Verš 1
Jednou v sobotu Ježíš procházel obilím. Jeho učedníci dostali hlad, a tak začali trhat klasy a jíst.
Dt 23:25 - Půjdeš-li vinicí svého bližního, můžeš jíst hrozny podle chuti až do sytosti, ale nesmíš je sbírat do nádoby.
Mk 2:23 - Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.
Lk 6:1 - V sobotu se přihodilo, že procházel obilným polem. Jeho učedníci trhali klasy, rukama je mnuli a jedli.
Verš 2
Když to uviděli farizeové, řekli mu: "Podívej se, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu nesmí!"
Ex 20:10 - ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci - ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách.
Verš 4
Jak vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesměl jíst on ani jeho muži, ale pouze samotní kněží?
1Sam 21:6 - David mu odpověděl: "Žen jsme se opravdu ani nedotkli - jako obvykle, když jsem na válečné výpravě. Těla mládenců jsou svatá i při běžné výpravě, tím spíše tedy dnes."
Ex 29:33 - Budou to jíst jen ti, kdo byli těmito obětmi očištěni, kdo byli pověřeni a posvěceni. Nepovolaný to jíst nebude, neboť je to svaté.
Lv 24:9 - Chléb pak připadne Áronovi a jeho synům a budou ho jíst na svatém místě. Je to jeho svatosvatý podíl mezi ohnivými oběťmi Hospodinu. Je to věčné ustanovení."
Verš 5
A nečetli jste v Zákoně ani to, že kněží svou sobotní prací v chrámu znesvěcují sobotu, a jsou nevinní?
Nm 28:9 - "V sobotní den obětuj dva roční beránky bez vady. Jako moučnou oběť k nim přidej dvě desetiny efy jemné mouky zadělané olejem s příslušnou úlitbou.
Verš 6
Říkám vám ale, že zde je někdo větší nežli chrám.
2Krn 6:18 - Bude snad Bůh opravdu přebývat s člověkem na zemi? Nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou obsáhnout - čím méně tento chrám, který jsem postavil!
Verš 7
Kdybyste věděli, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti,' neodsuzovali byste nevinné.
Oz 6:6 - Chci totiž lásku, nikoli oběti, poznání Boha spíš než zápaly.
Mi 6:8 - Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe žádá Hospodin: Abys jednal spravedlivě, miloval milosrdenství a kráčel se svým Bohem v pokoře.
Mt 9:13 - Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.' Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky."
Mt 23:23 - Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, dáváte desátky z máty, kopru a kmínu, ale vynechali jste to nejdůležitější ze Zákona - spravedlnost, milosrdenství a věrnost! Tomuto jste se měli věnovat a tamto nevynechávat.
Verš 8
Syn člověka je totiž pánem i nad sobotou."
Mk 2:28 - Syn člověka je pánem i nad sobotou."
Lk 6:5 - Potom dodal: "Syn člověka je pánem i nad sobotou."
Verš 9
Odešel odtud a přišel do jejich synagogy.
Mk 3:1 - Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou.
Lk 6:6 - V jinou sobotu pak vešel do synagogy a učil. Byl tu jeden člověk s ochrnutou pravou rukou.
Verš 10
Byl tu jeden člověk s ochrnutou rukou, a tak se Ježíše vyptávali: "Smí se v sobotu uzdravovat?" Chtěli ho totiž z něčeho obvinit.
Lk 14:3 - Ježíš se přítomných znalců Zákona a farizeů zeptal: "Smí se v sobotu uzdravovat, nebo ne?"
Verš 11
On jim však řekl: "Je snad mezi vámi takový člověk, že kdyby měl jednu ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, nevzal by ji a nevytáhl?
Ex 23:4 - Když narazíš na býka svého nepřítele nebo na jeho osla, který zabloudil, poctivě mu jej přiveď zpátky.
Dt 22:4 - Když uvidíš osla nebo býka svého bratra, jak leží na cestě, nebuď lhostejný. Ochotně mu jej pomoz zvednout.
