výhody registrácie

Kniha Numeri

Biblia - Sväté písmo

(KAT - Katolícky preklad)

Nm 30, 1-17

1 (KAT) A Mojžiš oznámil všetko Izraelitom tak, ako mu nariadil Pán.
1 (SVD) وكلم موسى رؤوس اسباط بني اسرائيل قائلا هذا ما امر به الرب.
1 (B21) Mojžíš řekl synům Izraele všechno tak, jak mu Hospodin přikázal.

2 (KAT) Mojžiš vravel kniežatám izraelských kmeňov: „Toto prikazuje Pán:
2 (SVD) اذا نذر رجل نذرا للرب او اقسم قسما ان يلزم نفسه بلازم فلا ينقض كلامه. حسب كل ما خرج من فمه يفعل.
2 (B21) Mojžíš promluvil k náčelníkům izraelských pokolení: "Hospodin přikázal toto:

3 (KAT) Ak niektorý muž urobí Pánovi sľub alebo ak sa zaprisahá, že sa zaväzuje zdržovať sa niečoho, nech nezruší svoje slovo, ale nech splní všetko, ako sľúbil.
3 (SVD) واما المرأة فاذا نذرت نذرا للرب والتزمت بلازم في بيت ابيها في صباها
3 (B21) Když se muž zaváže Hospodinu slibem nebo přísahou, nebude moci své slovo zrušit; učiní přesně to, co slíbil.

4 (KAT) Ale ak žena urobí sľub Pánovi a zaviaže sa zdržovať sa niečoho ešte kým je nevydatá v dome svojho otca,
4 (SVD) وسمع ابوها نذرها واللازم الذي الزمت نفسها به فان سكت ابوها لها ثبتت كل نذورها. وكل لوازمها التي الزمت نفسها بها تثبت.
4 (B21) Když se mladá žena, dosud žijící v domě svého otce, zaváže Hospodinu nějakým slibem nebo závazkem

5 (KAT) a jej otec sa dozvie o jej sľube a zdržovaní - na ktoré sa zaviazala -, ak jej otec na to mlčí, sú všetky jej sľuby platné a každé zdržovanie, na ktoré sa zaviazala, je záväzné.
5 (SVD) وان نهاها ابوها يوم سمعه فكل نذورها ولوازمها التي الزمت نفسها بها لا تثبت. والرب يصفح عنها لان اباها قد نهاها.
5 (B21) a její otec o tom uslyší a nic nenamítne, pak budou všechny sliby a závazky, které na sebe vzala, platit.

6 (KAT) Ale ak sa jej otec v deň, keď sa to dozvie, vzoprie tomu, tak nijaký jej sľub, ani zdržovanie, na ktoré sa zaviazala, neplatí a Pán jej odpustí, lebo sa tomu sprotivil jej otec.
6 (SVD) وان كانت لزوج ونذورها عليها او نطق شفتيها الذي الزمت نفسها به
6 (B21) Pokud jí to však otec v den, kdy o tom uslyší, zakáže, pak žádný slib ani závazek, který na sebe vzala, neplatí. Hospodin jí slib odpustí, neboť jí zabránil její otec.

7 (KAT) Keby sa však chcela vydať, kým ju viaže sľub alebo nepremyslene vyslovené slovo, ktorým sa zaviazala,
7 (SVD) وسمع زوجها فان سكت في يوم سمعه ثبتت نذورها. ولوازمها التي الزمت نفسها بها تثبت.
7 (B21) Vdá-li se poté, co na sebe vzala slib nebo nějaký nerozvážný závazek,

8 (KAT) a jej muž v ten deň, keď sa o tom dozvie, na to mlčí, sú jej sľuby platné a jej zdržovanie, pre ktoré sa rozhodla, je záväzné.
8 (SVD) وان نهاها رجلها في يوم سمعه فسخ نذرها الذي عليها ونطق شفتيها الذي الزمت نفسها به والرب يصفح عنها.
8 (B21) a její muž proti tomu v den, kdy o tom uslyší, nic nenamítne, pak budou její sliby i závazky platit.

9 (KAT) Ale ak sa jej muž v deň, keď sa to dozvie, vzoprie proti tomu, tým jej sľuby, ktorými sa zaviazala, zruší, jej nepremyslené slovo, ktoré ju viazalo, bude nezáväzné a Pán jej odpustí.
9 (SVD) واما نذر ارملة او مطلّقة فكل ما الزمت نفسها به يثبت عليها.
9 (B21) Pokud jí to však manžel v den, kdy o tom uslyší, zakáže, pak tím zrušil jakýkoli její slib i nerozvážný závazek. Hospodin jí slib odpustí.

