výhody registrácie

Kniha Numeri

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Nm 6, 1-27

1 (BKR) I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
1 (B21) Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2 (BKR) Mluv k synům Izraelským a rci jim: Muž neb žena, když se oddělí, činíce slib nazareův, aby se oddali Hospodinu,
2 (B21) "Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena rozhodne složit zvláštní nazírský slib, aby se zasvětil Hospodinu,

3 (BKR) Od vína i nápoje opojného zdrží se, octa vinného a octa z nápoje opojného nebude píti, ani co vytlačeného z hroznů, zelených hroznů ani suchých nebude jísti.
3 (B21) bude se zdržovat vína i piva; nenapije se vinného octu ani jiného kvašeného nápoje, nenapije se žádné šťávy z hroznů a nebude hrozny ani jíst, ať už čerstvé nebo sušené.

4 (BKR) Po všecky dny nazarejství svého nebude jísti žádné věci pocházející z vinného kmene, od zrnka až do šupiny.
4 (B21) Po celou dobu svého zasvěcení neokusí nic pocházejícího z vinné révy, od zrnka až po slupku.

5 (BKR) Po všecky dny slibu nazarejství svého břitva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddělil Hospodinu. Svatý bude, a nechá růsti vlasů hlavy své.
5 (B21) Po celou dobu jeho nazírského slibu se jeho hlavy nedotkne břitva. Dokud nevyprší doba jeho oddělení pro Hospodina, bude svatý; vlasy na hlavě si nechá volně růst.

6 (BKR) Po všecky dny, v nichž se oddělí Hospodinu, k tělu mrtvému nevejde.
6 (B21) Po všechny dny svého zasvěcení Hospodinu se nepřiblíží k mrtvému.

7 (BKR) Nad otcem svým aneb nad matkou svou, nad bratrem svým aneb nad sestrou svou, kdyby zemřeli, nebude se poškvrňovati; nebo posvěcení Boha jeho jest na hlavě jeho.
7 (B21) Neposkvrní se ani při svém otci, matce, bratru ani sestře, kdyby zemřeli, neboť má na hlavě znak zasvěcení svému Bohu.

8 (BKR) Po všecky dny nazarejství svého svatý bude Hospodinu.
8 (B21) Po všechny dny svého zasvěcení bude svatý Hospodinu.

9 (BKR) Umřel-li by pak kdo blízko něho náhlou smrtí, a poškvrnil-li by hlavy v nazarejství jeho, oholí hlavu svou v den očišťování svého; dne sedmého oholí ji.
9 (B21) Kdyby však v jeho blízkosti někdo zemřel náhlou smrtí, a tak poskvrnil znak zasvěcení na jeho hlavě, oholí si hlavu v den svého očišťování; oholí si ji v sedmý den.

10 (BKR) A dne osmého přinese dvě hrdličky, aneb dvé holoubátek knězi, ke dveřím stánku úmluvy.
10 (B21) Osmého dne pak přinese knězi ke vchodu do Stanu setkávání dvě hrdličky nebo dvě holoubata

11 (BKR) I bude kněz obětovati jedno za hřích,a druhé v zápalnou obět, a očistí jej od toho, čímž zhřešil nad mrtvým, a posvětí hlavy jeho v ten den.
11 (B21) a kněz přinese jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť. Tak za něj vykoná obřad smíření, neboť se prohřešil při mrtvém. Toho dne znovu posvětí svou hlavu

12 (BKR) A oddělí Hospodinu dny nazarejství svého, a přinese beránka ročního za provinění, a dnové první přijdou v nic; nebo poškvrněno jest nazarejství jeho.
12 (B21) a všechny dny svého nazírství zasvětí Hospodinu. Přinese ročního beránka jako oběť odškodnění a předchozí dny se zruší, neboť poskvrnil své nazírství.