Verš 12
O co cennější je člověk než ovce? A proto se v sobotu smí konat dobro."
Gn 1:27 - Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je.
Verš 14
Farizeové se pak odešli radit, jak by ho zničili.
Mk 3:6 - Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili.
Jn 5:18 - A kvůli tomu ho chtěli zabít ještě více, neboť nejenom rušil sobotu, ale ještě nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se dělal rovným Bohu.
Jn 10:39 - Chtěli ho tedy opět zatknout, ale unikl jim z rukou.
Jn 11:53 - Od toho dne tedy byli rozhodnuti, že ho zabijí.
Verš 15
Ježíš se to ale dozvěděl a odešel odtud. Šly za ním veliké zástupy a on je všechny uzdravil.
Mt 10:23 - Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.
Verš 16
Přísně je však napomínal, aby ho neuváděli ve známost.
Mt 9:30 - Vtom se jim otevřely oči. Ježíš je přísně napomenul: "Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví."
Lk 5:14 - Potom mu nařídil: "Nikomu to neříkej, ale na svědectví pro ně se jdi ukázat knězi a obětuj za své očištění, jak přikázal Mojžíš."
Verš 18
"Hle, můj služebník, jehož jsem vyvolil, můj milovaný, kterého jsem si oblíbil. Na něj položím svého Ducha, on oznámí spravedlnost národům.
Iz 42:1 - Hle, můj služebník, jehož podpořím, můj vyvolený, jehož jsem si oblíbil! Na něj svého Ducha položím, aby šel národům právo vyhlásit.
Mt 3:17 - Vtom se z nebe ozval hlas: "Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil."
Mt 17:5 - Než to dořekl, náhle je zahalil zářící oblak. Vtom se z oblaku ozval hlas: "Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil. Jeho poslouchejte."
Mk 1:11 - Z nebe zazněl hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil."
Kol 1:13 - On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna,
2Pt 1:17 - Tu slávu a čest přijal od Boha Otce, když k němu z velkolepé slávy zazněl hlas: "Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil."
Verš 22
Potom k němu přivedli slepého a němého člověka posedlého démonem a on ho uzdravil, takže mluvil a viděl.
Mt 9:32 - Sotva odešli, vtom k němu lidé přivedli němého člověka posedlého démonem.
Lk 11:14 - Jednou Ježíš vymítal démona němoty. Když démon vyšel a ten němý začal mluvit, zástupy užasly.
Verš 23
Všechny zástupy žasly: "Není snad tohle ten Syn Davidův?"
Jn 4:29 - "Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?"
Verš 24
Když to uslyšeli farizeové, řekli: "Tenhle nevymítá démony jinak než Belzebubem, knížetem démonů!"
Mt 9:34 - Farizeové ale říkali: "Vymítá démony knížetem démonů."
Mk 3:22 - Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů.
Lk 11:15 - Někteří ale říkali: "Vymítá démony Belzebubem, knížetem démonů!"
Verš 31
Proto vám říkám: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu jim odpuštěno nebude.
Mk 3:28 - Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali.
Lk 12:10 - Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, ale tomu, kdo by se rouhal Duchu svatému, odpuštěno nebude.
1Jn 5:16 - Když někdo vidí svého bratra hřešit, ovšem hříchem, který není k smrti, ať se modlí a Bůh mu dá život. To platí o těch, kdo nehřeší k smrti. Je ovšem i hřích k smrti a neříkám, aby se modlil za takový.
Verš 32
Kdokoli by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale kdokoli by mluvil proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.
1Sam 2:25 - Hřeší-li člověk proti člověku, Bůh může zasáhnout. Hřeší-li ale člověk proti Hospodinu, kdo se ho zastane?" Oni ale na otcova slova vůbec nedali, neboť Hospodinova vůle byla, aby zemřeli.
Nm 15:30 - Pokud však někdo hřeší opovážlivě, ať je to rodilý Izraelita nebo přistěhovalec, rouhá se Hospodinu; takový bude vyobcován ze svého lidu.
