.
Lk 11:24 - Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.'

Verš 45
Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší, než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením."
Heb 6:4 - Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého
Heb 10:26 - Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,
2Pt 2:20 - Jestliže tedy ti, kdo poznáním Pána a Spasitele Ježíše Krista unikli poskvrnám světa, znovu se do nich zapletou a podlehnou jim, budou jejich konce horší než začátky.

Verš 46
Ještě když mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a chtěli s ním mluvit.
Mk 3:31 - Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel.
Lk 8:20 - Lidé mu oznámili: "Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat."

Verš 50
Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka."
2Kor 5:16 - A tak od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. Ačkoli jsme dříve viděli Krista po lidsku, nyní ho už takto neznáme.
Gal 5:6 - V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou.
Gal 6:15 - Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření.
Kol 3:11 - Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný - ale všechno a ve všech Kristus.

Mt 12,1-8 - Mk 2, 23–28; Lk 6, 1–5.

Mt 12,2 - Farizeji nezazlievali, že apoštoli trhali klasy na cudzom poli, keďže to zákon chudobným dovoľoval (Dt 23, 25). No pohoršujú sa nad tým, že Ježišovi učeníci porušujú sobotný odpočinok.

Mt 12,4 - 1 Sam 21, 2–7.

Mt 12,5 - Nm 28, 9.

Mt 12,7 - Oz 6, 6.

Mt 12,9-14 - Mk 3, 1–6; Lk 6, 6–11.

Mt 12,18 - Iz 42, 1–4.

Mt 12,22-30 - Mk 3, 22–27; Lk 11, 14–15. 17–23.

Mt 12,23 - Podľa proroctiev Mesiáš mal pochádzať z Dávidovho rodu (porov. 1, 1).

Mt 12,31-32 - Mk 3, 28–29; Lk 12, 10.

Mt 12,32 - Kto tvrdošijne odporuje Božej pravde, nakoniec Boha úplne znenávidí. Na odpustenie hriechov sa vyžaduje kajúce zmýšľanie; no zatvrdlivý človek práve to odopiera Bohu, a preto mu Boh nemôže odpustiť ani na tomto svete, ani v budúcom živote. Keďže toto miesto hovorí o odpúšťaní hriechov na druhom svete, nepriamo potvrdzuje učenie Cirkvi o očistci.

Mt 12,33-37 - Mt 7, 17; Lk 6, 43–45.

Mt 12,38-42 - Mk 8, 11–12; Lk 11, 16. 29–32.

Mt 12,40 - Pri slovách "tri dni a tri noci" netreba myslieť na úplné dni, lebo Židia každý začatý alebo nedokončený deň počítali za úplný deň. Tak je to aj s počítaním rokov.

Mt 12,43-45 - Lk 11, 24–26.

Mt 12,46-50 - Mk 3, 31–35; Lk 8, 19–21.

Mt 12,46 - "Ježišovi bratia" neboli jeho vlastní bratia, ale blízki príbuzní (bratanci a sesternice). V hebrejčine a aramejčine slovo "brat" znamená aj brata, aj bratanca. Tak napr. dvaja z týchto bratov majú za matku Máriu Kleopasovu (Mt 27, 56), a nie Pannu Máriu (porov. 13, 55). V Starom zákone je mnoho podobných miest (napr. Abrahám a jeho synovec Lot sa volajú bratmi – Gn 13, 8; 14, 12. 14. 16).

Mt 12,50 - Ježiš dáva prednosť duchovnému pokrvenstvu pred telesným (porov. Lk 11, 28). Aj v tomto duchovnom pokrvenstve zaujíma Mária, Ježišova matka, prvé miesto, lebo vo všetkom plnila Božiu vôľu.