13 (BKR) Tento pak jest zákon nazareův: V ten den, když se vyplní čas nazarejství jeho, přijde ke dveřím stánku úmluvy.
13 (B21) A toto je zákon ohledně nazíra: V den, kdy vyprší doba jeho zasvěcení, bude přiveden ke vchodu do Stanu setkávání

14 (BKR) A bude obětovati obět svou Hospodinu, beránka ročního bez poškvrny, jednoho v obět zápalnou, a ovci jednu roční bez poškvrny v obět za hřích, a skopce jednoho bez poškvrny v obět pokojnou,
14 (B21) a bude obětovat svůj dar Hospodinu: jednoho ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť, jednu roční ovečku bez vady jako oběť za hřích a jednoho berana bez vady jako pokojnou oběť,

15 (BKR) A koš chlebů přesných, koláče z mouky bělné olejem zadělané, a pokruty nekvašené, olejem pomazané, s obětmi jejími suchými i mokrými.
15 (B21) dále koš nekvašeného pečiva z jemné mouky, bochánky zadělané olejem, nekvašené placky pomazané olejem a s nimi patřičné moučné oběti a úlitby.

16 (BKR) Kteréžto věci obětovati bude kněz před Hospodinem, a učiní obět za hřích jeho, i zápalnou obět jeho.
16 (B21) Kněz to přinese před Hospodina a vykoná nazírovu oběť za hřích a jeho zápalnou oběť.

17 (BKR) Skopce také obětovati bude v obět pokojnou Hospodinu, spolu s košem chlebů přesných; tolikéž obětovati bude kněz i obět suchou i mokrou jeho.
17 (B21) Berana pak připraví jako pokojnou oběť Hospodinu spolu s košem nekvašeného pečiva a vykoná jeho moučnou oběť a jeho úlitbu.

18 (BKR) Tedy oholí nazareus u dveří stánku úmluvy hlavu nazarejství svého, a vezma vlasy z hlavy nazarejství svého, vloží je na oheň, kterýž jest pod obětí pokojnou.
18 (B21) Nazír si pak u vchodu do Stanu setkávání oholí vlasy, znamení svého nazírského zasvěcení, vezme je a vloží do ohně pod pokojnou obětí.

19 (BKR) Potom vezme kněz plece vařené z skopce toho, a jeden koláč přesný z koše, a pokrutu nekvašenou jednu, a dá v ruce nazarejského, když by oholeno bylo nazarejství jeho.
19 (B21) Kněz vezme z onoho berana vařené plece, z koše vezme jeden nekvašený bochánek a jednu nekvašenou placku a poté, co si nazír oholí znamení svého zasvěcení, vloží to vše do jeho dlaní.

20 (BKR) I bude obraceti kněz ty věci sem i tam v obět obracení před Hospodinem; a ta věc svatá přináležeti bude knězi mimo hrudí obracení, i plece pozdvižení. A již potom nazareus bude moci víno píti.
20 (B21) Kněz to pak zvedáním nabídne Hospodinu. Společně s hrudím pozvedání a kýtou odevzdání jsou tyto věci svatým darem pro kněze. Teprve poté smí nazír znovu pít víno.

21 (BKR) Ten jest zákon nazarea, kterýž slib učinil, a jeho obět Hospodinu za oddělení jeho, kromě toho, což by více učiniti mohl. Vedlé slibu svého, kterýž učinil, tak učiní podlé zákona oddělení svého.
21 (B21) Toto je zákon o nazírovi skládajícím slib. Jeho dar Hospodinu za jeho zasvěcení bude odpovídat slibu, který učinil (kromě toho, co by chtěl přidat podle svých možností)."

22 (BKR) I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
22 (B21) Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

23 (BKR) Mluv k Aronovi a synům jeho a rci: Takto budete požehnání dávati synům Izraelským, mluvíce k nim:
23 (B21) "Mluv k Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele; budete jim říkat:

24 (BKR) Požehnejž tobě Hospodin, a ostříhejž tebe.
24 (B21) ‚Ať ti Hospodin žehná a chrání tě!

25 (BKR) Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou, a buď milostiv tobě.
25 (B21) Ať Hospodin nad tebou rozjasní svou tvář a daruje ti přízeň!