1Jn 5:16 - Když někdo vidí svého bratra hřešit, ovšem hříchem, který není k smrti, ať se modlí a Bůh mu dá život. To platí o těch, kdo nehřeší k smrti. Je ovšem i hřích k smrti a neříkám, aby se modlil za takový.
Verš 33
Šlechtěte strom, a jeho ovoce bude dobré. Nechte strom zplanět, a jeho ovoce bude zlé. Strom se přece pozná po ovoci.
Mt 7:18 - Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
Verš 34
Plemeno zmijí! Jak byste mohli mluvit dobré věci, když jste zlí? Co na srdci, to na jazyku!
Mt 3:7 - Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem?
Ž 40:10 - Ve velikém shromáždění jsem spravedlnost zvěstoval, své rty jsem nezdržoval, to víš, Hospodine, sám.
Lk 6:45 - Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce to dobré, zlý pak vynáší ze zlého pokladu to zlé. Co má na srdci, to na jazyku!
Verš 36
Říkám vám ale, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den.
Ef 5:4 - Stejně tak není namístě sprostota, hloupé řeči a dvojsmyslné narážky, ale raději díkůčinění.
Kaz 12:14 - Bůh bude soudit vše, co se děje, i to skryté, ať už to bylo dobré anebo zlé.
Verš 37
Svými vlastními slovy budeš ospravedlněn, svými vlastními slovy budeš odsouzen."
2Sam 1:16 - Ještě předtím mu David řekl: "Tvá krev na tvou hlavu! Vlastními ústy jsi na sebe řekl: To já jsem zabil Hospodinova pomazaného."
Lk 19:22 - Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel?
Verš 38
Tehdy mu někteří ze znalců Písma a farizeů odpověděli: "Mistře, chceme od tebe vidět nějaké znamení."
Mt 16:1 - Potom ho přišli pokoušet farizeové a saduceové. Žádali ho, aby jim ukázal nějaké znamení z nebe.
Mk 8:11 - Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe.
Lk 11:29 - Zatímco kolem něj houstly davy, Ježíš pokračoval: "Toto pokolení je zlé. Vyžaduje znamení, ale žádné znamení nedostane, kromě znamení Jonášova.
1Kor 1:22 - Židé požadují zázraky, Řekové hledají moudrost,
Verš 40
Jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
Jon 1:17 -
Jon 2:10 - Já ti však s vděčným voláním přinášet budu oběti. Co slíbil jsem, to vyplním. U Hospodina je spasení!"
Verš 41
Obyvatelé Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde je někdo víc než Jonáš.
Lk 11:32 - Obyvatelé Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde je někdo víc než Jonáš.
Jon 3:5 - obyvatelé Ninive uvěřili Bohu. Vyhlásili půst a všichni od nejmenších až po největší oblékli pytlovinu.
Verš 42
Královna Jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde je někdo víc než Šalomoun.
1Kr 10:1 - Také královna ze Sáby se doslechla o Šalomounově proslulosti (kterou měl díky jménu Hospodinovu), a tak přijela, aby ho vyzkoušela v hádankách.
2Krn 9:1 - Také královna ze Sáby se doslechla o Šalomounově proslulosti, a tak přijela do Jeruzaléma, aby Šalomouna vyzkoušela v hádankách. Když dorazila do Jeruzaléma s početnou družinou a s velbloudy nesoucími vonné balzámy, velké množství zlata i drahokamů, přišla k Šalomounovi a hovořila s ním o všem, co měla na srdci.
Lk 11:31 - Královna Jihu povstane na soudu s lidmi tohoto pokolení a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde je někdo víc než Šalomoun.
Verš 43
Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek, ale nenachází.
Lk 11:24 - Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek. Když ho nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.'
Verš 45
jde a přibere k sobě sedm jiných duchů, horších než je sám. Pak vejdou dovnitř, zabydlí se tam a nakonec tomu člověku bude hůře než na začátku. Tak tomu bude i s tímto zlým pokolením."
