  | Kniha NumeriBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Nm 32, 1-42 |
1 Nm 32, 1 Synové Rubenovi a synové Gádovi měli obrovské množství dobytka. Uviděli jaezerskou a gileádskou zem a hle, bylo to místo vhodné pro dobytek. 2 Nm 32, 2 Rubenovi a Gádovi synové tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a vůdcům obce: 3 Nm 32, 3 "Atarot, Dibon, Jaezer, Nimra, Chešbon, Eleale, Sebam, Nebó a Beon, 4 Nm 32, 4 země, kterou Hospodin dobyl pro izraelskou obec, je země vhodná pro dobytek - a tvoji služebníci mají spoustu dobytka." 5 Nm 32, 5 Dále řekli: "Prokaž nám prosím laskavost, ať tato země připadne do vlastnictví nám, tvým služebníkům. Nevoď nás přes Jordán." 6 Nm 32, 6 Mojžíš Rubenovým a Gádovým synům odpověděl: "Mají snad vaši bratři jít do boje, zatímco vy zůstanete zde? 7 Nm 32, 7 Proč chcete syny Izraele odradit od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal? 8 Nm 32, 8 Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem. 9 Nm 32, 9 Došli až k údolí Eškol, prohlédli zem, ale pak syny Izraele odradili od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal. 10 Nm 32, 10 Hospodin toho dne vzplanul hněvem a odpřisáhl: 11 Nm 32, 11 ‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele. 12 Nm 32, 12 Jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův, se cele vydali Hospodinu.' 13 Nm 32, 13 Hospodin tehdy vzplanul proti Izraeli hněvem a nechal je čtyřicet let bloudit po poušti, dokud to pokolení, které se znelíbilo Hospodinu, do posledního nevymřelo. 14 Nm 32, 14 Hle, nyní jste nastoupili na místo svých otců, vy plemeno hříšníků, abyste ještě více roznítili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli! 15 Nm 32, 15 Jestliže se od něj odvrátíte, nechá tento lid na poušti ještě déle, a tak je všechny přivedete do záhuby!" 16 Nm 32, 16 Přistoupili tedy k Mojžíšovi blíž a řekli: "Chceme tu postavit ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti. 17 Nm 32, 17 Sami pak půjdeme v plné zbroji v čele synů Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v opevněných městech, chráněny před obyvateli země. 18 Nm 32, 18 My se ale domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví. 19 Nm 32, 19 Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu." 20 Nm 32, 20 Mojžíš jim odpověděl: "Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji. 21 Nm 32, 21 Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele. 22 Nm 32, 22 Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím. 23 Nm 32, 23 Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde. 24 Nm 32, 24 Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co jste slíbili." 25 Nm 32, 25 Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: "Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje. 26 Nm 32, 26 Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech, 27 Nm 32, 27 zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán." 28 Nm 32, 28 Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení. 29 Nm 32, 29 Mojžíš jim řekl: "Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem. 30 Nm 32, 30 Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi." 31 Nm 32, 31 Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: "Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl: 32 Nm 32, 32 Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání." 33 Nm 32, 33 Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga - zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst. 34 Nm 32, 34 Synové Gádovi pak vystavěli Dibon, Atarot, Aroer, 35 Nm 32, 35 Atarot-šofan, Jaezer, Jogbehu, 36 Nm 32, 36 opevněná města Bet-nimra a Bet-haran a ohrady pro ovce a kozy. 37 Nm 32, 37 Synové Rubenovi vystavěli Chešbon, Eleale, Kiriatajim, 38 Nm 32, 38 Nebó, Baal-meon (jejichž jména byla změněna) a také Sibmu. Města, která vystavěli, přejmenovali. 39 Nm 32, 39 Synové Machira, syna Manasesova, šli do Gileádu, dobyli jej a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli. 40 Nm 32, 40 Mojžíš tedy Gileád přidělil Machirovi, synu Manasesovu, a ten se v ní usadil. 41 Nm 32, 41 Manasesův syn Jair pak vytáhl, dobyl jejich vesnice a nazval je Chavot-jair, Jairovy vesnice. 42 Nm 32, 42 Také Noba vytáhl, dobyl Kenat i jeho vesnice a nazval je svým jménem: Noba.
| | | Nm 32, 1-42 |
Verš 8
Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem.
Nm 13:3 - A tak je Mojžíš vyslal z pouště Paran podle Hospodinova rozkazu. Všichni to byli přední mužové mezi syny Izraele.
Dt 1:22 - Vy všichni jste však ke mně přišli se slovy: "Pošleme napřed muže, kteří nám tu zem prohlédnou a podají nám zprávu o cestě, kterou se máme vydat, i o městech, do nichž máme vejít."
Verš 33
Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga - zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst.
Dt 3:12 - Zemi, kterou jsme tenkrát obsadili, jsem dal synům Rubenovým a Gádovým - území od Aroeru na potoce Arnon a polovinu pohoří Gileád s jeho městy.
Joz 13:8 - Druhá polovina Manasese a synové Rubenovi a Gádovi už své dědictví dostali, neboť jim je dal Mojžíš na východní straně Jordánu. Hospodinův služebník Mojžíš jim přidělil toto území:
Joz 22:4 - Teď, když Hospodin, váš Bůh, dal vašim bratrům odpočinutí, jak jim slíbil, vraťte se i vy domů do své vlastní země, kterou vám v Zajordání dal Hospodinův služebník Mojžíš.
Verš 11
‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele.
Nm 14:28 - Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli:
Dt 1:35 - "Žádný z těchto lidí - nikdo z tohoto zlého pokolení - nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.
Verš 28
Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení.
Joz 1:13 - "Pamatujte na to, co vám přikázal Hospodinův služebník Mojžíš - Hospodin, váš Bůh, vám dává odpočinek již zde a věnuje vám tuto zem.
Joz 4:12 - V čele synů Izraele přešli v bojovém šiku synové Rubenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova, jak jim přikázal Mojžíš.
Verš 39
Synové Machira, syna Manasesova, šli do Gileádu, dobyli jej a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli.
Gn 50:23 - Viděl Efraimovy syny až do třetího pokolení a syny Manasesova syna Machíra přijal na svůj klín.
Nm 32,1 - Jazer (21,24.32) malo by sa hľadať na mieste dnešného Chirbet Sár. Jazer bolo pohraničné opevnené mesto Amonitov. O Galaáde pozri Gn 31,21. Galaád je územie za Jordánom v dnešnom Zajordánsku. Rozprestieralo sa medzi riekami Arnonom na juhu a Jarmukom na severe.
Nm 32,6-15 - Eskol, porov. 13,24. Kaleb bol z kmeňa Júdovho 13,7. K vv. 10–12 porov. 14,28 n.
Nm 32,21-22 - Pred Pánom, t. j. pred archou, na ktorej trónil Pán. Na pochode išli Rubenovci, Gadovci a Simeonovci pred archou (10,18–21).
Nm 32,39-42 - Uvádza sa dôvod, prečo Mojžiš pridelil polovici kmeňa Manassesovho územie v Za jordánsku: Manassesovci dobyli mnohé mestá tejto krajiny. Mojžiš ich nechce preto ukrátiť v práve, ktoré majú ako bojovníci na svoju korisť (21,32 n.).
Nm 32,41 - Havot-Jair, t. j. Jairove stanové dediny.