26 (BKR) Obratiž Hospodin tvář svou k tobě,a dejž tobě pokoj.
26 (B21) Ať Hospodin k tobě obrátí svou tvář a obdaří tě pokojem!'

27 (BKR) I budou vzývati jméno mé nad syny Izraelskými, a já jim žehnati budu.
27 (B21) Tak budou pronášet mé jméno nad syny Izraele, a já jim požehnám."


Nm 6, 1-27





Verš 18
Tedy oholí nazareus u dveří stánku úmluvy hlavu nazarejství svého, a vezma vlasy z hlavy nazarejství svého, vloží je na oheň, kterýž jest pod obětí pokojnou.
Sk 21:24 - Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.

Verš 20
I bude obraceti kněz ty věci sem i tam v obět obracení před Hospodinem; a ta věc svatá přináležeti bude knězi mimo hrudí obracení, i plece pozdvižení. A již potom nazareus bude moci víno píti.
Ex 29:27 - Posvětíš tedy hrudí obracení, a plece pozdvižení, kteréž obracíno a kteréž pozdvihováno bylo z skopce posvěcení, z toho, kterýž bude Aronův, a z toho, kterýž bude synů jeho.

Verš 5
Po všecky dny slibu nazarejství svého břitva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddělil Hospodinu. Svatý bude, a nechá růsti vlasů hlavy své.
Sdc 13:5 - Nebo aj, počneš a porodíš syna, a břitva ať nevchází na hlavu jeho, nebo bude to dítě od života Nazarejský Boží, a tenť počne vysvobozovati Izraele z ruky Filistinských.
1Sam 1:11 - A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.

Nm 6,1 - Najväčším zo sľubov bol tzv. sľub nazireátu, hebr. neder nazír – ,sľub odlúčenia' alebo ,zdržovania sa'. Kto sa zaviazal týmto sľubom, zasvätil a oddal sa priamo Pánovi. Predmetom sľubu bolo vždy niečo dovolené, sľubujúci sa však z lásky k Bohu zriekal toho "dovoleného" buď na čas, alebo na celý život. Sľub sa konal najviac len dočasne, ale nikdy nie na kratšie, ako na mesiac. Doživotný sľub mal napr. Samson (Sdc 13,5.7), Samuel (1 Sam 1,11) a sv. Ján Krstiteľ (Lk 1,15). Sľub nazireátu mohli urobiť muž alebo žena, ba aj rodičia za svoje deti, hoci sa ešte ani nenarodili (Sdc 13,13.14). Pôvod tohto sľubu je predmojžišovský. Mojžiš ho už uvádza ako známy.

Nm 6,9-12 - Ak niekto z neopatrnosti prerušil sľub nazireátu, musel sa očisťovať. A dočasný nazireát musel začať znova. Sväté písmo nehovorí o prerušení dobrovoľnom, to sa istotne trestalo veľmi prísne.

Nm 6,13-17 - Pri ukončení nazireátu, teda času, na ktorý sa niekto zasvätil Bohu, prinášali sa také obety ako pri svätení kňazstva (Ex 29; Lv 8). Za nevedomé hriechy, ktoré spáchal v čase svojho zasvätenia, prinesie na obetu za hriech jednoročného baránka a jednoročnú jahnicu (Lv 4,2). Pokojnou žertvou ďakoval za šťastlivé ukončenie zasvätenia a potvrdzoval aj priateľstvo s Pánom.

Nm 6,18-21 - Často sa stávalo, že pri ukončení sľubu za chudobných platili výlohy bohatší Izraeliti (Sk 21,23).

Nm 6,22-27 - Kňazi mali právo a povinnosť žehnať ľud (Dt 10,8; 21,5). Formulka požehnania v troch veršoch obsahuje trojité želanie: Božiu ochranu, jeho milosrdenstvo a pokoj. Tri razy sa opakuje aj meno Pán. V tomto požehnaní Otcovia videli náznak tajomstva Najsv. Trojice.