10 (KAT) Sľub vdovy alebo prepustenej - všetko, čím sa zaviaže - je pre ňu záväzný.
10 (SVD) ولكن ان نذرت في بيت زوجها او الزمت نفسها بلازم بقسم
10 (B21) (Každý slib, jímž se zavázala vdova či zapuzená žena ovšem platí.)

11 (KAT) Ale ak žena urobí sľub alebo sa prísahou zaviaže na nejaké zdržiavanie v dome svojho muža
11 (SVD) وسمع زوجها فان سكت لها ولم ينهها ثبتت كل نذورها. وكل لازم الزمت نفسها به يثبت.
11 (B21) Složí-li žena slib nebo se zaváže přísahou v domě svého muže,

12 (KAT) a jej muž, keď sa to dozvie, na to mlčí a nevzoprie sa proti tomu, sú všetky jej sľuby platné a zdržiavanie, na ktoré sa zaviazala, je pre ňu záväzné.
12 (SVD) وان فسخها زوجها في يوم سمعه فكل ما خرج من شفتيها من نذورها او لوازم نفسها لا يثبت. قد فسخها زوجها. والرب يصفح عنها.
12 (B21) pak, pokud její muž nic nenamítne, až o tom uslyší, a nebude jí bránit, budou všechny její sliby i závazky platit.

13 (KAT) Ale ak to jej muž v deň, keď sa to dozvie, vyhlási za neplatné, tak nič z toho, čo sľúbila, nie je platné, či sú to sľuby alebo povinnosti zdržiavať sa niečoho. Jej muž ich zrušil a Pán jej odpustí.
13 (SVD) كل نذر وكل قسم التزام لاذلال النفس زوجها يثبته وزوجها يفسخه.
13 (B21) Pokud by je však manžel v den, kdy o tom uslyší, zrušil, pak nic ze slibů a závazků, které vyšly z jejích rtů, neplatí. Její muž je zrušil, Hospodin jí je odpustí.

14 (KAT) Každý sľub a každú prísahu, ktorou sa zaviaže mŕtviť seba, môže jej muž urobiť platnou alebo neplatnou.
14 (SVD) وان سكت لها زوجها من يوم الى يوم فقد اثبت كل نذورها او كل لوازمها التي عليها. اثبتها لانه سكت لها في يوم سمعه.
14 (B21) Jakýkoli slib nebo přísežný závazek, jímž by se omezovala, potvrdí, anebo zruší její muž.

15 (KAT) Ak jej muž zo dňa na deň na to mlčí, robí tým všetky jej sľuby a všetky jej povinnosti zdržiavať sa, na ktoré sa zaviazala, platnými. Robí ich platnými tým, že v deň, keď sa o tom dozvedel, mlčal na to.
15 (SVD) فان فسخها بعد سمعه فقد حمل ذنبها.
15 (B21) Pokud by však k tomu až do příštího dne nic nenamítal, pak tím potvrdil všechny její sliby i závazky, jimiž je vázána. Potvrdil je, neboť v den, kdy o nich uslyšel, mlčel.

16 (KAT) Keby ich však chcel zrušiť neskôr, keď o nich už dlhšie vedel, jej vinu by uvalil na seba.“
16 (SVD) هذه هي الفرائض التي امر بها الرب موسى بين الزوج وزوجته وبين الاب وابنته في صباها في بيت ابيها
16 (B21) Pokud by je zrušil později, ponese vinu."

17 (KAT) Toto sú ustanovenia, ktoré nakázal Mojžišovi Pán, medzi mužom a jeho ženou a medzi otcom a jeho dcérou, ktorá je ešte nevydatá v dome svojho otca.
17 ----
17 (B21) Toto jsou pravidla, která Hospodin přikázal Mojžíšovi ohledně muže a jeho ženy a ohledně otce a jeho mladé dcery, která ještě žije v jeho domě.


Nm 30, 1-17





Verš 2
Mojžiš vravel kniežatám izraelských kmeňov: „Toto prikazuje Pán:
Dt 23:21 - Keď urobíš Pánovi, svojmu Bohu, sľub, neodkladaj splniť ho, lebo Pán, tvoj Boh, ho bude od teba požadovať, a keď budeš odkladať, bude sa ti to počítať za hriech.

Nm 30,2-3 - Sľub je dobrovoľné zaviazanie sa z lás ky k Bohu darovať seba alebo niečo zo svojho majetku alebo zrieknuť sa dovolených vecí, napr. vína, manželského spolunažívania atď. Ľudia robili sľuby od najstarších čias (Gn 28,20–22). Mojžiš sľuby neruší, obmedzuje ich, ale aj zdôrazňuje ich posvätnú záväznosť. Najväčším sľubom bol nazireát (Nm 6,1–21).