Heb 6:4 - Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu svatém,
Heb 10:26 - Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy,
2Pt 2:20 - Když lidé skrze poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista uniknou špíně světa, ale potom se do ní znovu zapletou a podlehnou jí, budou na tom nakonec hůře než na začátku.
Verš 46
A zatímco ještě mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku, neboť s ním chtěli promluvit.
Mk 3:31 - Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají.
Lk 8:20 - Oznámili mu: "Tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí tě vidět."
Verš 50
Kdokoli plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr, má sestra, má matka."
2Kor 5:16 - Od nynějška již proto nikoho neposuzujeme tělesně. I na Krista jsme kdysi měli tělesný názor, teď už ho ale známe jinak.
Gal 5:6 - V Kristu Ježíši přece nezáleží na obřízce nebo neobřízce, ale na víře, která se projevuje láskou.
Gal 6:15 - To, na čem záleží, totiž není obřízka nebo neobřízka, ale nové stvoření.
Kol 3:11 - Zde už není žádný Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar a divoch, otrok a svobodný. Všechno a ve všech je Kristus!
Mt 12,1-8 - Mk 2, 23–28; Lk 6, 1–5.
Mt 12,2 - Farizeji nezazlievali, že apoštoli trhali klasy na cudzom poli, keďže to zákon chudobným dovoľoval (Dt 23, 25). No pohoršujú sa nad tým, že Ježišovi učeníci porušujú sobotný odpočinok.
Mt 12,4 - 1 Sam 21, 2–7.
Mt 12,5 - Nm 28, 9.
Mt 12,7 - Oz 6, 6.
Mt 12,9-14 - Mk 3, 1–6; Lk 6, 6–11.
Mt 12,18 - Iz 42, 1–4.
Mt 12,22-30 - Mk 3, 22–27; Lk 11, 14–15. 17–23.
Mt 12,23 - Podľa proroctiev Mesiáš mal pochádzať z Dávidovho rodu (porov. 1, 1).
Mt 12,31-32 - Mk 3, 28–29; Lk 12, 10.
Mt 12,32 - Kto tvrdošijne odporuje Božej pravde, nakoniec Boha úplne znenávidí. Na odpustenie hriechov sa vyžaduje kajúce zmýšľanie; no zatvrdlivý človek práve to odopiera Bohu, a preto mu Boh nemôže odpustiť ani na tomto svete, ani v budúcom živote. Keďže toto miesto hovorí o odpúšťaní hriechov na druhom svete, nepriamo potvrdzuje učenie Cirkvi o očistci.
Mt 12,33-37 - Mt 7, 17; Lk 6, 43–45.
Mt 12,38-42 - Mk 8, 11–12; Lk 11, 16. 29–32.
Mt 12,40 - Pri slovách "tri dni a tri noci" netreba myslieť na úplné dni, lebo Židia každý začatý alebo nedokončený deň počítali za úplný deň. Tak je to aj s počítaním rokov.
Mt 12,43-45 - Lk 11, 24–26.
Mt 12,46-50 - Mk 3, 31–35; Lk 8, 19–21.
Mt 12,46 - "Ježišovi bratia" neboli jeho vlastní bratia, ale blízki príbuzní (bratanci a sesternice). V hebrejčine a aramejčine slovo "brat" znamená aj brata, aj bratanca. Tak napr. dvaja z týchto bratov majú za matku Máriu Kleopasovu (Mt 27, 56), a nie Pannu Máriu (porov. 13, 55). V Starom zákone je mnoho podobných miest (napr. Abrahám a jeho synovec Lot sa volajú bratmi – Gn 13, 8; 14, 12. 14. 16).
Mt 12,50 - Ježiš dáva prednosť duchovnému pokrvenstvu pred telesným (porov. Lk 11, 28). Aj v tomto duchovnom pokrvenstve zaujíma Mária, Ježišova matka, prvé miesto, lebo vo všetkom plnila Božiu vôľu.
